Konzultace

Tomáš Říčka*,
právník

Předvstupní pomoc a příprava na čerpání ze strukturálních fondů

Následující text je věnován tzv. předvstupní pomoci a dokumentům, pomocí nichž bude ČR čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů (SF). Počátek této pomoci se datuje do roku 1989, kdy byl založen fond Phare (zpočátku pouze pro Polsko a Maďarsko). Postupně však byl rozšířen pro další přistupující země (ČR tento fond využívá od r.1990). Hlavním smyslem této pomoci bylo překlenout rozdíly mezi zeměmi bývalého socialistického tábora a zeměmi EU.

Předvstupní fondy

Po reformě z roku 1997 došlo ke změně zaměření pomoci poskytované EU a místo požadavků jednotlivých zemí se pomoc soustředila zejména na přípravu kandidátských zemí na členství v EU. V současné době zde fungují tři předvstupní fondy, kterými jsou Phare, ISPA a SAPARD (1). Pomoc z těchto fondů se bude ještě částečně překrývat s pomocí poskytovanou již ze strukturálních fondů. Skončit by měla nejpozději v roce 2006. Fond Phare slouží k podpoře ekonomické a sociální soudržnosti. Dělí se na dvě základní kategorie – národní a přeshraniční (2). Národní programy slouží k přípravě ČR na členství v EU. Přeshraniční mají zejména podporovat hospodářský rozvoj příhraničních regionů, překonávat závažné problémy (znečištění ovzduší, nedostatečná infrastruktura) hraničních regionů, snižovat jejich perifernost a zvyšovat životní úroveň a prohlubovat spolupráci mezi občany těchto regionů. Po vstupu do EU bude tento fond nahrazen Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF) a Evropským sociálním fondem (ESF).

Program ISPA je realizován od roku 2000 a zaměřuje se na podporu investičních projektů, které přispívají ke zlepšení dopravní infrastruktury a životního prostředí. Po vstupu do EU funkci tohoto fondu nahradí Fond soudržnosti.

Program SAPARD, rovněž zahájený v roce 2000, se týká investic do zemědělství a rozvoje venkova.

Základním právním dokumentem pro poskytování pomoci z výše uvedených fondů je Evropská dohoda z roku 1993 a Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997. Finanční pomoc je čerpána na základě finančních memorand, která vycházejí z Rámcové dohody. Tato memoranda vymezují výši finančních prostředků, způsob jejich čerpání a dále období tohoto čerpání.

V devadesátých letech činila výše pomoci z fondu Phare kolem 60-70 mil. EUR ročně, od roku 2000 se tato částka zvýšila na 100 mil. EUR. V programu SAPARD je to přibližně 22 mil. EUR ročně a u programu ISPA bylo do konce roku 2003 alokováno téměř 250 mil. EUR. V důsledku povodní v roce 2002 obdržela ČR 129 mil. EUR z Fondu solidarity (3). Celková výše podpory za období 1990-2003 dosáhla přibližně 1,470 mld. EUR.

Transition Facility

Jde o nástroj Evropské komise, který bude pomáhat nově přistupujícím zemím. Znamená dočasnou finanční pomoc na specifikované oblasti (např. soudnictví, protikorupční aktivity, hraniční kontroly, ochranu finančních zájmů EU aj.), které svou povahou nespadají ani do předvstupních, ani strukturálních fondů. V období 2004-2006 půjde o částku kolem 44 mil. EUR. Ukončení se předpokládá v roce 2009.

Pomoc ze strukturálních fondů pro programovací období 2000-2006

Výchozí politický dokument pro další programovací období byl schválen na zasedání Evropské rady v Berlíně v březnu 1999. Došlo ke koncentraci původních šesti cílů do tří, přičemž Cíle 1 a 2 mají regionální povahu a Cíl 3 je zaměřen na lidské zdroje a má charakter horizontální (budou popsány níže). Došlo i ke snížení počtu Iniciativ EU z původních třinácti na čtyři. Aby tato pomoc EU nezpůsobila ekonomické problémy v jednotlivých zemích (4), bylo stanoveno, že pomoc z těchto fondů by neměla přesáhnout 4 % HDP žádného členského státu. Na kritiku při rozdělování pomoci je reagováno zjednodušením řízení, větší pružností a jasnějším rozdělením kompetencí.

Právně je problematika strukturálních fondů upravena v základní podobě v tzv. primárním právu EU, tj. ve Smlouvě o založení ES (Evropských společenství) a Smlouvě o EU. Dále jde o několik nařízení, která mají v členských státech přímou závaznost a přednost před zákony (např. č. 1260/1999, č. 1159/2000 nebo č. 448/2004) a právní předpisy jednotlivých členských států (např. zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o účetnictví atd.).

Celkové prostředky na strukturální fondy pro toto programovací období by měly činit 183,3 mld. EUR. Dalšími zdroji spolufinancování mohou být finanční prostředky poskytnuté Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem a další finanční nástroje EU. Největším příjemcem pomoci v absolutní výši bude Španělsko (43 mld. EUR), na dalších místech je opět, ale v opačném pořadí než v minulém období, Itálie (28,4 mld. EUR) a Německo (28 mld. EUR). V případě Itálie je to stále důsledek slabě rozvinutého jihu země a v Německu to jsou málo rozvinuté nové spolkové země. Největší nárůst pomoci zaznamenalo Řecko a Švédsko (+38%), dále pak Itálie (+32%) a Německo (+30%). Naopak největší pokles zaznamenalo Irsko (-49%) a Lucembursko (-25%).

Cíle regionální politiky

Cíle regionální politiky pro období 2000–2006 jsou definovány následovně (jednotlivé regiony v ČR jsou pak uvedeny v tabulce):

Cíl 1 – Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů

Jde o regiony na úrovni NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritní kupní silou (vypočítaný za poslední tři roky), je menší než 75 % průměru EU.

Podpora je zaměřena na:

Cíl 2 – Podpora hospodářské a sociální konverze regionů, které čelí strukturálním obtížím

Je zaměřena na regiony úrovně NUTS III (případně mikroregiony), které stojí před rozsáhlou ekonomickou a sociální restrukturalizací.

Jde o následující typy regionů:

Podpora je zaměřena na:

Cíl 3 – Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti

Slouží jako referenční rámec pro všechna opatření k podpoře rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni. Smyslem je zlepšení přístupu ke vzdělání, modernizace vzdělávacího systému a programů a podpora zaměstnanosti. Vztahuje se na celé území EU s výjimkou oblastí zařazených pod Cíl 1.

Podpora je zaměřena na:

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 26/2004.

Poznámky:

* Autor je obeznámen se současným stavem implementace pomoci ze SF v ČR.

  1. Program SAPARD byl podrobně popsán na stránkách Veřejné správy  č. 1-2/2004 v článku: Hrabánková M., Možnosti využití strukturálních fondů a ostatních podpůrných nástrojů EU, str. 20 a násl.

  2. Pro úplnost je třeba ještě uvést další dvě kategorie, které však nejsou tak významné – mnohonárodní programy implementované ČR a mnohonárodní programy implementované Evropskou komisí.

  3. Jde o nový fond, který je zaměřen na pomoc členským či kandidátským státům v případě přírodních katastrof velkých rozměrů.

  4. Příliš vysokou pomocí by mohly vzniknout absorpční problémy dané země, jelikož by se nemusel najít dostatek vhodných projektů pro financování.

Další informace [nápis]
Číslo 26/2004
Časopis Veřejná správa č. 26/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail