Rozhovor

s Oldřichem Paškem,
místopředsedou Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního

Katastry slaďují územní působnost
s působností samosprávných celků

Oldřich Pašek

V souvislosti s reformou veřejné správy došlo v České republice ke změně hranic krajů, okresů a obcí. Jak se tyto změny promítly do katastru?

Usnesením vlády č. 993/2004 bylo resortu uloženo sladit územní působnost našich pracovišť s působností samosprávných celků. To znamená přesunout takřka 500 katastrálních území mezi našimi pracovišti v celé republice. A to v papírové i digitální formě. Jinak řečeno, budou se přesouvat digitální údaje a zároveň se musí uchovat jejich obraz, který je uložen v centrální databázi v Praze. Ani přesun klasických podkladů nebude jednoduchý, stěhovat budeme tuny různých dokumentů. Celou akci jsme zahájili letos v dubnu. Nejprve jsme začali s těmi jednoduššími přesuny mezi katastrálními úřady a jejich detašovanými pracovišti v rámci jednoho okresu. Po skončení této části přistoupíme k přesunům překračujícím hranice jednotlivých okresů. Veškeré přesuny by měly být hotovy do konce roku. Důležité je jak bude sladění probíhat. My bychom rádi skončili o něco dříve, abychom měli čas na opravy, neboť jde o velmi rozsáhlé technické řešení. Vedle toho musíme počítat s právě projednávanou novelou zákona o hranicích krajů, která předpokládá rozsáhlé změny zejména mezi krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Pokud přesunů nebude hodně a hlavně nebudou protisměrné, mohlo by vše skončit ještě v letošním roce. Tady zatím vyčkáváme, protože podle návrhu se dá předpokládat, že v některých případech se budou hranice kraje vracet do původního stavu, to znamená, že bychom dělali zbytečnou práci. Nemluvě o tom, že naše technické a časové možnosti jsou omezené. Problém už není v zákoně o změnách hranic krajů, jehož návrh je nyní projednáván v senátu, ale v novele vyhlášky č. 388/2002 Sb., se kterou se na schválení tohoto zákona čekalo. V ní se mohou objevit ještě určité změny v územních obvodech obcí s rozšířenou působností uvnitř krajů. V úvahu může přicházet její další novela nebo jiný prováděcí předpis, který by reagoval na vydání zákona o územně správním členění státu. Očekávali jsme, že na přesuny budeme mít více času, ale vláda se rozhodla uskutečnit sladění k 1.1.2005. Navíc se na některých pracovištích potýkáme s nedostatkem pracovníků. Díky tomu tam nejsme schopni uspokojovat služby tak, jak bychom si přáli. V loňském roce jsme začali, podobně jako ostatní úřady státní správy se snižováním počtu zaměstnanců. Každý rok předpokládáme snížení o dvě procenta. V roce 2003 jsme zrušili jedno pracoviště, letos s žádným významným rušením pracovišť nepočítáme. Jelikož přibývá úkolů, ne však finančních prostředků, nezbývá nám, než činnosti koncentrovat do větších celků. Časem se může stát, že malá, málo využívaná pracoviště, zaniknou.

Jak budou obce a občané o výše zmíněných přesunech informováni?

Máme zpracován harmonogram přesunů. Jednotlivé katastrální úřady na svých webových stránkách o plánu sladění informují. Po ukončení přesunů katastrálních území budou ředitelé katastrálních pracovišť informovat občany, samosprávy a další orgány, aby věděly, na který úřad se mají při následujících jednáních obracet. Informace budou umístěny i na úředních deskách.

Podle § 13 odst. 3 zákona o obcích jsou obce oprávněny při výkonu své působnosti bezplatně využívat údajů katastru nemovitosti. Totéž platí i o krajích. Jaká je praktická realizace těchto ustanovení?

V současné době je novelizována vyhláška č. 162 z roku 2001. V ní bude naprosto přesně řečeno, jaká pravidla pro poskytování údajů katastru budou platit. Nebude se jednat o žádnou revoluci, četnost poskytnutí i rozsah poskytování bude stejný. Novela katastrálního zákona, která platí od 1. dubna tohoto roku, nám ukládá poskytovat samosprávným celkům údaje katastru v klasické i elektronické podobě, údaje z centrální databáze i z dálkového přístupu do katastru nemovitostí zdarma. Pro dálkový přístup se předpokládá, že si obce zřídí buď prostřednictvím informatiků krajů nebo přímo v centrální databázi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zákaznické účty. Účet jim umožní používat dálkový přístup katastru nemovitostí. Kapacita přístupu je v současnosti omezena, protože zároveň slouží více než třem tisícům zákazníků, kteří si s ČÚZK sjednali tuto službu za úplatu a budou proto uspokojováni přednostně. Ale do jednoho roku, získáme-li potřebné prostředky, by měl být zmiňovaný systém posílen. Do té doby bude nutno investovat nemálo peněz, aby se změnila jak technologie, tak program. Do zprovoznění nové technologie může velkou část požadavků uspokojit i informační služba “Nahlížení do katastru nemovitostí”, což je aplikace, která byla vyhotovena pro jednoduché ověřování vybraných údajů katastru. Jen tak pro zajímavost, nedávno byla oceněna cenou Český zavináč na konferenci ISSS v Hradci Králové - Internet ve státní správě a samosprávě. Zmíněná aplikace umožňuje každému, kdo zná parcelní číslo nebo údaje o budově, zjistit vlastníka budovy nebo pozemku. Tato služba měla za první tři měsíce, zhruba 9 milionů přístupů, zatím její kapacita postačuje k tomu, aby do ní mohly nahlížet i obce. Osobně jsem přesvědčen, že uspokojí většinu uživatelů, kteří potřebují aktuální údaje z katastru. Kromě toho budeme poskytovat i údaje z katastru nemovitostí v elektronické podobě na technických nosičích dat, zpravidla v intervalu tří měsíců. Myslím, že kombinace těchto tří služeb, by měla potřeby obcí a krajů uspokojit.

Dosud byly hromadné údaje poskytovány za úplatu a výnos z nich byl součástí vašich příjmů, nebude vám tato částka v rozpočtu chybět?

Hromadné výstupy byly v nedávné minulosti poskytovány za úplatu. Nedojde-li k úpravě příjmové části našeho rozpočtu, bude to mít nepříznivý dopad na naše hospodaření. Věřím, že se tento problém podaří vyřešit. Novela katastrálního zákona, která v takovém rozsahu ovlivňuje rozpočet našeho resortu, by měla být zohledněna v hospodaření vlády i během roku.

Zhruba před třemi lety začal váš úřad rozšiřovat část svých služeb prostřednictvím Internetu. Lze kopie výpisů získané na Internetu přiložit k příslušné žádosti nebo budou muset zájemci o výpis z katastru nadále na katastrální úřad?

Stávající právní úprava nedovoluje používat výpis z Internetu jako veřejnou listinu. Po novele zákona o elektronickém podpisu se situace změní. Veřejné listiny z registrů, jakým je například katastr nemovitostí, bude možné vydávat na dalších úřadech jako jsou matriky i držitelé poštovních licencí. V tomto případě jde o oblast poskytování údajů. V našich dalších agendách už to tak jednoduché nebude. Pro vnitřní potřebu daného obecního úřadu jsou údaje získané na Internetu hodnověrné. Mohou zefektivnit i vnitřní fungování úřadu. Pokud se podaří v krátké době novelizovat i jiné předpisy, nebudou muset občané v budoucnu předkládat údaje, které se nacházejí v registrech státní správy. Státní správa si je bude moci mezi sebou vyměňovat, čímž zjednoduší občanovi nejen jednání s úřady, ale urychlí i řízení.

Český úřad zeměměřický a katastrální neposkytuje jen příslušné údaje z katastru, ale vyrábí i velké množství mapových produktů. Komu jsou tyto datové soubory určeny?

Zmíněné produkty se snažíme poskytovat zejména státním úřadům, krajům a jejich prostřednictvím i jednotlivým obcím. Mapy by měly umožnit jednotné vedení potřebných agend., jakými jsou například územní plány, různé krizové a havarijní plány. Moderním, velmi bohatým informačním podkladem, jsou ortofotomapy. Každé tři roky průběžně obnovujeme ortofotomapu celé České republiky. V letošním roce budou dokončeny již dvě třetiny území v barevném provedení. Mezi odbornou veřejností roste zájem o Základní bázi geografických dat (ZABAGED). Jedná se o digitální topografický model Česka odvozený ze Základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Tato databáze bude navíc podle novely zákona o zeměměřictví poskytována od prvního ledna 2005 celé veřejné správě zdarma. Nedávno Zeměměřický úřad nabídl celou sadu geografických podkladů krajským informatikům tak, aby se všechny výše zmíněné podklady mohly dostat i do té nejmenší vísky bez řešení složitých licenčních otázek.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2004.

Ludmila Křížová

Další informace [nápis]
Číslo 25/2004
Časopis Veřejná správa č. 25/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail