VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 1 - 2 |
konzultace |
Doc. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.,
poradkyně ministra zemědělství ČR
Významnou pomocí po vstupu České republiky do Evropské unie bude využití strukturálních fondů, zejména u těch regionů, které disponují slabším rozvojovým potenciálem, ale zároveň mají předpoklady pro efektivní využití vložených prostředků. Půjde o regiony s probíhající ekonomickou a sociální přestavbou, u kterých se sociálně ekonomické změny neobejdou bez výrazných podpor z evropských fondů a iniciativ.
Zaměření pomoci ze strukturálních fondů podléhá přísným ustanovením a pravidlům formulovaným v Nařízeních Rady Evropské unie a souvisí s vytyčenými cíli strukturální politiky ve vazbě na priority regionálně politických opatření. Od roku 2000 byly stanoveny dva regionální cíle a jeden horizontální cíl pro lidské zdroje.
Cíl 1 je určen zaostalým regionům, jejichž HDP/obyvatele je nižší než 75 procent průměru HDP/obyvatele za celé Evropské společenství. Tento ukazatel v České republice v současné době představuje zhruba 60 procent průměru Evropské unie. To znamená, že celé území České republiky s výjimkou Prahy by se mělo kvalifikovat jako region Cíle 1. Dodatečná podpora by měla být poskytnuta regionům s velmi vysokou nezaměstnaností.
Pokud jde o další cíle, Cíl 2 je určen pro oblasti, ve kterých probíhá proces restrukturalizace průmyslu i zemědělství, a Cíl 3 je určen k řešení sociální problematiky a situace na trhu práce. Tyto cíle se budou týkat území Prahy.
Pro Českou republiku to znamená, že bude moci čerpat podpory ze všech strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje = ERDF, Evropský sociální fond = ESF, Evropský fond zemědělské garance a orientace, nazývaný podpůrný a záruční = EAGGF a Finanční nástroj pro podporu rybolovu = FIFG) k posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím přijaté regionální politiky.
Nejrozsáhlejší podpory směřují právě na území spadající do oblastí Cíle 1 a po vstupu do Evropské unie se budou vztahovat i na Českou republiku. Navrhovaná reforma strukturálních fondů pro léta 2000 - 2006 se soustředila na tři okruhy problémů, a to:
na větší koncentraci finanční pomoci ze strukturálních fondů,
na větší míru decentralizace rozhodování o využití strukturálních fondů a na celkové zjednodušení jejich zavádění,
na posílení účinnosti strukturálních fondů a kontroly využívání finančních prostředků poskytovaných z těchto fondů.
Zvláštní pozornost Evropské unie je pro období od roku 2000 orientována na venkovské oblasti. Oblasti, které lze považovat za venkovské, musí splňovat kritéria stanovená Nařízením Rady č. 1257/99 k novým směrům rozvoje venkova.
K využití strukturálních fondů bylo zapotřebí připravit podmínky podle principů a pravidel stanovených ze strany Evropské unie, zejména zpracovat programovou dokumentaci, především Národní rozvojový plán, Rámec podpory Společenství a operační programy, a to regionálního a sektorového charakteru. Důležitou podmínkou je vytvoření institucionálního zabezpečení včetně platebních a implementačních agentur, monitorovacích a řídících výborů, a kontrolních orgánů; příprava administrace projektů a realizace dalších opatření podmiňujících finanční podpory z Evropské unie.
Programy předvstupní pomoci
Pro Českou republiku, obdobně jako pro ostatní kandidátské země byly určeny programy předvstupní pomoci, jejichž cílem je nejenom přímá pomoc v oblasti, které se příslušný program týká, ale zejména vytvoření a osvojení si metodických, institucionálních, finančních a organizačních předpokladů pro budoucí využívání strukturálních fondů Evropské unie.
Předvstupní pomoc se soustředila do tří hlavních programů, a to:
Phare, se kterým již existují značné zkušenosti při tvorbě a realizaci projektů v různých oblastech hospodářství včetně programů přeshraniční spolupráce Phare-CBC,
ISPA pro oblast budování dopravní infrastruktury a pro investiční projekty ochrany a zlepšování životního prostředí,
SAPARD pro oblast zemědělství a venkova, určený pro řešení strukturálních změn v zemědělství a v rozvoji venkova v rozmezí let 2000 - 2006.
Česká republika může ročně čerpat až 22,063 milionů EUR v cenách roku 1999. Podíl spolufinancování programu SAPARD českou stranou tvoří 12,5 procenta u projektů vytvářejících výnosy, tj. ziskových, kdy žadatel musí zajistit spolufinancování alespoň 50 procent z vlastních zdrojů; 37,5 procenta financuje Evropská unie. U projektů nevytvářejících výnosy, tj. neziskových, Evropská unie financuje 75 procent, zbývající část 25 procent by měla být spolufinancována z veřejných zdrojů v České republice.
Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000 - 2006 se stal základním a závazným programovým dokumentem pro čerpání prostředků z předvstupní pomoci prostřednictvím programu SAPARD. Znamená to, že zájemci o předložení projektu mohli do konce dubna 2003 předkládat projekty pouze na problematiku, která byla věcně v souladu s prioritami a opatřeními obsaženými v příslušné kapitole schváleného Plánu.
Jednalo se o priority:
- zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a
- trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí.
Třetí prioritou byla
- odborná pomoc ke zlepšování profesního vzdělávání a technická pomoc.
Pokud jde o využití programu SAPARD, Česká republika využila veškeré prostředky, které byly k dispozici. Celkem bylo přijato 1 582 projektů v hodnotě 4,15 miliardy korun.
Možnosti využití strukturálních fondů
Zkušenosti získané při tvorbě, administraci a implementaci projektů programu SAPARD, budou plně využity při přípravě na čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V zemědělství jde především o Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond - EAGGF.
Tento fond jako nástupce programu SAPARD pro rozvoj venkova a zemědělství má sekci orientační - podpůrnou, určenou pro rozvoj venkova a aktivity s ním spojené, a záruční sekci pro uskutečnění podpor vybraných věcných okruhů daných NR 1257 z roku 1999 o integrované podpoře venkovského prostoru a k výplatě přímých plateb. Druhým fondem určeným k využití v resortu zemědělství je Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu - FIFG, využitelný pro zlepšení akvakultury, hygieny při zpracování, balení a distribuci rybích výrobků apod.
K využití obou těchto fondů bylo nezbytné splnit významnou podmínku, kterou bylo zpracování programové dokumentace orientované na rozvoj venkova a zemědělství. Jde jednak o operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" (Operační program Zemědělství), který umožní České republice dosáhnout na finanční prostředky orientační sekce Evropského zemědělského a záručního fondu (EAGGF) a finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG), jednak o "Horizontální plán rozvoje venkova" (HRDP), který nám otevře přístup k prostředkům záruční sekce EAGGF.
Cílem programového dokumentu HRDP je zmírnit rozdíly v rentabilitě podniků v méně příznivých oblastech, které vyplývají z rozdílných přírodních podmínek, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu zemědělců, snížit zornění půdy, zabránit její erozi a v dostatečném rozsahu zajistit obhospodařování zemědělské půdy v souladu se zásadami správné zemědělské praxe.
Na základě HRDP bude možno čerpat tzv. nárokové platby, které jsou vázány na splněná kritéria a budou vypláceny na základě podané žádosti. Necelá polovina strukturálních podpor v rámci HRDP z celkového objemu zhruba 6 miliard korun ročně (v rozmezí 5,7 – 6,4 miliardy korun v období let 2004 – 2006) je určena na podpory méně příznivým oblastem tzv. LFA. Podpory LFA budou vázány na trvalé travní porosty a na další specifická environmentální kritéria (například minimální a maximální koncentraci zvířat na jeden hektar plochy krmných plodin), respektive na Zásady správné zemědělské praxe. Tato kritéria se v současnosti připravují. Větší část druhé poloviny plateb představují podpory ve prospěch agroenvironmentálních programů a částečně i do programů předčasného ukončení zemědělské činnosti apod., do kterých se mohou zemědělské podniky zapojit. Podpory HRDP jsou podmíněny 20 procentním spolufinancováním z národních zdrojů.
Pro přípravu na čerpání prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) - sekce orientační a finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FIFG) v období let 2004 - 2006 byl připraven operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Jde v podstatě o pokračování programu SAPARD v podmínkách členství v Evropské unii.
Tento program je zaměřen na zvýšení HDP a zaměstnanosti v České republice, na zachování životního prostředí, na zajištění trvale udržitelného multifunkčního rozvoje venkova založeného na trvale udržitelném zemědělství, lesním a vodním hospodářství a rybářství, v integraci s kvalitním zpracováním zemědělských produktů.
K operačnímu programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství se váží tzv. projektové platby podmíněné předložením projektů vázaných na opatření tohoto programu. Strukturální podpory v této oblasti ve výši zhruba 3 miliardy korun ročně (v rozmezí 2,2 - 3,6 miliardy korun v období let 2004 - 2006) jsou zaměřeny na investiční rozvoj zemědělství a jsou podmíněny realizací projektů v rámci příslušných věcných priorit. Podpory v rámci tohoto programu jsou podmíněny spolufinancováním z národních a u některých programů i ze soukromých zdrojů.
Mezi očekávané platby nárokového charakteru patří přímé platby, které budou poskytovány na základě žádostí zjednodušeným způsobem tzv. SAPS (Simplified Area Payment Scheme). Jde o platby vázané na plochu. K původně dojednaným 25 procentům podpor objemu dosavadních zemí Evropské unie byla projednána možnost navýšení z národních zdrojů do počáteční výše 55 procent podpor. V současné době státní rozpočet umožňuje navýšení přibližně na 48 procent; cílem v resortu zemědělství nadále zůstává hranice 55 procent.
Zjednodušený systém bude spočívat na těchto principech:
minimální velikost podniku, který může žádat o podpory: jeden hektar zemědělské půdy,
minimální výměra pozemku, na kterou lze požadovat podpory: 0,1 hektaru zemědělské půdy,
celková výměra nárokovatelné zemědělské půdy: asi 3,35 milionu hektaru,
finanční zdroje Evropské unie odvozené od produkčních limitů a od sazeb přímých plateb a prémií: 190,7 milionu EUR v roce 2004 s meziročním navyšováním podle přístupové smlouvy,
přímá platba, která se vypočítá jako podíl finančních zdrojů Evropské unie a celkové výměry nárokovatelné zemědělské půdy se poskytne na každý hektar nárokovatelné zemědělské půdy,
nárokovatelná zemědělská půda, na které lze pěstovat libovolnou plodinu či která nemusí být bezprostředně zemědělsky využívána, avšak musí být ošetřována "s péčí řádného hospodáře",
navýšení přímých plateb z národních zdrojů do maximální výše dané přístupovou smlouvou (zpravidla na 55 - 65 procent úroveň plateb Evropské unie v období let 2004 - 2006) bude distribuováno podle národních pravidel odsouhlasených Evropskou komisí,
produkční limity - kvóty budou zachovány pro mléko, cukr, škrob a sušená krmiva.
Další podpůrné nástroje
Kromě těchto plateb bude uplatněn systém národních podpor (state-aid), které podléhají schválení Evropskou komisí a jsou hrazeny z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, protože je v zájmu resortu vybrané dotační tituly podpořit. V současné době je ke schválení připraveno 15 titulů v celkové výši 1,2 miliardy korun.
Kromě strukturálních fondů je možné využít i tzv. iniciativy EU pro příhraniční spolupráci (INTERREG), pro rovné příležitosti (EQUAL), urbanizaci malých měst (URBAN) a zejména LEADER+ pro diverzifikaci činností na venkově.
V současné době je programová dokumentace po předchozím projednání s Evropskou komisí upravována do konečné podoby.
Realizace všech podpůrných prostředků předpokládá vybudování potřebných institucí, zejména platební agentury, která je ústřední institucí pro přijímání a výplatu prostředků EU a prostředků národních určených ke spolufinancování. Dochází ke sloučení Státního zemědělského intervenčního fondu s Agrární platební agenturou (APA) vycházející ze zkušeností s programem SAPARD. Kromě výdajů v oblasti orientační sekce EAGGF uskutečňované Operačním programem má financovat v záruční sekci HRDP a přímé platby, tzn. v oblasti strukturálních fondů by platební agentura vykonávala činnost zprostředkujícího subjektu a plnila by funkci platební jednotky.
Delegování určitých činností platební agentury pro záruční sekci se předpokládá u obchodních mechanismů v oblasti kontrol na Celní správu a u příjmu žádostí na přímé platby, kde by bylo využito regionálních pracovišť Ministerstva zemědělství v okresech. Platební agentura by tak měla svá regionální pracoviště (celkem 7) na úrovni NUTS II.
Současně s platební agenturou budou vytvořeny i kontrolní orgány a auditorské orgány. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podpory podmíněny správnými zemědělskými praktikami, budou členským státem stanoveny minimální podmínky této praxe za účelem ochrany životního prostředí.
Uvedené rozsáhlé přípravě předcházel vyjednávací proces, který vycházel z přesvědčení, že každá ze vstupujících zemí má právo na svoji zemědělskou politiku, pokud je tato založená na udržitelnosti zemědělství a venkova, nenarušuje vzájemný obchod a dodržuje dohodnutá pravidla spolupráce.