VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 1 - 2
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Doc. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.,
poradkyně ministra zemědělství ČR

Možnosti využití strukturálních fondů
a ostatních podpůrných nástrojů EU

Významnou pomocí po vstupu České republiky do Evropské unie bude využití strukturálních fondů, zejména u těch regionů, které disponují slabším rozvojovým potenciálem, ale zároveň mají předpoklady pro efektivní využití vložených prostředků. Půjde o regiony s probíhající ekonomickou a sociální přestavbou, u kterých se sociálně ekonomické změny neobejdou bez výrazných podpor z evropských fondů a iniciativ.

Zaměření pomoci ze strukturálních fondů podléhá přísným ustanovením a pravidlům formulovaným v Nařízeních Rady Evropské unie a souvisí s vytyčenými cíli strukturální politiky ve vazbě na priority regionálně politických opatření. Od roku 2000 byly stanoveny dva regionální cíle a jeden horizontální cíl pro lidské zdroje.

Cíl 1 je určen zaostalým regionům, jejichž HDP/obyvatele je nižší než 75 procent průměru HDP/obyvatele za celé Evropské společenství. Tento ukazatel v České republice v současné době představuje zhruba 60 procent průměru Evropské unie. To znamená, že celé území České republiky s výjimkou Prahy by se mělo kvalifikovat jako region Cíle 1. Dodatečná podpora by měla být poskytnuta regionům s velmi vysokou nezaměstnaností.

Pokud jde o další cíle, Cíl 2 je určen pro oblasti, ve kterých probíhá proces restrukturalizace průmyslu i zemědělství, a Cíl 3 je určen k řešení sociální problematiky a situace na trhu práce. Tyto cíle se budou týkat území Prahy.

Pro Českou republiku to znamená, že bude moci čerpat podpory ze všech strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje = ERDF, Evropský sociální fond = ESF, Evropský fond zemědělské garance a orientace, nazývaný podpůrný a záruční = EAGGF a Finanční nástroj pro podporu rybolovu = FIFG) k posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím přijaté regionální politiky.

Nejrozsáhlejší podpory směřují právě na území spadající do oblastí Cíle 1 a po vstupu do Evropské unie se budou vztahovat i na Českou republiku. Navrhovaná reforma strukturálních fondů pro léta 2000 - 2006 se soustředila na tři okruhy problémů, a to:

Zvláštní pozornost Evropské unie je pro období od roku 2000 orientována na venkovské oblasti. Oblasti, které lze považovat za venkovské, musí splňovat kritéria stanovená Nařízením Rady č. 1257/99 k novým směrům rozvoje venkova.

K využití strukturálních fondů bylo zapotřebí připravit podmínky podle principů a pravidel stanovených ze strany Evropské unie, zejména zpracovat programovou dokumentaci, především Národní rozvojový plán, Rámec podpory Společenství a operační programy, a to regionálního a sektorového charakteru. Důležitou podmínkou je vytvoření institucionálního zabezpečení včetně platebních a implementačních agentur, monitorovacích a řídících výborů, a kontrolních orgánů; příprava administrace projektů a realizace dalších opatření podmiňujících finanční podpory z Evropské unie.

Programy předvstupní pomoci

Pro Českou republiku, obdobně jako pro ostatní kandidátské země byly určeny programy předvstupní pomoci, jejichž cílem je nejenom přímá pomoc v oblasti, které se příslušný program týká, ale zejména vytvoření a osvojení si metodických, institucionálních, finančních a organizačních předpokladů pro budoucí využívání strukturálních fondů Evropské unie.

Předvstupní pomoc se soustředila do tří hlavních programů, a to:

Česká republika může ročně čerpat až 22,063 milionů EUR v cenách roku 1999. Podíl spolufinancování programu SAPARD českou stranou tvoří 12,5 procenta u projektů vytvářejících výnosy, tj. ziskových, kdy žadatel musí zajistit spolufinancování alespoň 50 procent z vlastních zdrojů; 37,5 procenta financuje Evropská unie. U projektů nevytvářejících výnosy, tj. neziskových, Evropská unie financuje 75 procent, zbývající část 25 procent by měla být spolufinancována z veřejných zdrojů v České republice.

Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000 - 2006 se stal základním a závazným programovým dokumentem pro čerpání prostředků z předvstupní pomoci prostřednictvím programu SAPARD. Znamená to, že zájemci o předložení projektu mohli do konce dubna 2003 předkládat projekty pouze na problematiku, která byla věcně v souladu s prioritami a opatřeními obsaženými v příslušné kapitole schváleného Plánu.

Jednalo se o priority:

- zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a

- trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí.

Třetí prioritou byla

- odborná pomoc ke zlepšování profesního vzdělávání a technická pomoc.

Pokud jde o využití programu SAPARD, Česká republika využila veškeré prostředky, které byly k dispozici. Celkem bylo přijato 1 582 projektů v hodnotě 4,15 miliardy korun.

Možnosti využití strukturálních fondů

Zkušenosti získané při tvorbě, administraci a implementaci projektů programu SAPARD, budou plně využity při přípravě na čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V zemědělství jde především o Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond - EAGGF.

Tento fond jako nástupce programu SAPARD pro rozvoj venkova a zemědělství má sekci orientační - podpůrnou, určenou pro rozvoj venkova a aktivity s ním spojené, a záruční sekci pro uskutečnění podpor vybraných věcných okruhů daných NR 1257 z roku 1999 o integrované podpoře venkovského prostoru a k výplatě přímých plateb. Druhým fondem určeným k využití v resortu zemědělství je Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu - FIFG, využitelný pro zlepšení akvakultury, hygieny při zpracování, balení a distribuci rybích výrobků apod.

K využití obou těchto fondů bylo nezbytné splnit významnou podmínku, kterou bylo zpracování programové dokumentace orientované na rozvoj venkova a zemědělství. Jde jednak o operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" (Operační program Zemědělství), který umožní České republice dosáhnout na finanční prostředky orientační sekce Evropského zemědělského a záručního fondu (EAGGF) a finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG), jednak o "Horizontální plán rozvoje venkova" (HRDP), který nám otevře přístup k prostředkům záruční sekce EAGGF.

Cílem programového dokumentu HRDP je zmírnit rozdíly v rentabilitě podniků v méně příznivých oblastech, které vyplývají z rozdílných přírodních podmínek, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu zemědělců, snížit zornění půdy, zabránit její erozi a v dostatečném rozsahu zajistit obhospodařování zemědělské půdy v souladu se zásadami správné zemědělské praxe.

Na základě HRDP bude možno čerpat tzv. nárokové platby, které jsou vázány na splněná kritéria a budou vypláceny na základě podané žádosti. Necelá polovina strukturálních podpor v rámci HRDP z celkového objemu zhruba 6 miliard korun ročně (v rozmezí 5,7 – 6,4 miliardy korun v období let 2004 – 2006) je určena na podpory méně příznivým oblastem tzv. LFA. Podpory LFA budou vázány na trvalé travní porosty a na další specifická environmentální kritéria (například minimální a maximální koncentraci zvířat na jeden hektar plochy krmných plodin), respektive na Zásady správné zemědělské praxe. Tato kritéria se v současnosti připravují. Větší část druhé poloviny plateb představují podpory ve prospěch agroenvironmentálních programů a částečně i do programů předčasného ukončení zemědělské činnosti apod., do kterých se mohou zemědělské podniky zapojit. Podpory HRDP jsou podmíněny 20 procentním spolufinancováním z národních zdrojů.

Pro přípravu na čerpání prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) - sekce orientační a finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FIFG) v období let 2004 - 2006 byl připraven operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Jde v podstatě o pokračování programu SAPARD v podmínkách členství v Evropské unii.

Tento program je zaměřen na zvýšení HDP a zaměstnanosti v České republice, na zachování životního prostředí, na zajištění trvale udržitelného multifunkčního rozvoje venkova založeného na trvale udržitelném zemědělství, lesním a vodním hospodářství a rybářství, v integraci s kvalitním zpracováním zemědělských produktů.

K operačnímu programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství se váží tzv. projektové platby podmíněné předložením projektů vázaných na opatření tohoto programu. Strukturální podpory v této oblasti ve výši zhruba 3 miliardy korun ročně (v rozmezí 2,2 - 3,6 miliardy korun v období let 2004 - 2006) jsou zaměřeny na investiční rozvoj zemědělství a jsou podmíněny realizací projektů v rámci příslušných věcných priorit. Podpory v rámci tohoto programu jsou podmíněny spolufinancováním z národních a u některých programů i ze soukromých zdrojů.

Mezi očekávané platby nárokového charakteru patří přímé platby, které budou poskytovány na základě žádostí zjednodušeným způsobem tzv. SAPS (Simplified Area Payment Scheme). Jde o platby vázané na plochu. K původně dojednaným 25 procentům podpor objemu dosavadních zemí Evropské unie byla projednána možnost navýšení z národních zdrojů do počáteční výše 55 procent podpor. V současné době státní rozpočet umožňuje navýšení přibližně na 48 procent; cílem v resortu zemědělství nadále zůstává hranice 55 procent.

Zjednodušený systém bude spočívat na těchto principech:

Další podpůrné nástroje

Kromě těchto plateb bude uplatněn systém národních podpor (state-aid), které podléhají schválení Evropskou komisí a jsou hrazeny z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, protože je v zájmu resortu vybrané dotační tituly podpořit. V současné době je ke schválení připraveno 15 titulů v celkové výši 1,2 miliardy korun.

Kromě strukturálních fondů je možné využít i tzv. iniciativy EU pro příhraniční spolupráci (INTERREG), pro rovné příležitosti (EQUAL), urbanizaci malých měst (URBAN) a zejména LEADER+ pro diverzifikaci činností na venkově.

V současné době je programová dokumentace po předchozím projednání s Evropskou komisí upravována do konečné podoby.

Realizace všech podpůrných prostředků předpokládá vybudování potřebných institucí, zejména platební agentury, která je ústřední institucí pro přijímání a výplatu prostředků EU a prostředků národních určených ke spolufinancování. Dochází ke sloučení Státního zemědělského intervenčního fondu s Agrární platební agenturou (APA) vycházející ze zkušeností s programem SAPARD. Kromě výdajů v oblasti orientační sekce EAGGF uskutečňované Operačním programem má financovat v záruční sekci HRDP a přímé platby, tzn. v oblasti strukturálních fondů by platební agentura vykonávala činnost zprostředkujícího subjektu a plnila by funkci platební jednotky.

Delegování určitých činností platební agentury pro záruční sekci se předpokládá u obchodních mechanismů v oblasti kontrol na Celní správu a u příjmu žádostí na přímé platby, kde by bylo využito regionálních pracovišť Ministerstva zemědělství v okresech. Platební agentura by tak měla svá regionální pracoviště (celkem 7) na úrovni NUTS II.

Současně s platební agenturou budou vytvořeny i kontrolní orgány a auditorské orgány. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podpory podmíněny správnými zemědělskými praktikami, budou členským státem stanoveny minimální podmínky této praxe za účelem ochrany životního prostředí.

Uvedené rozsáhlé přípravě předcházel vyjednávací proces, který vycházel z přesvědčení, že každá ze vstupujících zemí má právo na svoji zemědělskou politiku, pokud je tato založená na udržitelnosti zemědělství a venkova, nenarušuje vzájemný obchod a dodržuje dohodnutá pravidla spolupráce.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |