VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 1 - 2 |
téma |
PhDr. Vít Richter,
náměstek ředitele Národní knihovny ČR
Socialistické Československo bylo zemí, kde se knihovny téměř nestavěly, ale po roce 1989 se začala situace i v této oblasti měnit. Mnohá města i malé obce, státní instituce a vysoké školy se pustily do obnovy svých knihoven. Prosadit a realizovat výstavbu knihovny je velmi zdlouhavý a složitý proces, kde chybí potřebné znalosti a zkušenosti.
V červnu 2003 byl proto ve spolupráci Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a Státní technické knihovny zahájen projekt databáze staveb a rekonstrukcí knihoven v České republice. Báze je nyní ve zkušebním provozu přístupná na adrese www.stk.cz/~svoboda/Stavby/Stavby.html a je schopna každému zájemci o výstavbu knihoven přinést řadu užitečných informací.
Kde začít?
V bázi je v současné době evidována téměř stovka staveb a rekonstrukcí knihoven, které byly realizovány v období od roku 1992 do současnosti. Každý záznam na stavební akci obsahuje 56 položek. Kromě údajů o vlastní stavbě přináší báze informace o cenách a dodavatelích včetně kontaktů na osoby a firmy spojené s realizací stavební akce. Záznamy je možno prohlížet v pořadí, jak byly do báze uloženy nebo podle vyhledávacích kritérií: kraj, město, knihovna, typ projektu, určení budovy, klimatizace, vytápění, architekt, dodavatel stavby, regálů nebo interiéru.
Vlastní obsah báze vzniká dobrovolnou spoluprací knihoven. Každý stavebník knihovny může vyplnit údaje do webového formuláře a nabídnout získané zkušenosti ostatním. Byla také zahájena spolupráce se slovenskými knihovnami a lze předpokládat, že v blízké době budou k dispozici i informace a zkušenosti ze Slovenska.
Kdo staví?
Databáze je navíc zajímavým zdrojem o celkové situaci ve výstavbě knihoven v České republice.
Od roku 1992 do srpna 2003 bylo v České republice (podle údajů v databázi) realizováno devadesát stavebních akcí, z toho bylo sedmnáct nových budov, tři nové přístavby, čtyřicet pět rekonstrukcí stávajících prostor a dvacet pět adaptací a rozšíření stávajících prostor.
Celkové investiční výdaje dosáhly částky 3,644 mld. Kč. Největší investice (1,9 miliardy Kč) směřovala do krajských knihoven, jedna miliarda byla investována do vysokoškolských knihoven, a obce a města se na investicích podílely částkou 626 mil. Kč. Zajímavé je rozdělení investic podle krajů.
Největší část investic (jedna miliarda Kč) směřovala do Jihomoravského kraje, naopak nejméně bylo investováno do knihoven v Karlovarském kraji.
Báze obsahuje většinu velkých staveb a rekonstrukcí realizovaných v uvedeném období, ale je zřejmé, že údaje ještě nejsou úplné. V bázi stále chybí desítky menších akcí, které zatím knihovny neuvedly. Lze tedy předpokládat, že se postupně podaří bázi dále doplnit o další realizované akce.