Znak
Osada založená při jednom z drobných přítoků Odry se vyskytuje v písemných pramenech od první poloviny 15. století. V roce 1525 je ve Studénce poprvé výslovně zmiňována tvrz pánů z Fulštejna, později upravená v tzv. starý zámek. V polovině 18. století vystavěli Řeplínští z Berečka tzv. nový zámek. V roce 1847 bylo u vsi zřízeno nádraží Ferdinandovy severní dráhy a v roce 1901 zde došlo k zahájení výroby železničních vagónů. Ve Studénce, která se po připojení sousedních Butovic zařadila v roce 1959 mezi města, žije v současnosti více než deset tisíc obyvatel. Mezi význačnými rodáky nelze opomenout pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška (1899-1992).
Nejstarší známé pečetidlo vsi bylo zhotoveno v roce 1664 za vlády Jana Františka hraběte z Vrbna. Z historického pečetního znamení vychází s drobnou odchylkou znak schválený 13. listopadu 1969 na plenárním zasedání Městského národního výboru. V červeno-modře čtvrceném štítu je v prvním a čtvrtém poli mluvící znamení - stříbrná tryskající fontána. Ve druhém a třetím poli se nachází zlatá lilie převzatá z vrbnovského rodového erbu. Přes štít je položeno zúžené zlaté břevno, z jehož okrajů vystupují dva černé železniční nárazníky - pravý plochý a levý vypuklý, připomínající význam vagónky pro rozvoj Studénky. Na původní vesnické pečeti byly na břevně iniciály majitele panství (JFHZW).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR