JUDr. Eva Šromová,
odbor pro místní správu MV ČR

Diskotéky, změna zákona o ochraně veřejného zdraví
a změna zákona o místních poplatcích

K 1. 10. 2003 došlo ke zrušení § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto ustanovení obce využívaly v souvislosti s řešením problémů s diskotékami a s rušením nočního klidu

• ke stanovení konce diskoték a podobných veřejných hudebních produkcí,

• ke stanovení konce provozní doby hostinských provozoven, heren a podobných provozoven služeb.

Konec diskotéky ani provozní doby pohostinství a podobných akcí ve svých obecně závazných vyhláškách již obce podle § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví stanovit nemohou. Co je možno dělat v situaci, když si občané na diskotéky stěžují, protože pořadatel diskoték nebo provozovatel pohostinství nezabezpečuje noční klid a veřejný pořádek? Stížnosti občanů na pořadatele diskoték a provozovatele pohostinství nemusí mít svůj důvod pouze ve zrušení § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví, proto se zabývám právy a povinnostmi osob v oblasti diskoték co nejkomplexněji.

Každá obec měla možnost regulovat diskotéky několika způsoby, které platí i nadále. Mezi možnosti obce, jak regulovat pořádání diskoték a podávání a prodej alkoholických nápojů, patří:

• vydání obecně závazné vyhlášky o veřejném pořádku při diskotékách a stanovení povinností a podmínek k jeho zabezpečení,

• vydání obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích a stanovení poplatku ze vstupného,

• vydání obecně závazné vyhlášky o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve které se stanoví zákaz podávání a prodeje alkoholu v určitých dnech, hodinách nebo místech,

• vydání obecně závazné vyhlášky o podmínkách při zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,

• ukládání sankcí za porušení takových vyhlášek,

• kontrola dodržování zákazu podávání a prodeje alkoholu a cigaret osobám mladším 18 let a při kulturních podnicích a tanečních zábavách pro mládež a ukládání sankcí za porušení zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,

• spolupráce s policií při zabezpečení veřejného pořádku,

• ukládání pokut za přestupky na úseku veřejného pořádku, zejména za rušení nočního klidu.

Pověřenému obecnímu úřadu zůstává možnost rozhodovat podle § 5 občanského zákoníku o tom, zda diskotékou nedošlo k zásahu do pokojného stavu. Pokud existoval pokojný stav, který byl porušen hlukem a vibracemi způsobenými diskotékou, může pověřený obecní úřad zakázat takový zřejmý zásah nebo uložit obnovu předešlého pokojného stavu. Jedná se o předběžné opatření, které umožňuje domáhat se i po jeho vydání soudní ochrany.

Stavební úřad může porovnat údaje o tom, za jakým účelem byla postavena stavba podle stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí se skutečným způsobem užívání stavby. Pokud budova slouží ke konání diskoték a nebyla k tomuto účelu kolaudována ani rekolaudována, nemůže to být provozovna způsobilá k provozování živnosti. Osvědčením způsobilosti provozovny v provozu je kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem ve stavebním řízení.

Živnostenský úřad může ověřit, zda podnikatel má živnostenské oprávnění k činnosti. Živnostenský úřad může podnikatele požádat o prokázání vlastnického nebo užívacího práva k provozovně. Může pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění v případě, že podnikatel bude při své podnikatelské činnosti porušovat závažným způsobem živnostenský zákon nebo také ostatní zákony a obecně závazné vyhlášky a nařízení obce a kraje.

Krajský úřad kontroluje a ukládá sankce za porušení autorského zákona a za neoprávněné užití děl chráněných autorským zákonem. To znamená v případě, že krajský úřad zjistí, že pořadatel diskoték nemá uzavřenu licenční smlouvu s Ochranným svazem autorů a neplatí autorské odměny, zahájí s ním přestupkové řízení.

Krajská hygienická stanice kontroluje dodržování zákona o ochraně veřejného zdraví. Ukládá pořadateli diskotéky sankce za nedodržení limitů hluku a vibrací, které jsou stanoveny pro denní i noční dobu příslušným nařízením vlády a které se vztahují výslovně také na hluk z veřejné produkce hudby. Jestliže není možno pořadatele zjistit, odpovídá za dodržení limitů ten, kdo stavbu, zařízení nebo pozemek poskytl. Krajská hygienická stanice může zakázat provoz nebo používání zdroje hluku a vibrací, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví. Zákaz může být stanoven na dobu do odstranění závady.

Soud může na návrh žalobce rozhodnout, že je podnikatel povinen zdržet se obtěžování hlukem a vibracemi, které přesahuje míru přiměřenou poměrům. Žalobu k soudu může podat ten, kdo je obtěžován hlukem a vibracemi více, než je v místě obvyklé či běžné. Protože obec má za úkol v samostatné působnosti zabezpečovat veřejný pořádek v obci, zřejmě by mohla být také jedním z těch, kdo podává žalobu.

Všechny úřady zasílají živnostenskému úřadu kopii rozhodnutí o porušení právních předpisů, kterého se podnikatel dopustil. Mezi právní předpisy, které je podnikatel povinen dodržovat v souvislosti s diskotékami patří živnostenský zákon, stavební zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, autorský zákon, zákon o přestupcích. Mezi takové právní předpisy patří rovněž obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů, a proto také obec, která vydala příslušné vyhlášky, zasílá živnostenskému úřadu kopii rozhodnutí o porušení obecně závazné vyhlášky o zákazu podávání a prodeje alkoholu při diskotékách, vyhlášky o veřejném pořádku při diskotékách, vyhlášky o místních poplatcích, vyhlášky o podmínkách požární ochrany při diskotékách. Vydání takových vyhlášek, jejich názvy a jejich obsah patří do samostatné působnosti obce a obec se při jejich vydání řídí výhradně zákony.

Živnostenský úřad může podnikateli, který závažně porušuje zákony a obecně závazné vyhlášky nebo nařízení obcí a krajů, uložit pokutu nebo také pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění.

Pokud tak ještě zastupitelstvo obce neučinilo, má možnost

• vydat obecně závaznou vyhlášku o opatřeních při diskotékách z důvodu ochrany veřejného pořádku, kontrolovat její dodržování a za porušení uložit sankci,

• v této vyhlášce obec stanoví povinnosti za účelem ochrany veřejného pořádku,

• v této vyhlášce zastupitelstvo stanoví konkrétně, na kterých veřejných prostranstvích jsou diskotéky zakázány. Tento zákaz diskoték se musí týkat pouze vyjmenovaných veřejných prostranství. Na ostatních veřejných prostranstvích i v jiných provozovnách jsou diskotéky povoleny,

• je možno také stanovit v této vyhlášce, v kterých místech je možno v obci diskotéky konat. Na ostatních místech ve vyhlášce nejmenovaných (s výjimkou veřejných prostranství) by diskotéky byly zakázány,

• popř. je možno stanovit, na kterých místech jsou diskotéky zakázány a že je dovoleno diskotéky konat na všech místech, na nichž nejsou obecně závaznou vyhláškou zakázány,

• kromě stanovení, kde lze diskotéky konat, lze ve vyhlášce stanovit, kdy je možno diskotéky konat, tj. stanovit dobu jejich konání. Zejména je třeba přesně vymezit konec, ale také začátek diskotéky i s ohledem na půlnoc, aby např. diskotéka sice nekončila do půlnoci jednoho dne, ale nezačínala po půlnoci nového dne.

• obec má možnost stanovit v obecně závazné vyhlášce podmínky pořádání diskoték, tj. podmínky jejich začátku, průběhu a zakončení.

Tuto vyhlášku byla a je obec oprávněna vydat v případě, že hrozí narušení veřejného pořádku nebo k narušování veřejného pořádku dochází, a to i po zrušení § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví. Jestliže ale pořadatel zabezpečí při diskotéce noční klid tak, že k narušování veřejného pořádku nedochází ani toto narušování nehrozí, obec nemá důvod vyhlášku vydat. Např. když se diskotéka koná při zavřených oknech a je zajištěno nucené větrání, na konec diskotéky jsou účastníci předem připraveni a odpovídá mu i výběr klidnější hudby, účastníci diskotéky jsou nakonec v klidu rozvezeni domů autobusy atd.

Co se týče provozní doby pohostinství a dalších zařízení, bylo by možno uvažovat o tom, že provoz pohostinství, který narušuje noční klid, je činnost narušující veřejný pořádek a pro tuto činnost stanovit obdobně zákazy a podmínky z důvodu ochrany veřejného pořádku, jako je to možné u diskoték. Ústavní soud však zatím o zrušení žádné obecně závazné vyhlášky v souvislosti se zrušením § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví nerozhodoval.

Pokud obec vlastními silami není schopna veřejný pořádek zabezpečit, je starosta obce oprávněn požádat Policii České republiky o spolupráci.

Obce byly a jsou oprávněny vydat podle zákona o místních poplatcích vyhlášku o místních poplatcích a v ní stanovit poplatek ze vstupného z diskoték a další místní poplatky. Obec mohla a může ve vyhlášce stanovit podrobnosti vybírání poplatku, tj. např. povinnost pořadatele diskotéky ohlásit předem místo a čas konání diskotéky, předpokládaný počet účastníků, povinnost nechat si na obecním úřadě orazítkovat vstupenky, ohlásit čísla účtů a případné další povinnosti. Po dohodě s poplatníkem mohla a může obec stanovit poplatek paušální částkou.

Pokud obec poplatek ze vstupného již zavedla, je vhodné stávající obecně závaznou vyhlášku o místních poplatcích novelizovat. Důvodem ke změně obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích není pouze rozhodnutí zastupitelstva nově zavést nebo změnit povinnost platit poplatek ze vstupného v určené výši a stanovit další povinnosti související s vybráním poplatku. K 1. 1. 2004 dochází totiž u místních poplatků k celé řadě dalších změn. Například:

• U poplatku ze vstupného

• poplatek se vybírá za také z reklamních akcí, nejenom z kulturních, sportovních akcí,

• z prodejních akcí a akcí obdobného charakteru jako jsou akce reklamní, kulturní sportovní a prodejní se už poplatek neplatí,

• zákon definuje vstupné jako platbu, která je podmínkou pro účast na výše uvedených akcích

• vstupné může činit až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného.

• poplatek se platí ze vstupného sníženého o DPH, je-li DPH v ceně obsažena.

• U všech poplatků

• zákon stanoví pro doměření nebo vyměření poplatku lhůtu deset let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla poplatková povinnost. Pokud byl před uplynutím subjektivní tříleté promlčecí lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl o úkonu informován poplatník nebo nově také plátce.

• zvýšit poplatek je možné v platebním výměru v případě, že nebude poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši na trojnásobek, nikoliv pouze o 50 %.

• na žádost poplatníka lze prominout zcela nebo zčásti poplatek a nově také příslušenství.

• U poplatku ze psů:

• poplatníkem bude držitel psa namísto vlastník psa

• platí se ze psa staršího 3 měsíců, nikoliv 6 měsíců

• osvobozeni ze zákona budou kromě osob nevidomých a bezmocných a osob těžce zdravotně postižených rovněž osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující psí útulek zřízený obcí a  např. uživatelé honitby

• maximální sazba poplatku se zvyšuje z 1000 Kč na 1500 Kč ročně

• zákon stanoví, že poplatek se platí obci podle místa trvalého pobytu nebo sídla držitele psa

• při držení psa po dobu kratší než 1 rok se poplatek platí v poměrné výši.

• U poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt

• poplatek vybírá a platí provozovatel a je povinen vést písemně evidenční knihu a v ní zákonem předepsané údaje

• U poplatku za užívání veřejného prostranství

• poplatek se platí za nově také za výkopové práce, umístění dočasných staveb, nejenom zařízení

• platí se také za užívání veřejného prostranství pro reklamní akce, nikoliv pouze za kulturní akce a akce sportovní

• veřejným prostranstvím se rozumí veřejná prostranství podle § 34 zákona o obcích.

• U poplatku z ubytovací kapacity

• poplatek platí ubytovatel

• maximální sazba je zvýšena o 2 Kč a činí až 4 Kč/lůžko/den

Ostatní poplatky sice přímo s diskotékami nesouvisejí, je však možné, že pořadatelé diskotéky nebo hostinští jsou současně držiteli psa, ubytovateli, či uživateli veřejného prostranství, a proto se na ně vztahují i některé další uvedené změny v zákoně o místních poplatcích.