VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 47 |
rozhovor |
s Ing. Miloslavem Kalou, poslancem PS PČR, zpravodajem pro projednání vládního návrhu zákona o veřejných zakázkách Zodpovědnost zůstává na zadavateli |
![]() |
Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách, implementující do české úpravy klíčové směrnice ES, už poslanci schválili ve třetím čtení. Jak nová norma oblast zadávání veřejných zakázek upravuje a čím byla ještě na půdě sněmovny doplněna?
Regulace veřejných zakázek je významnou oblastí pro funkci jednotného trhu Evropské unie. Jedním ze základních principů tohoto trhu je, že všechny firmy musejí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky. Nástrojem zajišťujícím aplikaci výše uvedeného principu je plná a účinná soutěž v oblasti veřejných zakázek jako nástroj ekonomického růstu Unie. K tomuto účelu se vytváří legislativní rámec pokrývající smlouvy na práce, dodávky a služby zadávané jak tradičními orgány náležejícími k centrální vládě a regionálním a místním úřadům, tak veřejnými, poloveřejnými a soukromými subjekty působícími ve vodním hospodářství, energetice a dopravě. Tento legislativní rámec lze popsat zásadami rovného zacházení, jejímž specifickým výrazem je zásada nediskriminace, vzájemného uznávání, proporcionality, transparentnosti a také zavedení efektivní soutěže o veřejné zakázky. S ohledem na to, že prostřednictvím veřejných zakázek jsou vynakládány značné finanční objemy veřejných prostředků, jsou na účastníky uplatňovány principy zadávání, která vedou k efektivnímu, ekonomickému, transparentnímu a nediskriminačnímu výběru.
Oproti předchozí právní úpravě (mám na mysli zákon č. 199/94 Sb.) dochází k zásadním změnám v definici osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona, postupu při zadávání a druhů zadávacích řízení. Nově je upraven postup při veřejné soutěži o návrh, kdy zadavatelé před realizací veřejné zakázky budou konfrontováni s různými koncepcemi řešení problému a budou nuceni detailně se zabývat definováním cílů, kterých se požaduje řešením dosáhnout a způsoby jejich hodnocení. Zcela přepracována je i oblast dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Z pohledu způsobů zadávacích řízení je třeba upozornit na zcela nové pojetí, které v praxi zřejmě může působit určité potíže. Analogie se zákonem č. 199/94 Sb. nejsou na místě a doporučuji všem zadavatelům věnovat zvýšenou pozornost úpravě a podmínkám použití otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení - s uveřejněním a bez uveřejnění. Novým institutem v procesu zadávání veřejných zakázek je seznam kvalifikovaných dodavatelů, který nahradí předkládání dokladů o kvalifikaci v každém jednotlivém řízení.
Pro zvýšení právní jistoty je na základě poslaneckého návrhu zpřesněna neplatnost úkonu zadavatele, který svým obsahem nebo účelem odporuje tomuto zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Takový úkon je od počátku neplatný, tedy s účinky ex tunc. V oblasti dohledu se nově zavádí institut kauce ve výši nejméně jedno procento z nabídkové ceny (nejvýše 1 milion korun), která se stává příjmem státního rozpočtu v případech, kdy není vyhověno návrhu stěžovatele nebo orgán dohledu neshledá, že zadavatel nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem. Rovněž tak jsou razantně zvýšeny horní hranice sankcí – až 10 milionů korun pro zadavatele, až 100 milionů korun pro uchazeče a až 100 000 korun pro fyzické osoby.
Výrazně zpřesněny jsou instituty doručování, lhůt a postup všech účastníků jednajících podle tohoto zákona.
Závěrem bych rád zdůraznil, že jistě ani tato norma není dokonalá a praxe jednotlivé záměry zákonodárců prověří (samozřejmě po schválení senátem a prezidentem). Nutno však říci, že tíha rozhodování o efektivní alokaci veřejných zdrojů byla, je a zůstane na zadavateli. Tedy - pokud zadavatel poptává nesmysl, výsledkem bude transparentně, nediskriminačně a efektivně vybraný - nesmysl!
Zeptala se Alexandra Štefanová