VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 45 |
rozhovor |
s Ing. Karlem Šaterou, MBA generálním ředitelem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Naší strategií je slušnost |
![]() |
Jak reagovala ZP MV ČR na nové územní uspořádání od 1.1.2003?
Celý rok 2002 byl pro nás ve znamení jednání kolem zdravotní problematiky, především na úrovni okresních úřadů.
ZP MV ČR připravovala podmínky ke změnám, které se dotkly některých poboček, jejichž regionální hranice se neshodovaly s novým územním uspořádáním krajů. Proto jsme změnili způsob vnitřního řízení pojišťovny a od 1. 1. 2003 kopírujeme krajské uspořádání. Snažíme se chovat racionálně, a proto ne v každém kraji máme pobočku, někde funguje třeba jedna pobočka pro dva kraje. Naše územní pracoviště, kterých máme v současné době přes osmdesát, zabezpečují činnost na každém okrese. Efektivnost jejich provozu je zajištěna v některých případech tím, že jsou někde sloučená, jinde mají časově omezené úřední hodiny.
Změny pojištěnci prakticky ani nepoznali a přechod byl, díky dostatečnému časovému předstihu, plynulý a bez narušení chodu provozu územních pracovišť.
Můžete po půl roce provést stručnou bilanci této změny?
Zkušenosti jsou pozitivní i negativní. Jednoznačně pozitivní je komunikace s kraji, s profesními asociacemi, s konkrétními zařízeními. Negativní zkušenost vyplývá paradoxně z krajských koncepcí zdravotní péče. Kraj se v rámci své politiky často snaží dosáhnout počtu zdravotnických zařízení na úrovni ostatních krajů. V systému, kde chybí peníze, pak tento jev vede k eskalaci výkonů a k zatížení celého systému.
V souvislosti se vstupem ČR do EU je nutné transformovat určitá legislativní opatření v systému zdravotního pojištění. Jak probíhají přípravné fáze a čeho konkrétně se změny týkají?
Jednotlivé členské země EU si samy řídí oblast zdravotnictví, případné regulace ze strany EU mají v této oblasti spíše doporučující charakter. Problematika zdravotnictví nebyla projednávána jako samostatná kapitola při jednáních o vstupu ČR do EU.
Ani naši pojištěnci, ani zdravotnická zařízení si zatím plně neuvědomují dopad změn vyvolaných vstupem ČR do EU. Pojišťovna jako dohlížitel nad kvalitou a financemi se netají obavami týkajících se ošetření našich pojištěnců v cizině, především v oblasti cenových relací v okolních zemích.
Po vstupu ČR do EU bude proto pro subjekty působící na zdravotním trhu v ČR důležitá správně nastavená zdravotní politika. Ta je sice v každé zemi jiná, ale měli bychom respektovat systémy v nejbližších zemích, například v otázce spoluúčasti. To je téma citlivé politicky i lidsky, jenže málokdo si uvědomuje, jak je důležité mít spoluúčast vyváženou tak, aby ze společného objemu peněz nebyli zvýhodňováni cizinci na úkor tuzemských pojištěnců. Jde samozřejmě o spoluúčast komplexně. Analýzou bylo například zjištěno, že pokud si pacient nechá lékařem předepsat lék za třicet korun, ve skutečnosti náklady mohou dosáhnout až několikanásobku, neboť si lékař vykáže návštěvu, výkon a bylo by tedy racionálnější, kdyby si pacienti například léky do sto korun hradili sami.
Zdravotní pojišťovny požadují jako nezbytné řešení zakotvení Centra mezistátních úhrad (CMU) v zákoně. CMU bylo zřízeno všemi zdravotními pojišťovnami za účelem realizace mezistátních úhrad zdravotní péče na základě mezistátních smluv.
Se vstupem do EU začnou pro ČR platit Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a 574/72, představující základní, závazné a nad národní zákony postavené předpisy Společenství, které koordinují systémy sociálního zabezpečení ve členských státech EU. Cílem českých zdravotních pojišťoven je zajistit svým pojištěncům finanční krytí zdravotní péče poskytnuté v členských zemích EU, na kterou budou mít nárok podle platných ujednání.
Počet pojištěnců vaší pojišťovny se blíží k magickému milionu. Aniž by docházelo k diskriminaci jiných skupin pojištěnců, mají pracovníci ministerstva vnitra či některých jeho složek nějaké specifické výhody?
Historicky jsme zdravotní pojišťovnou, která má blízký vztah k resortu ministerstva vnitra, jehož zastoupení v našem pojistném kmeni je zhruba 65 procent, druhou největší skupinou jsou zaměstnanci Českých drah a další tvoří i zaměstnanci zdravotnických zařízení. V rámci Programu rozšířené péče poskytujeme příspěvky na preventivní péči, která není hrazena ze základní zdravotní péče, máme i část speciálně zaměřenou na pojištěnce, kteří jsou výrazněji ohroženi na zdraví v důsledku výkonu své profese, například z resortu MV ČR se jedná o policejní a záchranářské složky. Nejedná se však o položky, které by byly vůči ostatním našim pojištěncům diskriminující.
Celá část preventivního programu pro policejní a záchranářské složky MV ČR je zaměřena především na různé druhy očkování, vitaminizaci pro příslušníky mezinárodních záchranářských misí, léčebně-ozdravné pobyty odstraňující následky úrazu při mimořádných událostech apod. Podíváte-li se do standardní části Programu rozšířené péče, tak i zde lze najít totožné položky pro nemocné i zdravé děti. Navíc v současné době jako jediní poskytujeme očkování proti meningokoku (typ C) pro nejohroženější skupinu mladistvých mezi 15 až 19 lety a v blízké budoucnosti hodláme nabídnout i ucelený program očkování zaměřený především na děti a dospívající mládež.
Podle zákona č. 280/1992 Sb. jste povinni zajistit dostatek finančních zdrojů pro plnění závazků ve lhůtách splatnosti i pro řádné naplnění spravovaných fondů. Jak se vám daří tyto úkoly zvládat?
Je třeba předeslat, že výsledky celého celostátního systému zdravotního pojištění jsou celkově deficitní. Co to znamená? Systém zdravotního pojištění méně vybere než vydá, rozdíl se pohybuje mezi čtyřmi až šesti procenty.
Zákon 280/1992 Sb., v platném znění mimo jiné pouze rámcově upravuje rozsah fondového hospodaření zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Přesné vymezení nakládání s prostředky jednotlivých fondů je dáno vyhláškou MF č. 227/1998 Sb., v platném znění.
Cílem pojišťovny není v žádném případě vytváření vysokých finančních zůstatků. Zdravotní pojišťovna musí zajišťovat na základě těchto předpisů důsledný výběr pojistného a účelné vynakládání prostředků na úhradu zdravotní péče svých pojištěnců při zachování vyrovnané bilance hospodaření.
Celkově se zhoršující makroekonomické podmínky mají samozřejmě vliv i na hospodaření zdravotní pojišťovny. Nedostatek financí prakticky ve všech oblastech státního hospodaření a neustále rostoucí náklady na zdravotní péči vytvářejí prostředí, ve kterém zajištění vyrovnaného hospodaření vyžaduje stále větší úsilí a mnohdy i nutnost uplatnění nepopulárních opatření, jako je například exekuce u plátců pojistného, nebo citelnější regulace úhrad zdravotnickým zařízením. Naše zdravotní pojišťovna je součástí celého systému zdravotního pojištění a bude i nadále vytvářet předpoklady pro stabilizaci jeho současné rozkolísanosti.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 45/2003.
Tab. 1: Náklady na zdravotní péči dle jednotlivých segmentů
Ukazatel |
2001 |
2002 |
Náklady na zdravotní péči |
9 574 384 |
11 055 138 |
v tom |
||
na ambulantní péči |
2 641 900 |
2 969 066 |
na ústavní péči |
3 939 932 |
4 614 418 |
na lázeňskou péči |
343 812 |
391 865 |
na péči v ozdravovnách |
20 588 |
7 563 |
na dopravu |
51 167 |
63 111 |
na zdrav. záchrannou službu |
40 560 |
49 357 |
na léky vydané na recepty |
2 349 637 |
2 751 447 |
na zdrav. prostředky vydané na poukazy celkem |
186 408 |
205 342 |
Zdroj: ZPMV
Tab. 2: Počty pojištěnců podle období
Období |
Počty pojištěnců |
1993 |
168 344 |
1994 |
371 264 |
1995 |
459 904 |
1996 |
449 447 |
1997 |
550 201 |
1998 |
711 718 |
1999 |
746 621 |
2000 |
835 322 |
2001 |
885 593 |
2002 |
936 500 |
2003 |
975 000 |
Zdroj: ZPMV
Daniela Řeřichová