VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 45
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

rozhovor

s Ing. Karlem Šaterou, MBA
generálním ředitelem
Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR

Naší strategií je slušnost

Ing. Karel Šatera

Jak reagovala ZP MV ČR na nové územní uspořádání od 1.1.2003?

Celý rok 2002 byl pro nás ve znamení jednání kolem zdravotní problematiky, především na úrovni okresních úřadů.

ZP MV ČR připravovala podmínky ke změnám, které se dotkly některých poboček, jejichž regionální hranice se neshodovaly s novým územním uspořádáním krajů. Proto jsme změnili způsob vnitřního řízení pojišťovny a od 1. 1. 2003 kopírujeme krajské uspořádání. Snažíme se chovat racionálně, a proto ne v každém kraji máme pobočku, někde funguje třeba jedna pobočka pro dva kraje. Naše územní pracoviště, kterých máme v současné době přes osmdesát, zabezpečují činnost na každém okrese. Efektivnost jejich provozu je zajištěna v některých případech tím, že jsou někde sloučená, jinde mají časově omezené úřední hodiny.

Změny pojištěnci prakticky ani nepoznali a přechod byl, díky dostatečnému časovému předstihu, plynulý a bez narušení chodu provozu územních pracovišť.

Můžete po půl roce provést stručnou bilanci této změny?

Zkušenosti jsou pozitivní i negativní. Jednoznačně pozitivní je komunikace s kraji, s profesními asociacemi, s konkrétními zařízeními. Negativní zkušenost vyplývá paradoxně z krajských koncepcí zdravotní péče. Kraj se v rámci své politiky často snaží dosáhnout počtu zdravotnických zařízení na úrovni ostatních krajů. V systému, kde chybí peníze, pak tento jev vede k eskalaci výkonů a k zatížení celého systému.

V souvislosti se vstupem ČR do EU je nutné transformovat určitá legislativní opatření v systému zdravotního pojištění. Jak probíhají přípravné fáze a čeho konkrétně se změny týkají?

Jednotlivé členské země EU si samy řídí oblast zdravotnictví, případné regulace ze strany EU mají v této oblasti spíše doporučující charakter. Problematika zdravotnictví nebyla projednávána jako samostatná kapitola při jednáních o vstupu ČR do EU.

Ani naši pojištěnci, ani zdravotnická zařízení si zatím plně neuvědomují dopad změn vyvolaných vstupem ČR do EU. Pojišťovna jako dohlížitel nad kvalitou a financemi se netají obavami týkajících se ošetření našich pojištěnců v cizině, především v oblasti cenových relací v okolních zemích.

Po vstupu ČR do EU bude proto pro subjekty působící na zdravotním trhu v ČR důležitá správně nastavená zdravotní politika. Ta je sice v každé zemi jiná, ale měli bychom respektovat systémy v nejbližších zemích, například v otázce spoluúčasti. To je téma citlivé politicky i lidsky, jenže málokdo si uvědomuje, jak je důležité mít spoluúčast vyváženou tak, aby ze společného objemu peněz nebyli zvýhodňováni cizinci na úkor tuzemských pojištěnců. Jde samozřejmě o spoluúčast komplexně. Analýzou bylo například zjištěno, že pokud si pacient nechá lékařem předepsat lék za třicet korun, ve skutečnosti náklady mohou dosáhnout až několikanásobku, neboť si lékař vykáže návštěvu, výkon a bylo by tedy racionálnější, kdyby si pacienti například léky do sto korun hradili sami.

Zdravotní pojišťovny požadují jako nezbytné řešení zakotvení Centra mezistátních úhrad (CMU) v zákoně. CMU bylo zřízeno všemi zdravotními pojišťovnami za účelem realizace mezistátních úhrad zdravotní péče na základě mezistátních smluv.

Se vstupem do EU začnou pro ČR platit Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a 574/72, představující základní, závazné a nad národní zákony postavené předpisy Společenství, které koordinují systémy sociálního zabezpečení ve členských státech EU. Cílem českých zdravotních pojišťoven je zajistit svým pojištěncům finanční krytí zdravotní péče poskytnuté v členských zemích EU, na kterou budou mít nárok podle platných ujednání.

Počet pojištěnců vaší pojišťovny se blíží k magickému milionu. Aniž by docházelo k diskriminaci jiných skupin pojištěnců, mají pracovníci ministerstva vnitra či některých jeho složek nějaké specifické výhody?

Historicky jsme zdravotní pojišťovnou, která má blízký vztah k resortu ministerstva vnitra, jehož zastoupení v našem pojistném kmeni je zhruba 65 procent, druhou největší skupinou jsou zaměstnanci Českých drah a další tvoří i zaměstnanci zdravotnických zařízení. V rámci Programu rozšířené péče poskytujeme příspěvky na preventivní péči, která není hrazena ze základní zdravotní péče, máme i část speciálně zaměřenou na pojištěnce, kteří jsou výrazněji ohroženi na zdraví v důsledku výkonu své profese, například z resortu MV ČR se jedná o policejní a záchranářské složky. Nejedná se však o položky, které by byly vůči ostatním našim pojištěncům diskriminující.

Celá část preventivního programu pro policejní a záchranářské složky MV ČR je zaměřena především na různé druhy očkování, vitaminizaci pro příslušníky mezinárodních záchranářských misí, léčebně-ozdravné pobyty odstraňující následky úrazu při mimořádných událostech apod. Podíváte-li se do standardní části Programu rozšířené péče, tak i zde lze najít totožné položky pro nemocné i zdravé děti. Navíc v současné době jako jediní poskytujeme očkování proti meningokoku (typ C) pro nejohroženější skupinu mladistvých mezi 15 až 19 lety a v blízké budoucnosti hodláme nabídnout i ucelený program očkování zaměřený především na děti a dospívající mládež.

Podle zákona č. 280/1992 Sb. jste povinni zajistit dostatek finančních zdrojů pro plnění závazků ve lhůtách splatnosti i pro řádné naplnění spravovaných fondů. Jak se vám daří tyto úkoly zvládat?

Je třeba předeslat, že výsledky celého celostátního systému zdravotního pojištění jsou celkově deficitní. Co to znamená? Systém zdravotního pojištění méně vybere než vydá, rozdíl se pohybuje mezi čtyřmi až šesti procenty.

Zákon 280/1992 Sb., v platném znění mimo jiné pouze rámcově upravuje rozsah fondového hospodaření zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Přesné vymezení nakládání s prostředky jednotlivých fondů je dáno vyhláškou MF č. 227/1998 Sb., v platném znění.

Cílem pojišťovny není v žádném případě vytváření vysokých finančních zůstatků. Zdravotní pojišťovna musí zajišťovat na základě těchto předpisů důsledný výběr pojistného a účelné vynakládání prostředků na úhradu zdravotní péče svých pojištěnců při zachování vyrovnané bilance hospodaření.

Celkově se zhoršující makroekonomické podmínky mají samozřejmě vliv i na hospodaření zdravotní pojišťovny. Nedostatek financí prakticky ve všech oblastech státního hospodaření a neustále rostoucí náklady na zdravotní péči vytvářejí prostředí, ve kterém zajištění vyrovnaného hospodaření vyžaduje stále větší úsilí a mnohdy i nutnost uplatnění nepopulárních opatření, jako je například exekuce u plátců pojistného, nebo citelnější regulace úhrad zdravotnickým zařízením. Naše zdravotní pojišťovna je součástí celého systému zdravotního pojištění a bude i nadále vytvářet předpoklady pro stabilizaci jeho současné rozkolísanosti.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 45/2003.

Tab. 1: Náklady na zdravotní péči dle jednotlivých segmentů

Ukazatel

2001

2002

Náklady na zdravotní péči

9 574 384

11 055 138

v tom

na ambulantní péči

2 641 900

2 969 066

na ústavní péči

3 939 932

4 614 418

na lázeňskou péči

343 812

391 865

na péči v ozdravovnách

20 588

7 563

na dopravu

51 167

63 111

na zdrav. záchrannou službu

40 560

49 357

na léky vydané na recepty

2 349 637

2 751 447

na zdrav. prostředky vydané na poukazy celkem

186 408

205 342

Zdroj: ZPMV

Tab. 2: Počty pojištěnců podle období

Období

Počty pojištěnců

1993

168 344

1994

371 264

1995

459 904

1996

449 447

1997

550 201

1998

711 718

1999

746 621

2000

835 322

2001

885 593

2002

936 500

2003

975 000

Zdroj: ZPMV

Daniela Řeřichová



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |