VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 45
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

Jak přebudovat ZŠ na protidrogovou pevnost?
Ministerstva se zbavují odpovědnosti

Dokončování převodu majetku státu na kraje a obce, především objektů škol a nemocnic, je na první pohled velmi jednoduché a představuje změnu vlastníka příslušným zápisem na listu vlastnictví na katastrálním úřadě.

Vztah k majetku při odlišných vlastnických vztazích a vlastnické vztahy jsou po staletí náplní pře ekonomů, politiků, filozofů a psychologů. Tyto vztahy jsou opět paradigmatem současné doby, kdy “soukromé vlastnictví je svato”.

Objekty nemocnic, škol, kulturních, sociálních, sportovních a řady dalších veřejně prospěšných staveb ať ve vlastnictví státu či obcí včetně většiny staveb technické1 a dopravní infrastruktury se nachází uprostřed těchto vlastnických teorií a jsou námětem pro nekonečné diskuze, jaký způsob správy majetku na tuto neoblíbenou polosoukromou kategorii obecního majetku nasadit.

U “polovlastnického” vztahu k majetku není možné dosáhnout přirozené rovnováhy mezi provozováním a expoloatací zařízení, které vede k jeho opotřebení a současně optimalizaci reprodukce majetku pro zachování potřebných funkcí v předepsaném rozsahu po celou dobu životnosti. Mezi “klasické” případy je uváděna správa obecního majetku realitními kancelářemi, které po pětileté správě uváděných objektů je vrací původním majitelům “vytunelované” o informace, o opotřebení technických zařízení a nakonec i opotřebované (zdevastované) neodborným servisem – opravami a údržbou.

Excernality školství a zdravotnictví

Školství, zdravotnictví, ale pro lepší názornost i bydlení i přes smysluplnou právní strukturu, která odstraňuje prvky konkurence, spotřební a produkční vlastnosti určitého zboží znemožňují poskytování služeb prostřednictvím trhu. Vyvstávají problémy externalit, které vedou k selhání trhu a vyžadují korekci veřejným sektorem, a to rozpočtovým opatřením, dotacemi nebo daňovým postihem. Také sociální preference mohou vyžadovat zásahy do rozdělení důchodů a bohatství, které vyplývá z tržního mechanismu a z přechodu vlastnických práv.2

Kdykoliv jednotlivec nebo firma podnikne libovolnou činnost, která má vliv na jiného jednotlivce a která zároveň není druhou stranou zaplacena, jde o externalitu. Vlády externality mohou povzbuzovat nebo omezovat

Uvedené systémy zásahů vlády jsou charakteristické

Jak je proces uspokojování potřeb zdravotnictví či vzdělávání ovlivňován externalitami je možné odvozovat od výše citovaných definic, které budou v článku dále rozvedeny. Nabízí se dva pohledy na hodnocení externalit v řešeném procesu a to 3

Budova školy jako předmět trhu s nemovitostmi

Objekt školy, nemocnice, magistrátu, domova důchodců je nemovitostí. Tyto objekty však uspokojují mimořádně důležité základní a společensky významné lidské potřeby (na vzdělání, zajištění zdraví obyvatelstva). “Měkčí” kategorií na trhu zboží, které jsou determinovány odlišnými, objektivně existujícími ekonomickými podmínkami vzniku nabídky a z toho vyplývajícího vztahu k poptávce jsou byty. Obě kategorie nepodléhají všeobecně platným tržním principům, ale jsou určovány převážně sociálními kritériemi.

Turbulentní společenský vývoj v ČR však přináší jak na trhu s byty, tak u ostatních bývalých nemovitostí státu časté “vývrtky”. Vcelku logické nedávné prohlášení zdravotnického resortu k reprofilaci, nebo dokonce ke změně užívání poloviny lůžek nemocnic a zdravotnických zařízení na lůžka typu LDN až po sociální bydlení s lékařskou péčí může “překlopit” dříve popsané teorie trhu s obecními byty.

Pokud obce v současné době považovaly za sociální bydlení malometrážní byty v domech realizovaných panelovou technologií, nyní mohou všechny tyto byty privatizovat. Pro zajištění sociálního bydlení s komplexními službami a s již vybudovanými rehabilitačními a dalšími potřebnými zařízeními pro seniory “dostanou” obce ticíce lůžek, budoucích bytů, ve zrušených nemocnicích.

Obdobně nekompromisně pracoval trh s nemovitostmi bez ohledu na společenský význam v minulosti při privatizaci části školství, na kterém se dá vcelku dobře profitovat.

Uvedené nemovitosti spadají do terciálního sektoru zajišťování veřejných služeb a jsou nereprodukovatelným zdrojem majetku obce (majitele, vlastníka). Jedná se tedy o nehnutelné zboží (nehnutelnosť – slovenský výraz pro nemovitost). Protože nemovitosti jsou svázány s pozemkem, který je definován konkrétním místem, nelze s nimi na trhu zboží libovolně manipulovat tak jako s ostatním zbožím.

Na druhé straně obec, která se systematicky věnuje péči a rozvoji objektů pro sport, rekreaci, školství, zdravotnictví, kulturu, úřady, pracovní možnosti, věnuje se parkům a dopravě zhodnocuje občanům několikanásobně jejich soukromé investice 4 , jejichž cena je m.j. dána dostupností uváděné infrastruktury (občanské vybavenosti), kterou jako nadhodnotu (přidanou hodnotu) poskytuje obec soukromým vlastníkům okolních nemovitostí v dosahu dopravní obslužnosti.

O překvapení ještě nebude nouze

Hrubá analýza stávajícího stavu, který se vyznačuje velkou dynamikou změn, očekávaným turbulentním vývojem na trhu nemovitostí před a po vstupu ČR do EU není možné doporučit větší pohyby a manipulaci s majetkem krajů a obcí, kromě bytového fondu.

Veřejný sektor ve vztahu k nemovitostem musí očekávat rozsáhlé změny, které lze stěží zvláště na úseku vzdělávání (školství) a zajišťování lékařské péče (zdravotnických služeb) dohlédnout do konce a něž jsou vázány nemovitosti. Rekonstrukce nemovitostí je proces s horizontem plánu v rozmezí 50 a více let a proto je vždy lepší vyčkat času.

V současné době není také vhodné nezvratnými stavebně – technickými úpravami měnit stávající účel užívání veřejně prospěšných staveb, které slouží školství, kultuře a zdravotnictví a je tedy vhodné vyčkat vstupu ČR do EU a úplného dokončení standardizace procesů ve veřejné správě a samosprávě.

Na reprodukci majetku systémově postaru 

Z několika málo internetových informací a dotazů na odpovědných místech rezortů školství, zdravotnictví i obrany je možné udělat si závěr: převodem majetku směrem “dolů” končí “rázem” jakákoliv státní péče o převáděný majetek.

Ve standardních evropských podmínkách a v dosud nedokončené české legislativě právě ve vztahu k hospodaření s majetkem by bylo logické očekávat jistý, alespoň metodický “převis” péče bývalých vlastníků (rezortů) o převedený majetek. Nepochybně mohly být na vzdělávacích institucích rezortů ponechány stávající vzdělávací programy pro zaměstnance rezortu z oboru projektového řízení, facility managementu a ISPROFIN (využívání státních dotací k reprodukci majetku)a ve vzdělávacích institucích zřízených příslušnými jmenovanými ministerstvy pokračovat v akreditovaných programech. Obce, neřku-li nemocnice žádná akreditovaná vzdělávací centra nemají.

Za nejzávažnější “trestuhodné” zjednodušení při předávání majetku je také zlomový, nesystémový, diskontinuální přenos odpovědnosti na nové vlastníky – obce, města, kraje- bez příslušných písemných podkladů na úseku :

Velmi rád používám tuto výzvu: pokud mi bude z tisíce převáděných nemovitostí předložena pouze jedna jediná řádná delimitační dokumentace k převodu objektu, odvolám tento odstavec.

Od rezortů by se za této situace dala očekávat alespoň metodická pomoc novým vlastníkům při:

Stávající nesystémové odtržení citelně ohrožuje provoz : jestliže facility management definuje ideální partnerství pracovníci – procesy – pracoviště, pak rozchod dříve sjednoceného vzdělávacího systému (nemovitost – správce) na tři samostatné cesty bude znamenat brzkou materiálně - technickou krizi příslušného odvětví, oboru. Tyto krize jsou vysledovány po cca 3 -5ti letech (lhůty různých revizí strojů, zařízení a technického zařízení budov).

Procesy budou tedy řízeny rezorty formou systémů vzdělávání, pracovníci pak zastupitelstvy formou personální práce a pracoviště v lepším případě stavebními úřady s dosavadní nedokonalou standardizací, obvykle však ředitelem školy či nemocnice, který je vlivem absence příslušného vzdělávání rezorty (kterými?)odborností mimo rámec potřeb správy majetku.

Mezi příklady je absence zdravotnického vzdělávání na úseku správy majetku který předávají krajům a bohorovná ignorace vzdělávání o majetku u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyškrtnutím této problematiky ze zřetele hodného pozornosti rezortu. My si školíme lékaře a my zase učební osnovy – majetek nás nezajímá. To, že nejenom učitel, ale i příznivé - přívětivé prostředí školy ovlivňuje dítě (už od třech let) není těmto rezortům s řadou odborných dětských psychologů pravděpodobně známo.

Je prostředí stávající školy pro naše děti bezpečné?

Školství se z materielně - technického stavu a mnoha důvodů bezpečného užívání postupně řadí do extrémně problémových odvětví, kde je nutné využívat poznatky jak rizikového, tak krizového managementu. Jeho praktické uplatňování přináší vysoký stupeň omezení rizika pro žáky, potažmo i pro učitele.

Školská zařízení nebyla v minulosti realizována z pohledu užívání tělesně postiženými dětmi (nejenom tedy osobami s omezenou schopností pohybu a orientace) či na druhé straně infiltrace drogových dealerů do objektů škol, ba mnohdy ani z hlediska prosté tradiční bezpečnosti (osvětlení, hlučnost, dopravní bezpečnost, elektroinstalace). K projektům škol zcela určitě nebyli zváni dětští psychologové pro uplatnění stavebně bezpečnostních prvků a k zajištění ochrany majetku pojišťovací společnosti či policie (viz obrázek).

Proto bude nutné, aby analýza jakéhokoliv stávajícího problému která bude východiskem pro stanovení strategických plánů zlepšení stavu školy byla koncepční. Analýza problematiky uplatňování přirozených potřeb dětí ve škole a jejich doprovodu je natolik specifická činnost, že k analýze je nutné projektově orientovaného myšlení s předností pohledu na celek, v našem případě s pochopením vývojových etap dětí a jejich bezpečnosti.

Z pohledů zajištění bezpečnosti dětí nejsou naše školy zabezpečeny dostupnou základní (monitorovací) elektronickou technikou ochraňující majetek.

Součástí plánu, projektu na pořízení prostředků pro zabezpečení (monitorování) provozu budov a různých technických zařízení musí být v našem případě doplnění školy o monitorovací a zabezpečovací zařízení i stanovisko dětského psychologa, který provede analýzu této problémové situace (kolika objektů a místností se problematika týká a vhodnost různých technických zařízení do jednotlivých místností t.j šaten, sociálních zařízení, chodeb apod).

Sekundárním přínosem bude možnost využití zaváděné techniky elektronického zabezpečení například čárových kódů a jiných identifikačních prostředků pro evidenci učebnic, učebních pomůcek, evidenci stravenek a pro další běžné provozních činností školy.

Příklad technických zařízení zabezpečení objektu

Právně se zdůvodňuje instalace elektronických a dalších zabezpečovacích systémů ochranou majetku – tedy v žádném případě monitorováním pohybu osob, dětí, drogových dealerů atd.

Podmínkou zavedení mechanických, elektronických, ale i jiných prostředků (i přítomnosti protidrogového psa) do objektu školy je jednoduchá cedule viditelně umístěna u vchodu do objektu s nápisem Objekt je monitorován.

A nyní se pustíme do díla. Zařízení škol či nemocnic mají různá zákoutí s technickým zařízením (kotelny, výtahy), různé společné prostory (chodby, suterény, šatny, kolárny), provozní místnosti, kde může dojít k úrazu děcka (tělocvičny, bazény, posilovny, laboratoře), řadu sociálních zařízení a další provozní místnosti (dílny, kroužky). Na posledním místě jsou uváděny kanceláře a učebny. Tyto prostory by mohly být relativně bezpečné i bez přítomnosti prostředků elektornického zabezpečení.

Pro různé použití je možné navrhovat různé typy zabezpečení

Zásadou pro technické a organizační zajištění objektu je komplexnost (viz obrázek):

Školník Pojištění školy

Protidrogoví psi

Zajištění objektu, námi však vnímána také jako protivandalská a protidrogová opatření jsou zajištěna technicky (alarm, EZS, EPC, CCTV,generální klíč), organizačně (školník, domovník, pojištění, bytová a městská policie) a ekonomicky (zavedení manažerského podúčtu o finančních nákladech na ochranu či devastaci. Zajištění prevence protidrogovýmmi psy nelze z z platných zákonů (předvším fakturačních i dalších)požadovat od policie, nýbrž od soukromých subjektů.

EZS může sestávat z řady navazujících zařízení a to z místního rozhlasu, dispečerského nahrávacího studia, systémů ovládání elektronických zámků či elektronického klíče, zařízení pro kontrolu vstupu, audio čidla, obvodového střežení, prostorových čidel, pagingů, průmyslové televize drátová a bezdrátové, požární signalizace, videookruhů, radiové stanice, detekčních rámů, rentgenu zavazadel, tísňových hlásičů a hlásek, autoalarmů a detektorů elektronických zařízení. Do evidence spadají také zásuvky počítačové sítě a integrované sítě.

Závěr

Kriminalita dětí není definována a ani statisticky sledována. Kriminalita se zkoumá nad 15 rok věku dítěte. Pod touto věkovou hranicí se ocitají pedagogové, rodiče a děti v neprozkoumané rovině, která je současnou realitou této fáze společenského vývoje v zemi.

Součástí tzv. dětské architektury, která by měla uvedenou problematiku řešit v celém komplexu je především zajištění objektu proti nežádoucím jevům a jeho bezpečnost.

Bylo by žádoucí, aby transfer podnětných a odborně kvalifikovaných poznatků z obdobných extrémně náročných oborů bude možné obecně využívat ve prospěch bezpečného a ničím nerušeného vzdělávání našich dětí v bezpečných zařízeních a měkká, dosud systematicky nesledovaná dětská kriminalita vymizí z našich škol včetně volného pohybu nežádoucích osob (drogových dealerů) mezi dětmi.

Ing.Karel Vodička, Praha

Literatura

  1. Rektořík, Hlaváč, Skřídlová, Ekonomika a řízení technické infrastruktury, Masarykova univerzita Brno 1996

  2. Brown, Jackson, Public Sector Economics, Oxford 1994

  3. Rektořík, Císař, Ekonomika bydlení I, Masarykova univerzita 1999

  4. Klimeš, Věcné zásady oceňování nemovitostí, CERM, Brno 1995, také Bradáč, Soudní inženýrství, CERM, Brno 1997


Veřejná správa, týdeník vlády ČR

Vršovická 68c

101 00 Praha 10

Věc: Zaslání článku ke zveřejnění Praha 31.7.2003

V příloze přikládám článek Jak přebudovat ZŠ na protidrogovou pevnost který volně navazuje na již zveřejněné předchozí články o správě majetku, zvláště na článek Děstský architekt….

Článek vzniknul na popud  jednoho školení zaměstnanců obcí, kteří obětavě, každý po svém, nicméně bez odborné přípravy řeší tíživou protidrogovou situaci na školách.

Děkuji za předchozí zveřejnění článků a zvlášť oceňuji doplňující fotografie (např. posledně plavky) u ISO.

Dávám souhlas k redakčním úpravám článku, které mi nemusíte zpětně zasílat ke schválení.

Text neprošel jazykovou úpravou.

Ing.Karel Vodička

Ciolkovského 859/10

161 00 Praha 6 – Ruzyně

r.č. 440510/425

čú.: 2531628808/0800

spec.symb.- číslo sporožira : 2069434



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |