VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 43
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Mgr. Bc. Dalibor Nový,
Kladno

Ke smluvnímu vyjádření
úhrady nákladů za výkon přestupkové agendy

Zajišťování výkonu přenesené působnosti ve věcech přestupků jednou obcí pro jinou obec není v českém právním řádu žádnou novinkou. Od poloviny loňského roku však - na rozdíl od dřívější úpravy - mohou obce za tímto účelem uzavírat pozitivním právem aprobované veřejnoprávní smlouvy. Od této skutečnosti se odvíjí i tento příspěvek, jenž je postřehem a současně kritickým zamyšlením nad výkladovými obtížemi pramenícími z terminologických nuancí, které se v těchto smlouvách objevují a mohly by se stát předmětem sporu.

V úvodu se lze letmo ohlédnout za § 23 již neplatného zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), jenž ve spojení s ustanovením § 53 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dával okresnímu úřadu pravomoc, aby v případě, kdy u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků, opatřením určil, že tuto působnost bude vykonávat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází, pokud ovšem sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednávání přestupků jinou obcí. Tento podmíněně nařizovací režim ve věcech přestupků de iure přetrval i po přijetí - z hlediska posilování samosprávných prvků progresivního - zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), neboť ustanovení § 53 odst. 2 přestupkového zákona bylo zrušeno až zákonem č. 62/2002 Sb. Teprve následující novelizace § 63 obecního zřízení zákonem č. 313/2002 Sb. již ode dne jeho vyhlášení (12. 7. 2002) obcím umožnila uzavírat za účelem transferu výkonu přenesené působnosti (tj. státní správy) na jinou obec veřejnoprávní smlouvy. Čímž, mimochodem, byl institut těchto dohod správněprávního charakteru, rozpracovávaný dosud spíše učebnicově a teoreticky, vtažen do praktického právního života (srov. ustanovení § 63 až 66e obecního zřízení).

Zevšeobecňující poznatek o tom, že veřejnoprávní smlouvy našly živnou půdu právě v oblasti zajišťování výkonu státní správy ve věcech přestupků, lze dovodit ze zhruba sto třiceti smluv tohoto typu uzavřených jenom mezi obcemi na území Středočeského kraje a publikovaných v letošních prvních sedmi částkách Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. Další výklad bude čerpat pouze z textů těchto smluv.

Právní režim a náležitosti veřejnoprávních smluv

Ačkoliv podstata veřejnoprávních smluv podle § 63 obecního zřízení prvořadě záleží v konsensu smluvních stran o předmětu plnění a vzájemných právech a povinnostech, smluvní volnost je zákonem v několika směrech potlačena, zejména pokud jde o:

Zákon o obcích dále specifikuje některé formální i obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy jako esenciální podmínky její existence. Kromě samozřejmého požadavku souladnosti se zákony a jinými právními předpisy je to písemná forma, vztahující se i na veškeré její změny (2).

Obligatorní požadavky na obsahové náležitosti se vyčerpávají označením účastníků smlouvy, vymezením doby trvání smlouvy, určením rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a konečně stanovením způsobu úhrady nákladů spojených s výkonem takto stanoveného rozsahu přenesené působnosti. Zákonný předpoklad úplatnosti smluv zřejmě koresponduje s tím, že uzavřená smlouva není titulem k převodu příspěvku, resp. jeho alikvotní části na výkon přenesené působnosti (viz § 62 obecního zřízení), jako v případě podle § 65 odst. 1 obecního zřízení, kdy se tak ovšem děje autoritativním zásahem krajského úřadu. Obec vykonávající přestupkovou agendu pro jinou obec (nebo více obcí) tak vzniklý deficit má kompenzovat stanovením způsobu úhrady nákladů (a logicky i jejich vyčíslením). Automatickým příjmem rozpočtu vykonávající obce, i když to ne všechny smlouvy zakotvují, se nepochybně vždy stávají správní poplatky a výnosy z pokut.

Co vyplývá z jednotlivých smluv?

Třebaže je na první pohled patrné, a praxe to v podstatě potvrzuje, že takto musejí vznikat smlouvy víceméně formulářového rázu (dost možná i podle doporučeného vzoru), které se navzájem nebudou zásadně odlišovat, právě posledně jmenovaný a zřetelně nejdůležitější obsahový požadavek na stanovení způsobu úhrady nákladů částečně tuto tezi vyvrací, neboť se do znění jednotlivých smluv o zajišťování výkonu přenesené působnosti ve věcech přestupků promítá téměř pokaždé jinak. Předmětné smluvní články obsahují rozličné a evidentně zavádějící formulace, čímž se mohou stát potenciálním zdrojem nedorozumění a sporů mezi obcemi.

Po vesměs standardizovaném “Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne objednatel ze svého rozpočtu vykonavateli na jeho účet" se v nich např. praví:

Podtrženo sečteno, co ustanovení smlouvy, to originální a pozoruhodná konstelace rozpětí výše částek, splátkových kalendářů, a co především, odlišně specifikovaných rozhodných okamžiků pro vznik platební povinnosti. V různých stylistických obměnách se totiž vyskytuje v podstatě osmero modelů přispívání:

  1. za každý oznámený přestupek;

  2. za každý projednaný přestupek;

  3. za jeden přestupek;

  4. za jedno zahájené přestupkové řízení;

  5. za každý jednotlivý případ převzetí a řízení o přestupku;

  6. za každý postoupený přestupek (i s možností poskytování příspěvku průběžně za projednání přestupku);

  7. platba paušálního příspěvku, s možností následného doúčtování, eventuálně v  kombinaci s příspěvkem za každý jednotlivě projednávaný přestupek;

  8. za každý spis s číslem jednacím.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 43/2003.

Poznámky:

  1. Takového souhlasu je třeba i k veškerým změnám smlouvy. Krajský úřad je také povinen zrušit smlouvu, pokud byla uzavřena v rozporu s právními předpisy nebo se s nimi do rozporu dostane, k čemuž by ovšem - teoreticky vzato - vzhledem k jeho úloze schvalovatele ani nemělo dojít. Smlouvy podle § 63 může zrušit též Ministerstvo vnitra. Proti rozhodnutí těchto orgánů je odvolání vyloučeno, ale jsou přezkoumatelná soudem.

  2. Písemná forma je ostatně nezbytná k povinnému zveřejnění smlouvy jednak na úřední desce obce, která je její smluvní stranou, ve Věstníku právních předpisů kraje, jakož i z důvodu přístupnosti smlouvy každému na obecním úřadu smluvní obce.






Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |