VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 39 |
téma |
Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.
Otázky bydlení a osídlení nabývají ve světě s rostoucím počtem obyvatel a s urbanizací osídlení stále většího významu. To podnítilo již v roce 1976 OSN svolat k této problematice mezinárodní konferenci do Vancouveru v Kanadě. Účastnili se jí představitelé 132 států včetně Československa. Na základě výsledků konference přijalo Valné shromáždění v roce 1977 rezoluci o zřízení Centra OSN pro lidská sídla Habitat v Nairobi, jež o rok později zahájilo činnost (rezolucí Valného shromáždění z 21. prosince 2001 bylo přejmenováno na Program OSN pro lidská sídla – UN Habitat). Hlavním úkolem tohoto orgánu je koordinovat ve světovém měřítku aktivity lidských sídel, zaměřit se na způsoby zajišťování přiměřeného bydlení pro všechny, zlepšování městské správy, omezování městské chudoby, zlepšování životního prostředí, řešení katastrof a obnovu měst po skončení konfliktů. Praktická činnost se přirozeně musí přizpůsobovat nově vznikající situaci, dané demografickým vývojem, postupující urbanizací i nově vznikajícím ekonomickým a sociálním podmínkám. V roce 1988 schválilo Valné shromáždění OSN Světovou strategii bydlení do roku 2000, která usměrňovala tuto činnost více než deset let. Měla jistě kladný vliv na úroveň bydlení v minulých letech, její cíle však byly příliš optimistické a zdaleka nebyly splněny. Projevuje se to i v rezoluci přijaté Valným shromážděním k této Strategii, která v bodě 2. stanovila: “Hlavním cílem Strategie je usnadnit přiměřené bydlení pro všechny v roce 2000…” Novým mezníkem pro činnost UN-Habitat i pro všechny partnery v této činnosti byla mezinárodní konference o lidských sídlech Habitat II v Istanbulu (červen 1996, při příležitosti dvacátého výročí konference Habitat ve Vancouveru). Hlavním těžištěm konference byla jednání o vytvoření podmínek k přiměřenému bydlení pro všechny a dosažení trvale udržitelných lidských sídel v urbanizujícím se světě. Na konferenci byla přijata deklarace a Agenda Habitat, které slouží dodnes jako základní programový dokument pro UN-Habitat. Pracovní překlad dokumentů (143 stran A4) vydalo v roce 1998 Ministerstvo pro místní rozvoj.
Valné shromáždění OSN přijalo 8. září 2000 Deklaraci k novému tisíciletí s velmi rozsáhlou zprávou. V červnu 2001 mimořádné zasedání Valného shromáždění přijalo navíc k této rezoluci obsáhlý dodatek s názvem “Deklarace o městech a jiných lidských sídlech v novém tisíciletí”. Deklarace k novému tisíciletí spolu s touto přílohou vytvářejí základní podklad pro zaměření činnosti UN-Habitat na příštích patnáct až dvacet let. Příloha k rezoluci potvrzuje souhlas Valného shromáždění s dokumenty přijatými na konferenci v Istanbulu a vyslovuje poděkování za práce, které byly pro realizaci závěrů konference vykonány. Současně však poukazuje na potíže, jež se vyskytují, a na nové problémy, jež v současné době vznikají. K nim patří mimo jiné:
Hlavním problémem zůstává chudoba v rozvíjejících se zemích.
V mnoha zemích je třeba podstatně zlepšit životní prostředí.
Většina chudých lidí stále nemá dostatečný právní podklad pro zajištění bydlení, jiní nemají žádné bydlení.
Jsou značné rozpory mezi přísliby, které byly vysloveny na konferenci Habitat II v Istanbulu a politickou ochotou je plnit.
V řadě zemí vznikají problémy v zajištění ubytování pro příliv uprchlíků v důsledku konfliktů nebo přírodních katastrof v sousedních zemích.
Urbanizační proces se projevuje v koncentraci do metropolí, které přesáhly své administrativní hranice, jsou spravovány několika místními administrativními orgány bez potřebné koordinace.
Značné potíže ovlivňují trhy s pozemky a nemovitostmi, což brání potřebné výstavbě bytů.
Omezené ekonomické, technologické a institucionální podmínky brání budování potřebných kapacit, zejména v rozvíjejících se a v nejméně rozvinutých zemích.
Domácí finanční zdroje jsou rozhodující, ale pro plnění cílů Agendy Habitat jsou potřebné i mezinárodní zdroje.
Nově se objevily i potíže, spojené s mezinárodním terorismem.
Tyto nedostatky a obtíže se stávají vážnými, neboť lidstvo je poprvé v historii v situaci, že většina z šesti miliard obyvatel bude žít ve městech. UN-Habitat vypracoval na základě těchto dokumentů Strategickou vizi své činnosti. Zveřejněna byla v květnu 2003 a vychází z celkového trendu vývoje, daného růstem obyvatelstva, urbanizací a existující chudobou, zejména v rozvojových zemích.
V roce 1950 žila ve městech asi třetina obyvatel světa, nyní asi polovina, kolem roku 2050 se ve městech předpokládají téměř dvě třetiny všech obyvatel, s přírůstkem zejména v rozvojových zemích. V souladu s Programem pro reformu OSN prošel též UN-Habitat podstatnou programovou i organizační reformou. Zaměření jeho činnosti dnes reprezentují zejména monitorování a výzkum, ochrana principů trvale udržitelné urbanizace a snižování městské chudoby prostřednictvím řady programů, technická spolupráce, novátorské financování a strategické partnerství (spolupráce s jinými světovými organizacemi, včetně Rozvojového programu OSN – UNDP).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 39/2003.