VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 34 |
téma |
Jarmila Štogrová-Doležalová
K rázu české krajiny patří křížek na rozcestí, Boží muka v polích nebo kaplička na návsi či nad léčivým pramenem. Jejich prostřednictvím k nám promlouvají historické události, duchovní setkání nebo jen prosté lidské příběhy. O obnovu kapliček, Božích muk a křížů se zajímají již od devadesátých let jednotlivci, sdružení a spolky, církevní společenství, obce a v posledních letech také mikroregiony.
Dobrá Voda pod Jalovým vrchem
V obecní kronice Dobré Vody u Pacova čteme zápis: “Nynější kaple byla vystavěna v roce 1885. Do toho roku stála tu zvonice na dřevěných sloupech s malým zvoncem. Do nové kaple s věžičkou koupil větší zvon Josef Plášil, výměnkář z č. 3 za 130 zlatých.”
Oprava střechy kapličky probíhala od července do září 2002. Krov střechy byl opatřen novými latěmi, zvonice po výměně poškozených prken dostala nové měděné oplechování a na její vrchol byl vztyčen nový kříž.
Na opravě kapličky se podíleli zejména členové spolku Lesklé koule, kteří celou akci iniciovali a dobrovodští občané, kteří přispěli především zapůjčením či darováním různého stavebního náčiní, materiálu a dalšími službami. Střecha kapličky mohla být svépomocně opravena díky podpoře Nadace VIA, která poskytla 70 procent finančních nákladů projektu. Zbývající částku uhradila Obec Dobrá Voda z obecního rozpočtu.
Po ukončení prací upořádal spolek Lesklé koule v Obecní knihovně Františka Zíky výstavu fotografií zachycující průběh oprav. Návštěvníci se zde mohli dozvědět také o historii kapličky, prohlédnout si starý křížek a v něm nalezenou papírovou krabičku, původní prkna ze zvonice s nápisem Léta Páně 1885 či srdce starého zvonu, které bylo při rekonstrukci nalezeno. V roce 1997 byly obnoveny poutě na svátek Nejsvětější Trojice, které je kaplička zasvěcena.
Podblanicko - Šetějovice, Žibřidovice a Dolní Rápotice
V Dolních Rápoticích pochází kaplička z poslední třetiny 19. století, litinový kříž vedle stojící je z roku 1864. V Šetějovicích jsou kaplička a křížek vedle ní známé od roku 1874. V Žibřidovicích mají dvě kapličky: jedna stávala na návsi osady zbořené kvůli vodní nádrži Želivka (Švihov), pochází z 1. poloviny 19. století a nyní je na ní pamětní deska připomínající zaniklou vesničku Žibřidovice. Druhá kaplička pochází z 2. poloviny téhož století, stávala blíže cesty. V roce 1997 byla kvůli cestě přemístěna o kus dál.
K rekonstrukcím všech zmíněných kapliček došlo v letech 1997 – 2001. Místní občané je opravili převážně svépomocí a podle doporučení Památkového ústavu středních Čech. 22. června 2002 uspořádala u příležitosti znovuvysvěcení kapliček obec Šetějovice a místní Sbor dobrovolných hasičů setkání rodáků a přátel obce včetně vysídlených občanů vesnice Žibřidovice, jehož se zúčastnilo několik set lidí. Obec nechala také odborně opravit trhliny v kamenných křížích v Šetějovicích, Dolních Rápoticích a na křižovatce u Nechyby. Všech prací se účastnil spolu s místními obyvateli také starosta Šetějovic Jan Dědič.
Benešovsko
Od 70. let se výzkumem drobných památek v terénu zabývá Muzeum okresu Benešov (dnes Muzeum Podblanicka). V osmdesátých letech byl projekt zacílen na lidovou roubenou architekturu. Vznikla rozsáhlá kartotéka čítající kolem pěti tisíc negativů. V roce 1993 navázal na projekt konzervátor Jan Svoboda s řadou dobrovolných spolupracovníků a zaměřil se především na soupis a fotodokumentaci, dodnes se na osvětové činnosti významně podílí PhDr. Libuše Váňová z benešovského muzea. Do dubna 1997 bylo zaevidováno 1500 drobných sakrálních objektů především z Voticka, Sedlecka a okolí Benešova. Výsledkem této práce je mj. publikace o Podblanicku “Příběh kapliček” (Jindřich Nusek, Jan Svoboda a kolektiv, 2001). I tady se zapojili jednotlivci, četné spolky a vlastivědné kluby, Český svaz ochránců přírody, Klub českých turistů i místní hasičské sbory.
Jankov
Jana Feřteková učí na základní škole v Jankově nedaleko Votic. Pro žáky 9. třídy připravila projekt “Kapličky, zvoničky a křížky”. Spolu s dětmi hledali zapomenuté objekty. Děti měly nejprve přesně zachytit situaci v terénu – popis cesty a místa, památku nakreslit a vyfotografovat, poté ji podrobně popsat. Ze žákovských prací vznikly dva sešity zachycující zhruba třicet různých objektů a barevný kalendář na letošní rok. Příští rok se má tento projekt zopakovat a sledovat očima dětí proměny jednotlivých památek.
Sedlec-Prčice a okolí
V Českém Meránu v okolí města Sedlec-Prčice se do obnovy drobných památek pustili místní obyvatelé spolu s chalupáři. Prof. František Mika, grafik a pedagog, inicioval spolu s Klubem mladých dokumentaci Božích muk, křížů a kapliček. V součinnosti s obcí Sedlec-Prčice se rýsuje program obnovy těchto objektů nejen proto, že neodmyslitelně patří ke krajině, ale také proto, že jejich malebnost je nabídkou pro rozvoj turistického ruchu v celém regionu. Opravena a zdokumentována byla například zděná pilířová Boží muka v Myslkově z roku 1888, malá kaplička nad Stuchanovem z 1. pol. 19. stol., kamenný Benešův kříž na rozcestí k Chlístovu. Vedle badatelského zájmu začaly v devadesátých letech i pokusy o obnovou duchovního života venkova. V oblasti Sedlecko-Prčicko byl iniciátorem slavnostních pobožností a procesí farář Antonín Odvárka, autor knížky “Duše kapliček” (1997). Klub mladých vydal obrazovou publikace “První putování za kapličkami Českého Meránu”.
Spálené Poříčí
Při cestách v okolí Spáleného Poříčí je řada litinových křížků – například u Vlkova, nebo na návrší nad Hořehledy. Nepomucko, jak se nazývá tato část Čech, je historicky oblastí hamrů a výroby železa. V samotném Spáleném Poříčí je křížků několik. V obci působí skupina Českého svazu ochránců přírody, kteří se nejprve zabývali obnovou krajiny z hlediska ekologického. Na pozemcích pronajatých od města, podél polních cest i vodních toků, vysazovali zeleň. Záhy si však uvědomili, že ke krajině patří i drobné stavby a objekty. Přesvědčili radnici a ta začala na obnovu drobných církevních staveb vypisovat každoročně grantové programy. Snaží se granty na obnovu křížů, kapliček a pomníčků spojovat s dotacemi dobrovolným sdružením s účastí dětí. Jen tak je možné navazovat na zpřetrhanou kontinuitu sepětí venkovského člověka a jeho krajiny.
Brtníky na Šluknovsku
Kamenná kaple Nejsvětější Trojice a Božího hrobu byla na Křížovém vrchu v Brtníkách (dříve Muhlberg) vystavena v roce 1768 Petrem Hoffmannem z Lipové. Kamenná křížová cesta pochází z roku 1803.
Kaple se začala opravovat v roce 1998. Na práci se podíleli obyvatelé a chalupáři z Brtníku, řemeslníci z Děčína a ze Starých Křečan, uspořádána byla i jednorázová brigáda. Finančními dary přispělo několik rodin. Oprava byla provedena nejprve svépomocí nákladem zhruba 100 000 korun, později s účastí obce a příspěvkem od Okresního úřadu v Děčíně kolem
400 000 korun. Kromě kaplí byla obnovena i křížová cesta, na úpravu čeká místo pro sousoší Getsemanské zahrady.
Kalvárie v Dobré Vodě na Novohradsku
Když ing. Karel Pávek z Prahy prochází krajinou a potká poničený kříž nebo Boží muka – opraví je. Zní to prostě. Někdy se domluví s majitelem objektu, jindy není koho se ptát, zvláště v pohraničí. Zrestauroval a obnovil dva kříže nedaleko Berouna, ve Svaté, v lesích rodu Colloredo-Mansfeldů. Z křížku na lesní cestě v Lukově nedaleko Hojné Vody zůstal jen poškozený sokl. Žádný z křížů odstraněných ze hřbitova se na původní podstavec nehodil, a proto Karel Pávek nechal udělat nový kříž, jehož autorem je Josef Krupka. Křížek byl posvěcen v roce 1996.
Obnova Kalvárie na poutním místě Dobrá Voda na Novohradsku si vyžádala složitější postup. Ze dvou křížů zmizely figury, na prostředním bylo nepůvodní tělo Krista, na soklu chyběla původní deska. Památkáři požadovali litinové korpusy; charakter křížů, místní tradice i názor ing. Pávka tomuto požadavku odporovaly. Nakonec byly postavy vykovány v symbolických obrysech. Kovářské práce provedl podle vlastního návrhu Josef Krupka. Kalvárie nad pramenem léčivé vody byla slavnostně vysvěcena v září 2001, v roce 300. výročí vzniku poutního místa a shodou okolností v době těsně po útoku na New York - na centrálním kříži je proto osazena deska s textem Památce obětí terorismu. Na projekt přispěla nadace Open Society Fund, na desku farní úřad, mnohé práce byly provedeny zdarma.
Ing. Pávek letos v létě se svými přáteli uskuteční cestu po Čechách, při níž budou zdokumentovány další objekty, zejména ty, které nejsou zapsány v památkových soupisech. V ideálním případě by databáze mohla být vystavena na internetu a průběžně doplňována. Zatím však chybí člověk, který by se aktualizaci věnoval.
Poznámka:
Výběr míst byl spojen s výstavou v Podblanickém ekocentru ve Vlašimi převzaté z pražské Centrální katolické knihovny, která putovní výstavu připravila pod názvem “Paměť krajiny”. Ukázalo se, že živé téma oslovilo řadu návštěvníků, kteří nabídli obrazové materiály o dalších rekonstrukcích, ozvala se mnohá sdružení s novými podněty pro podobné akce. Všechny tyto iniciativy jsou velmi cenné a uvítáme je také od čtenářů časopisu Veřejná správa na adrese: Centrální katolická knihovna, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel. 220 181 320, e-mail: stogrova@ckk.cz, www.ckk.cz.