VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 34
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

Jarmila Štogrová-Doležalová

Drobné sakrální památky jsou součástí světského života

K rázu české krajiny patří křížek na rozcestí, Boží muka v polích nebo kaplička na návsi či nad léčivým pramenem. Jejich prostřednictvím k nám promlouvají historické události, duchovní setkání nebo jen prosté lidské příběhy. O obnovu kapliček, Božích muk a křížů se zajímají již od devadesátých let jednotlivci, sdružení a spolky, církevní společenství, obce a v posledních letech také mikroregiony.

Dobrá Voda pod Jalovým vrchem

V obecní kronice Dobré Vody u Pacova čteme zápis: “Nynější kaple byla vystavěna v roce 1885. Do toho roku stála tu zvonice na dřevěných sloupech s malým zvoncem. Do nové kaple s věžičkou koupil větší zvon Josef Plášil, výměnkář z č. 3 za 130 zlatých.”

Oprava střechy kapličky probíhala od července do září 2002. Krov střechy byl opatřen novými latěmi, zvonice po výměně poškozených prken dostala nové měděné oplechování a na její vrchol byl vztyčen nový kříž.

Na opravě kapličky se podíleli zejména členové spolku Lesklé koule, kteří celou akci iniciovali a dobrovodští občané, kteří přispěli především zapůjčením či darováním různého stavebního náčiní, materiálu a dalšími službami. Střecha kapličky mohla být svépomocně opravena díky podpoře Nadace VIA, která poskytla 70 procent finančních nákladů projektu. Zbývající částku uhradila Obec Dobrá Voda z obecního rozpočtu.

Po ukončení prací upořádal spolek Lesklé koule v Obecní knihovně Františka Zíky výstavu fotografií zachycující průběh oprav. Návštěvníci se zde mohli dozvědět také o historii kapličky, prohlédnout si starý křížek a v něm nalezenou papírovou krabičku, původní prkna ze zvonice s nápisem Léta Páně 1885 či srdce starého zvonu, které bylo při rekonstrukci nalezeno. V roce 1997 byly obnoveny poutě na svátek Nejsvětější Trojice, které je kaplička zasvěcena.

Podblanicko -  Šetějovice, Žibřidovice a Dolní Rápotice

V Dolních Rápoticích pochází kaplička z poslední třetiny 19. století, litinový kříž vedle stojící je z roku 1864. V Šetějovicích jsou kaplička a křížek vedle ní známé od roku 1874. V Žibřidovicích mají dvě kapličky: jedna stávala na návsi osady zbořené kvůli vodní nádrži Želivka (Švihov), pochází z 1. poloviny 19. století a nyní je na ní pamětní deska připomínající zaniklou vesničku Žibřidovice. Druhá kaplička pochází z 2. poloviny téhož století, stávala blíže cesty. V roce 1997 byla kvůli cestě přemístěna o kus dál.

K rekonstrukcím všech zmíněných kapliček došlo v letech 1997 – 2001. Místní občané je opravili převážně svépomocí a podle doporučení Památkového ústavu středních Čech. 22. června 2002 uspořádala u příležitosti znovuvysvěcení kapliček obec Šetějovice a místní Sbor dobrovolných hasičů setkání rodáků a přátel obce včetně vysídlených občanů vesnice Žibřidovice, jehož se zúčastnilo několik set lidí. Obec nechala také odborně opravit trhliny v kamenných křížích v Šetějovicích, Dolních Rápoticích a na křižovatce u Nechyby. Všech prací se účastnil spolu s místními obyvateli také starosta Šetějovic Jan Dědič.

Benešovsko

Od 70. let se výzkumem drobných památek v terénu zabývá Muzeum okresu Benešov (dnes Muzeum Podblanicka). V osmdesátých letech byl projekt zacílen na lidovou roubenou architekturu. Vznikla rozsáhlá kartotéka čítající kolem pěti tisíc negativů. V roce 1993 navázal na projekt konzervátor Jan Svoboda s řadou dobrovolných spolupracovníků a zaměřil se především na soupis a fotodokumentaci, dodnes se na osvětové činnosti významně podílí PhDr. Libuše Váňová z benešovského muzea. Do dubna 1997 bylo zaevidováno 1500 drobných sakrálních objektů především z Voticka, Sedlecka a okolí Benešova. Výsledkem této práce je mj. publikace o Podblanicku “Příběh kapliček” (Jindřich Nusek, Jan Svoboda a kolektiv, 2001). I tady se zapojili jednotlivci, četné spolky a vlastivědné kluby, Český svaz ochránců přírody, Klub českých turistů i místní hasičské sbory.

Jankov

Jana Feřteková učí na základní škole v Jankově nedaleko Votic. Pro žáky 9. třídy připravila projekt “Kapličky, zvoničky a křížky”. Spolu s dětmi hledali zapomenuté objekty. Děti měly nejprve přesně zachytit situaci v terénu – popis cesty a místa, památku nakreslit a vyfotografovat, poté ji podrobně popsat. Ze žákovských prací vznikly dva sešity zachycující zhruba třicet různých objektů a barevný kalendář na letošní rok. Příští rok se má tento projekt zopakovat a sledovat očima dětí proměny jednotlivých památek.

Sedlec-Prčice a okolí

V Českém Meránu v okolí města Sedlec-Prčice se do obnovy drobných památek pustili místní obyvatelé spolu s chalupáři. Prof. František Mika, grafik a pedagog, inicioval spolu s Klubem mladých dokumentaci Božích muk, křížů a kapliček. V součinnosti s obcí Sedlec-Prčice se rýsuje program obnovy těchto objektů nejen proto, že neodmyslitelně patří ke krajině, ale také proto, že jejich malebnost je nabídkou pro rozvoj turistického ruchu v celém regionu. Opravena a zdokumentována byla například zděná pilířová Boží muka v Myslkově z roku 1888, malá kaplička nad Stuchanovem z 1. pol. 19. stol., kamenný Benešův kříž na rozcestí k Chlístovu. Vedle badatelského zájmu začaly v devadesátých letech i pokusy o obnovou duchovního života venkova. V oblasti Sedlecko-Prčicko byl iniciátorem slavnostních pobožností a procesí farář Antonín Odvárka, autor knížky “Duše kapliček” (1997). Klub mladých vydal obrazovou publikace “První putování za kapličkami Českého Meránu”.

Spálené Poříčí

Při cestách v okolí Spáleného Poříčí je řada litinových křížků – například u Vlkova, nebo na návrší nad Hořehledy. Nepomucko, jak se nazývá tato část Čech, je historicky oblastí hamrů a výroby železa. V samotném Spáleném Poříčí je křížků několik. V obci působí skupina Českého svazu ochránců přírody, kteří se nejprve zabývali obnovou krajiny z hlediska ekologického. Na pozemcích pronajatých od města, podél polních cest i vodních toků, vysazovali zeleň. Záhy si však uvědomili, že ke krajině patří i drobné stavby a objekty. Přesvědčili radnici a ta začala na obnovu drobných církevních staveb vypisovat každoročně grantové programy. Snaží se granty na obnovu křížů, kapliček a pomníčků spojovat s dotacemi dobrovolným sdružením s účastí dětí. Jen tak je možné navazovat na zpřetrhanou kontinuitu sepětí venkovského člověka a jeho krajiny.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 34/2003.

Poznámka:

Výběr míst byl spojen s výstavou v Podblanickém ekocentru ve Vlašimi převzaté z pražské Centrální katolické knihovny, která putovní výstavu připravila pod názvem “Paměť krajiny”. Ukázalo se, že živé téma oslovilo řadu návštěvníků, kteří nabídli obrazové materiály o dalších rekonstrukcích, ozvala se mnohá sdružení s novými podněty pro podobné akce. Všechny tyto iniciativy jsou velmi cenné a uvítáme je také od čtenářů časopisu Veřejná správa na adrese: Centrální katolická knihovna, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel. 220 181 320, e-mail: stogrova@ckk.cz, www.ckk.cz.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |