VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 33 |
téma |
Radana Mrázková
Právě před rokem se Českou republikou přehnala ničivá povodeň, která městům a obcím způsobila škody za desítky miliard korun. S jejími následky se mnohde budou potýkat ještě několik let. Snad největší materiální ztráty však velká voda způsobila v hlavním městě. Vodní živel, který se Prahou prohnal silou kolem 5300 m3 za sekundu a zvedl hladinu řeky v průměru asi o šest metrů, sice nezpůsobil žádné ztráty na životech, avšak škody dosáhly zhruba 26 miliard korun.
Rozsahem naprosto mimořádná povodeň se zařadila mezi historicky nejsilnější, jaké kdy hlavní město postihly, a ukázala, že plány protipovodňové ochrany, založené na modelech vycházejících z dat poslední stoleté vody v roce 1890, jsou nedostatečné. Po srpnové velké vodě bylo třeba zapracovat do plánů nová reálná povodňová data a přepracovat povodňové modely.
Příprava protipovodňových opatření na ochranu města
O zahájení realizace systému protipovodňové ochrany Prahy rozhodlo hlavní město začátkem roku 1997. Navázalo tak na léta úvah, výzkumů, teoretických studií, realizovaných dílčích opatření a řady akcí pořádaných v roce 1990 hydrology u příležitosti stoletého výročí výskytu povodně v Praze v roce 1890.
Na základě poznatků z velkých záplav v zahraničí, zejména v Kolíně nad Rýnem, bylo rozhodnuto využít při budování protipovodňových opatření zejména systém mobilních hradících prvků. Tento systém umožňuje bez citelných zásahů do stávajícího vzhledu města z velké míry ochránit jeho kulturní památky a zabránit tak rozsáhlým škodám na majetku. Pro využití mobilního hrazení se proto Praha rozhodla především v historickém centru města. V úsecích na jeho okraji by pak měla být využita zejména stabilní opatření, jako jsou zídky, hráze, přírodní valy apod., kombinovaná s mobilním hrazením zejména v místech křížení s komunikacemi.
Jako návrhová velká voda Qn byl pro řešení protipovodňových opatření původně určen průtok Qn = 4030 m3 s-1 dosažený při katastrofální povodni v roce 1890. V současné době jsou na základě loňských zkušeností projekty protipovodňových opatření aktualizovány na přepočtenou hladinu ze srpna 2003 zvýšenou o bezpečnostní rezervu 30 centimetrů.
Výstavba protipovodňové ochrany
Zastupitelstvo hlavního města Prahy přijalo v listopadu 1997 koncepci ochrany před povodní pro celé území Prahy, ve které byla realizace jednotlivých opatření rozdělena do sedmi etap: 1. Staré Město a Josefov, 2. Malá Strana a Kampa, 3. Libeň a Karlín, 4. Holešovice a Stromovka, 5. Výtoň, Podolí a Smíchov, 6. Zbraslav a Radotín a 7. Troja.
V návaznosti na aktualizaci matematického modelu na úroveň hladiny dosažené při loňské povodni, s cílem dosáhnout co největšího urychlení přípravy a výstavby potřebných protipovodňových opatření, učinili představitelé města začátkem letošního roku důležitý krok. Městská rada schválila v lednu harmonogram postupu přípravy a výstavby protipovodňových opatření, jejich etapizaci a návrh umístění linie protipovodňové ochrany. Přijatý harmonogram, který by měl maximálně urychlit inženýrsko-investorskou přípravu staveb a jejich realizaci, stanovuje, že podstatná část prací na povodňových liniích bude ukončena do konce roku 2004. Výjimku tvoří pouze uzávěra Čertovky na Malé Straně a oblast Zbraslavi, Radotína a Troje, kde budou práce dokončeny během roku 2005.
V únoru pak rada rozhodla o zrušení části územního plánu pro některé oblasti Malé Strany, Kampy, Karlína, Libně, Holešovic a dalších území, což otevřelo cestu pro rychlé vybudování protipovodňových opatření. Městské zastupitelstvo schválilo tento návrh na zrušení části územního plánu pro území dotčené záplavami na svém březnovém zasedání. V březnu také rada města schválila nové technické podmínky výstavby v záplavových územích. Naposledy se vedení města zabývalo přípravou a realizací protipovodňových opatření letos v červenci, kdy se městská rada seznámila s jejich průběhem a aktualizovaným harmonogramem jednotlivých etap. Zároveň také schválila návrh náměstka primátora hl. m. Prahy Ing. Jana Bürgermeistra na změnu linie protipovodňové ochrany v prostoru přístavu Holešovice a návrh na rozšíření protipovodňové ochrany v prostoru Podbaby a závěry posouzení možností protipovodňové ochrany Sedlece.
Přijetí harmonogramu letos v lednu i schválení všech opatření souvisejících se změnou územního plánu byly zásadními kroky k urychlení výstavby protipovodňových zábran. Jejich faktická příprava však byla zahájena již v roce 1999 výstavbou úseku na Starém Městě a Josefově a studií na koncepci ochrany Malé Strany. První etapa budování opatření proti velké vodě na Starém Městě byla dokončena ještě před loňskou povodní. Ta také celý systém mobilního hrazení, který byl pro ochranu historické části Prahy zvolen, prověřila v praxi. Díky těmto protipovodňovým zábranám nebylo území Starého Města řekou zaplaveno a škody, které vznikly průsakem kanalizace, tak byly nesrovnatelně nižší.
Pokud jde o Malou Stranu, je v současné době dokončena výstavba části druhé etapy. “Jako zatím poslední byl nedávno dobudován další úsek druhé etapy Malá Strana – Kampa od Hergertovy cihelny k Úřadu vlády. V souvislosti s tím je v těchto místech na 15. a 16. srpna pro veřejnost připravena ukázka výstavby mobilního protipovodňového hrazení,” říká ke stávající situaci v budování ochrany Ing. Jiří Valdhans, ředitel akciové společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV a.s.), která pro Prahu vykonává funkci manažera přípravy a realizace protipovodňových staveb. A dodává: “Ostatní etapy jsou v různých stádiích přípravy. Na čtyři z nich již byla vypsána veřejná soutěž a se zahájením jejich realizace se počítá na podzim tohoto roku.”
Konkrétně by se podle něho mělo začít pracovat na dalším úseku druhé etapy Malá Strana - Kampa od Říční ulice ke Karlovu mostu, kde se bude kombinovat výstavba mobilního hrazení s rekonstrukcí staré zdi. Mobilní hrazení včetně stavby doplněné pevnými zídkami se jako část třetí etapy začne budovat také mezi Štefánikovým mostem a Negrelliho viaduktem. Zahájena by měla být i čtvrtá etapa výstavby protipovodňových opatření v úseku Holešovice – Stromovka, kde bude postaven dlouhý úsek mobilního hrazení kombinovaný s novým zábradlím, které bude sloužit jako pevná zídka, na niž bude mobilní hrazení osazováno. Jako s poslední z plánovaných etap se počítá se zahájením páté v oblasti Výtoň, Podolí a Smíchov, kde budou kombinovány pevné zídky, terénní úpravy a mobilní hrazení. Další etapy výstavby protipovodňových opatření jsou v současné době podle slov Jiřího Valdhanse v různých stupních projednávání. Jisté je však to, že tempo budování jednotlivých etap a dodržení přijatého Harmonogramu postupu přípravy a výstavby protipovodňových opatření je bezprostředně závislé na finančních možnostech města.
Zeptali jsme se
Ing. Jiřího Paroubka
náměstka primátora hl. m. Prahy
1. Letos na podzim zahájí Praha na základě v lednu přijatého Harmonogramu postupu přípravy a výstavby protipovodňových opatření některé z etap budování ochrany hlavního města proti velké vodě. Jak se městu podařilo tyto stavby finančně zabezpečit?
V letošním roce si podle předběžné rozpočtové úvahy vyžádají práce na I. etapě protipovodňových opatření zhruba 392 milionů korun. Domnívám se však, že ve veřejných soutěžích na tyto stavby budou “vysoutěženy” v souhrnu nižší částky. V rozpočtu je v tomto roce zajištěno krytí ve výši 400 milionů korun.
2. Většina plánovaných opatření má být podle zmíněného harmonogramu dokončena koncem roku 2004. Výše investic pro příští rok je přitom odhadována na zhruba jednu miliardu korun. Jakým způsobem ji chce Praha zajistit?
V příštím roce bude ve veřejných soutěžích dosaženo ve II. etapě výstavby protipovodňových zábran jistě nižší částky nežli je jedna miliarda korun, dnes mezně uvažovaná. Zdrojem těchto peněz bude pravděpodobně výnos z emise obligací.
Dvě otázky pro
PhDr. Petra Fejka,
ředitele Zoo Praha
1. Pražské zoologické zahradě způsobila loňská srpnová povodeň obrovské ztráty nejen na majetku, ale také na zvířatech. Jaké výše nakonec tyto škody dosáhly?
Škody na majetku jsou vyčísleny na 250 milionů korun. Škody na zvířatech vyčíslit nelze.
2. V souvislosti s přijetím harmonogramu přípravy protipovodňových opatření v Praze, který má urychlit jejich výstavbu, jste se letos na jaře řekl, že vás se protipovodňová opatření netýkají a že zoo patří mezi ta místa v Praze, která v podstatě není možné proti povodni ochránit ani mobilními stěnami či jinými technickými prostředky, ani terénními úpravami. Co z tohoto faktu pro zoo - pro její budoucí rozvoj, vyplývá?
Zoo bude i nadále, stejně jako tomu bylo před povodní, chráněna pouze proti pětadvacetileté vodě. Skutečnosti, že větší forma ochrany zde není možná, se zoo přizpůsobí koncepční změnou v dolní části zoo, která však nevyloučí expozice se zvířaty. V budoucnu zde již nebude možné budovat rozměrné či finančně náročné objekty ani vystavovat obtížně evakuovatelná zvířata. Na nové místo bude muset být přestěhován pavilon slonů a hrochů, který při povodni znamenal největší problém. V dolní části areálu tak zůstanou jednak pavilony, které povodeň přežily a lze je opravit (gorily, šelmy, ptáci, želvy, tučňáci), jednak zde budou vybudovány nové expozice přizpůsobené možnému opakování povodně (areál vodních ptáků a opičích ostrovů, dětský areál, parkoviště). Chovatelská i expoziční atraktivita dolní části zoo tak bude zachována, aniž by eventuální další povodeň hrozila podobnými materiálními škodami nebo potížemi s evakuací zvířat.