VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 32 |
příloha |
II. 0byvatelstvo, byty a bydlení
Dnešní Zlínský kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, z okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Svou rozlohou 3 964 km2 zaujímá 5,0 % rozlohy České republiky a je jedenáctým krajem z hlediska své velikosti. Počtem 595 010 obyvatel představuje 5,8 % celostátní populace a řadí se na osmé místo mezi čtrnácti kraji republiky. Hustota zalidnění je však 150 obyvatel na 1 km2 a tím kraj zaujímá páté místo v zemi. Zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákonem č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, došlo od 1. ledna 2003 ke změně územně administrativního členění kraje na třináct správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jimiž jsou Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Vznik správních obvodů s rozšířenou působností – zkráceně správních obvodů, eventuálně obvodů – znamenal mimořádnou změnu v územně administrativním členění státu včetně změn v členění samosprávy a pravomocí nových orgánů. Příspěvek je věnován demografickým a sídelním aspektům těchto změn včetně bydlení s využitím dostupných údajů z posledního sčítání lidu, domů a bytů i běžné statistiky o vývoji uvedených sociálně ekonomických procesů na území Zlínského kraje. .
Území a obyvatelstvo
Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 zjistilo na území Zlínského kraje 595 010 obyvatel. Byli to všichni obyvatelé s trvalým pobytem v České republice a cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem delším než 90 dnů. Tím bylo nově vymezeno “obyvatelstvo České republiky”, a to v souladu s mezinárodními zvyklostmi a doporučeními.
Území kraje a jeho správních obvodů je geograficky členité a leží v nadmořské výšce od 179 m (obvod Uherské Hradiště) až po 390 m (obvod Valašské Klobouky). Mezi nimi ležící správní obvody mají podle svých sídel tyto nadmořské výšky: Otrokovice (190 m), Kroměříž (201 m), Zlín (230 m), Holešov (232 m), Uherský Brod (238 m), Luhačovice (253 m), Vizovice (296 m), Valašské Meziříčí (305 m), Bystřice pod Hostýnem (315 m), Vsetín (342 m) a Rožnov pod Radhoštěm (378 m).
Zlínský kraj patří k nejdříve osídleným oblastem dnešní České republiky, jak vyplývá z prvních písemných zmínek o obcích, sídlech dnešních správních obvodů: Uherský Brod (1048), Kroměříž (1107), Holešov, Otrokovice a Uherské Hradiště (1131), Valašské Klobouky (1241), Rožnov pod Radhoštěm (1267), Valašské Meziříčí (1297), Vsetín (1308), Zlín (1322) a Vizovice a Luhačovice (1412).
Průměrná rozloha obcí Zlínského kraje 13,0 km2 je mírně větší než je průměrná rozloha obcí v České republice 12,6 km2, avšak jen o 3,2 %. Pokud jde o průměrný počet 1 957 obyvatel na jednu obec v kraji, je rozdíl proti celostátnímu průměru 1 635 obyvatel větší o 19,7 %. Z toho i vyplývá ukazatel hustoty zalidnění 1 km2 rozlohy 150 obyvatel na 1 km2 proti 130 obyvatelům na 1 km2 v průměru České republiky.Rozmístění obyvatelstva do obcí charakterizuje 253 obcí s méně než 2 000 obyvateli, 31 obcí s 2 000 - 4 999 obyvateli a 20 obcí s více než 5 000 obyvateli.V kraji je jedenáct obcí s počtem 5-10 tisíc obyvatel: Bystřice pod Hostýnem (8 787 obyvatel), Hulín (7 610), Chropyně (5 356), Luhačovice (5 621), Slavičín (7 159), Napajedla (7 607), Zubří (5 365), Kunovice (5 152), Staré Město (6 691), Brumov-Bylnice (6 091) a Valašské Klobouky (5 191). Devět měst má 10 tisíc a více obyvatel: Zlín (80 854 obyvatel), Kroměříž (29 225), Vsetín (29 190), Uherské Hradiště (26 876), Valašské Meziříčí (27 568), Otrokovice (19 261), Rožnov pod Radhoštěm (17 845), Uherský Brod (17 592) a Holešov (12 463).Zlínský kraj má po územně administrativní úpravě od 1. ledna 2003 celkem třináct správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Mají v průměru 45 770 obyvatel, čili méně, než je celostátní demografická velikost správních obvodů, která činí 49 660 obyvatel. Populační těžiště kraje je ve správním obvodu Zlín se 100 931 obyvateli (17,0 % obyvatelstva kraje). Nejméně lidnatými obvody jsou Bystřice pod Hostýnem s 16 015 (2,7 %) obyvateli a Vizovice s 16 101 (2,7 %) obyvateli.Vývoj obyvatelstva 1961-2001Vývoj počtu obyvatelstva Zlínského kraje v období 1961-2001 byl ve srovnání s celostátním vývojem značně příznivý. Celostátní přírůstek činil 6,9 %, přírůstek obyvatelstva Zlínského kraje však byl 11,7 %.Jednotlivá intercenzální období byla z hlediska vývoje obyvatelstva v kraji rovněž příznivější než v úhrnu České republiky. V letech 1961-1970 se počet obyvatelstva České republiky zvýšil o 2,5 %, avšak v dnešním Zlínském kraji činil přírůstek 3,3 %. Období natalitní renesance 1970-1980, které pro Českou republiku znamenalo přírůstek 4,9 % obyvatelstva, se ve Zlínském kraji promítlo přírůstkem 7,4 % obyvatelstva. Úspěšnější vývoj než v České republice byl i v demograficky oslabeném období 1980-1991, protože celostátní přírůstek byl pouhých 0,1 % obyvatel, kdežto v kraji alespoň 0,9 %. Poslední intercenzální období 1991-2001, v němž se počet obyvatelstva České republiky snížil o 0,7 %, nebylo příznivé ani ve Zlínském kraji, i když relativní úbytky byly nižší (-0,3 %) než celostátní (Tab. 2).Každý ze třinácti správních obvodů kraje měl specifický vývoj obyvatelstva. V úhrnu let 1961-2001 byl demograficky nejprogresivnější správní obvod Rožnov pod Radhoštěm, kde se počet obyvatel zvýšil o 40,9 %. Progresivní vývoj však měly i obvody Otrokovice (+36,1 %) a Valašské Meziříčí (+25,2 %). Avšak také obvody Luhačovice (+18,9 %), Zlín (+18,4 %) a Vsetín (+11,8 %) patřily v úhrnu čtyřiceti let k demograficky nejvitálnějším obvodům kraje. Všechny obvody těžily z rozvoje průmyslu, který se zde rozvíjel až do osmdesátých let, na rozdíl od některých oblastí, kde se rozvoj zastavoval již během šedesátých a sedmdesátých let. Nejnižší populační růst během let 1961-2001 zaznamenaly obvody Holešov (+0,1 %), Uherský Brod (+0,3 %), Bystřice pod Hostýnem (+1,2 %) a Kroměříž (+2,4 %).
Ze čtyřicetiletého období bylo z hlediska aktuální situace mimořádně důležité období mezi posledními populačními cenzy 1991 a 2001. Celokrajský úbytek obyvatelstva byl 1 893 obyvatel (-0,3 %), avšak rozdíly mezi obvody byly značné. Pouze ve čtyřech obvodech se počet obyvatel zvýšil, v devíti však obyvatelstva ubylo. Přírůstkové obvody byly Vizovice (+3,1 %), Valašské Klobouky (+2,2 %), Bystřice pod Hostýnem (+1,6 %) a Rožnov pod Radhoštěm (+1,5 %). Největší ztrátu obyvatelstva zaznamenaly obvody Otrokovice (-2,4 %), Zlín (-1,4 %) a Uherský Brod (-1,0 %). Tato demografická nerovnoměrnost bude muset být analyzována, aby byly zjištěny nejen obecné příčiny analogické s příčinami celostátními, ale také z pohledu specifických podmínek mikroregionů a celého kraje.
Rozmístění obyvatelstva 1961-2001
Územní rozložení obyvatelstva Zlínského kraje do základních velikostních skupin obcí se od celostátního rozmístění značně liší. Liší se také vývojem jejich obyvatelstva.
V roce 1961 mělo v 253 obcích do 2 000 obyvatel stálé bydliště – v jejich dnešní rozloze – 38,7 % obyvatelstva kraje. V 31 malých venkovských městech (městečkách) bydlelo 17,1 % obyvatel kraje. V dnešních jedenácti větších venkovských městech s 5 000-9 999 obyvateli mělo trvalý pobyt 10,6 % obyvatel kraje a v devíti městech s 10 000 a více obyvateli bydlelo 33,6 % obyvatel.
Proces odvenkovštění (deruralizace) Zlínského kraje byl během následujících čtyřiceti let poměrně rychlý. Do roku 1991 se podíl obyvatel venkovských obcí do 2 000 obyvatel snížil na 28,8 %, a i když po listopadu 1989 došlo k částečné revokaci třicetiletých slučovacích akcí, podíl venkovského obyvatelstva zůstal v roce 2001 nadále nízký na hladině 29,2 % krajského obyvatelstva. Podobně u malých venkovských měst s 2 000-4 999 obyvateli: také zde se podíl obyvatelstva těchto obcí snižoval a také zde v roce 2001 nepatrně vzrostl na 15,1 %. Obě tyto velikostní skupiny obcí byly v letech 1961-1991 postihovány slučovacími akcemi, znamenajícími ve výsledku i formální snižování podílu venkovského obyvatelstva. Obě skupiny pak po roce 1989 vykázaly částečně návrat k historicky se vyvinuvší situaci do roku 1970, eventuálně 1980.
Dřívější slučovací akce malých obcí s většími obcemi měly přirozeně vliv na druhé dvě velikostní skupiny obcí, totiž větší venkovská města a města s 10 000 a více obyvateli. Podíl obyvatel větších venkovských měst se od roku 1961 do roku 1991 a poté do roku 2001 zvýšil z 10,6 % na 11,9 %, a devíti měst s 10 000 a více obyvateli z 33,6 % na 44,4 % v roce 1991 a v roce 2001 na 43,8 %.
Podíl 29,2 % obyvatelstva venkovských obcí v roce 2001 ve Zlínském kraji byl vyšší než celostátní podíl 26,0 %. Také podíl obyvatelstva městeček Zlínského kraje s 2 000-4 999 obyvateli ve výši 15,1 % proti 11,0 % v průměru České republiky ukazuje vyšší stupeň ruralizace kraje. Zajímavé však je, že podíl obyvatelstva větších venkovských měst (11,9 %) byl v roce 2001 vyšší než v celostátním průměru 8,8 %. To potvrzuje, že obce na Moravě a ve Slezsku jsou v průměru lidnatější, než je celostátní průměr, který je pod vlivem sídelní rozdrobenosti v Čechách. Podíl obyvatelstva měst s 10 000 a více obyvateli je však dlouhodobě nižší, než je tomu v úhrnu státu. V roce 2001 to byl podíl 43,8 % obyvatel proti značně vyššímu ukazateli za Českou republiku s podílem 54,2 %. Hladina urbanizace Zlínského kraje byla tedy v roce 2001 na 80,8 % urbanizace České republiky.
Uvedené podílové ukazatele osídlení Zlínského kraje byly v období 1961 až 2001 výsledkem různých přírůstkových, eventuálně úbytkových temp růstu sledovaných čtyř velikostních skupin obcí. Krajský přírůstek 11,7 % obyvatelstva během uvedených čtyřiceti let byl výsledkem protichůdného populačního vývoje venkovských obcí a venkovských městeček na jedné straně a větších venkovských měst a měst s 10 000 a více obyvateli na druhé straně. Ve venkovských obcích ubylo za čtyřicet let 15,5 % bydlícího obyvatelstva, v městečkách s 2 000-4 999 obyvateli 1,6 %. Ve městech s 5 000-9 999 obyvateli však došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva o 24,8 %, a v desetitisícových městech dokonce o 45,6 %. Velmi významný byl vývoj v letech 1991-2001. Jak v nejmenších obcích kraje, tak v obcích s 2 000-4 999 obyvateli se počet obyvatel zvýšil, kdežto jak ve větších venkovských městech, tak zejména v městech s 10 000 a více obyvateli se počet snížil. Také obyvatelstvo Zlínského kraje potvrdilo, že nejnovější trend změny dosavadních populačních ztrát venkovských obcí v trend přírůstkový jde na úkor větších, ale i menších měst v republice. To potvrzuje hypotézu stagnace procesu další urbanizace České republiky, a to i v krajských měřítcích.
Věkové složení obyvatelstva 1970-2001
Věkové složení obyvatelstva je důležitou charakteristikou každé populace. Věková skladba je jednak výsledkem předchozího dlouhodobého vývoje populace, jednak předpokladem vývoje budoucího za předpokladu, že do něho nebudou zasahovat v nepřiměřené míře zevní události.
Věkové složení obyvatelstva kraje a jeho 13 obvodů charakterizujeme především podílem dětí ve věku 0-14 let, které představují nejaktuálnější vitální potenciál území. Druhou složku představuje obyvatelstvo v produktivním věku 15-59 let, a třetí složkou jsou obyvatelé v poproduktivním stáří 60 a více let. Ze vztahu těchto demografických kontingentů se odvozují důležité indexy věkového složení s ekonomickými a sociálními předpoklady a důsledky.
Příznivější než celostátní populační vývoj ve Zlínském kraji měl za následek, že podíl dětí mladších 15 let byl při všech sčítáních lidu v letech 1970 až 2001 o něco vyšší než podíl v celostátní populaci, jak vyplývá z těchto srovnání: 23,2 % : 21,2 % (1970), 24,3 % : 23,4 % (1980), 21,7 % : 21,0 % (1991) a 16,5 % : 16,2 % (2001). Proti tomu obyvatel starších 60 let bylo ve Zlínském kraji relativně vždy méně, jak ukazuje podobné srovnání cenzových výsledků v týchž letech: 16,8 % : 18,4 %, 16,1 % : 16,9 %, 17,2 % : 17,8 %, a teprve v roce 2001 – v důsledku reprodukčního zhoršení v devadesátých letech – se poměr obrátil na 18,5 % : 18,4 % v neprospěch Zlínského kraje.
Ze vztahu počtu obyvatelstva v předproduktivním a poproduktivním věku jsou odvozeny index “mládí” a protikladný index “stáří”. V tabulce je uveden vývoj ukazatele indexu “mládí” jako počet dětí mladších 15 let na 100 obyvatel starších 60 let. Porovnejme index “mládí” za Zlínský kraj s ukazatelem celostátním. V roce 1970 byl tento poměr
138,1 : 115,7 ve prospěch Zlínského kraje, v roce 2001 to byl vztah 89,6 : 87,7, opět příznivější pro Zlínský kraj, i když na značně zhoršené úrovni. Zrcadlový index “stáří” byl jak v roce 1970, tak v roce 2001 pro Zlínský kraj příznivější, jak vyplývá z těchto srovnávacích ukazatelů: 72,6 : 86,5 a 111,6 : 114,0. O věkové struktuře obyvatelstva podle pětiletých skupin a podle pohlaví vypovídá “strom života”.
Kromě uvedených ukazatelů svědčících pro mladší, eventuálně starší populaci jsou důležitými ukazateli indexy “ekonomického, respektive sociálního zatížení” obyvatelstva v produktivním věku obyvatelstvem v mimoproduktivním věku, tj. obyvatelstvem ve věku 0-14 let a obyvatelstvem starším 60 let. V roce 1970 připadlo ve Zlínském kraji na 100 obyvatel v produktivním věku 66,6 obyvatel v mimoproduktivním věku. Celostátní hodnota tohoto ukazatele byla příznivější, totiž 65,5. V roce 2001 bylo ekonomické, respektive sociální zatížení měřené vztahy mezi obyvatelstvem v produktivním a mimoproduktivním věku 53,8 ve Zlínském kraji proti 53,0 v celostátním průměru, čili jen mírně odlišné. Důležitá na tomto ukazateli je však váha “zatížení” buď dětmi nebo starými obyvateli. V roce 1970 připadalo na 100 obyvatel v produktivním věku ve Zlínském kraji 38,6 dětí, kdežto v celostátním měřítku jen 35,1 dětí. V roce 2001 byl tento ukazatel nadále nižší v České republice (24,7) než ve Zlínském kraji (25,4). Příznivější bylo i zatížení starým obyvatelstvem, avšak jen v roce 1970, kdy ukazatel za kraj byl 28,0, zatímco za Českou republiku 30,4. Interpretace rozkladu ukazatele ekonomického, respektive sociálního zatížení je jednoznačná: jde-li o “zatížení” dětmi, jde o příznivější situaci než při “zatížení” seniory. Proto v letech 1970 i 2001 je možno označit podmínky ekonomického i sociálního vývoje v kraji za nepatrně příznivější než podmínky celostátní.
Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001
Vzdělanost obyvatelstva patří v novodobé demografické analýze k jejím důležitým prvkům. Zjištěné informace charakterizují nejen dosažení určitého stupně kultury sledované populace, ale jsou i teoretickým předpokladem ekonomického rozvoje oblasti, a jak z pohledu přirozené reprodukce, tak i stěhování mohou objasnit některé důvody vyšší nebo nižší reprodukce obyvatelstva i jeho migračních pohybů.
I když ve srovnání s celostátními ukazateli jsou ve stupních dokončeného nejvyššího vzdělání obyvatelstva staršího 15 let určité rozdíly, nelze je označit za kardinální, jak vyplývá z porovnání podílových ukazatelů stupňů školního vzdělání ve Zlínském kraji a v úhrnu České republiky. Pouze základní, eventuálně neukončené základní vzdělání mělo v roce 2001 ve Zlínském kraji 25,2 % dospělého obyvatelstva, kdežto v úhrnu České republiky byl tento podíl 23,5 %. U dalších stupňů byl poměr podílových ukazatelů 39,0% : 38,0 % u středního odborného vzdělání, 27,3 % : 28,4 % u úplného středního vzdělání a 7,7 % : 8,9 % u vysokoškolského vzdělání. Neznámý nebo neudaný stupeň vzdělání byl v poměru 0,8 % : 1,3 %. Na okraj uvádíme, že také ve Zlínském kraji se ukázalo, že obyvatelé se při sčítání lidu v roce 2001 nevyhýbali sdělovat údaje i o tzv. “citlivých ukazatelích”, jakým je nesporně i charakteristika “vzdělání”, jak tím vyhrožovala česká media.
Nejvyšší podíly dospělého obyvatelstva s pouhým základním školním vzděláním byly ve správních obvodech Valašské Klobouky (29,9 %), Uherský Brod (28,3 %) a Vizovice (27,6 %). Nejnižší podíl obyvatel s nejnižším stupněm vzdělání byl proti tomu ve správním obvodu Zlín (22,7 %), dále v obvodu Kroměříž (22,9 %) a v obvodu Valašské Meziříčí (23,1 %).
Nejvyšší podíl středního odborného vzdělání měli dospělí obyvatelé v obvodech Bystřice pod Hostýnem (43,5 %), Valašské Klobouky (42,0 %) a Holešov (41,9 %). Naopak nejnižší ukazatele byly v obvodech Zlín (35,2 %), Rožnov pod Radhoštěm (36,6 %) a Vsetín (38,7 %).
Nejvyšší podíl úplného středního vzdělání měli obyvatelé starší 15 let v obvodě Zlín (30,4 %), v obvodě Valašské Meziříčí (29,1 %) a v obvodě Kroměříž (28,3 %). Na druhém konci byly obvody Valašské Klobouky (23,1 %), Vizovice (24,2 %) a Holešov (24,5 %).
Úplné vysokoškolské vzdělání měli obyvatelé starší 15 let nejčastěji v obvodě Zlín (10,7 %), který jako jediný převyšoval průměrný celostátní ukazatel (s hodnotou 8,9 %). Na celostátní úrovni byli obyvatelé správního obvodu Rožnova pod Radhoštěm s ukazatelem 8,9 %. Na třetím místě byl obvod Valašské Meziříčí (7,9 %). Nejnižší podíly obyvatelstva starších 15 let s vysokoškolským vzděláním byly v obvodech Holešov (5,9 %), Bystřice pod Hostýnem (6,0 %) a Uherský Brod (6,2 %).
Agregovaný ukazatel vyššího vzdělání, tj. podíl obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, byl v roce 2001 ve Zlínském kraji 74,0 % proti celostátnímu podílu 75,2 %. Souhrnným a relativně nejpřesnějším ukazatelem je však úhrn absolvovaných let školního vzdělání, a to po odečtení osob bez známého vzdělání. Ten měl v roce 2001 celostátní hodnotu 11,74 roku, ve Zlínském kraji 11,50 roku, tedy na 98 procentní hladině, což lze označit za příznivé. Tento souborný ukazatel byl nejvyšší ve správním obvodě Zlín (11,80 roku), který jako jediný obvod v kraji vykázal tento syntetický ukazatel vyšší než celostátní. Na druhém místě shledáváme obvod Valašské Meziříčí (11,60 roku), na třetím a čtvrtém místě obvody Kroměříž (11,58 roku) a Rožnov pod Radhoštěm (11,56 roku). Obvodem s nejnižší průměrnou délkou školního vzdělání dospělého obyvatelstva byl obvod Valašské Klobouky (11,13 roku), následovaný obvody Uherský Brod (11,30 roku), Holešov (11,31 roku) a Vizovice (11,32 roku). Rozdíl mezi vzdělaností obyvatel obvodů Zlín a Valašské Klobouky jako obvodů s krajními ukazateli je však pouze 5,8 % krajského ukazatele vzdělanosti, hladina vzdělání obyvatel obvodu Valašské Klobouky byla v roce 2001 jen o 5,7 % nižší než obyvatelstva zlínského správního obvodu.
Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001
Sčítání lidu 2001 vymezilo soubor ekonomicky činných obyvatel jako součet “pracujících” a “nezaměstnaných”. V roce 2001 bylo podle sčítání lidu ve Zlínském kraji celkem 298 616 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž pracovalo 272 340 obyvatel a 26 276 obyvatel (8,8 %) bylo podle sebesčítání nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti určovaná státními orgány podle přihlášek o zaměstnání se z měsíce na měsíc liší a bývá obvykle o něco nižší.
Z úhrnu ekonomicky aktivních obyvatel bylo 44,8 % žen, což je podíl nižší než celostátních 45,3 %. Také mezi obyvateli skutečně pracujícími bylo v okamžiku sčítání ve Zlínském kraji relativně méně žen (44,5 %) než v celostátním úhrnu (45,0 %).
Podíl žen mezi ekonomicky aktivními obyvateli byl v kraji nejvyšší ve správním obvodu Zlín (45,8 %), dále v obvodu Valašské Meziříčí (45,5 %) a v obvodu Rožnov pod Radhoštěm (45,3 %). Nejnižší podíly žen mezi ekonomicky aktivními obyvateli byly v obvodech Valašské Klobouky (42,7 %), Uherský Brod (42,9 %) a Bystřice pod Hostýnem společně s obvodem Holešov (oba 44,1 %).
Mezi obyvateli v pracovním poměru měly ženy nejvyšší podíl v obvodech Rožnov pod Radhoštěm (45,5 %), Zlín (45,4 %) a Valašské Meziříčí (45,2 %). Proti nim nejnižší podíl žen mezi pracujícími měly obvody Valašské Klobouky (41,9 %), Uherský Brod (42,8 %) a Bystřice pod Hostýnem (43,5 %).
Intenzita ekonomické aktivity obyvatel počítaná jako počet ekonomicky aktivních obyvatel na 100 obyvatel v produktivním věku 15-59 let byla při posledním sčítání 77,2, čili o něco nižší než v celostátním průměru, který byl 78,6. Ze třinácti správních obvodů byl ukazatel ekonomického zapojení nejvyšší v obvodech Zlín (79,7), Otrokovice (79,1) a Vizovice (78,4). Na druhém konci srovnání byly obvody s nejnižším ekonomickým zapojením: Valašské Klobouky (74,7), Uherský Brod (74,8) a Bystřice pod Hostýnem (76,1).
Odvětvové zaměření ekonomiky Zlínského kraje způsobuje, že poměrně značná část ekonomicky činných osob, respektive pracujících nenalézá pracovní uplatnění v místě bydliště. V roce 2001 celkem 47,2 % pracujících čili téměř polovina musela za svým pracovním místem vyjíždět z obce svého trvalého bydliště. Je to podíl vyšší než celostátní míra vyjížďkovosti 39,3 %. Nejvyšší podíl vyjíždějících za prací mimo obec jejich trvalého bydliště připadá na pracující s bydlištěm v obvodu Vizovice (61,2 %), dále na obvod Valašské Klobouky (60,2 %) a na obvod Uherské Hradiště (57,7 %). Nejnižší míru pracovní vyjížďkovosti mají pracující s bydlištěm v obvodu Zlín (32,5 %), o něco vyšší v obvodu Valašské Meziříčí (38,1 %) a Kroměříž (44,4 %). Pozdější zpracování údajů o vyjížďce poskytne i informace, do kterých odvětví je vyjížďka nejvyšší a zda by k jejímu snížení přispěla odvětvová restrukturace ekonomiky kraje s přihlédnutím k jeho specificky odlišným ekonomickým odvětvím.
Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2000
Bilance obyvatelstva uvedené v předešlém textu vyplývaly z výsledků pohybu obyvatelstva, a to jak přirozeného (přirozená měna obyvatelstva), tak prostorového, mechanického (stěhování obyvatelstva). V této části textu se zaměřujeme na demograficky důležité období mezi sčítáními lidu 1991 a 2001.
Pohyb obyvatelstva sledujeme s pomocí jednak absolutních ukazatelů, jednak ukazatelů relativních. Jsou to především tzv. hrubé míry, které hodnotí pohyb obyvatelstva v jeho složkách v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu ročně. Přesnějšími mírami jsou věkově specifické ukazatele, které zohledňují věkové složení exponovaných populací, jež má vliv na kvalitu příslušného ukazatele, které však nejsou za správní obvody vypočítávány pro momentální absenci potřebných výchozích podkladů.
V tomto příspěvku proto hodnotíme vývoj obyvatelstva a jeho pohyb s pomocí hrubých měr, tj. v přepočtu dílčích jevů přirozeného nebo mechanického pohybu na 1 000 obyvatel ročně.
V úhrnu let 1991-2000 se ve Zlínském kraji narodilo 60 023 živých dětí, což znamenalo roční míru porodnosti 10,01 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Počet 64 237 zemřelých znamenal hrubou míru úmrtnosti 10,72 zemřelých na 1 000 obyvatel ročně. Kraj ztratil přirozenou měnou během posledního desetiletí uplynulého století 4 214 bydlících obyvatel, čili 0,70 na 1 000 obyvatel ročně. Ve srovnání s celostátními ukazateli měl Zlínský kraj vyšší míru porodnosti, protože celostátní míra byla 9,97, ale měl nižší míru úmrtnosti, která v České republice měla hodnotu 11,18. Výslednou bilancí přirozeného pohybu obyvatelstva –0,70 byl proto Zlínský kraj úspěšnější, protože míra roční úbytkovosti v České republice byla –1,21 obyvatel ročně.
Ukazatele za jednotlivé správní obvody ukazují rozdíly proti ukazatelům krajským, a to v různém rozsahu. Nejvyšší porodnost vykazovaly správní obvody Valašské Klobouky (12,84), Valašské Meziříčí (10,68) a Vsetín (10,63). Nejnižší hrubá míra porodnosti byla naopak ve správních obvodech Kroměříž (9,57), Bystřice pod Hostýnem (9,52) a vůbec nejnižší v obvodě Zlín (8,85). Také ukazatele hrubé míry úmrtnosti se mezi obvody v krajních hodnotách lišily. Nejnižší úmrtnost byla v obvodu Otrokovice (8,85), dále v obvodu Rožnov pod Radhoštěm (9,39) a v obvodu Luhačovice (9,80). Nejvyšší míru obecné úmrtnosti mělo obyvatelstvo obvodu Holešov (11,96), dále obvodu Uherské Hradiště (11,39) a obvodu Kroměříž (11,28). Aktivní přirozený přírůstek mělo v úhrnu let 1991-2000 šest správních obvodů; sedm správních obvodů vykázalo přirozený úbytek obyvatelstva. Největší relativní úbytek měl obvod Zlín (-2,06 obyvatel na 1 000 žijících ročně), za ním byl obvod Holešov (-1,95) a třetí byl obvod Uherské Hradiště (-1,64). Nejvyšší aktivní bilanci přirozené měny měl obvod Valašské Klobouky (+2,12), za ním byl obvod Otrokovice (+1,19) a na třetím místě obvod Rožnov pod Radhoštěm (+0,96).
Během deseti let 1991-2000 se do jednotlivých obcí Zlínského kraje přistěhovalo 107 412 obyvatel včetně přistěhovalců ze zahraničí. Znamenalo to roční míru přistěhovalectví 17,92 přistěhovalých na 1 000 obyvatel. Také míra vystěhovalectví 17,05 byla nižší než celostátní ukazatel emigrace (18,93) a představovala v kraji vystěhování z obcí v úhrnu 102 180 bydlících obyvatel. Migrační přírůstek obcí a tím i kraje byl aktivní ve výši + 5 232 nových obyvatel, čili +0,87 promile ročně. Celostátní relativní aktivní saldo bylo téměř totožné: +0,85. Migračně nejpřitažlivější byly obce obvodu Bystřice pod Hostýnem (22,03 obyvatel na 1 000 bydlících ročně), za ním byl obvod Vizovice (21,41), na třetím místě obvod Kroměříž (21,36). Relativně nejčastěji se obyvatelé vystěhovávali z obvodu Otrokovice (21,65 promile ročně), ale také z obvodu Kroměříž (19,40) a z obvodu Uherské Hradiště (19,15). Migrační saldo bylo u deseti správních obvodů kladné a pouze u tří obvodů záporné. Zde je nutno uvést, že statistika zahraničního stěhování nebyla v letech 1994-2000 přesná; chyběli v ní ti, kdo neodevzdali českým státním orgánům svůj občanský průkaz. Z hlediska jednotlivých obcí – zvláště malých – tím migrační bilance byly ovlivněny jen v malém rozsahu, avšak metodicky je to nutné připomenout. Záporná migrační salda měly obvody Otrokovice (-1,84) a v malém rozsahu i Luhačovice (-0,09) a Valašské Meziříčí(-0,05).
Celková bilance pohybu obyvatelstva Zlínského kraje let 1991-2000 byla nepatrně aktivní ve výši +0,17 obyvatel ročně na 1 000 bydlících, čímž se lišila od uvedené záporné bilance celostátní –0,37. Pohybem obyvatelstva se lidnatost zvýšila v osmi správních obvodech; pět obvodů zaznamenalo úbytek obyvatelstva. Relativně největší úbytky obyvatelstva byly v obvodu Zlín (-1,67), dále v obvodu Otrokovice (-0,65) a v obvodu Uherský Brod (-0,27), tedy ve třech důležitých správních obvodech kraje. Největší celkový přírůstek obyvatelstva zaznamenal v letech 1991-2000 správní obvod Vizovice (+2,93 promile ročně), dále obvod Rožnov pod Radhoštěm (+2,69), na třetím místě Bystřice pod Hostýnem (+2,50) a na čtvrtém místě s vyššími přírůstky byl obvod Valašské Klobouky (+2,14). V ostatních přírůstkových obvodech nepřekročily roční přírůstky obyvatelstva hladinu 1,00 promile ročně.
V jednotlivých velikostních skupinách obcí probíhal pohyb obyvatelstva v letech 1991-2000 rovněž na odlišných hladinách.
Nejvyšší hrubou míru porodnosti vykazoval soubor 253 venkovských obcí. Roční průměr byl 10,52 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel bydlících v těchto obcích. Jen nepatrně nižší byla porodnost v souboru 31 obcí s 2 000-4 999 obyvateli, totiž 10,51. Ani o větších venkovských městech nelze mluvit jako o oblasti vysoké depopulace, protože porodnost 10,24 byla nejen nad státním průměrem, ale i nad průměrem krajským. Pouze soubor devíti měst s 10 000 a více obyvateli měl porodnost značně nepříznivou: 9,47 na 1 000 obyvatel ročně. Větší rozdíly mezi velikostními skupinami obcí byly u obecné úmrtnosti. Ve venkovských obcích byl ukazatel 12,41 zemřelých na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší hrubá míra úmrtnosti byla ve městech s 2 000-4 999 obyvateli: 9,45. Míra přirozené přírůstkovosti byla kladná pouze v souboru jedenácti měst s 5 000-9 999 obyvateli, a to ve výši +0,79. Ostatní tři velikostní skupiny obcí měly bilanci přirozené měny zápornou s největšími úbytky (-1,89 promile ročně) v úhrnu venkovských obcí a se značnými úbytky i ve venkovských městečkách (-1,23). Desetitisícová města vykázala přirozené úbytky 0,18 na 1 000 obyvatel ročně.
Migraci charakterizovaly hrubé míry přistěhování od 15,32 ve městech s 10 000 a více obyvateli s rostoucími ukazateli při klesající demografické velikosti obcí, a to až na úroveň 21,69 ve venkovských obcích. U míry vystěhovalectví zůstal tento jev závislosti ukazatele na velikosti obcí zachován s odchylkou u obcí s 5 000-9 999 obyvateli. Migrační saldo bylo nejpříznivější v úhrnu venkovských obcí, kde činilo ročně +2,74 nových obyvatel na 1 000 obyvatel v těchto obcích žijících, ale téměř stejně příznivé bylo i v malých venkovských městečkách o velikosti 2 000-4 999 obyvatel s bilancí +2,65 promile ročně. Naopak města s 5 000-9 999 a s 10 000 a více obyvateli vykázala migrační úbytky, největší v obcích s 5 000-9 999 obyvateli, s ročními migračními úbytky 1,01 promile, které znehodnotily jejich přirozené přírůstky, nejvyšší ze všech velikostních skupin obcí.
Celková populační bilance čtyř sledovaných velikostních skupin obcí byla aktivní pro venkovské obce a pro venkovská městečka, pasivní naopak pro větší venkovská města a nejnepříznivější bilanci měla města s 10 000 a více obyvateli, kde se roční počet obyvatel snižoval o 0,58 osob na 1 000 bydlících obyvatel.
Při hodnocení věkového složení obyvatelstva jsme se zmínili o významu věkové struktury analyzovaných populací pro přesnost srovnávacích ukazatelů reprodukce obyvatelstva, protože věkově specifické míry odstraňují buď příznivý, nebo nepříznivý vliv věkového složení na hodnotu ukazatele pohybu, resp. reprodukce obyvatelstva. U analýzy porodnosti jsme konstatovali, že míra hrubé porodnosti ve Zlínském kraji je příznivější než míra celostátní. Vypočítáme-li však přesnější ukazatel, kterým je např. míra obecné plodnosti, což je roční počet živě narozených dětí na 1 000 žen v plodném věku 15-49 let, je situace odlišná. Srovnání s celostátním ukazatelem je však možné jen za celek kraje, a to za průměr let 1999-2000. Ukazuje se, že realizovaná plodnost žen ve Zlínském kraji byla v průměru let 1999-2000 mírou 34,4 nižší než celostátní míra 34,6. Výší realizované plodnosti žen ve věku 15-49 let byl Zlínský kraj až na devátém místě mezi čtrnácti kraji republiky.
Podobně je tomu při zpřesnění ukazatele úmrtnosti. Její hrubá míra byla ve Zlínském kraji příznivější (nižší) než celostátní. Porovnáme-li však aglomerovaný ukazatel úmrtnosti, kterým je ukazatel naděje dožití (střední délka života), zjišťujeme, že v průměru let 1999-2000 byla její hodnota v kraji pouze 74,73 roku proti 77,88 roku v České republice, čili méně příznivá. Zlínský kraj byl mezi 14 kraji republiky výší střední délky života až na devátém místě. Pokud však nebude možno vypočítávat zpřesněné ukazatele i za správní obvody obcí s rozšířenou působností, jsme odkázáni na analyzování hrubých ukazatelů, jak se to stalo i v našem případě. Tato situace platí pro srovnávací studie za všechny kraje, takže i srovnání hrubých měr reprodukce obyvatelstva mezi kraji České republiky a s ní samou je smysluplné.
Domovní a bytový fond 1961-2001 a 1991-2001
Sčítání lidu, domů a bytů zjistilo k 1. březnu 2001 ve Zlínském kraji celkem 133 439 domů, v tom 114 576 trvale obydlených a 18 863 neobydlených domů. Počet trvale obydlených domů se proti roku 1991 zvýšil o 1,4 %, počet neobydlených domů však vzrostl o 20,7 %. Tento nerovnoměrný vývoj je analogií celostátního vývoje, kde počet trvale obydlených domů vzrostl mezi sčítáními 1991 a 2001 o 2,1 %, ale počet neobydlených domů se zvýšil o 28,9 %. Příčiny jsou známé: zvýšil se počet stavení (domů) vyčleněných pro rekreační účely. Přispělo k tomu i to, že v roce 1991 nebyla u domů provedena řádná inventarizace a tím byly výsledky domovního (a bytového) fondu za rok 1991 částečně zkresleny. Rok 2001 přinesl v tomto směru žádoucí “korekturu”.
Ačkoli bylo možno očekávat, že – podobně jako u předešlých domovních cenzů – počet rodinných domů v domovním fondu republiky klesne, nestalo se tak ani v celostátním měřítku, ani v měřítku Zlínského kraje. Jejich podíl na trvale obydlených domech se od roku 1991 do roku 2001 zvýšil z 92,4 % na 92,5 %. Zlínský kraj je oblastí vysokého podílu rodinných domů, a to již v dlouhodobé retrospektivě.
Pozornost odborníků i veřejnosti byla již u příležitosti publikace předběžných výsledků cenzu 2001 zaměřena na počet a vývoj neobydlených domů. V roce 2001 se jejich podíl zvýšil v krajském úhrnu na 14,1 % proti 12,1 % v roce 1991. Podíly neobydlených domů jsou mezi jednotlivými správními obvody poměrně vyrovnány a pohybují se v roce 2001 od 10,7 % v obvodu Otrokovice do 16,9 % v obvodu Vsetín. K největšímu relativnímu přírůstku neobydlených domů došlo ve správním obvodu Zlín (+34,0 %), dále v obvodu Valašské Klobouky (+32,1 %) a v obvodu Vsetín (+29,3 %). Relativně nejnižší přírůstky zjistilo sčítání 2001 v obvodech Valašské Meziříčí (+10,5 %), Holešov (+9,9 %) a Otrokovice (+8,9 %).
V roce 2001 bylo sečteno ve Zlínském kraji celkem 231 247 bytů, v tom bylo 204 806 trvale obydlených bytů a 26 441 neobydlených bytů. Trvale obydlený bytový fond se od roku 1961 do roku 2001 zvýšil o 49,7 %, což bylo podstatně více, než činil relativní celostátní přírůstek 34,5 %. Vzhledem k přírůstku obyvatelstva kraje 1961-2001 o 11,7 % to byl přírůstek trvale obydleného fondu více než čtyřnásobný. I v období 1991-2001 byl přírůstek 4,4 % trvale obydlených bytů vyšší než celostátní 3,3 %. Přírůstek neobydlených bytů byl v kraji +44,9 %, čili na hladině celostátního průměru +45,0 %. Podíl neobydlených bytů v roce 2001 ve výši 11,4 % byl rovněž příznivější než celostátní ukazatel 12,3 %. V období 1961-2001 se počet trvale obydlených bytů zvýšil nejvíce ve správním obvodu Rožnov pod Radhoštěm (+97,3 %). Vysoký přírůstek zaznamenal i obvod Otrokovice (+83,4 %), ale také obvod Zlín (+71,7 %). O zaostávání bytové výstavby možno hovořit ve správních obvodech Holešov (+20,1 %), Bystřice pod Hostýnem (+24,9 %) a Kroměříž (+27,0 %).
V letech 1991-2001 byl naopak v obvodu Bystřice pod Hostýnem přírůstek trvale obydlených bytů nejvyšší (+8,9 %). V obvodu Valašské Klobouky došlo ke zvýšení o 8,4 % a o 6,1 % bytů se bytový fond zvýšil v obvodech Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín. Nejméně bytů přibylo v obvodu Zlín (+2,9 %), Uherský Brod (+3,0 %) a Otrokovice (+3,1 %).
Přírůstek neobydlených bytů byl v letech 1991-2001 nejvyšší ve správních obvodech Zlín (+85,4 %), Luhačovice (+68,5 %) a Otrokovice (+63,3 %). Proti tomu v obvodu Holešov počet neobydlených bytů vzrostl jen o 25,1 %, v obvodu Uherský Brod o 31,1 % a v obvodu Kroměříž o 32,1 %. Nejvyšší podíl neobydlených bytů z úhrnu bytového fondu správních obvodů byl v roce 2001 zjištěn v obvodu Vizovice (15,0 %), Bystřice pod Hostýnem (13,5 %) a Uherský Brod (13,4 %). Nejmenší podíl pak byl v obvodech Otrokovice (8,5 %), Zlín (8,9 %) a Holešov (10,2 %).
Z pohledu velikostních skupin obcí byl v úhrnu let 1961-2001 nejvyšší přírůstek trvale obydlených bytů (+97,9 %) ve městech s 10 000 a více obyvateli. V obcích s 5 000-9 999 obyvateli přibylo 58,5 % bytů, v malých venkovských městech s 2 000-4 999 obyvateli se bytový fond zvětšil o 26,9 %, a ve venkovských obcích došlo ke vzrůstu o 10,3 % trvale obydlených bytů. Čím větší obce, tím byly přírůstky bytového fondu vyšší. V období 1991-2001 tomu bylo odlišně: kromě měst s 10 000 a více obyvateli byly přírůstky vyrovnány kolem 5,0 %.
Neobydlené byty představují vyšší podíl celkového bytového fondu hlavně v nejmenších obcích, kde jich v roce 2001 bylo 16,7 % ze všech bytů sečtených v úhrnu obcí do 2 000 obyvatel. Se zvyšujícím se počtem obyvatel v obcích se snižoval i podíl neobydlených bytů, ačkoli právě v nich se jejich počet proti roku 1991 zvýšil nejvýrazněji, v desetitisícových a větších městech dokonce o 92,1 %. V obcích nejmenší velikostní skupiny přibylo 29,8 % neobydlených bytů.
Vybavenost obyvatelstva a domácností bytovým fondem 1961-2001
Jedním ze základních ukazatelů kvality bydlení, uznávaným i v mezinárodních srovnáních kvality bydlení, je vybavenost obyvatelstva a domácností bytovým fondem, vyjádřená počtem bytů připadajících na 1 000 obyvatel, respektive na 100 domácností.
Plasticky vyjadřuje vývoj úrovně vybavenosti obyvatelstva byty
Ačkoli se od roku 1961 až do současnosti ukazatel vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem na 1 000 obyvatel v České republice trvale zvyšoval, přece Česká republika nepatří k zemím s vysokou bytovou vybaveností. Pokud jde o tento ukazatel za Zlínský kraj, v celé srovnávané epoše 1961-2001 byla vybavenost jeho obyvatelstva byty ze všech krajů na nejnižší úrovni. V roce 1961 připadalo v kraji na 1 000 obyvatel 256,8 trvale obydlených bytů proti 297,3 v celostátním průměru. V roce 1991 byl tento vztah krajského a celostátního ukazatele 328,6 : 359,7, a v roce 2001 v poměru 344,2 : 374,2. V roce 1961 byla vybavenost obyvatelstva byty ve Zlínském kraji na úrovni 86,4 % celostátního ukazatele, do roku 2001 se rozdíl snížil na 92,0 %.
Nejpříznivější ukazatel v roce 2001 měl správní obvod Zlín (366,0), následovaný obvodem Otrokovice (364,5) a obvodem Kroměříž (356,3). Výrazně nižší ukazatele vybavenosti vykazovaly obvody Luhačovice (328,6), Vizovice (317,2) a na posledním místě Valašské Klobouky (302,7). Při hodnocení ukazatele je ovšem nutno brát v úvahu nejen počet bytů, ale také demografickou situaci příslušného obvodu. Demograficky příznivější obvody tak doplácejí na tuto situací horší bytovou vybaveností obvodu, což je při hodnocení ukazatelů správné respektovat, respektive zdůvodnit.
Ukazatel vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty si také u velikostních skupin obcí zachovává ve vztahu k průměrným ukazatelům, např. za kraj apod. určitou relaci vyplývající – jak bylo uvedeno výše – nejen z počtu bytů, ale také z demografických ukazatelů, jako je velikost rodin nebo domácností apod. v obcích různé velikosti. Proto zjišťujeme, že ve všech srovnávaných obdobích 1961, 1991 a 2001 vykazují nejnižší vybavenost byty venkovské obce s méně než 2 000 obyvateli, vyšší vybavenost vykazují venkovská městečka s 2 000-4 999 obyvateli, ještě vyšší vybavenost větší venkovská města s 5 000-9 999 obyvateli, a největší míru vybavenosti města s 10 000 a více obyvateli. Přitom tempa zvyšování ukazatele se mezi velikostními skupinami obcí lišila; u prvých tří velikostních skupin obcí v menším rozsahu, u měst s větším odstupem; v letech 1991-2001 se nárůst míry vybavenosti zvyšoval s růstem velikosti obcí, což byl i rozdíl proti úhrnnému vývoji let 1961-2001.
Úroveň bydlení však lépe (čistěji) vyjadřuje vztah mezi počtem bytů a počtem domácností, čili kolik trvale obydlených bytů připadá na 100 domácností. Vybavenost domácností v roce 2001 činila jen 88,3 bytů a byla nižší než v roce 1991 (89,1). Hodnotou tohoto ukazatele zaujímá kraj poslední místo mezi všemi kraji České republiky a jednotlivé správní obvody zaznamenaly v roce 2001 následující počty trvale obydlených bytů na 100 domácností: Bystřice pod Hostýnem (88,2), Holešov (91,1), Kroměříž (90,1), Luhačovice (87,6), Otrokovice (89,0), Rožnov pod Radhoštěm (86,8), Uherské Hradiště (87,2), Uherský Brod (88,5), Valašské Klobouky (86,8), Valašské Meziříčí (88,7), Vizovice (84,2), Vsetín (87,7), Zlín (88,8).
Bytová výstavba 1997-2001
V úhrnu let 1997-2001 bylo ve Zlínském kraji dokončeno 7 542 bytů, což znamenalo 2,52 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně. Byl to ukazatel vyšší než celostátních 2,12 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Z uvedeného počtu 7 542 bytů bylo dokončeno 61,2 % v rodinných domech, 28,2 % v bytových domech a 10,6 % v ostatních budovách, které dnes představují dost rozdílný soubor bytů, jako např. byty v domech s pečovatelskou službou, byty v domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů aj. Základní položky tzv. bilance bytové výstavby ve vývojové řadě a vztazích ilustruje.
Nejvyšší intenzita bytové výstavby v úhrnu let 1997-2001 byla ve správním obvodu Rožnov pod Radhoštěm (3,55 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně). Ze 70,5 % to byly byty dokončené v rodinných domech. Na druhém místě z hlediska intenzity bytové výstavby byl obvod Otrokovice (3,45), avšak s pouhými 20,4 % bytů v rodinných domech. Na třetím místě z pohledu vysoké intenzity výstavby bytů byl obvod Valašské Meziříčí (3,14) s 59,8 % bytů dokončených v rodinných domech.
Nejnižší bytová výstavba v pětiletém úhrnu byla v obvodu Valašské Klobouky (1,62 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně) s podílem 84,2 % bytů dokončených v rodinných domech, což byl druhý nejvyšší podíl bytů dokončených v rodinných domech v kraji. Správní obvod Zlín vykázal intenzitu bytové výstavby na hladině 1,78 dokončených bytů na 1 000 obyvatel v ročním průměru, při 49,8 % bytů dokončených v rodinných domech. Obvodem s třetí nejnižší intenzitou nové bytové výstavby v kraji byl obvod Vizovice (1,86), který byl zároveň obvodem s nejvyšším podílem (96,6 %) bytů dokončených v rodinných domech, a to nejen v krajském, ale i v celostátním měřítku. O výši intenzity nové bytové výstavby podle správních obvodů a druhu objektů dává informace.
Vazba mezi intenzitou bytové výstavby a podílem bytů stavěných v rodinných domech by se měla stát předmětem samostatných analýz prováděných společenskovědními pracovníky.
Při celokrajském ukazateli 2,52 bytů dokončených ročně na 1 000 obyvatel ve Zlínském kraji připadalo nejvíce bytů na 1 000 obyvatel v obcích s 5 000-9 999 obyvateli (2,80), nejméně ve městech s 10 000 a více obyvateli (2,45), ale téměř stejně v obcích venkovských (2,46). Nejvyšší podíl bytů stavěných v rodinných domech zůstává podle předpokladů ve venkovských obcích. Podíl se snižuje s rostoucí velikostí obcí. Z úhrnu bytů dokončených v letech 1997-2001 připadlo na bytové domy ve městech s 10 000 a více obyvateli 47,3 % jejich nového bytového fondu, v obcích s 5 000-9 999 obyvateli 36,5 %, v obcích s 2 000-4 999 obyvateli 12,3 % a ve venkovských obcích 4,4 % bytů zde dokončených.
Přehled uvádí 121 obcí Zlínského kraje, v nichž bylo během uvedených pěti let dokončeno alespoň deset nových bytů. Největší absolutní počty jsou podle očekávání ve městech a větších obcích. Relativní ukazatele dokončené bytové výstavby na 1 000 obyvatel ročně však poskytují na tuto výstavbu jiný pohled. Nejvyšší ukazatel vykázal Starý Hrozenkov, kde 59 dokončených bytů znamenalo 13,89 nových bytů na 1 000 obyvatel ročně. Jen dva byty z tohoto počtu byly dokončeny v rodinných domech, ostatní byty vznikly v bytových domech a v ostatních budovách. Na druhém místě byly Nezdenice, kde 39 dokončených bytů znamenalo intenzitní ukazatel 10,25 bytů na 1 000 obyvatel. I zde připadal na byty v rodinných domech nízký počet, totiž šest bytů, což představovalo jen 15,4 % bytové výstavby v obci. Třetí místo z hlediska intenzity dokončené bytové výstavby zaujal Kostelec u Holešova se 45 dokončenými byty, čili 9,47 byty dokončenými v ročním průměru let 1997-2001 v přepočtu na 1 000 obyvatel, z nichž jen pět bytů bylo dokončeno v rodinných domech (11,1 %). Obce s nejvyššími ukazateli intenzity dokončené bytové výstavby tedy postavily své byty mimo rodinné domy.
Ze 121 obcí s nejvyššími počty bytů dokončených v letech 1997-2001 však bylo 47 obcí, kde všechny nové hrubé přírůstky tvořily byty dokončené v rodinných domech. Domovní zástavba ve Zlínském kraji si tedy mezi kraji České republiky nadále uchovává značnou prioritu této formy bytové výstavby.
Rodinné domy stavěné ve Zlínském kraji jsou stavěny na relativně malých stavebních parcelách. V roce 1995 to byly pozemky o průměrné rozloze 724,6 m2 při celostátním průměru 778,4 m2, v roce 2001 dokončené rodinné domy vyrostly na parcelách s výměrou 798,9 m2. Kromě hl.m. Prahy a Jihomoravského kraje to byly nejmenší pozemky pro výstavbu rodinných domů v celém státě. Zastavěná plocha jedním rodinným domem představovala v roce 2001 v kraji 140,3 m2 (17,6 % rozlohy stavebního pozemku), což byl kromě hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje nejvyšší podíl zastavěné plochy stavební parcely rodinného domu.
Kubatura bytů dokončovaných ve Zlínském kraji činila v roce 1995 v rodinných domech 952,1 m3, v roce 2001 se snížila na 915,7 m3 při celostátních průměrech 947,9 m3, resp. 904,9 m3. V roce 1995 dokončené byty v rodinných domech měly v průměru 1,12 bytů (průměr v České republice 1,11), byty dokončené v roce 2001 měly bytovost 1,06 (v České republice 1,07). Ve Zlínském kraji se ve druhé polovině devadesátých let stavěly s výjimkou let 1996 a 1997 spíše menší byty. V rodinných domech je tato skutečnost odůvodnitelná převažujícím svépomocným typem výstavby, charakteristickým menšími prostorovými parametry bytů, u bytových domů je častější výstavba maloplošných bytů výrazem větší snahy stavět startovní byty pro mladé rodiny.
Menší obytná plocha bytů dokončených v bytových domech způsobila, že se tyto domy stavěly, s výjimkou roku 1999, rychleji než průměrný bytový dům České republiky. Naopak průměrná doba výstavby rodinných domů se v důsledku převážně svépomocného charakteru, který se projevil v neschopnosti místních stavebníků včas dokončit příslušnou stavbu, udržovala po celých šest let vysoko nad republikovým průměrem, byty dokončené v letech 1999-2001 se dokonce stavěly v průměru šest let.
Technická vybavenost bytů dokončených ve Zlínském kraji ve druhé polovině devadesátých let byla velmi vysoká především v případě napojení nových bytů na plynovodní přípojku, kde u obou druhů objektu se v posledních letech udržoval podíl plynofikovaných nových bytů poměrně vysoko nad celostátní hladinou. Jestliže plynofikace nových rodinných domů dokončených v letech 1998-2001 převyšovala 60 % hladinu vybavenosti, stupeň napojení novostaveb bytových domů na plynovodní přípojku převyšoval často dokonce hranici 90 %. Stupeň napojení bytů dokončených v nových rodinných domech na kanalizační přípojku je na průměrné úrovni. Odkanalizování nově postavených bytových domů je dnes již téměř komplexně vyřešeno. V porovnání s průměrem České republiky jsou nové rodinné domy poměrně dobře vybaveny garážemi, které se však jako součást nových bytových domů objevují stále ještě poměrně zřídka.
Byty dokončené v nových rodinných domech měly podle stavebníků pořizovací hodnotu měřenou jednotkou užitkové plochy na velmi nízké úrovni (dokonce nejnižší ze všech krajů republiky), což opět souvisí s převažující svépomocnou formou výstavby rodinných domů, která je méně nákladná. Relativně levně se stavěly ve Zlínském kraji od roku 1997 i bytové domy, především proto, že na rozdíl od celostátní tendence prudkého zvýšení pořizovací hodnoty zde náklady na pořízení jednotky užitkové plochy bytů od roku 1995 stagnují.
Zlínský kraj patřil dosud k demograficky progresivním. V posledních letech vitalita jeho obyvatelstva klesá. Bytová výstavba zde zůstává ještě nadále příznivější, než je celostátní průměr. V úhrnu let 1997-2001 bylo v kraji dokončeno na 1 000 obyvatel 2,52 bytů proti celostátnímu průměru 2,12. To představuje příznivé podmínky pro další demografický i stavební rozvoj kraje, jehož populační vývoj však po roce 1989 začíná zaostávat.
ZÁVĚRY
Zlínský kraj vykazoval v dlouhodobé retrospektivě výrazně příznivější demografický vývoj ve srovnání s celostátním úhrnem. Platilo to jak o úhrnu obyvatelstva, tak o vývoji počtu obyvatelstva měst. Reprodukce obyvatelstva kraje se v posledních letech zpomalila, avšak nadále byla relativně příznivější než v jiných oblastech republiky. Snížila se realizovaná plodnost žen v kraji. Úmrtnost je na celostátní úrovni. Kraj vyniká nižší nemanželskou porodností a také příznivě nízkou úmrtností kojenců a novorozenců.
Příznivý populační vývoj Zlínského kraje vyvolal potřebu rozsáhlejší výstavby. Jak v dlouhodobém vývoji, tak v posledním desetiletí patřil kraj ke krajům s nejrychleji se rozvíjejícím bytovým fondem. Přitom ve čtyřicetiletém období 1961-2001 rostl mnohem rychleji počet bytů na Vsetínsku a na Zlínsku než na Kroměřížsku.
Bytová výstavba ve Zlínském kraji byla v letech 1991-2001 příznivější (2,43 dokončených nových bytů na 1 000 obyvatel ročně) než v celostátním úhrnu (2,36) a byla charakterizována vyšším podílem bytů stavěných v rodinných domech (54,5 % ve srovnání s 42,6 % v úhrnu České republiky). Také intenzita zahajovaných bytů byla v úhrnu posledního desetiletí vyšší než celostátní, totiž 2,15 proti 2,04 zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Ukazatel rozestavěnosti 12,30 bytů na 1 000 obyvatel koncem roku 2000 však převyšoval celostátní ukazatel 11,57 rozestavěných bytů na 1 000 obyvatel jen nevýrazně, takže očekávané přírůstky z titulu příštích dokončených, nyní rozestavěných, bytů nejsou vysoké. Pozitivně lze hodnotit ukazatel 2,52 dokončených bytů na 1 000 obyvatel v pětiletém průměru 1997-2001.
Zlínský kraj vyniká zejména vysokou technickou vybaveností dokončených bytů, především z hlediska napojení na plynovodní přípojku. Svépomocný charakter výstavby rodinných domů se promítá do nejnižších pořizovacích nákladů ze všech krajů republiky, s čímž souvisí i menší plošná velikost stavěných bytů a prodlužování doby výstavby novostaveb rodinných domů. Naopak bytové domy se zde stavějí relativně rychle.
V průměru posledního pětiletí 1997-2001 se ve Zlínském kraji, na rozdíl od úhrnu České republiky, nejintenzivněji stavělo ve městech s 10-20 tis. obyvateli, kde bylo dokončeno 3,43 bytů na 1 000 obyvatel. Z jednotlivých měst je třeba vyzdvihnout poměrně rozsáhlou bytovou výstavbu v Otrokovicích, Starém Městě, Bystřici pod Hostýnem a v Zubří. Absolutně nejvíce bytů bylo postaveno ve Zlíně a Uherském Hradišti.
Rozvoj Zlínského kraje bude záviset na realizaci politicko-ekonomických závěrů v kraji, navazujících na výsledky jednání spojeného s výjezdním zasedáním vlády na počátku roku 2002. Realizace by měla upevnit postavení kraje mezi 14 kraji republiky jak ekonomicky, tak demograficky.