VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 28
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Ing. Irena Plocková,
Česká energetická agentura

Energetická účinnost v budovách

Podpisem Protokolu k energetické chartě o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích se Česká republika zavázala k vypracování příslušných legislativních a regulačních opatření a k jejich následnému dodržování. Konkrétně se jedná o již komentovaný zákon o hospodaření energií č. 406/ 2000 Sb. (viz konzultace ve VS č. 17/2003), a soubor vyhlášek. Podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách jsou obsaženy ve vyhlášce č. 291/2001 Sb.

Vyhláška, která stanovuje tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, byla připravována ve spolupráci se skupinou odborníků dlouhodobě působících v oblasti stavebního výzkumu a technické normalizace. Požadavky na tepelně technické vlastnosti byly stanoveny tak, aby byl zajištěn požadovaný tepelný stav a hygienickým předpisům vyhovující prostředí v budovách a současně zajištěna nízká spotřeba tepla při vytápění, což je žádoucí nejen z hlediska efektivního nakládání s energií, ale i omezení emise skleníkových plynů.

Navržené hodnoty měrné spotřeby tepla budov při hospodárných pořizovacích nákladech splňují tyto požadavky. Z porovnání kriteriálních hodnot měrné spotřeby tepla při vytápění budov požadovaných v návrhu vyhlášky a obdobného předpisu SRN Warmeschutzverordnung z roku 1995 vyplývá, že české požadavky jsou stále ještě měkčí. Tento stav je kromě jiného dán snahou SRN výrazným způsobem snížit emise skleníkových plynů, zejména CO2. České hodnoty byly stanoveny zejména na základě výsledků optimalizace výše dosažitelných úspor energie a nutných investičních nákladů. Vyhláška stanoví postup při výpočtu měrné spotřeby tepla. Při projektování staveb je ale vždy nutno kromě odpovídající kvality neprůsvitných obvodových konstrukcí zohlednit řadu dalších faktorů jako je například plocha a tepelně technická kvalita otvorových výplní, architektonické a dispoziční řešení, možnosti využití vnějších a vnitřních tepelných zisků včetně hygienických požadavků na větrání a osvětlení atd. Na tomto postupu se shodují všichni domácí i zahraniční odborníci.

Zmiňovanou vyhláškou se stanovují tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, jejichž splnění je v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu podmínkou pro vydání stavebního povolení. V návaznosti na zákon o hospodaření energií, který stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání zejména s elektrickou a tepelnou energií, je měrná spotřeba tepla budov, stanovená touto vyhláškou, závazná pro stavby financované z veřejných prostředků, pro stavby financované ze soukromých prostředků tehdy, když jejich celková roční spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok. Při změnách dokončených staveb, jejichž celková spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok, týkají-li se změny obvodových konstrukcí budov. V ostatních případech pro výstavbu, rekonstrukce a modernizace budov platí ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, platící v novelizovaném vydání od 1. 12. 2002. Oba dokumenty, tzn. Vyhláška a technická norma, jsou ve vzájemném souladu.

Budovy a jejich stavební konstrukce musí vykazovat takové tepelně technické vlastnosti, aby byl zajištěn požadovaný tepelný stav v místnostech a nízká spotřeba tepla při vytápění. Toho se dosáhne tím, že stavební konstrukce mají alespoň takový tepelný odpor, aby na jejich vnitřním povrchu nedocházelo ke kondenzaci vodní páry, v nich v případě vzniku vnitřní kondenzace vodní páry jen v množství, které neohrožuje jejich užívání po dobu předpokládané životnosti, dále pak neprůsvitné konstrukce a jejich styky musí mít dostatečný odpor při vzduchové propustnosti, spáry a spoje musí být vzduchotěsné, včetně styků a spár mezi neprůsvitnými konstrukcemi a výplněmi otvorů. Je nutné dbát na to, aby spáry a styky výplně otvorů neměly provzdušnost větší, než je nutná z hlediska požadované intenzity výměny vzduchu při přirozené infiltraci a exfiltraci, sleduje se, zda podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou jímavost a teplotu na vnitřním povrchu. Z hlediska posuzování chování budovy jako celku je nutné řešit požadovanou tepelnou stabilitu jejich vybraných místností z hlediska zimního období a letního období. Splnění požadavků vyhláškou se hodnotí výpočtem nebo měřením v laboratořích případně na stavbách. Přitom se postupuje podle českých technických norem.

Stavební konstrukce a budovy odpovídají požadavkům vyhláškou na ně kladeným, je-li měrná spotřeba tepla vztažená na jednotku objemu budovy alespoň rovna nebo menší, než jsou hodnoty uvedené v příloze č. 1 vyhlášky. Hodnotí se celá budova nebo její ucelená část, která je z vnější strany obklopena vnějším prostředím. Vnějším prostředím je vnější vzduch, vzduch v nevytápěných prostorech nebo v přilehlé budově nebo její části; nevytápěné nebo částečně vytápěné prostory, které leží vně hranice budovy, zejména zimní zahrady, půdy a suterény, se do vyhodnocování spotřeby tepla nezahrnují. U budov s vnitřními trvalými zdroji technologického tepla většími než 25 W/m3 a při stavebních úpravách těchto budov, při nichž se nezmění tvar budov a vnější půdorysné a výškové uspořádání, se vyhláškou stanovené požadavky uplatní jen tehdy, prokáže-li se, že navrhované řešení ke zmenšení spotřeby tepla při vytápění budov je ekonomicky efektivní. Vyhláška se nevztahuje na budovy velkoplošně otevřené, na nafukovací haly, stany, mobilní buňky, skleníky, chladírny a mrazírny. Pro budovy památkově chráněné nebo budovy uvnitř památkových rezervací platí požadavky podle odstavce 1 písm. b) přiměřeně k možnostem, avšak vždy tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při užívání budov.

Vyhláškou se dále stanoví obsah písemného dokumentu, který se zpracovává formou energetického průkazu budovy. Energetický průkaz budovy obsahuje všechny zákonem a vyhláškou sledované parametry, to znamená zejména tepelnou charakteristiku budovy, tepelné odpory jednotlivých konstrukcí, u kterých jsou požadovány tepelně izolační vlastnosti, tepelnou stabilitu budovy a množství vyměňovaného vzduchu a zkondenzované a odpařené vlhkosti v konstrukcích. Pro stavebníka je nesmírně důležité, aby tyto základní tepelně technické parametry byly co nejlepší a jen na úrovni technickou normou stanovenou. Je třeba počítat s tím, že ceny energie tepelné i elektrické po dobu životnosti budovy budou spíše stoupat. Případné šetření na nákladech za vytápění přináší kromě snížené tepelné pohody i devastaci budovy jako majetku, neodpařená zkondenzovaná vlhkost způsobuje vznik plísní, snižování tepelného odporu jednotlivých konstrukcí a tím naopak zvyšuje spotřebu tepla na vytápění pro udržení požadované teploty vnitřního prostředí. Stejně jako u automobilů bude hodnota energetické spotřeby více transparentní a zohlední energetickou kvalitu staveb.

Je třeba říci, že díky nové vyhlášce hospodárná spotřeba energie při vytápění budov slouží nejen k zajištění vyšší bezpečnosti při energetickém zásobování, ale zejména při omezování vzniku CO2, je impulsem pro vznik nových pracovních míst ve stavebnictví a průmyslu a přínosem pro ochranu životního prostředí. Pro novou výstavbu je vyhláška startem k přechodu na standard nízkoenergetických, v budoucnosti i tzv. pasivních domů. Zvláštní důraz je kladen na “inteligentní řešení” při využívání nabízejícího se potenciálu úspor energie. To však vyžaduje zkvalitnění projektování a provádění, zejména při eliminaci vlivu tepelných mostů. Značný potenciál úspor energie je i u již postavených budov. Při prováděných modernizačních pracích musí být vždy využity možnosti energetického vylepšení. Zvláště pak při obnově fasád a výměně oken nebo jejich prosklení je ve všech směrech hospodárné současné výrazné zlepšení energetické kvality.

Energetickou spotřebou v budovách se v současné době zabývají odborníci zejména v tzv. vyspělých zemích, protože i tam je spojení stavění a hospodárné provozování základním požadavkem veřejnosti. Často se setkáváme s pojmy jako udržitelné stavění, solární stavění, velice populární je nyní obtížně přeložitelné “retrofit of buildings”, k čemuž má nejblíže naše známá energeticky vědomá modernizace. Ve všech případech se ale vždy jedná o společné řešení konstrukčních, tepelně technických, technologických, ekonomických a environmentálních vazeb. Souhrnně se touto problematikou zabývá nová směrnice Evropské unie Energy Performance in Buildings, která platí pro členské státy od 1. 1. 2003. Ve zkratce lze říci, že jejím největším přínosem je komplexnost celkového pohledu na energetickou náročnost provozu budov pro pobyt lidí. Směrnice klade důraz na jednotný způsob výpočtu energetického chování budov, aplikaci dostatečně účinných tepelných izolací, zavedení energetické certifikace budov, zavedení pravidelného hodnocení účinnosti tepelných zařízení a systémů budov.

Pro domácí podmínky to znamená již nyní, pokud tak energetičtí auditoři, projektanti, investoři i uživatelé nečinili, věnovat daleko větší pozornost efektivnosti provozu zejména osvětlovacích soustav, větracích a klimatizačních zařízení.

V návaznosti na tuto směrnici se již v předstihu formují mezinárodní expertní týmy řešící v rámci evropských programů výzkumu a rozvoje úkoly vztahující se k jednotlivým záběrům. Tyto aktivity jsou zastřešeny Dohodou o energetickém programu Mezinárodní energetické agentury. V daném případě se jedná o společné programy pro výměnu národních zkušeností a informací v oblasti úspor energie, využití domácích zdrojů energie (konkrétní projekty, společné financování), výzkumu a vývoje nových systémů stavění s využitím solární energie, odpadního tepla apod.

Navazující implementační dohody jsou rámcem pro vytváření společných programů výzkumu a vývoje energetických technologií a demonstračních projektů zaměřených na energetickou spotřebu v budovách. Jednotlivé Přílohy (Annexes) specifikují pravidla pro nakládání s výstupy jednotlivých řešení. Připravovanou účastí ve vybraných Přílohách získá Česká republika možnost aktivně působit v mezinárodních týmech řešících efektivnost užití energie v budovách. Činnost je zaměřena na výzkum a prosazování energeticky úsporných technologií do praxe.

V současné době existuje zhruba 40 Příloh, které se v různém stadiu rozpracovanosti zabývají specifickými otázkami energetické efektivnosti. Na základě zatím dostupných informací a v kontextu s potřebou řešení daných úkolů pro národní úroveň energetické efektivnosti se ukazuje jako vhodné přistoupení k Příloze 38 – Udržitelné solární bydlení. Zde je na základě výsledků a poznatků z realizovaných projektů možno získávat značné množství podkladů pro následné využití ekonomicky a ekologicky efektivních postupů pro využití solární energie při projektování a provozování budov. Další Přílohou týkající se přímo budov a jejich energetické spotřeby je č. 39 – Vysoké využití tepelných izolací v budovách a stavebních systémech. Zvýšení tepelných izolací je zde chápáno jako klíčové k efektivnímu užití energie a následné redukci CO2. Výstupem je zejména oblast informační, vybrané demonstrační projekty budou popularizovány prostřednictvím příruček, specialisté na tepelné izolace budou školeni v nových postupech užívání tepelných izolací. Zvyšování efektivnosti užití energie klade zcela nové požadavky na související technické discipliny jako je zejména větrání, které musí zajistit odpovídající mikroklima podle hygienických požadavků. Přitom používané technologie musí být energeticky úsporné. Tato problematika se řeší v Příloze 5 – Centrum pro infiltraci vzduchu a větrání. Mezinárodní tým řešitelů na základě poznatků z jednotlivých zemí bude formou demonstračního projektu prezentovat vhodné moderní technologie včetně doporučení pro jejich užívání.

Účast České republiky v Implementačních dohodách a vybraných Přílohách umožní kromě již zmíněných přínosů pro podporu energeticky hospodárného stavění a regenerace zejména panelových domů v informační, vzdělávací a vědecké oblasti, navíc přenos know-how špičkových zahraničních pracovišť, a to bez vynaložení domácích prostředků.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |