Radana Mrázková

Sušice: Pilotní projekt výstavby nízkoenergetického nízkonákladového domu

Šumavské město Sušice se stalo místem první konkrétní realizace výstavby nízkoenergetického nízkonákladového domu v Čechách. Letos na jaře tu byl zkolaudován a předán do užívání nový bytový dům, který vznikl v rámci tříletého projektu, financovaného z prostředků GEF prostřednictvím UNDP a pod záštitou Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy realizovaného Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn o.p.s.). Uskutečněný projekt by měl ukázat, že nízkoenergetická architektura bez vyšších investic je nejen funkční, ale pro investory i atraktivní.

Dokončení pilotního projektu bytového domu v Sušici je pro společnost SEVEn nejlepší odpovědí na otázku “Proč stavět nízkoenergetické nízkonákladové bytové domy?”. Důvodů je několik. Hlavním je však podle společnosti to, že vysoká energetická náročnost budov ve svých důsledcích přispívá ke zhoršování životního prostředí, a proto bychom se měli naučit stavět nové budovy energeticky úsporněji. SEVEn razí myšlenku předcházení těmto zbytečným výdajům lépe navrženými a postavenými budovami. V takovém případě se totiž investice vyplácí i ekonomicky. Cesta také nevede přes energeticky super úsporné budovy, které sice energii téměř nepotřebují, ale zato vyžadují značné náklady na realizaci. Dnes jsou již dostupné takové koncepce, které sníží energetické náklady výrazně i bez růstu investičních nákladů na výstavbu. Výsledné parametry projektů jsou pak dosahovány vhodnou kombinací několika principů. Jsou to mimo jiné: zónování a vhodná orientace objektu, optimalizovaná dimenze tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí, účinný systém technického zařízení budovy, řízené větrání s rekuperací, využití pasivních solárních zisků, minimalizace tepelných mostů, zajištění vzduchotěsnosti obvodového pláště, kvalitní realizace a kvalita provedení konstrukčních detailů, využití obnovitelných zdrojů energie (solární systém na přípravu TUV) a podobně. Celkové spolupůsobení všech součástí navržených systémů a zároveň jejich snadné účelové využívání a ovládání uživatelem zajistí reálnou, výpočty předpokládanou funkci nízkoenergetického bytového domu. Investiční náklady se pak nijak výrazně neliší od nákladů na standardně stavěné domy podobného charakteru. Domy s nižší spotřebou energie však přinesou svým uživatelům úspory v nákladech na provoz - očekávaná výsledná energetická náročnost je oproti standardnímu řešení snížena o více než 30-40 procent.

“Prosadit výstavbu domu nebylo tak úplně jednoduché,” říká o začátcích uskutečňování projektu starostka města Sušice Jiřina Rippelová. “Myšlenka se rodila na přelomu let 1998/1999 a prvopočátkem všeho byla nabídka spolupráce od společnosti SEVEn, která nás přesvědčovala o tom, že se dá postavit nízkoenergetický a zároveň nízkonákladový dům. Tedy dům za srovnatelnou cenu jako jiná výstavba, jehož náklady na spotřebu energií budou nižší než u klasického typu domu. My jsme byli zprvu trochu nedůvěřiví. Na zasedání rady se o tom jednalo několikrát a také městské zastupitelstvo o výstavbě tohoto domu rozhodovalo dvakrát. Poprvé neschválilo stavbu domu z důvodu finanční náročnosti. Posléze jsme však dostali možnost získat na stavbu bytového domu od ministerstva pro místní rozvoj státní dotaci a na základě toho zastupitelstvo své rozhodnutí přehodnotilo a rozhodlo, že výstavbu uskutečníme. Jednou z hlavních podmínek však bylo, že cena domu nesmí přesáhnout běžnou cenu za metr čtvereční.”

Stavba celého domu stála nakonec Sušici 13,5 milionu korun. Dům má devět bytových jednotek s průměrnou užitkovou plochou 85 metrů čtverečních. “Na dům byla poskytnuta státní dotace ve výši 320 tisíc na jednu bytovou jednotku, takže byty budou po dobu 20 let v majetku města,” objasňuje financování výstavby paní starostka. “Pro výstavbu jsme zvolili již vyzkoušený způsob společného financování s družstvem, které bylo k tomuto účelu založeno a je složeno z nájemníků, jež v domě bydlí. Město přitom na výstavbu poskytlo pozemek, zajistilo projektovou dokumentaci a zasíťování pozemku a financovalo dozorování stavby. Na stavbu jsme si vzali hypotéční úvěr a družstvo poskytlo vklad, tvořený členskými příspěvky jednotlivých nájemníků. Minimální členský podíl činil 300 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pokud družstevníci vložili víc peněz, byl jejich členský podíl větší. Podle výše počátečního vkladu byly pak vypočítány hypotéční splátky a družstevníci teď podle výše členského vkladu budou městu prostřednictvím “nájemného” dvacet let tento hypotéční úvěr splácet. Nájem tak tvoří splátka hypotéčního úvěru a poplatky za služby. Splátky se podle počátečního členského vkladu pohybují včetně služeb kolem 6 až 7 tisíc korun měsíčně. Po dvaceti letech, kdy budou byty ve vlastnictví města, budou převedeny za zůstatkovou hodnotu do majetku družstva. Smlouvy o budoucích kupních smlouvách s družstevníky již máme schváleny.

Kromě řešení finanční stránky výstavby jsme také hodně diskutovali i o tom, kde bude dům umístěn. Původně měl stát v jiné lokalitě. Ta ale vzhledem ke světovým stranám a k možnostem oslunění domu nebyla vhodná, a proto jsme museli zvolit jiné místo. Přiznám se, že právě vybraná lokalita mně na tomto projektu nevyhovuje. Pro dům je sice umístění zcela určitě ideální, ale umím si představit, že by stál spíš v jiné zástavbě. Je totiž obklopen rodinnými a řadovými domky a byť je pouze dvoupatrový, působí mezi nimi trochu nepatřičně. Přesto si myslím, že dům je architektonicky velice dobře vyprojektován a také samotné byty jsou svou velikostí a funkčním uspořádáním vhodně vyřešeny. A pokud jde o očekávané úspory energie, musíme si ještě počkat. Dům byl zkolaudován letos na jaře, takže hodnocení je zatím předčasné. Budeme potřebovat alespoň jednu zimu, abychom mohli říci: Ano, bylo to správné rozhodnutí a úspory tady opravdu jsou.”

“Obecné principy, podle kterých se dům stavěl, nejsou nic objevného či drahého a nevyužívá se ani nějakých zázračných technologií. Hodně však záleží na projektantovi,” říká místostarosta Petr Kocman, který se aktivně účastnil celé stavby – od počáteční přípravy projektového řešení až do samotné realizace.

Pokud jde o technické řešení domu, definovalo město zásadní parametry budoucího nízkoenergetického a nízkonákladového bytového domu hned poté, co se rozhodlo, že stavbu uskuteční. “Naším hlavním požadavkem bylo snížení energetické náročnosti bytů o 30-40 procent proti platným normovým hodnotám. Dalším rozhodujícím parametrem byla cena za metr čtvereční, která se měla pohybovat mezi 12–20 tisíci korunami. Takové bylo základní zadání soutěže na architektonické ztvárnění domu. V soutěži byl pak vybrán projekt, který se nám zdál nejzajímavější a tyto principy přitom respektoval. Pokud jde o konkrétní řešení objektu: dům byl vyprojektován tak, že hlavní je zónové umístění jednotlivých místností bytů (od nejteplejších po nejchladnější) a orientace takto rozmístěných prostor v objektu mezi jihem a severem – i když my nemáme úplně optimální orientaci, protože otočení objektu je jihovýchodní. Na tuto stranu jsou orientovány obytné místnosti, za nimi je pak chladnější zóna - chodbička, koupelna, kuchyňský kout a nakonec jsou (směrem k severu) umístěny komory a další podobné místnosti. Po nich už následuje venkovní schodiště, které je řešeno jako pavlač, aby zbytečně nebylo součástí vytápěné části objektu, jak je obvyklé. Vytápění celého objektu je řešeno jednou malou plynovou kotelnou o výkonu zhruba 30 kW. Byty jsou tedy vytápěny teplovodně – radiátory a každý má ještě vlastní regulaci tepla prostřednictvím teplovzdušného vytápění jednotlivých místností. Každý byt má samozřejmě své měřáky na spotřeby všech médií - vody, tepla a elektřiny.

Celý projekt byl během přípravy průběžně oponován. Existovala pracovní skupina odborníků ČVUT, kteří každý projektový krok propočítávali. V případě nepříznivých výsledků se pak projekt přepracovával podle jejich návrhu. Jeho příprava trvala jeden a půl roku, samotná stavba pak jeden rok. Ne, že by výstavba byla nějak zvlášť náročná, ale její termín jsme nechtěli zkracovat. Záleželo nám především na tom, aby byl dodržen technologický postup, protože technická kázeň byla u této stavby dost podstatná a na jejím nedodržení se dal zkazit i dobrý projekt. Proto jsme také trvali na tom, že ji budeme průběžně prověřovat.

Vyhodnocení požadovaných parametrů stavby budeme znát za rok – je potřeba, abychom měli k dispozici výsledky měření za všechna roční období. Během té doby budeme společně se společností SEVEn sledovat spotřebu jednotlivých médií a také způsob používání techniky samotnými obyvateli, protože i na nich hodně záleží, jaké nakonec budou úspory. Teprve po srovnání všech sledovaných kritérií budeme schopni říci, nakolik se stavba vydařila a zda splnila plánovaná očekávání. A potvrdí-li se předpokládané úspory pro provoz tohoto domu, pak by bylo určitě rozumné tyto principy využívat i v ostatní výstavbě.”

A má vůbec výstavba takovýchto domů budoucnost? Na to si musí představitelé obcí po zhodnocení všech pro a proti odpovědět sami – tak jako to udělali starostové, na které jsme se s podobnou otázkou obrátili. Stavět ale nové obytné domy tak, aby jenom splnily dnešní tepelně-technické normy, je podle názoru mnoha odborníků zbytečně drahé. Za stejné peníze lze podle nich postavit i v našich podmínkách stejně komfortní dům s poloviční spotřebou energie na vytápění. Jak toho dosáhnout? Důležitá je především, vedle odborných znalostí a zkušeností, efektivní spolupráce všech zúčastněných stran při přípravě projektu – od architekta přes projektanta, odborníka na technické zařízení budov a energetika.

V současné době se v Humpolci a v Železném Brodě uskutečňují další dva projekty nízkonákladových nízkoenergetických domů. I ty budou moci po dokončení sloužit jako zdroj informací a zkušeností z realizace takovýchto projektů. A co na případnou výstavbu dalších nízkoenergetických objektů v Sušici říká Jiřina Rippelová? “Já nevylučuji, že do budoucna se město rozhodne něco podobného opět realizovat, zatím ale takovéto úvahy vidím jako předčasné. Určitě pro nás bude směrodatné vyhodnocení toho, zda rozhodnutí jít do výstavby nízkoenergetického bytového domu bylo správné a zda to přinese předpokládané úspory. Myslím si však, že již nyní se potvrdilo, že za srovnatelnou cenu ve vztahu k jiné bytové výstavbě se dá takovýto nízkoenergetický dům postavit.”

Zeptali jsme se:
Poskytuje vaše ministerstvo (a pokud ano, jakým způsobem) obcím a městům podporu na výstavbu nízkoenergetických nízkonákladových bytových domů?

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Martina Petříková, tiskové oddělení MMR

Vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům nebylo dosud možné připravit samostatný program na podporu výstavby nízkoenergetických domů. V této souvislosti je však vhodné připomenout určitý posun. Od loňských “povodňových programů” v našich programech vždy zahrnujeme podmínku, že stavby musí splňovat požadavky na měrnou spotřebu tepla podle vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Nyní hledáme cesty, jak plnění těchto podmínek racionálně kontrolovat a jak dosažené parametry alespoň rámcově také vyhodnocovat.

Při financování projektů nízkoenergetických domů je však možné využívat stávající programy ministerstva pro místní rozvoj (více na www.mmr.cz). Tak například poté, co se v roce 2001 uskutečnila v rámci spolupráce s holandskými partnery pod názvem “Building a Bridge” první realizace v kategorii nízkoenergetických domů v rámci programu státní finanční podpory bytové výstavby nájemních domů ve městě Svitavy, v loňském roce následovala další realizace v městě Sušice. Tento projekt nízkoenergetických a nízkonákladových domů, vzniklý s podporou OSN a agentury SEVEn, bude v letošním roce pokračovat dalšími připravenými realizacemi pro města Humpolec a Železný Brod.

Ministerstvo může prostřednictvím České energetické agentury (ČEA) poskytnout na základě výběru projektů hodnotitelskou komisí, sestavenou ze zástupců jednotlivých ministerstev, podporu obcím a městům na výstavbu nízkoenergetických nízkonákladových bytových domů nebo na modernizaci bytových domů za předpokladu splnění těchto kritérií:

1. projektovaná měrná spotřeba tepelné energie pro vytápění za otopné období je minimálně o 35 % menší než stanovuje vyhláška č.291/2001 Sb. (viz Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2003, bod III.1.4.)

2. průměrná velikost jedné bytové jednotky je maximálně 220 m³.

Dále se posuzují: 1. investiční náklady na bytovou jednotku, 2. velikost projektu (počet bytových jednotek) a další kritéria. Bližší informace jsou k dispozici na webových stránkách ČEA www.ceacr.cz.

Ministerstvo životního prostředí na nízkoenergetické domy podporu nedává. Státní fond životního prostředí (www.sfzp.cz) se orientuje na podporu používání obnovitelných zdrojů energie.

Starostů několika měst jsme se v souvislosti s případnou výstavbou tohoto typu domů zeptali:

1. Měli jste již možnost seznámit se s projektem nízkoenergetického nízkonákladového domu?

2. Podpořili byste ve vašem městě výstavbu takovéhoto domu, pokud by náklady na jeho výstavbu byly skutečně srovnatelné s náklady na výstavbu běžného bytového domu?

1. Bohužel jsem zatím neměl možnost se seznámit s nabídkou nízkoenergetického a nízkonákladového domu. S touto nabídkou není seznámen ani náš vedoucí oddělení investic a pracovníci stavebního úřadu.

2. Pokud by projekt takovéhoto domu byl vhodný pro náš region (pro naše klimatické podmínky), pak určitě budeme zvažovat jeho uplatnění především v individuÁlní zástavbě.

Marek Pieter
starosta města Desná v Jizerských horách

1. Ano, ale z důvodů vysoké finanční náročnosti na výstavbu zatím pouze sleduji informace o vývoji tohoto druhu staveb (Veřejná správa, regionální tisk).

2. Určitě ano.

1. Neměl.

2. Určitě ano, pokud by na jejich výstavbu bylo možno čerpat dotaci (například ze SFRB, nebo MMR) a dále by bylo nutné stanovit v takovémto domě nájemné v takové výši, aby celkové náklady na bydlení byly pro nájemníky ve stejné výši jako v nově zrekonstruovaných, nebo vystavěných bytech, které nejsou nízkoenergetické a nízkonákladové.

Architektonické řešení objektu Hlavním rysem navrhovaného řešení sušického bytového domu je jednoduché a pravidelné uspořádání obytných prostor ve formě deskového domu s obytnými prostorami chráněnými ze severu nevytápěnými prostorami zádveří a úložných prostor. Obytné prostory jsou umístěny ve středu dispozice a z jihu chráněny zimními zahradami uzavřenými jednoduchým, zčásti otvíravým prosklením. Jednoduchému tvaru objektu s optimálním poměrem mezi vnitřním objemem a vnějším povrchem je podřízeno vnější umístění vertikálních komunikací a přístup do bytů přes pavlače. Polozavřené pavlače zároveň tvoří ochranu objektu před přímými účinky větru.