VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 28 |
rozhovor |
s Ing. Václavem Němcem, starostou města Janské Lázně Chceme být garantem
|
![]() |
Rozkládá se město v lázních, nebo lázně ve městě?
Bez lázní by v této horské rokli město asi nevzniklo. Po objevení termálních pramenů byly postaveny nejdříve lázeňské objekty a pozdější výstavba a činnost lidí navazovala na provoz lázní službami nebo v nich pracovali. Podle pověstí známe termální prameny již tisíc let, nyní jsou Státní léčebné lázně Janské Lázně státním zdravotním zařízením a jejich činnost město bezprostředně neovlivňuje, nýbrž naopak město těží z jejich dobré pověsti a slávy z léčebných výsledků. Kromě lázní působí ve městě a okolí soukromá společnost, která zajišťuje rozvoj rekreačního, sportovního a turistického potenciálu města, mimo jiné i provoz lanovky, vleků, pobytů a v tomto směru dělá více, než by mohl zvládnout městský úřad. Město má necelou tisícovku stálých obyvatel, přibližně stejný počet lidí mají lázně - pacientů je necelých osm set - a na vrcholu sezóny pobývá v rekreační oblasti až tři tisíce rekreantů. Úloha města je především ve snaze podněcovat či koordinovat veškeré zájmy, požadavky a podnikání, aby to nebylo činěno na úkor lázní, aby celková ekologická zátěž území byla únosná, abychom nepřekročili podmínky setrvalé udržitelnosti. Kdyby se uvolnila veškerá stavidla, relativně klidný lázeňský charakter města by brzy zanikl. Městský úřad spatřuje svou úlohu především v tom, že by měl být garantem dobrého podnikání pro ostatní subjekty.
Když se řekne Krkonoše, tak si každý představí Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou či Harrachov. Zdá se, že dosavadní výsledky ve sportu a turistice jsou v Janských Lázních skrovné.
Právě naopak. Podle hodnocení Svazu provozovatelů lanovek a vleků v rámci cele České republiky byl sice na prvním místě Špindlerův mlýn, na druhém Rokytnice a třetí Janské Lázně, takže i význam města v cestovním ruchu kromě lázní stále stoupá. Má to i význam pro rozpočet města, protože každý host, včetně lázeňských, platí městu místní poplatek ve výši patnácti korun denně. Zatím však výnosy neodpovídají využité kapacitě, což je i bolest ostatních středisek. Ubytováni na černo a zatajování příjmů není bez souvislosti s pokleslými mravy řady podnikatelů. Obec a veškeré kompetentní úřady se potýkají s nevybranými daněmi a ostatními platbami. Ke zlepšení by mohla přispět spolupráce všech úřadů, kterých se to týká - městských, živnostenských a finančních, zatím však tato spolupráce vázne. Samozřejmě také přímá kontrola - například srovnání ubytovacích knih s využitou kapacitou.
Limituje charakter města jeho rozvoj?
Z hlediska některých místních obyvatel je to neustálý boj s Českým inspektorátem lázní a zřídel spadající pod Ministerstvo zdravotnictví. Část místních podnikatelů si myslí, že to je ta žába na prameni, která jim brání v rozvoji podnikání všeho druhu. Druhým limitujícím faktorem je, že jsme v oblasti Krkonošského národního parku. Některým místním podnikatelům se nezbytně nutná omezení nelíbí, ale myslím si, že přijatelný příspěvek k rozvoji podnikání je záležitostí jednání a kompromisů. Kdybychom pustili podnikání podle představ některých podnikatelů, ztratil by se postupně charakter lázní jako klidného, zdraví prospěšného místa. V poslední době se daří lépe najít řešení a dohodu. Když jsme například v roce 1993 připravovali novelu územního plánu, práce na něm byly zastaveny, protože jsme nebyli schopni se dohodnout s Českým inspektorátem lázní a zřídel vzhledem k jejich nekompromisním požadavkům k našim dílčím záměrům. Při současné přípravě územního plánu došlo ke shodě - vnitřní lázeňské území města je prostě tabu, sportovně rekreační činnost bude na západní hranici města za dolní stanicí lanové dráhy. Z hlediska územního plánu se zpracovává lokalita, kde by se mělo vytvořit druhé lázeňské centrum. Uvažuje se nyní o výstavbě sportovní haly a dvou hotelů, které by byly poměrně blízko od centra.
Je obec zapojena do struktur přesahujících vlastní hranice?
Od počátku jsme členem Svazu měst a obcí, dokonce jedna z prvních ustavujících konferencí se konala v Janských Lázních, jsme zakládajícím členem Sdružení lázeňských míst České republiky, což je nyní velmi silná, dalo by se říci lobbystická organizace, která umí prosadit své zájmy. Jsme členem Svazku měst a obcí Krkonoš, což mně poněkud zklamalo. Svazek je příliš velký, ztratil svou operativnost, jsou v něm i města s rozdílnou problematikou nepatřící do oblasti Krkonoš. Proto se nikroregiony. Naše město se stalo součástí mikroregionu Východní Krkonoše, který zahrnuje obce Pec pod Sněžkou, Malou Úpu, Horní Maršov, Svobodu nad Úpou, Černý Důl, Mladé Buky. Zastupitelstva všech obcí již schválila vstup do tohoto mikroregionu. Sídlem bude Horní Maršov, který je přirozeným středem tohoto mikroregionu. Zaměříme se zejména na problematiku odpadového hospodářství - zejména na třídění odpadu. Podstatnou věcí bude také dopravní obslužnost. V zimě se dopravuje převážně pomoci skibusů, provozuje je několik dopravců, kteří se sice snaží dopravu koordinovat, ale skřípe to. Máme společné zájmy v zásobování vodou, teplem. Jedná se o samé praktické věci.
V mnoha městech limituje rozvoj zastaralá nebo nedostatečná infrastruktura. Proto řada měst a obcí za pomoci státu připravuje “zainvestované” pozemky k podnikání.
V Janských Lázních si nemůžeme stěžovat na příliš nedostatků. Pro zásobování teplem máme dálkový parovod, který vede až z Trutnova, část obce je plynofikována, pro zásobování kvalitní vodou udělala společnost VAK Trutnov maximum, stejně jako pro kanalizaci, i když jisté problémy ještě zůstávají. Přesto by se dnes již těžko hledala klasická topeniště na fosilní paliva. V zájmu ochrany ovzduší děláme vše.
Při likvidaci odpadů používáte nezvyklý postup. Každá domácnost musí uzavřít smlouvu se společností, která odpad odstraňuje. Není to v rozporu se zákonem o odpadech?
Obec je sice podle zákona o odpadech jeho původcem, což však nebrání vytvoření smluvních vztahů mezi všemi producenty odpadů a společností, která jej odstraňuje. Každý si zaplatí za odvoz odpadů, který skutečně vyprodukuje. Pro Janské Lázně je to lepší způsob, než nějaké paušální platby, kdy občan neví, zda poplatek odpovídá skutečným nákladům za odstranění odpadů. Hlavní problém je však jinde. Společnost vybudovala skládku pro netříděný odpad, ale postupně stále více občanů si uvědomuje, že by prospěli úspoře surovin a zároveň ušetřili, kdyby odpad separovali. Třídění odpadů hodláme řešit v rámci vznikajícího mikroregionu, počítáme se zřízení sběrného dvora na vhodném místě, hledáme partnera, který by se o celý systém postaral. Počínaje zřízením sběrných míst ve spolupráci s městskými úřady a konče odvozem vytříděných surovin pro další využití.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 28/2003.
Arnošt Tabach