VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 25 |
zahraničí |
Ing. Jiří Zukal, Brusel
Na lisabonském zasedání Evropské rady (březen 2000) si nejvyšší představitelé zemí Unie stanovili pro příští desetiletí velmi ambiciózní cíl: evropská ekonomika se má stát “v celosvětovém měřítku co nejvíce konkurenceschopnou a nejrychleji se rozvíjející ekonomikou, založenou především na znalostech”. Též bylo konstatováno, že Evropa naléhavě potřebuje urychleně využít příležitostí, které jí nabízejí moderní informační a komunikační technologie (ICT), především internet. Jako reakce na vzniklou situaci a potřeby byl na summitu v portugalské Feiře odstartován v členských zemích EU Akční plán eEurope. Na Evropské ministerské konferenci “Informační společnost – urychlení evropské integrace” (květen 2000) ve Varšavě se kandidátské země střední a východní Evropy přihlásily k dokumentu eEurope a dále se dohodly, že budou realizovat obdobný plán jako výraz svých politických závazků vůči EU tak, aby byla rozšířena základna pro dosažení ambiciózního cíle a jejich pozdější hladké začlenění do Evropské unie.
Hlavní cíle eEurope+
Akční plán eEurope+ vytyčil kandidátským zemím tyto základní cíle:
Urychlit zavádění základních stavebních prvků informační společnosti. To znamená především:
urychlit přístup k dostupným komunikačním službám pro všechny občany
převzít a zajistit vynucování práva Evropských společenství (acquis), jež souvisí s informační společností
Levnější, rychlejší a bezpečný internet
levnější a rychlejší přístup k internetu
rychlejší internet pro pracovníky ve výzkumu a studenty
bezpečné sítě a inteligentní čipové karty
Investice do lidí a jejich kvalifikace
vstup evropské mládeže do digitálního věku
ekonomické aktivity založené na znalostech
zapojení všech občanů do ekonomických aktivit založených na znalostech
Podporovat užívání internetu
urychlení elektronického obchodu
státní správa on-line: elektronický přístup k veřejným službám
zdravotnictví on-line
evropské digitální informace pro globální sítě
inteligentní dopravní systémy
životní prostředí on-line
Zavádění informačních a komunikačních technologií do všech oblastí hospodářské a společenské sféry získalo odstartováním programů eEurope a eEurope+ v členských a kandidátských zemích EU nový impuls. V roce 2001 se konala v Bruselu ministerská konference “eGovernment”, jejímž cílem bylo vyhodnotit zavádění nových prvků informačních a komunikačních technologií především v oblasti řízení státní správy.
Na řadě je zdravotnictví
Ještě na konci loňského roku se Evropská komise dohodla s budoucím řeckým předsednictvím EU, že v první polovině roku 2003 uspořádá ministerskou konferenci eHealth, zaměřenou na zavádění a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví. Uskutečnila se 22. a 23. května 2003 v Bruselu. Zúčastnilo se jí více než 400 reprezentantů státní správy, soukromého sektoru, vědeckého a výzkumného života, akademické sféry a nevládních institucí z členských a kandidátských zemí Evropské unie. Mezi nimi bylo 22 ministrů zdravotnictví a informatiky. Česká republika byla na konferenci reprezentována zástupci ministerstev zdravotnictví a informatiky a experty Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně.
Význam konference podtrhla také přítomnost dvou komisařů: E. Liikanena, který má v EU na starosti agendu informační společnosti, a D. Byrneho, který je zodpovědný za oblast zdravotnictví. Součástí konference byla i výstava nejlepších projektů aplikace informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví, k níž ze 189 přihlášených projektů vybral nakonec tým dvaceti expertů 40 exponátů. Mezi vystavovateli bylo nejvíce zastoupeno Španělsko (5 exponátů), Švédsko (4) a Velká Británie (4). Z přistupujících zemí Unie se podařilo na výstavě uspět dvěma projektům z Maďarska (Transplantační informační portál a Nejlepší příklady eHealth v Maďarsku), Kypr, Litva a Slovinsko byly na výstavě zastoupeny jedním projektem.
Na konferenci byla také zveřejněna Ministerská deklarace, ve které ministři zdravotnictví a informatiky potvrdili nezbytnost využívání moderních informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví jak pro občany a pacienty, tak i lékařské odborníky, poskytovatele zdravotnických služeb a také pro představitele, kteří utvářejí zdravotnickou politiku jednotlivých zemí. Aplikací ICT se tak zvýší kvalita a efektivnost poskytování zdravotnické péče.
Nejvíce napojeni na Internet jsou lékaři ve Skandinávii a Velké Británii
Na konferenci se potvrdilo, že zavádění informačních a komunikačních technologií do různých oblastí zdravotnictví patří k jedné z hlavních priorit programu Evropských společenství eEurope. Od doby, kdy byl tento program zahájen, poskytování zdravotnických služeb on-line zaznamenalo podstatný nárůst. Všechny členské země Evropské unie přijaly detailní plány pro zavádění moderních informačních technologií do různých oblastí zdravotnictví. V poskytování zdravotní péče by se to mělo projevit především:
využíváním počítačů v diagnostice
vytvářením elektronických zdravotnických záznamů
vystavováním receptů s pomocí ICT prostředků
v informačním systému nemocnic
on-line registry
přímou komunikací lékařů s pacienty
vytvářením regionálních zdravotnických sítí
on-line školením a dálkovým vzděláváním
v telemedicíně (teledermatologie, telekardiologie, telepsychiatrie, telechirurgie),
pořádáním zdravotnických videokonferencí
Průzkum Evropské komise, uskutečněný v roce 2002, ukázal, že v průměru 78% praktických všeobecných lékařů je již napojeno na internet, přičemž v roce 2000 jejich počet činil pouze 44%. V tomto směru jsou nejdále skandinávské země a Velká Británie, kde v krátké době bude mít přípojku takřka každý praktický lékař. Na druhé straně žebříčku je Řecko, kde internetové připojení používá pouze každý čtvrtý praktický lékař (24%) – Tabulka.
Také poskytování lékařské péče pacientům pomocí internetu má vzrůstající tendenci. V průměru 48% praktických lékařů v EU používá pro zaznamenání údajů o pacientech elektronickou formu a 46% lékařů předává data o pacientech specialistům v rámci následného vyšetření prostřednictvím Internetu. Takřka každý osmý pacient (12%) využívá pro konzultace s lékařem e-mailovou formu a dvě procenta pacientů se k lékaři objednávají prostřednictvím Internetu.
Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že občané EU mají velký zájem o získávání informací z oblasti zdravotnictví prostřednictvím Internetu. Proto Akční plán eEurope 2002 doporučil soubor kriterií, která by měly webové stránky splňovat. Tato kriteria pak byla schválena zástupci jednotlivých vlád, soukromých institucí a nevládních organizací. Elektronická komunikace by měla odrážet šest základních kvalitativních aspektů: transparentnost a serióznost, autorizace, ochrana osobních údajů, aktuálnost informací, odpovědnost a dostupnost. Tato kriteria by měla být respektována zdravotnickými zařízeními jak na národní tak i regionální úrovni. V jednotlivých členských zemích by se měly uskutečnit k dané problematice informační kampaně a mělo by docházet k výměně informací o tom, jak jsou vytyčená kritéria dodržována.
V roce 2004 následná konference v Dublinu
Celkově mají výdaje na zdravotnickou péči v zemích EU stoupající úroveň. V roce 1992 bylo na tento účel vynaloženo 550 miliard EUR a v roce 2000 již 751 miliard EUR. Z této částky však celkově připadlo na investice pouze procento, avšak z této sumy bylo pouze 0,2% prostředků vynaloženo na implementaci systémů špičkových technologií. V tomto směru má Unie ještě značné rezervy.
Ministerská konference měla za úkol především upozornit politické představitele členských a kandidátských zemí EU i evropskou veřejnost na význam a nezbytnost aplikace ICT ve zdravotnictví na začátku nového tisíciletí. Evropská komise spolu s budoucím irským předsednictvím plánuje uspořádat za rok v Dublinu navazující konferenci, která by již umožnila posoudit pokrok při využívání moderních technologií ve zdravotnictví v rozšířené Unii. Využití ICT by mělo podstatnou měrou přispět ke zvýšení kvality poskytované zdravotnické péče, k postupnému snižování nákladů a k zabezpečení spokojenějšího života občanů Unie.
Tabulka: Lékaři a internet v zemích EU (2002)
Země |
praktičtí lékaři s připojením k internetu (%) |
Belgie |
50 |
Dánsko |
89 |
Finsko |
94 |
Francie |
78 |
Irsko |
57 |
Itálie |
65 |
Lucembursko |
54 |
Německo |
42 |
Nizozemsko |
72 |
Portugalsko |
40 |
Rakousko |
57 |
Řecko |
24 |
Španělsko |
48 |
Švédsko |
98 |
Velká Británie |
97 |
EU 15 |
78 |
Pramen: Evropská komise