VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 25 |
konzultace |
JUDr. Eva Šromová
Malé obce nemají ani radu, ani tajemníka, ani mnoho zaměstnanců, přesto jejich starostové plní celou řadu úkolů, které starostovi každé obce ukládá zákon o obcích a některé další zákony. Určité povinnosti vyplývají starostovi také z titulu jeho funkce:
Starosta např. zřizuje zvláštní orgány, zabezpečuje výkon přenesené působnosti, může pověřit komisi výkonem přenesené působnosti, může požádat o spolupráci Policii ČR, odpovídá za včasné přezkoumání hospodaření a za informování veřejnosti o činnosti obce.
Nemá-li obec radu, starosta plní většinu úkolů rady obce.
Nezřídila-li obec funkci tajemníka, plní starosta i jeho úkoly.
Starostové malých obcích plní také úkoly, které vyplývají z toho, že se o úkoly obce nemají s kým podělit. Nové úkoly vyplývají z novely zákona o obcích č. 313/2002 Sb. a ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, a z dalších souvisejících právních předpisů, a došlo k nim zejména:
na obecním úřadě, odborech a odděleních,
v komisích a ve zvláštních orgánech.
Úkoly starosty na obecním úřadě malých obcí
Starosta spolu s místostarostou a úředníky tvoří úřad, který vykonává úkoly v oblasti samostatné působnosti obce a státní správu přenesenou na každou obec zvláštními zákony. Tyto úkoly jsou takzvaně správní činnosti. Čím méně má obec úředníků, tím více úkolů vykonává starosta. Záleží jen na zastupitelstvu, kolik zaměstnanců na úřadě bude pracovat, a zda bude starosta případně místostarosta pro výkon funkce uvolněn či nikoliv. Na malých obcích rozhoduje zastupitelstvo o tom, zda bude starosta případně místostarosta pro výkon funkce uvolněn i s ohledem na to, že odměna je pro uvolněné členy zastupitelstva pevně stanovena nařízením vlády. O odměně neuvolněného starosty rozhoduje zastupitelstvo, nařízení vlády stanoví pouze její maximální výši. Pokud byl uvolněný starosta před zvolením do zastupitelstva úředníkem obce, přestal po uvolnění pro výkon funkce člena zastupitelstva vykonávat své zaměstnání, protože nemůže setrvávat v zaměstnání, z něhož byl uvolněn.
Starosta v obcích, v nichž není zřízena rada, má možnost, ale nikoliv povinnost, zřídit komise, a to buď jako svoje iniciativní a poradní orgány na úseku samostatné působnosti, nebo také jako výkonné orgány pro výkon přenesené působnosti.
Informace o činnosti obce
K významným aktům obce, kterými obec informuje o své činnosti, jsou zápisy ze zasedání zastupitelstva. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Starosta zasedání zastupitelstva svolává tak, aby se konala minimálně jednou za tři měsíce. Zpravidla je starosta také řídí. V prvé řadě obec informuje o navrženém programu připravovaného zasedání na úřední desce obecního úřadu minimálně sedm dní předem, aby se jej mohla veřejnost zúčastnit. Program by měl být co nejkonkrétnější. Těm, kteří se zastupitelstva nezúčastní, je obecní úřad povinen umožnit nahlédnout do zápisu ze zasedání zastupitelstva. Zápis musí být pořízen do 10 dnů po jeho skončení. Obsahem zápisu je:
Počet přítomných členů zastupitelstva. A to jednak kvůli tomu, aby bylo zřejmé, že se zastupitelstva zúčastnila nadpoloviční většina všech jeho členů a jednak kvůli tomu, že účast na zasedání je základní povinností člena zastupitelstva,
Schválený pořad jednání. Návrhy podávají členové zastupitelstva a výbory. Zastupitelstvo rozhoduje také o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání.
Průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Důvodem je, že zastupitelstvo rozhoduje nadpoloviční většinou všech jeho členů a právo hlasovat je základním právem každého člena zastupitelstva. Zastupitelstvo rozhoduje v malých obcích ve věcech, které jsou mu vyhrazeny zákonem, ve věcech, které nesmí dle zákona rozhodovat starosta, a ve věcech, které si zastupitelstvo vyhradí. V ostatních věcech v samostatné působnosti rozhoduje starosta.
Podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů.
Minimálně 15 dnů předem musí obec na úřední desce obecního úřadu vyvěsit záměry o následujících způsobech nakládání s obecním majetkem:
prodej nemovitostí
darování nemovitostí
pronájem nemovitostí, s výjimkou pronájmu bytů a hrobových míst, pronájmu na dobu kratší než 30 dnů a pronájmu právnické osobě zřízené obcí
poskytnutí výpůjčky nemovitostí s výjimkou výpůjčky na dobu kratší než 30 dnů nebo výpůjčky právnické osobě zřízené obcí.
Nemovitosti se v záměru označují údaji podle katastrálního zákona. Starosta nemůže uzavřít smlouvu bez předchozího zveřejnění a následného schválení zastupitelstvem obce. Bez toho by byla smlouva neplatná.
Rozdíly mezi starostou a tajemníkem
Starosta je v čele úřadu, ale není úředník, protože není v pracovním poměru k obci, neboť je volen v komunálních volbách do zastupitelstva obce a zastupitelstvem je zvolen starostou. Protože starosta v malých obcích není tajemníkem neboli vedoucím úřadu, tak na rozdíl od tajemníka:
nepředkládá lustrační osvědčení,
neprokazuje zkoušku zvláštní odborné způsobilosti,
veškeré listiny vyhotovené při zabezpečování úkolů tajemníka nebo úřadu vždy podepisuje jako starosta, nikoliv jako vedoucí úřadu,
neskládá zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, i když je např. v čele komise zřízené pro výkon státní správy.
Rozdíly mezi zaměstnanci
Zastupitelstvo rozhoduje o počtu všech zaměstnanců obce. Starosta, který nemá tajemníka, plní úkoly zaměstnavatele vůči všem zaměstnancům. Ke změně starostových úkolů došlo v těchto případech:
vůči úředníkům, kteří v přenesené působnosti obce např. jednají s občany a rozhodují o jejich právech a povinnostech ve správním řízení nebo připravují nařízení obce a vedou jejich evidenci,
vůči úředníkům, kteří v rámci plnění úkolů, které patří do samostatné působnosti obce, připravují podklady pro zasedání zastupitelstva, případně rady, a plní úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva a rady, připravují smlouvy, rozpočet obce nebo rozpočtové provizorium, vedou evidenci vyhlášek, poskytují informace nebo se podílejí na uzavírání a změně pracovních smluv,
v obcích, v nichž byly nebo budou zřízeny nebo zrušeny odbory, se další změny týkají jmenování a odvolání vedoucích odborů.
Starosta každé obce uzavírá pracovní smlouvu se zaměstnanci obce zařazenými do organizačních složek. Vůči nim ani vůči zaměstnancům obce zařazeným např. do obecní policie nedošlo ke změně starostových povinností. Ke změně nedošlo ani u zaměstnanců obce vykonávajících servisní, manuální a pomocné práce. Takoví zaměstnanci nevykonávají správní činnosti, a tedy při své práci nevyužívají dovednosti, návyky a znalosti o veřejné správě, protože nejednají s občany o jejich potřebách, nerozhodují o jejich právech a povinnostech, neplní jiné zákonem stanovené úkoly obce. Také ve vztazích starosty k vedoucím těchto zaměstnanců nedošlo ke změně důvodů pro jejich odvolání, jmenování apod. Zde je důležité si uvědomit, že každý zaměstnanec obce, který se aspoň zčásti podílí na uvedených správních činnostech, je úředníkem a týkají se ho změny právní úpravy, k nimž došlo k 1. 1. 2003.
Nová oprávnění
Starosta má pouze vůči úředníkům, ale nikoliv vůči ostatním zaměstnancům obce nebo členům komise, následující nová oprávnění:
Převede na jinou práci úředníka, proti němuž je vedeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.
Nařizuje pracovní pohotovost nad rámec dohody uzavírané podle zákoníku práce při vyhlášení stavu nebezpečí či stavu nouze nebo ve stavu ohrožení státu. V ostatních případech platí pro převedení a pro pracovní pohotovost zákoník práce jako u ostatních zaměstnanců.
Vůči úředníkům starosta vyžaduje plnění jejich povinností. Starosta dohlíží např. na to, jak si úředníci prohlubují kvalifikaci, jak dodržují ústavní pořádek, jak hájí veřejný zájem, zda rozhodují nestranně a důvěryhodně, zda řádně poskytují informace, zachovávají pravidla slušnosti při úředním jednání, podnikají pouze s písemným souhlasem starosty, zda dodržují zákaz členství v dozorčích, kontrolních či řídících orgánech v obchodních společnostech. Nebo zákaz pobírání odměny, pokud úředník byl do těchto orgánů vyslán obcí. Pokud povinnosti porušuje vedoucí odboru, může ho starosta odvolat z funkce.
Velmi významným oprávněním je uznání dosaženého vzdělání úředníků, aby se úředník nemusel zúčastnit všech vzdělávacích kurzů.
Nové povinnosti
Před uzavřením pracovního poměru s úředníkem je nutno na malých obcích, které nemají pověřený obecní úřad, zveřejnit veřejnou výzvu.
Pracovní poměr se téměř vždy uzavírá na dobu neurčitou. Na dobu určitou může starosta uzavřít pracovní poměr tehdy, jestliže hledá úředníka na časově omezené práce nebo jako náhradu za úředníka na mateřské nebo rodičovské dovolené, za úředníka ve vojenské nebo civilní službě nebo třeba za úředníka zvoleného do zastupitelstva obce. Starosta může uzavřít pracovní poměr na dobu určitou vždy, jestliže se zaměstnanec nebude podílet na výkonu správních činností (nebude-li úředníkem). Úředníku, kterému vznikl pracovní poměr před 1. lednem 2003 na dobu určitou a bude s vědomím zaměstnavatele pokračovat v práci, se změní jeho pracovní poměr v souladu se zákoníkem práce na dobu neurčitou.
Obec je povinna hradit náklady na kurzy úředníků včetně přípravy a ověření zvláštní odborné způsobilosti v rozsahu nejvýše 18 pracovních dní jednou za 3 roky u vzdělávacích institucí akreditovaných u ministerstva vnitra.
Do konce roku 2004 musí starosta vypracovat plán veškerých druhů vzdělání pro úředníky, kteří vykonávali správní činnosti k 1. 1. 2003, a pro nové úředníky do 1 roku od vzniku pracovního poměru. Starosta přihlašuje na vstupní vzdělávání nové úředníky bez zkoušky zvláštní odborné způsobilosti nebo bez uznání rovnocennosti vstupního vzdělání do tří měsíců od vzniku pracovního poměru. Všechny úředníky přihlašuje na aktualizační, specializační a prohlubující kurzy v rámci průběžného vzdělávání.
Pouze některé nové úředníky je povinen přihlásit na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a požadovat její složení. Zkouška se týká úředníků, kteří vykonávají správní činnosti stanovené příslušnou vyhláškou. Úředníky, kteří se neprokáží ve stanovené lhůtě zkouškou, je starosta povinen převést na jinou práci.
Pokud úředníkovi vznikne při plnění pracovních úkolů škoda, musí mu ji obce nahradit.
V případě organizačních změn je obec povinna vyplatit úředníkovi nejenom odstupné podle zákoníku práce, ale za splnění určitých podmínek ještě další odstupné. Např. v současné době činí další odstupné dvojnásobek průměrného měsíčního platu v případě, že úředník odpracoval po 24. 11. 1990 10 let při výkonu správních činností na obecním, krajském, okresním či jiném správním úřadě.
Jestliže má obec tajemníka, odpovídá za realizaci uvedených oprávnění a povinností obce starostovi tajemník.
Úkoly starosty na úřadě a v komisích malých obcí
Výkon státní správy přenesený na obce zabezpečuje v obcích bez tajemníka starosta, a to nejčastěji prostřednictvím úředníků zařazených do úřadu nebo prostřednictvím komisí. Pokud má obec radu, může zřídit komisi rada. Jinak může komisi zřídit starosta a po projednání s ředitelem krajského úřadu může svěřit výkon přenesené působnosti komisi. Pokud tak stanoví zákon, starosta zřizuje nikoliv dobrovolně, ale povinně pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány. Předsedou takové komise, pokud v jejím čele není starosta, musí být osoba, která prokázala zvláštní odbornou způsobilost, jestliže komise vykonává činnost, pro niž je zvláštní odborná způsobilost předepsána. Zejména zde došlo ke změnám, které se týkají zkoušky zvláštní odborné způsobilosti:
úředníků,
předsedů komisí,
předsedů zvláštních orgánů.
Ostatními členy komise mohou být např. členové zastupitelstva obce, občané obce nebo jiné fyzické osoby. Starostovi je komise odpovědna ze své činnosti ve věcech výkonu přenesené působnosti. Na malých obcích se zkouška zvláštní odborné způsobilosti týká např. předsedy přestupkové komise. Povodňovou komisi zřizuje starosta, kterého se zkouška netýká. Komisi pro sociálně právní ochranu dětí, která je zvláštním orgánem, zřizují povinně pouze obce s rozšířenou působností.
Změny u zvláštní odborné způsobilosti
K výkonu některých správních činností je třeba mít zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, např. k rozhodování o přestupcích proti veřejnému pořádku a majetku, ke správě daní a poplatků, k územnímu a stavebnímu řízení, ke správě matriky, při hospodaření obce, nakládání s majetkem obce a s dotacemi. Seznam příslušných správních činností je uveden ve vyhlášce č. 512/2002 Sb. Úředník, který k 1. lednu 2003 vykonával správní činnost, pro jejíž výkon je předepsána zkouška zvláštní odborné způsobilosti, ale nemá zkoušku, měl být přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti do konce března tohoto roku a prokázat se zkouškou musí do 30. 6. 2005. Starosta požaduje, aby úředník, s nímž byl nebo bude uzavřen pracovní poměr po 1. 1. 2003, prokázal zkoušku:
do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne výkonu správních činností, pro něž je zkouška předepsána.
do 30 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne výkonu příslušných správních činností, jestliže by lhůta 18 měsíců uplynula před 30. 6. 2005. Týká se to tedy nových úředníků přijímaných v roce 2003.
Úředníkovi, který vykonává více správních činností, stačí jediná zkouška. To platí v případě, že se jedná o obec, v níž není zřízen pověřený obecní úřad nebo o obec, v níž není zřízen žádný odbor nebo je zřízen pouze jeden. Starosta rozhodne, pro kterou správní činnost se úředník bude připravovat a skládat zkoušku. (Pokud má obec alespoň dva odbory nebo pověřený obecní úřad, vykoná úředník jednu zkoušku z obecné části a zkoušky ze zvláštní části pro každou správní činnost, kterou vykonává.) Jak již bylo řečeno, zkoušku zvláštní odborné způsobilosti skládá rovněž předseda komise, pokud komise vykonává přenesenou působnost, a předseda zvláštního orgánu, a to obdobně, jak je zde uvedeno. Bude-li v čele komise nebo zvláštního orgánu starosta, zkoušku neskládá.
Výjimky ze zkoušky
Starosta nepřihlašuje na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti:
úředníka nebo předsedu komise nebo předsedu zvláštního orgánu, který již prokázal příslušnou zvláštní odbornou způsobilost ode dne účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, tj. od 24. 11. 1990,
úředníka nebo takového předsedu, kterému do 31. 12. 2007 vznikne nárok na starobní důchod,
úředníka nebo takového předsedu , kterému obec uzná jeho vysokoškolské vzdělání za rovnocenné zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, jestliže se jedná o vzdělání odpovídající příloze č. 2 vyhlášky č. 511/2002 Sb.,
úředníka nebo takového předsedu, kterému bylo vydáno Ministerstvem vnitra osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části. O osvědčení může požádat obec nebo úředník, jestliže vzdělání úředníka není uvedeno ve vyhlášce, ale přesto má obec nebo úředník za to, že obsah a rozsah jeho dosaženého vzdělání (studijních programů, oborů a také kurzů) je rovnocenné zkoušce.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2003.