VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 25
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

JUDr. Eva Šromová

Aktuální úkoly starostů v malých obcích

Malé obce nemají ani radu, ani tajemníka, ani mnoho zaměstnanců, přesto jejich starostové plní celou řadu úkolů, které starostovi každé obce ukládá zákon o obcích a některé další zákony. Určité povinnosti vyplývají starostovi také z titulu jeho funkce:

Starostové malých obcích plní také úkoly, které vyplývají z toho, že se o úkoly obce nemají s kým podělit. Nové úkoly vyplývají z novely zákona o obcích č. 313/2002 Sb. a ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, a z dalších souvisejících právních předpisů, a došlo k nim zejména:

Úkoly starosty na obecním úřadě malých obcí

Starosta spolu s místostarostou a úředníky tvoří úřad, který vykonává úkoly v oblasti samostatné působnosti obce a státní správu přenesenou na každou obec zvláštními zákony. Tyto úkoly jsou takzvaně správní činnosti. Čím méně má obec úředníků, tím více úkolů vykonává starosta. Záleží jen na zastupitelstvu, kolik zaměstnanců na úřadě bude pracovat, a zda bude starosta případně místostarosta pro výkon funkce uvolněn či nikoliv. Na malých obcích rozhoduje zastupitelstvo o tom, zda bude starosta případně místostarosta pro výkon funkce uvolněn i s ohledem na to, že odměna je pro uvolněné členy zastupitelstva pevně stanovena nařízením vlády. O odměně neuvolněného starosty rozhoduje zastupitelstvo, nařízení vlády stanoví pouze její maximální výši. Pokud byl uvolněný starosta před zvolením do zastupitelstva úředníkem obce, přestal po uvolnění pro výkon funkce člena zastupitelstva vykonávat své zaměstnání, protože nemůže setrvávat v zaměstnání, z něhož byl uvolněn.

Starosta v obcích, v nichž není zřízena rada, má možnost, ale nikoliv povinnost, zřídit komise, a to buď jako svoje iniciativní a poradní orgány na úseku samostatné působnosti, nebo také jako výkonné orgány pro výkon přenesené působnosti.

Informace o činnosti obce

K významným aktům obce, kterými obec informuje o své činnosti, jsou zápisy ze zasedání zastupitelstva. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Starosta zasedání zastupitelstva svolává tak, aby se konala minimálně jednou za tři měsíce. Zpravidla je starosta také řídí. V prvé řadě obec informuje o navrženém programu připravovaného zasedání na úřední desce obecního úřadu minimálně sedm dní předem, aby se jej mohla veřejnost zúčastnit. Program by měl být co nejkonkrétnější. Těm, kteří se zastupitelstva nezúčastní, je obecní úřad povinen umožnit nahlédnout do zápisu ze zasedání zastupitelstva. Zápis musí být pořízen do 10 dnů po jeho skončení. Obsahem zápisu je:

Minimálně 15 dnů předem musí obec na úřední desce obecního úřadu vyvěsit záměry o následujících způsobech nakládání s obecním majetkem:

Nemovitosti se v záměru označují údaji podle katastrálního zákona. Starosta nemůže uzavřít smlouvu bez předchozího zveřejnění a následného schválení zastupitelstvem obce. Bez toho by byla smlouva neplatná.

Rozdíly mezi starostou a tajemníkem

Starosta je v čele úřadu, ale není úředník, protože není v pracovním poměru k obci, neboť je volen v komunálních volbách do zastupitelstva obce a zastupitelstvem je zvolen starostou. Protože starosta v malých obcích není tajemníkem neboli vedoucím úřadu, tak na rozdíl od tajemníka:

Rozdíly mezi zaměstnanci

Zastupitelstvo rozhoduje o počtu všech zaměstnanců obce. Starosta, který nemá tajemníka, plní úkoly zaměstnavatele vůči všem zaměstnancům. Ke změně starostových úkolů došlo v těchto případech:

Starosta každé obce uzavírá pracovní smlouvu se zaměstnanci obce zařazenými do organizačních složek. Vůči nim ani vůči zaměstnancům obce zařazeným např. do obecní policie nedošlo ke změně starostových povinností. Ke změně nedošlo ani u zaměstnanců obce vykonávajících servisní, manuální a pomocné práce. Takoví zaměstnanci nevykonávají správní činnosti, a tedy při své práci nevyužívají dovednosti, návyky a znalosti o veřejné správě, protože nejednají s občany o jejich potřebách, nerozhodují o jejich právech a povinnostech, neplní jiné zákonem stanovené úkoly obce. Také ve vztazích starosty k vedoucím těchto zaměstnanců nedošlo ke změně důvodů pro jejich odvolání, jmenování apod. Zde je důležité si uvědomit, že každý zaměstnanec obce, který se aspoň zčásti podílí na uvedených správních činnostech, je úředníkem a týkají se ho změny právní úpravy, k nimž došlo k 1. 1. 2003.

Nová oprávnění

Starosta má pouze vůči úředníkům, ale nikoliv vůči ostatním zaměstnancům obce nebo členům komise, následující nová oprávnění:

Nové povinnosti

Jestliže má obec tajemníka, odpovídá za realizaci uvedených oprávnění a povinností obce starostovi tajemník.

Úkoly starosty na úřadě a v komisích malých obcí

Výkon státní správy přenesený na obce zabezpečuje v obcích bez tajemníka starosta, a to nejčastěji prostřednictvím úředníků zařazených do úřadu nebo prostřednictvím komisí. Pokud má obec radu, může zřídit komisi rada. Jinak může komisi zřídit starosta a po projednání s ředitelem krajského úřadu může svěřit výkon přenesené působnosti komisi. Pokud tak stanoví zákon, starosta zřizuje nikoliv dobrovolně, ale povinně pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány. Předsedou takové komise, pokud v jejím čele není starosta, musí být osoba, která prokázala zvláštní odbornou způsobilost, jestliže komise vykonává činnost, pro niž je zvláštní odborná způsobilost předepsána. Zejména zde došlo ke změnám, které se týkají zkoušky zvláštní odborné způsobilosti:

Ostatními členy komise mohou být např. členové zastupitelstva obce, občané obce nebo jiné fyzické osoby. Starostovi je komise odpovědna ze své činnosti ve věcech výkonu přenesené působnosti. Na malých obcích se zkouška zvláštní odborné způsobilosti týká např. předsedy přestupkové komise. Povodňovou komisi zřizuje starosta, kterého se zkouška netýká. Komisi pro sociálně právní ochranu dětí, která je zvláštním orgánem, zřizují povinně pouze obce s rozšířenou působností.

Změny u zvláštní odborné způsobilosti

K výkonu některých správních činností je třeba mít zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, např. k rozhodování o přestupcích proti veřejnému pořádku a majetku, ke správě daní a poplatků, k územnímu a stavebnímu řízení, ke správě matriky, při hospodaření obce, nakládání s majetkem obce a s dotacemi. Seznam příslušných správních činností je uveden ve vyhlášce č. 512/2002 Sb. Úředník, který k 1. lednu 2003 vykonával správní činnost, pro jejíž výkon je předepsána zkouška zvláštní odborné způsobilosti, ale nemá zkoušku, měl být přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti do konce března tohoto roku a prokázat se zkouškou musí do 30. 6. 2005. Starosta požaduje, aby úředník, s nímž byl nebo bude uzavřen pracovní poměr po 1. 1. 2003, prokázal zkoušku:

Úředníkovi, který vykonává více správních činností, stačí jediná zkouška. To platí v případě, že se jedná o obec, v níž není zřízen pověřený obecní úřad nebo o obec, v níž není zřízen žádný odbor nebo je zřízen pouze jeden. Starosta rozhodne, pro kterou správní činnost se úředník bude připravovat a skládat zkoušku. (Pokud má obec alespoň dva odbory nebo pověřený obecní úřad, vykoná úředník jednu zkoušku z obecné části a zkoušky ze zvláštní části pro každou správní činnost, kterou vykonává.) Jak již bylo řečeno, zkoušku zvláštní odborné způsobilosti skládá rovněž předseda komise, pokud komise vykonává přenesenou působnost, a předseda zvláštního orgánu, a to obdobně, jak je zde uvedeno. Bude-li v čele komise nebo zvláštního orgánu starosta, zkoušku neskládá.

Výjimky ze zkoušky

Starosta nepřihlašuje na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti:

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 25/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |