VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 24
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

příloha

Mgr. Pavla Vydrželová

Karlovarský kraj: Obyvatelstvo, byty a bydlení

Dnešní Karlovarský kraj vznikl k 1. lednu 2000 na základě zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ze tří okresů: Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. Svou rozlohou 3 314,4 km2 je třetím nejmenším krajem republiky, z níž zaujímá 4,2 % celkové rozlohy. Zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákonem č. 320/2002 Sb., o změně kompetencí v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, došlo od 1. ledna 2003 ke změně územně administrativního členění kraje na sedm správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jimiž jsou Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov. Vznik správních obvodů obcí s rozšířenou působností znamenal mimořádnou změnu v územním členění státu, včetně změn v členění samosprávy a pravomocí nových orgánů. Příspěvek je věnován demografickým, sídelním a bytovým aspektům těchto změn s využitím dostupných nových údajů z uvedených oblastí sociálně ekonomického vývoje kraje. Některé základní údaje ve vývojové řadě ilustruje graf 1.

Území a obyvatelstvo (2001)

Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 zjistilo na území Karlovarského kraje 304 343 obyvatel. Byli to všichni obyvatelé s trvalým pobytem v České republice a cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem delším než 90 dnů. Sčítání 2001 totiž nově vymezilo “obyvatelstvo České republiky” v souladu s mezinárodními uzancemi. Počtem obyvatelstva zaujímá Karlovarský kraj mezi čtrnácti kraji poslední příčku. Hustotou zalidnění 92 obyvatel na 1 km2 však zaujímá jedenáctou pozici. Jeho rozloha představuje 4,2 % území České republiky, počet obyvatelstva 3,0 % celostátního úhrnu (Tab. 1).

Zeměpisná charakteristika ve formě ukazatele nadmořské výšky klasifikuje kraj jako území ležící z největší části 400 metrů nad mořem. Území jednotlivých správních obvodů jsou značně rozdílné velikosti, od nejmenšího ašského obvodu k nejrozlehlejšímu obvodu karlovarskému, který je zároveň druhým největším správním obvodem v rámci celé České republiky (po obvodu Znojmo). Těžiště obyvatelstva kraje je ve správním obvodu Karlovy Vary (29,7 %), demograficky nejslabší kraslický obvod se na krajském populačním úhrnu podílí jen 4,6 %. Počet 92 obyvatel na 1 km2 je proti celostátní hodnotě 130 na hladině 71 % a patří k nejřidčeji osídleným mezi kraji republiky.

Osídlení je však charakterizováno i tím, že průměrná rozloha obce 25,1 km2 je dvakrát větší než v celostátním průměru (12,6 km2) a průměrný počet 2 306 obyvatel v obci je o 41 % vyšší, než je 1 635 obyvatel v průměrné obci státu.

V Karlovarském kraji bylo podle sčítání 2001 šest obcí s počtem 5-10 tisíc obyvatel (větší venkovská města) a sedm měst s 10 tisíci a více obyvateli. Do první skupiny patří Františkovy Lázně (5 261 obyvatel), Nejdek (8 600 obyvatel), Kraslice (7 273 obyvatel), Kynšperk nad Ohří (5 160 obyvatel), Habartov (5 390 obyvatel) a Horní Slavkov (5 972 obyvatel). Více než 10 tisíc obyvatel měla podle sčítání 2001 města Aš (12 584 obyvatel), Cheb (32 893 obyvatel), Karlovy Vary (53 358 obyvatel), Mariánské Lázně (14 741 obyvatel), Ostrov (17 451 obyvatel), Sokolov (25 081 obyvatel) a Chodov (14 687 obyvatel).

VÝVOJ OBYVATELSTVA 1961-2001

Vývoj počtu obyvatelstva Karlovarského kraje byl v úhrnu let 1961-2001 velmi progresivní. Přispívalo k němu mimo jiné i příznivé věkové složení obyvatelstva jednotlivých správních obvodů a tím i celého kraje.

Mezi sčítáními 1961 a 2001 se počet obyvatel kraje zvýšil o 9,1 %. Celostátní přírůstek obyvatelstva činil 6,9 %. Celková bilance se v jednotlivých správních obvodech značně lišila. Nejprogresivnějšími obvody byly správní obvody Cheb (+ 24,3 %) a Sokolov (+ 22,9 %). Dva obvody však vykázaly za celé čtyřicetileté období úbytek obyvatelstva; největší byl v obvodu Ostrov (- 10,4 %), kde se promítl zejména úbytek obyvatelstva v období 1980-1991 (- 9,5 %). Záporné saldo bilance obyvatelstva vykázal i obvod Kraslice (- 2,7 %). Intercensální krajské bilance se lišily od bilancí celostátních. V letech 1961-1970 byl republikový přírůstek obyvatelstva 2,5 %, v období 1970-1980 se zvýšil na 4,9 % a tím překonal i příznivou bilanci krajskou. Obě poslední desetiletí se populační bilance v kraji a v České republice značně lišila v tom, že v letech 1980-1991 vzrostl počet obyvatel České republiky alespoň o 0,1 %, kdežto demografická deprese měla v kraji za důsledek úbytek 3,2 % bydlícího obyvatelstva. Naopak v období 1991-2001 vykázal Karlovarský kraj přírůstek alespoň ve výši 0,8 % výchozího stavu obyvatel při celostátní záporné bilanci 0,7 % (Tab. 2).

Jednotlivé správní obvody vykazovaly mezi jednotlivými populačními censy protichůdné bilance. Kromě chebského správního obvodu neměl žádný další správní obvod všechna intercensální období aktivní populační salda. Naproti tomu kraslický správní obvod měl aktivní saldo pouze v letech 1961-1970 a překvapivě i v období 1991-2001. Tyto rozdíly mezi jednotlivými obvody byly důsledkem nerovnoměrného populačního vývoje obvodů, na což působily důsledky odlišného ekonomického vývoje v těchto obvodech.

ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 1961-2001

Průměrná demografická velikost obcí Karlovarského kraje překračuje celostátní hladinu a v žádném obvodu nejsou obce v průměru méně lidnaté než průměrná obec v České republice (Tab. 3).

Ze 132 obcí Karlovarského kraje při sčítání 2001 mělo 106 obcí méně než dva tisíce obyvatel. Menší venkovská sídla (“městečka”), jichž bylo třináct, jsou přechodným typem osídlení k větším venkovským městům s počtem 5-10 tisíc obyvatel. V roce 2001 bylo v Karlovarském kraji šest takovýchto měst, zatímco více než 10 tisíc obyvatel žilo v sedmi městech kraje.

Vývoj počtu obyvatel těchto čtyř velikostních skupin obcí se v průběhu čtyřiceti intercensálních let výrazně lišil. Na jedné straně se výrazně snížil počet obyvatel venkovských obcí s méně než dvěma tisíci obyvateli (- 21,7 %), na druhé straně byl zaznamenán výrazný přírůstek obyvatelstva ve městech s 10 tisíci a více obyvateli, totiž o 28,1 %. Byla to hlavně tato města, která přispěla k celkové kladné populační bilanci Karlovarského kraje, protože v malých venkovských městech se počet obyvatel zvýšil jen o 3,6 % a ve větších venkovských městech s 5-10 tisíci obyvateli došlo ke zvýšení jejich obyvatelstva o 8,3 %.

Uvedené změny v bilancích obyvatelstva obcí různé velikosti měly za následek i změny v rozmístění obyvatelstva podle těchto velikostních skupin. Porovnání vychází ze struktury obcí podle jejich zařazení v roce 2001, a týká se srovnatelného území během všech sledovaných sčítání 1961-2001. Podíl obyvatelstva prvních tří velikostních skupin obcí se snižoval nerovnoměrně. Nejmenší obce ztrácely podílové body struktury územního rozmístění obyvatelstva kraje značně razantně. Podíl jejich obyvatelstva na obyvatelstvu kraje se snížil z původních 26,7 % v roce 1961 na 19,2 % v roce 2001. Obce s 2-5 tisíci obyvateli snížily během čtyřicetiletého období své zastoupení jen nepatrně z 13,0 % na 12,3 %. Ještě v menším rozsahu došlo ke snížení podílového ukazatele u šesti obcí s 5-10 tisíci obyvateli: zde klesl podíl z 12,5 % na 12,4 %. Stalo se tak přesto, že v jednotlivých mezisčítacích intervalech byl vývoj počtu jejich obyvatelstva protichůdný: nejprve ve znamení přírůstku, v osmdesátých letech ve znamení úbytků a v posledním desetiletí ve znamení stagnace obyvatelstva. Za významný možno označit vývoj obyvatelstva měst s 10 tisíci a více obyvateli. Za čtyřicet let se počet jejich obyvatel zvýšil o 37 479 osob (+28,1 %). Kromě správního obvodu Kraslice, kde není žádné město této velikosti, jsou desetitisícová a větší města přítomna ve všech ostatních správních obvodech; v sokolovském obvodu jde jednak o město Sokolov, jednak o druhé město této velikostní kategorie, totiž o Chodov.

V roce 1961 představovala města s 10 tisíci a více obyvateli 47,8 % obyvatelstva Karlovarského kraje. Počet jejich obyvatelstva a tím i jejich podíl rostl nejvíce mezi roky 1961 a 1970 a v sedmdesátých letech. Do roku 1991 se podíl obyvatelstva těchto měst zvýšil jen nepatrně, aby v posledním deceniu klesl na 56,1 % obyvatelstva kraje. Hladina 56,1 % je pro kraj hladinou “urbanizace”. Je vyšší než celostátní ukazatel urbanizace v roce 2001, který činí 54,2 %. Podíl obyvatelstva venkovských obcí do dvou tisíc obyvatel má republikovou hodnotu 26,0 %, tedy výrazně vyšší než v průměru Karlovarského kraje. U obcí s 5-10 tisíci obyvateli je celostátní podíl 8,8 % nižší ve srovnání s ukazatelem krajským. Celkově lze říci, že sídelní struktura Karlovarského kraje se značně liší od struktury osídlení celostátní.

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA 1970-2001

Věkové složení obyvatelstva představuje důležitou charakteristiku demografického problému kteréhokoli území. Věková skladba je jednak výsledkem předchozího obvykle dlouhodobého vývoje, jednak předpokladem různých menších výkyvů v přirozené nebo migrační reprodukci obyvatelstva (Tab. 4).

Věkovou strukturu obyvatelstva kraje a jeho sedmi správních obvodů charakterizujeme z perspektivního hlediska nejdůležitější složkou, totiž dětmi ve věku 0-14 let, které představují předproduktivní složku obyvatelstva. Druhou složku představuje obyvatelstvo v produktivním věku 15-59 let a třetí složkou jsou obyvatelé v poproduktivním věku 60 a více let.

Příznivý populační vývoj Karlovarského kraje – zejména v šedesátých a sedmdesátých letech – vedl k tomu, že jeho populace měla vyšší podíly dětí mladších 15 let při všech sčítáních lidu mezi roky 1970 a 2001 než v České republice. V roce 1970 bylo například v úhrnu České republiky jen 21,2 % dětí ve věku 0-14 let, v roce 1980 to bylo 23,4 %, v roce 1991 se podíl opět snížil na 21,0 % a v roce 2001 dosáhl minimální hodnoty 16,2 %. Krajské ukazatele se začaly ukazatelům celostátním přibližovat teprve posledních dvacet let. Stejný proces původně značně odlišných krajských a celostátních ukazatelů byl zaznamenán také u kontingentu osob ve věku 60 a více let. Proti krajským podílovým ukazatelům stály následující ukazatele celostátní: 10,0 % : 18,4 % (1970), 11,3 % : 16,9 % (1980), 14,7 % : 17,8 % (1991) a 16,7 % : 18,4 % (2001). Podíly seniorů v obyvatelstvu kraje tedy byly vždy nižší než podíly v celostátní populaci. O věkové skladbě obyvatelstva podle pětiletých věkových skupin a podle pohlaví vypovídá “strom života” (graf 2).

Ze vztahu obyvatelstva v předproduktivním a produktivním věku jsou odvozeny ukazatele “mládí” nebo naopak ukazatele “stáří” jako indexy věkového složení. Zde uvádíme index ukazatele “mládí” jako počet dětí mladších 15 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let. Proti nim stojí ukazatele “mládí” na celostátní hladině v letech 1970-2001. Časový vývoj ukazatele ukazuje mimořádné rozdíly výše indexu “mládí” v Karlovarském kraji a v České republice: 259,3 : 115,7 (1970), 228,4 : 138,3 (1980), 147,4 : 117,8 (1991) a 100,2 : 87,7 (2001). Poslední ukazatel za rok 2001 však i za Karlovarský kraj ukazuje důsledky ztráty dynamiky reprodukce obyvatelstva.

Kromě ukazatele indexu “mládí” a zrcadlového ukazatele indexu “stáří” je důležitým indexem věkového složení index “ekonomického, respektive sociálního zatížení”, který vyjadřuje počet obyvatel v mimoproduktivním věku, tj. dětí a seniorů, připadajících na 100 obyvatel v produktivním věku 15-59 let. Tento ukazatel byl za Karlovarský kraj ve všech censových letech příznivější než v úhrnu České republiky, a to hlavně díky nízkému podílu seniorů v krajské populaci. V roce 1970 byl tento ukazatel v Karlovarském kraji 56,5, ale v průměru České republiky 65,5. V roce 1980 byl poměr krajského a celostátního ukazatele 59,0 : 67,7, v roce 1991 činil 57,4 : 63,5 a v roce 2001 došlo ke sblížení na 50,3 : 53,0. U tohoto sociálně ekonomického ukazatele je však vždy důležité, zda “zatížení” obyvatelstva v produktivním věku představují děti nebo senioři. Jsou-li to děti, jde o případ příznivější, jsou-li to senioři, jde o závažný problém jak ekonomický, tak sociální, a to jak v přítomnosti, tak v dohledné budoucnosti. U krajského ukazatele bylo v roce 1970 “zatížení dětmi” 40,8 a “zatížení seniory” 15,7, v roce 2001 se však vztahy změnily: “zatížení dětmi” činilo právě tolik, kolik činilo “zatížení seniory”, totiž v obou případech to bylo 25,2 obyvatel připadajících na 100 osob ve věku 15-59 let.

Z pohledu správních obvodů Karlovarského kraje měl nejvyšší podíl dětí v obyvatelstvu při všech sčítáních lidu od roku 1961 do roku 2001 správní obvod Sokolov. Nejnižší podíl dětí pak měl obvod Mariánské Lázně, v roce 1991 karlovarský správní obvod, v roce 2001 oba jmenované obvody. Rozdíly podílového ukazatele dětí ve věku do 15 let mezi jednotlivými správními obvody se v průběhu čtyřiceti let v důsledku snížení intenzity přirozené měny obyvatelstva snížily. Jestliže v roce 1970 byl rozdíl ukazatele v obvodech Mariánské Lázně a Sokolov 23,4 % krajského ukazatele, v roce 2001 se rozdíl krajních hodnot obou obvodů snížil na 18,0 % průměrné krajské hodnoty.

Vysokým podílem obyvatel v produktivním věku (čtvrtým nejvyšším v republikovém měřítku) vyniká obvod Cheb. Příznivou charakteristikou populace sokolovského správního obvodu je ze všech 206 obvodů České republiky sedmý nejnižší podíl obyvatel 60letých a starších (14,7 %).

VZDĚLANOST OBYVATELSTVA V ROCE 2001

Vzdělanost obyvatelstva je důležitou charakteristikou populace nejen jako vyjádření určitého stupně kultury příslušné populace, ale také jako předpoklad ekonomického rozvoje. Při sčítáních lidu se nyní měří několika ukazateli, odvozenými ze zjištění nejvyššího dosaženého vzdělání u obyvatelstva staršího 15 let (Tab. 5).

Ve srovnání s celostátními ukazateli jsou ve vzdělání obyvatelstva Karlovarského kraje a jeho správních obvodů dosti značné rozdíly. V krajském úhrnu má dospělé obyvatelstvo pouze základní vzdělání (v tom i neukončené) ve 28,7 % případů proti 23,5 % v úhrnu České republiky. Střední odborné vzdělání má 38,4 % obyvatel kraje starších 15 let proti 38,0 % v celostátním průměru, ale úplné středoškolské vzdělání má pouze 25,8 % obyvatel kraje proti 28,4 % obyvatel republiky. Také podíl dospělého obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním se liší v neprospěch kraje: 5,6 % proti 8,9 % v průměru České republiky. Střední a vysokoškolské vzdělání tak má v Karlovarském kraji 69,8 % obyvatel starších 15 let proti 75,2 % obyvatelům v republice.

Nejvyšší podíl obyvatelstva s pouze základním vzděláním má obyvatelstvo ašského správního obvodu, avšak musíme vzít navíc v úvahu, že zde byl i nejvyšší podíl obyvatel bez zjištěného stupně vzdělání, který v největší míře znamená základní (eventuálně neukončené základní) vzdělání. Nejnižší podíl osob se základním vzděláním byl v obvodě Mariánské Lázně. Na opačném konci škály vzdělání je vysokoškolské vzdělání. Zde měly nejvyšší podíly 7,2 % obvody Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Celkově značně nepříznivou pozici Karlovarského kraje v oblasti vzdělání podtrhuje skutečnost, že mezi deseti správními obvody České republiky s nejnižším podílem osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním se objevují obvody Aš, Sokolov a Kraslice.

Prvním ukazatelem míry vzdělanosti obyvatelstva je již uvedený index vzdělání. Druhým ukazatelem je agregovaný ukazatel počtu let absolvovaného školního vzdělání (po odečtení obyvatel bez údaje o vzdělání). Tento souhrnný ukazatel měl v celokrajském měřítku hodnotu 11,28 let. Ve srovnání s celostátním ukazatelem 11,74 let byl na hladině 96,1 % celostátní úrovně školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let.

Nejvyšší souhrnný ukazatel počtu let školního vzdělání je ve správním obvodu Mariánské Lázně, a to na hladině 98,0 % celostátního ukazatele. Těsně za ním je obvod Karlovy Vary s hladinou 97,9 % celostátního ukazatele. Třetí místo zaujímá chebský obvod (96,3 % celostátního ukazatele). Čtvrté místo zaujímá ostrovský správní obvod (95,6 % celostátního ukazatele), páté místo správní obvod Sokolov (94,3 % republikové hodnoty), šestou pozici zaujímá obvod Aš (94,0% ukazatele České republiky) a sedmé místo obvod Kraslice (93,7 % celostátní hodnoty). Meziobvodové rozdíly lze označit za poměrně významné. Přesto lze říci, že celokrajský ukazatel 11,28 let školního vzdělání není mimořádně nepříznivý. V jednotlivých obvodech se liší z důvodu rozdílné profesní struktury ekonomicky činných obyvatel, která však v tomto územním detailu není v tomto okamžiku ještě známá.

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA V ROCE 2001

Z ekonomických ukazatelů je v přítomném okamžiku za Karlovarský kraj znám jen počet obyvatelstva označovaného jako “ekonomicky aktivní”, které se dělí na obyvatelstvo “pracující” a obyvatelstvo “bez zaměstnání”. Toto členění je částečně nepřesné, neboť míra ekonomické aktivity (pracující na jedné straně a nezaměstnaní na druhé straně) je odvozována od sebesčítání obyvatelstva a navíc k jedinému okamžiku. Přitom míra nezaměstnanosti se mění ze dne na den. Musíme však přijmout metodiku a terminologii Českého statistického úřadu (Tab.6).

Jako úhrn ekonomicky aktivních obyvatel bylo sečteno 162 347 obyvatel kraje. Z uvedeného úhrnu bylo 45,2 % žen, což je podíl téměř totožný s celostátní femininitou 45,3 % ekonomicky činných obyvatel. Protože ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje zhruba 45 ročníků obyvatelstva, je přirozené, že těžiště pracovních sil měřené podle správních obvodů se bude podobat těžištím podle úhrnu obyvatelstva jednotlivých správních obvodů kraje. Proto je na prvním místě správní obvod Karlovy Vary (29,8 %) a na druhém místě obvod Sokolov (25,8 %), které společně představují 55,6 % ekonomicky aktivních osob v kraji. Nejnižší potenciál představují ekonomicky aktivní v obvodu Kraslice svým zastoupením 4,5 % ekonomicky činných v kraji.

Podíly žen z úhrnu ekonomicky aktivních obyvatel se v jednotlivých obvodech liší podle povahy zaměstnání v těchto obvodech, které však nelze dosud vyčíslit. Nejvyšší podíl žen mezi ekonomicky aktivními obyvateli je v obvodu Mariánské Lázně, což je dáno ekonomickou povahou obvodu, kde lázeňství charakterizuje obecně vyšší podíl žen mezi pracujícími. To vidíme i podle ukazatele podílu žen mezi skutečně pracujícími, který je rovněž nejvyšší v obvodu Mariánské Lázně. Mezi pracujícími obyvateli je z pohledu femininity na druhém místě správní obvod Aš (46,2 %). Obvod Kraslice zaujímá ukazatelem femininity mezi správními obvody kraje poslední místo jak z pohledu kontingentu ekonomicky aktivních obyvatel, tak (společně se správním obvodem Ostrov) z pohledu skutečně pracujících. Celokrajský ukazatel podílu žen mezi skutečně pracujícími na úrovni 45,6 % byl vyšší než ukazatel celostátní na úrovni 45,0 %. Zajímavé je, že mezi nezaměstnanými je v Karlovarském kraji 42,3 % žen, tedy nižší podíl než v úhrnu ekonomicky aktivních obyvatel i obyvatel skutečně pracujících. Tím se Karlovarský kraj liší od celostátního průměru, kde mezi nezaměstnanými je vyšší podíl žen (47,9 %) než u předchozích kontingentů ekonomického zapojení.

Intenzitu ekonomického obyvatelstva vyjadřuje ukazatel počtu ekonomicky aktivních obyvatel na 100 obyvatel v produktivním věku 15-59 let. Ten měl celokrajskou hodnotu 80,2, čili poměrně vyšší, než je tomu u celostátního ukazatele 78,6. Ukazatel však představuje nikoli věkově specifickou míru ekonomického zapojení, ale prostý vztah mezi potenciálem pracovních sil daným počtem obyvatel ve věku 15-59 let a počtem buď všech ekonomicky aktivních, nebo jen skutečně pracujících. Vysoká míra ukazatele počtu ekonomicky aktivních na 100 obyvatel ve věku 15-59 let vyplývá z vysokých ukazatelů více než poloviny správních obvodů, z nichž obvod Karlovy Vary vykazuje intenzitu zapojení 81,3 (celkově sedmou nejvyšší), obvod Ostrov 80,9, obvod Mariánské Lázně 80,7 a obvod Cheb 80,3. Nejnižší míra ekonomického zapojení je ve správním obvodě Kraslice (78,3), což souvisí s nižším podílem žen mezi ekonomicky aktivními osobami v tomto obvodu.

Obce Karlovarského kraje, i když v průměru větší než průměr obcí v České republice, neposkytují svému práceschopnému a skutečně pracujícímu obyvatelstvu dostatek pracovních příležitostí, takže značná část (43,7 %) pracujících musí za prací vyjíždět mimo obec svého trvalého pobytu. Je to míra vyjížďky značně vyšší než 39,3 % vyjíždějících v průměru celého státu.

Největší podíl pracujících obyvatel vyjíždí za prací mimo obec svého trvalého pobytu z obcí správního obvodu Sokolov (56,6 %). Více než polovina (50,3 %) pracujících vyjíždí z obcí správního obvodu Ostrov. Nejnižší míru pracovní vyjížďkovosti vykazují obvody Aš (32,0 %) a Cheb (34,8 %). Také ukazatel za obvod Karlovy Vary (37,6 %) je ještě pod celostátní hladinou pracovní vyjížďkovosti v České republice.

POHYB OBYVATELSTVA V LETECH 1991-2001

Pohyb obyvatelstva sledujeme jako pohyb přirozený čili přirozenou měnou, která vyjadřuje procesy rození, umírání a přírůstků nebo úbytků obyvatelstva, a pohyb mechanický čili stěhování, zjišťující změny v obci trvalého pobytu obyvatelstva. Obě formy pohybu představují jednak přirozenou reprodukci obyvatelstva, jednak prostorovou reprodukci. Pro časová nebo územní srovnání se uvedené procesy vyjadřují kromě absolutních ukazatelů také indikátory, např. hrubými mírami vyjadřujícími intenzitu jednotlivých demografických jevů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně. Přesnějšími ukazateli jsou věkově specifické míry, k jejichž výpočtu je však nutno znát věkové složení exponovaných populací (Tab. 7).

V letech 1991-2000 se v Karlovarském kraji narodilo celkem 32 164 živých dětí, zemřelo 30 251 obyvatel, přirozený přírůstek tedy činil 1 913 obyvatel. V přepočtu na 1 000 obyvatel to znamenalo ročně porodnost 10,56 dětí, obecnou úmrtnost 9,94 obyvatel a míru ročního přírůstku 0,63 promile obyvatel. Ve srovnání s ukazateli za úhrn České republiky to znamenalo vyšší porodnost, protože ta byla v České republice pouze 9,97, nižší úmrtnost (republiková hodnota byla 11,18) a také příznivější přirozenou bilanci, která byla v České republice ztrátová (- 1,21 promile ročně).

Vývoj přirozené měny obyvatelstva měl v uvedených letech téměř dramatický ráz, jak ukazuje i graf 3. Ukazatel porodnosti byl v roce 2000 ve srovnání s rokem 1991 nižší o 28,8 % (v úhrnu České republiky o 29,5 %), ukazatel obecné míry úmrtnosti se v kraji snížil o 4,8 % ( v republikovém průměru však o 12,0 %). Přirozený přírůstek se však v kraji změnil v přirozený úbytek obyvatelstva až v roce 1996 (v celostátním úhrnu již v roce 1994). Míra porodnosti byla v roce 2001 v Karlovarském kraji 9,61 proti 8,87 v České republice, míra obecné úmrtnosti měla hodnotu 10,29 proti 10,54 v celostátním průměru a přirozený úbytek činil – 0,68 promile proti – 1,67 promile v celostátním měřítku. V absolutním vyjádření to v roce 2001 znamenalo narození 2 920 živých dětí, úmrtí 3 127 osob a přirozený úbytek 207 obyvatel.

Vývoj stěhování je sledován jako počet přistěhovalých do úhrnu obcí Karlovarského kraje, respektive úhrn vystěhovalých z těchto obcí, a jako migrační saldo (viz graf 4). V letech 1991-2000 se do obcí kraje přistěhovalo k trvalému pobytu 70 298 obyvatel, vystěhovalo se z něj 69 735 obyvatel; migrační přírůstek byl 563 trvale bydlících obyvatel. V relativních ukazatelích se jednalo o míru přistěhování 23,09 ročně, míru vystěhování 22,90 a míru přírůstkovosti 0,18 na 1 000 obyvatel ročně. Tyto ukazatele měly dynamičtější ráz než migrační pohyby celostátní, které měly úrovně 18,93 přistěhovalých, 18,08 vystěhovalých a migrační přírůstek 0,85 na 1 000 obyvatel ročně. Migrace tedy měla v kraji extenzivnější charakter ve srovnání s celostátním trendem. V roce 2001 se do obcí kraje přistěhovalo 7 019 obyvatel, vystěhovalo se 7 531 obyvatel, takže kraj ztratil migrací během jediného roku 512 trvale bydlících obyvatel. Společně s přirozeným přírůstkem ubylo v roce 2001 v Karlovarském kraji 719 obyvatel (- 2,37 na 1 000 bydlících obyvatel).

Pohyb obyvatelstva podle správních obvodů Karlovarského kraje, vyjádřený v tabulce 7, měl v období 1991-2000 diferencovaný ráz. Je možno si jej ověřit na všech ukazatelích. Průměrný ukazatel porodnosti v ročním průměru let 1991-2000 byl např. v obvodu Sokolov 11,79 (jednalo se o sedmou nejvyšší hodnotu v rámci celé České republiky), ale v obvodu Mariánské Lázně pouze 9,18. Obecná míra úmrtnosti byla pak v obvodu Sokolov 8,73 (celostátně šestá nejnižší) a proti ní v obvodu Karlovy Vary 10,88 zemřelých na 1 000 obyvatel. Tato vysoká nadúmrtnost zde měla za následek úbytek obyvatelstva přirozenou měnou 1,25 promile ročně. Přirozená reprodukce měřená hrubými mírami byla nejpříznivější v obvodu Sokolov s přírůstky 3,06 obyvatel na 1 000 trvale bydlících obyvatel ročně. Pouze správní obvody Kaplice a Bruntál vykázaly v celorepublikovém měřítku v uvedeném desetiletí příznivější vývoj obyvatelstva přirozenou měnou.

Migračně byly nejpřitažlivější obce obvodu Kraslice: 28,40 přistěhovalých na 1 000 bydlících v osmi obcích obvodu. Týž obvod však měl (dokonce celostátně) i nejvyšší intenzitu vystěhovalectví (28,41 promile), takže migrační bilance byla záporná (- 0,01). Migrační saldo obvodů se pohybovalo mezi + 1,54 v obvodu Ostrov a – 0,82 v obvodu Cheb. Celková bilance obyvatelstva v průměru let 1991-2000 byla aktivní ve čtyřech obvodech a pasivní ve třech obvodech. Na jedné straně shledáváme obvody Sokolov a Ostrov (+ 2,60 na 1 000 bydlících obyvatel ročně), na druhé straně obvod Karlovy Vary, kde ročně ubývalo 0,62 bydlících obyvatel na 1 000 žijících (Tab. 8).

Nejvyšší porodnost vykazovaly v průměru let 1991-2000 obce s 5-10 tisíci obyvateli, totiž 11,71 promile. Nejnižší porodnost mělo obyvatelstvo úhrnu venkovských obcí: 10,06 živě narozených na 1 000 obyvatel. Úmrtnost pak byla nejvyšší v úhrnu měst s 10 tisíci a více obyvateli (10,48) proti nejnižší mortalitě v obcích s 5-10 tisíci obyvateli, které tak měly nejpříznivější přirozené přírůstky obyvatelstva: 2,16 na 1 000 obyvatel ročně. To je významné zejména při srovnání s venkovskými obcemi, kde činila míra přirozené přírůstkovosti pouze + 0,23 promile ročně.

U stěhování zjišťujeme na straně přistěhovalých, že čím větší obce, tím byly migračně atraktivnější. Proti tomu však byly také v rostoucí míře emigrační. Výsledný migrační efekt byl, že nejmenší obce měly nejvyšší migrační úbytky, malá venkovská města měla migrační ztráty menší. Větší venkovská města migracemi již získávala a desetitisícová a větší města již vykazovala relativně příznivé migrační přírůstky (+ 4,79 promile ročně). Podobně pak vyzněla i celková populační bilance obcí různých velikostních skupin: od největších úbytků ve venkovských obcích k nižším úbytkům ve venkovských městečkách, k příznivějším celkovým přírůstkům obyvatelstva ve větších venkovských městech až k relativně příznivé populační bilanci měst s 10 tisíci a více obyvateli (+ 5,50 obyvatel na 1 000 obyvatel trvale bydlících).

Uvedený populační vývoj vycházel z absolutních dat a z hrubých ukazatelů v přepočtu jednotlivých složek reprodukce obyvatelstva na 1 000 obyvatel v ročních průměrech. Avšak rozdíly ve věkovém složení obyvatelstva vedou často ke zkreslení hrubých měr reprodukce. Proto všude tam, kde jsou k tomu podklady, přechází analýza k hodnocení věkově specifických indikátorů. V našem rozboru je to možné jen u některých ukazatelů, a to pouze za kraj a v něm za okresy.

Skutečný charakter přirozené reprodukce obyvatelstva vyjadřují proto věkově specifické ukazatele. Ty vylučují příznivé nebo nepříznivé věkové složení analyzované populace na ukazatele reprodukce. V průměru let 1999-2000 připadalo v Karlovarském kraji na 1 000 žen v plodném věku 15-49 let 35,7 živě narozených dětí ročně, což znamenalo míru obecné plodnosti 35,7. To zařadilo kraj na páté místo mezi čtrnácti kraji republiky. Nebýt vysoké míry obecné potratovosti – totiž 25,3 potratů ročně na 1 000 žen v plodném věku – čímž Karlovarský kraj zaujal první místo mezi všemi kraji, byla aktivní stránka reprodukční bilance ještě příznivější. Negativně kromě toho působila – z hlediska kvality přirozené reprodukce – i vysoká úmrtnost obyvatelstva, druhá nejvyšší ze všech krajů České republiky. Naděje dožití mužů 70,78 roku a žen 77,03 roku zařadila Karlovarský kraj až na dvanácté, respektive třinácté místo mezi kraji republiky a charakterizovala jeho přirozenou reprodukci jako mimořádně extenzivní.

Z územních aspektů jsou za období do roku 2000 k dispozici analytické ukazatele přirozené reprodukce jen za tři okresy kraje, nikoli i za jeho správní obvody. Jde o ukazatele za průměr let 1999-2000. Pokud šlo o míru obecné plodnosti, umísťovaly se okresy kraje na příznivých místech. Mezi 77 okresy zaujal okres Sokolov 22. místo, okres Cheb 23. místo a pouze okres Karlovy Vary se zařadil až do druhé poloviny okresního souboru, na 46. místo. Proti tomu ukazatele obecné potratovosti byly v okresech kraje velmi vysoké, takže Karlovarsko zaujalo osmnácté místo, Sokolovsko osmé místo a Chebsko nejčelnější, první pozici jako okres s nejvyšší potratovostí v republice.

Také u úmrtnosti teprve přesnější analytické ukazatele úmrtnosti, totiž ukazatele naděje dožití, korigují výše použité orientační ukazatele hrubých měr úmrtnosti k správnějším závěrům. Fakticky je totiž úmrtnost obyvatelstva v Karlovarském kraji velmi vysoká i z hlediska jeho tří okresů, protože naděje dožití (střední délky života při narození) zařadila okresy kraje na velmi nepříznivá místa, jak ukazují pořadí okresů za muže a ženy na základě úmrtnostních tabulek 1996-2000: okres Karlovy Vary zaujal 52. a 64. pořadí, Chebsko 62. a 74. pozici a okres Sokolov se ocitl na 74. a 65. místě mezi 77 okresy republiky.

DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND 1961-2001 A 1991-2001

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zjistilo v Karlovarském kraji 35 666 trvale obydlených domů, což proti roku 1991 znamenalo přírůstek 6,8 %. Proti republikovému trendu rostl v posledním desetiletí trvale obydlený domovní fond kraje více než třikrát rychleji, což je odrazem příznivějšího populačního vývoje. Mezi trvale obydlenými domy bylo 71,4 % rodinných domů, což znamenalo zvýšení podílu o 10,7 % ukazatele. Karlovarský kraj je dlouhodobě charakteristický velice malou tradicí individuální zástavby, která se projevuje ve struktuře domovního fondu v mimořádně vysokém podílu bytových domů. Ve srovnání s celostátním zastoupením rodinných domů v domovním fondu (v roce 1991 činil jejich podíl 84,7 % a v roce 2001 vzrostl na 86,3 %) je podíl těchto individuálních obytných objektů mezi všemi domy Karlovarského kraje o 17,3 % nižší.

V roce 2001 byla pozornost politických i odborných orgánů soustředěna na objem a podíl neobydlených domů a bytů v České republice a v jejích oblastech. Při posledním sčítání bylo v Karlovarském kraji zjištěno 4 230 neobydlených domů, které představovaly 10,6 % z úhrnu domovního fondu. Celostátní podíl neobydlených domů (13,3 %) převyšoval krajskou hodnotu ukazatele o čtvrtinu. Od roku 1991 do roku 2001 se počet neobydlených domů zvýšil celostátně o 28,9 %, v Karlovarském kraji byl přírůstek mírnější: 20,7 % (Tab. 9).

Domovní zástavba kraje je podle správních obvodů dosti odlišná. Zatímco v obvodech Cheb, Karlovy Vary a Ostrov je domovní fond zastoupen rodinnými domy na hladině nižší než 70 %, v obvodu Kraslice je to 82,1 % domovního fondu. Liší se i podíl neobydlených domů, kde na jedné straně disponuje obvod Sokolov méně než 8 % neobydlených domů, na druhé straně je domovní fond kraslického obvodu charakterizován 16,5% neobydleností. Zejména se však lišila tempa přírůstku neobydlených domů mezi sčítáními 1991 a 2001: ve správním obvodu Mariánské Lázně se počet neobydlených domů zvýšil o 48,6 %, ale v obvodě Aš se jejich počet snížil o 1,9 %. Jejich podíl se v roce 1991 i v roce 2000 pohyboval kolem krajského průměrného ukazatele neobydlenosti (Tab. 10).

Počet 115 913 trvale obydlených bytů v Karlovarském kraji v roce 2001 znamenal zvýšení počtu proti roku 1961 o 44,3 % a proti roku 1991 o 5,2 %. Jednalo se o relativně vyšší přírůstek než v republikovém úhrnu, který v prvním případě činil 34,5 % a v posledním desetiletí 3,3 %. Tento trend je opět plně v souladu s progresivnějším populačním vývojem kraje. Z pohledu jednotlivých správních obvodů shledáváme v průběhu čtyřicetiletého období jako zdaleka největší přírůstky 67,3 % v obvodu Cheb a 61,8 % v sokolovském správním obvodu, na druhé straně však zjišťujeme jen mírné přírůstky v obvodech Kraslice (23,3 %) a Ostrov (18,2 %). Posledně jmenovaný obvod zvýšil tempo přírůstků trvale obydleného bytového fondu teprve v letech 1991-2001 přírůstkem 7,4 %, druhým nejvyšším po obvodě Aš (kde přírůstek 9,5 % představoval sedmý nejprogresivnější vývoj bytového fondu v posledním desetiletí v rámci České republiky). Oba obvody tak vykázaly kompenzační dynamiku míry přírůstkovosti trvale obydleného bytového fondu.

Karlovarský kraj se vyznačuje velmi nízkým stupněm neobydlenosti bytového fondu (společně s Moravskoslezským krajem výrazně nejnižším ze všech krajů republiky). Tato skutečnost vyplývá ze specifické struktury bytového fondu kraje, kde bytové domy charakteristické nízkou neobydleností mají výraznou převahu. Krajská míra neobydlenosti bytového fondu 7,6 % v roce 2001 byla v porovnání s celostátním průměrem (12,3 %) o více než třetinu nižší. Průměrné republikové hranici se blížil jen ukazatel 11,4 % v obvodu Kraslice. Zbývajících šest obvodů ovšem patří k necelé čtvrtině správních obvodů republiky, kde podíl neobydlených bytů nedosahuje hladiny 10 %. V sokolovském správním obvodu jsou neobydlené byty zastoupeny dokonce čtvrtým nejnižším podílem (5,4%).

Počet neobydlených bytů se v úhrnu Karlovarského kraje mezi roky 1991 a 2001 zvýšil o 23,9%, což znamenalo zhruba poloviční míru proti 45,0% zvýšení celostátního ukazatele. To lze označit za příznivý fenomén vztahu mezi obydleným a neobydleným bytovým fondem, vyplývající z nízkého stáří místních bytů. V obvodu Mariánské Lázně se počet neobydlených bytů téměř zdvojnásobil (+ 95,1 %), ale dosáhl jen hladiny 9,1 % neobydlených bytů. Za zaznamenání stojí úbytek 0,2 % neobydlených bytů ve správním obvodu Sokolov a jen malý přírůstek v obvodu Kraslice (5,9 %) (Tab. 11).

Vývoj trvale obydleného bytového fondu byl v období 1961-2001 z hlediska velikostních skupin obcí charakterizován úzkou souvislostí velikosti obcí a tempa přírůstkovosti. Ve venkovských obcích se objem trvale obydlených bytů snížil o 3,0 %. Od hranice dvou tisíc obyvatel v obci však trvale obydlený bytový fond rostl, a to tím rychleji, čím byly obce větší. Přírůstek bytů činil od + 32,6 % v městečkách s 2-5 tisíci obyvateli přes + 39,2 % ve větších venkovských městech až k + 74,0 % ve městech s 10 tisíci a více obyvateli. Tento proces však byl v období 1991-2001 v téměř opačném sledu. V nejmenších obcích došlo ke vzrůstu trvale obydleného bytového fondu o 9,1 %, tedy k největšímu zvýšení. Obce s 2-5 tisíci obyvateli vykázaly přírůstek trvale obydlených bytů 6,8 % a města s 5-10 tisíci obyvateli zaznamenala přírůstek 3,7 %. V úhrnu sedmi měst s 10 tisíci a více obyvateli se počet trvale obydlených bytů zvýšil o 4,2 %.

Podíl neobydlených bytů také úzce souvisí s velikostní skupinou obcí, kde se tyto byty nacházejí. Nejvyšší podíl je ve venkovských obcích, nižší v malých venkovských městečkách, nižší je ve větších venkovských městech a nejnižší ve městech s 10 tisíci a více obyvateli. Přitom je charakteristické, že přírůstek neobydlených bytů v letech 1991-2001 byl nejnižší v úhrnu venkovských obcí (+ 7,4 %), větší v obcích s 2-5 tisíci obyvateli (+ 9,7 %), ještě větší v obcích s 5-10 tisíci obyvateli (20,5 %) a největší ve městech s 10 tisíci a více obyvateli (+ 47,0 %).

VYBAVENOST OBYVATELSTVA BYTOVÝM FONDEM 1970-2001

Jedním z měřítek úrovně bydlení je vybavenost obyvatelstva bytovým fondem. Na základě ukazatelů počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel podle sčítání 1961, 1991 a 2001 (graf 5) docházíme z pohledu správních obvodů k následujícím závěrům:

V roce 1961 připadlo v Karlovarském kraji na 1 000 obyvatel 288,0 trvale obydlených bytů. Touto hodnotou zaostával kraj za celostátním průměrem o 9,3 bytů na 1 000 obyvatel, čili o 3,1 %. Do roku 1991 se však krajský ukazatel vybavenosti zvýšil na 364,7 což překročilo i republikovou úroveň (359,7). Ukazatel vybavenosti bytovým fondem byl v kraji příznivější i v roce 2001, a to hodnotou 380,9 proti 374,2 bytům na 1 000 obyvatel, a to o 1,8 %. Během čtyřicetiletého období se zvýšil krajský ukazatel téměř o třetinu, zatímco republikové zvýšení bylo pouze čtvrtinové. Také vybavenost obyvatelstva bytovým fondem patří mezi charakteristiky úzce spjaté se strukturou bytového fondu. Z tohoto pohledu ovlivňuje vysoký podíl bytových domů vybavenost obyvatelstva byty nesporně pozitivně (Tab. 12).

Míra vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty byla v roce 2001 nejvyšší v obvodu Karlovy Vary (389,6), nejnižší naopak v obvodu Ostrov (369,6). Z obou těchto extrémních hodnot je zřejmé, že meziobvodové odlišnosti ukazatele jsou relativně velice malé. Nejrychlejší vzestup vybavenosti mezi roky 1961 a 2001 byl v obvodu Mariánské Lázně (+ 38,3 %), nejpomaleji se ukazatel zvýšil v obvodu Aš (+ 24,3 %) – (Tab. 13).

Ukazatele vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty podle velikostních skupin obcí potvrzují po všechna tři sledovaná období, že nejnižší vybavenost byla a je v úhrnu venkovských obcí a že s růstem velikostní skupiny obcí se ukazatel zvyšuje. To je dáno ovšem nejen strukturou a velikostí bytového fondu v příslušných skupinách obcí, ale také poměry demografickými, velikostí domácností a celkovým počtem obyvatelstva jednotlivých kategorií obcí.

V posledních letech se na vzrůstu ukazatelů vybavenosti podílela i nová bytová výstavba, kterou zde uvádíme za období 1997-2001, kdy se na zpřesněném zjišťování bytové výstavby podílely i změny v jejím vykazování státní statistikou. Základní položky bilance bytové výstavby a jejich vývoj v období 1991-2001 ilustruje graf 6.

BYTOVÁ VÝSTAVBA 1997-2001

Během posledních pěti let 1997-2001 bylo v Karlovarském kraji dokončeno 2 287 bytů. Na 1 000 obyvatel tak připadlo ročně 1,50 dokončených bytů. Tento ukazatel hluboko zaostává za celostátní hodnotou 2,12 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně. Ze 100 dokončených bytů v Karlovarském kraji v letech 1997-2001 připadlo na byty v rodinných domech 48,8 % bytů. Celostátní podíl bytů dokončených v rodinných domech byl 53,3 %. Tyto ukazatele navazují na dosavadní dlouhodobý trend domovní a bytové zástavby v Karlovarském kraji, který vykazuje ve srovnání s celostátními ukazateli nižší podíly bytů v rodinných domech.

O značně zaostávající bytové výstavbě v Karlovarském kraji v uvedeném pětiletí svědčí skutečnost, že ani obvody s nejvyšším ukazatelem intenzity nové bytové výstavby v období 1997-2001 Karlovy Vary a Ostrov (1,90 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně) nedosahují průměrné celostátní úrovně. Zdaleka nejvíce zaostávala bytová výstavba v kraslickém správním obvodu (0,40), absolutně neuspokojivá byla rovněž v obvodu Mariánské Lázně (1,10). Zde se na nízkém intenzitním ukazateli podepsala minimální výstavba bytů v bytových domech, v důsledku čehož se stal obvod Mariánské Lázně jedním ze dvou obvodů kraje s nadprůměrným podílem rodinných domů mezi dokončenými byty (62,0 %) – druhým takovým obvodem byl s 55,7% zastoupením rodinných domů v bytové výstavbě karlovarský správní obvod. Nejnižší zastoupení měly nově dokončené byty v rodinných domech v sokolovském obvodu (36,9 %). Intenzita nové bytové výstavby v ročním průměru let 1997-2001 podle správních obvodů je zřejmá z grafu 7.

Z hlediska velikostních skupin obcí vykázaly v Karlovarském kraji v období 1997-2001 nejvyšší ukazatele dokončené bytové výstavby venkovské obce s méně než dvěma tisíci obyvateli, ovšem také ty zaostávaly s 2,00 dokončenými byty na 1 000 obyvatel ročně za průměrnou republikovou hodnotou, a to jak celkovou, tak zejména obcí stejné velikostní skupiny. V ostatních velikostních skupinách obcí byly ukazatele poměrně vyvážené jednak v obcích s 2-5 tisíci obyvateli, ale i ve městech s 10 tisíci a více obyvateli (1,50, resp. 1,40 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně). Ve větších venkovských městech s 5-10 tisíci obyvateli byla nová bytová výstavba o něco slabší (1,10 dokončených bytů na 1 000 obyvatel), intenzitní ukazatel zde dokonce nedosahoval ani poloviční úrovně celostátního průměru měst podobné velikosti. Zde bylo dokončováno v rodinných domech 52,6 % bytů, což byl druhý nejvyšší podíl hned po nejmenších obcích, kde v rodinných domech vznikalo v tomto pětiletém období 71,1 % bytů.

Nová bytová výstavba v období 1997-2001 nedosahuje dosud intenzity celostátní, což je důsledkem excentrického položení kraje v hranicích státu, které není kompenzováno jeho naopak příznivější polohou z hlediska přeshraniční spolupráce.

Ze 132 obcí Karlovarského kraje se v průběhu let 1997-2001 postavil ve 108 obcích (81,8 %) alespoň jeden byt. Jmenný seznam měst a obcí s počtem 10 a více dokončených bytů v letech 1997-2001 v jednotlivých obcích kraje ukazuje, že v desetitisícových městech překročila nová bytová výstavba nízkou hranici celostátní intenzity dokončené bytové výstavby 2,1 dokončených bytů na 1 000 obyvatel jen zcela výjimečně. Z měst s 10 tisíci a více obyvateli vykázalo pouze město Ostrov nadprůměrnou hodnotu intenzitního ukazatele (2,2 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně). V Karlových Varech se v ročním průměru dokončilo v přepočtu na 1 000 obyvatel v pětiletém období jen 1,8 bytů. Z desetitisícových měst dále následovaly Aš (1,6), Chodov (1,5), Sokolov (1,0), Cheb a Mariánské Lázně (po 0,9 dokončených bytů na 1 000 obyvatel). Ještě horší je situace ve městech s 5-10 tisíci obyvateli, kde v žádném městě nebyla překročena v pětiletém průměru hranice dvou dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Prakticky bezvýznamná je bytová výstavba zvláště v Kraslicích, kde nebylo v průběhu posledních pěti let dokončeno ani deset bytů. Vůbec nejvyšší ukazatel intenzity nové bytové výstavby měly v období 1997-2001 v Karlovarském kraji obce Boží Dar (17,1) a Kolová (10,5). Z 38 obcí, kde bylo v letech 1997-2001 dokončeno deset a více bytů, byly ve dvanácti obcích dokončeny všechny byty v rodinných domech. Nájemní byty se ve větším měřítku stavěly vedle desetitisícových měst již pouze v Nové Roli, Horním Slavkově a v Plesné (Tab. 14).

K výstavbě rodinných a bytových domů v Karlovarském kraji po roce 1995 uveďme ještě některé další strukturální a kvalitativní charakteristiky nových bytů, podchycených novým statistickým výkazem Stav 7-99.

Rodinné domy dokončené v Karlovarském kraji byly stavěny na průměrně dosti velkých stavebních parcelách. Rovněž zastavěná plocha nových rodinných domů řadí kraj na čelné místo. V kraji se stavěly většinou průměrně velké byty v rodinných domech. Co se týče bytových domů, vynikal Karlovarský kraj vysoce nadprůměrnou obytnou plochou dokončených bytů v letech 1998 a 2000. Převažující dodavatelská forma výstavby rodinných domů v Karlovarském kraji způsobila, že se tyto domy stavěly výrazně rychleji než průměrný rodinný dům v České republice. Pozitivním zjištěním je značné zkrácení průměrné doby výstavby bytových domů až na necelé dva roky. Technická vybavenost bytů dokončených v Karlovarském kraji byla ve druhé polovině devadesátých let velmi vysoká především v případě kanalizační přípojky. Na vysoké úrovni je rovněž stupeň napojení novostaveb rodinných a zvláště bytových domů na plynovodní přípojku. V porovnání s průměrem České republiky jsou nové rodinné domy nedostatečně vybaveny garážemi. Garáže jako součást nových bytových domů se v Karlovarském kraji objevují stále ještě velmi zřídka. Byty dokončené v nových rodinných domech měly podle stavebníků pořizovací hodnotu měřenou jednotkou užitkové plochy na velmi vysoké úrovni, což opět souvisí s převažující dodavatelskou a tedy podstatně nákladnější formou výstavby rodinných domů, která je v tomto lázeňském kraji obvyklým jevem. Relativně levně se naproti tomu stavěly v Karlovarském kraji bytové domy.

ZÁVĚRY

Karlovarský kraj vykazoval jak v dlouhodobé retrospektivě, tak v posledním desetiletí výrazně příznivější demografický vývoj ve srovnání s celostátním úhrnem. Reprodukce obyvatelstva kraje se v posledních letech zpomalila, avšak nadále byla relativně příznivější než v jiných oblastech republiky. Snížila se realizovaná plodnost žen v kraji, přesto je stále na nadprůměrné úrovni. Úmrtnost je na příznivě nízké hladině, ovšem v ukazatelích střední délky života (naděje dožití) kraj značně zaostává. K význačným demografickým charakteristikám kraje patří velmi příznivé věkové složení místní populace, s nízkým podílem obyvatel v poproduktivním věku a s nadprůměrným zastoupením dětí do 15 let.

Sídelní struktura Karlovarského kraje je charakteristická vysokým stupněm urbanizace, když zejména obce do dvou tisíc obyvatel jsou zastoupeny na úhrnu obyvatelstva mimořádně slabým podílem. S tím souvisí i průměrný počet obyvatel v obci, která je v krajském měřítku o 40 % lidnatější než v republikovém úhrnu. Urbanizace kraje byla po roce 1961 výrazně posilována v tom smyslu, že pětinový úbytek obyvatel nejmenších obcí byl více než kompenzován přírůstkem obyvatel ve městech s 10 tisíci a více obyvateli o 28 % výchozího stavu.

Ekonomická aktivita obyvatel Karlovarského kraje je relativně velmi vysoká, v přepočtu na obyvatele v produktivním věku připadá v kraji po hlavním městě Praze druhý nejvyšší počet ekonomicky aktivních obyvatel. Větší střediska osídlení jsou z hlediska nabídky pracovních příležitostí pro značnou část obyvatel menších obcí natolik atraktivní, že kraj vykazuje nadprůměrnou vyjížďkovost pracujících za prací. Určitým handicapem místních obyvatel je nízký stupeň jejich vzdělání.

Příznivý populační vývoj Karlovarského kraje vyvolal potřebu rozsáhlejší bytové výstavby. V dlouhodobém vývoji patřil kraj ke krajům s nejrychleji se rozvíjejícím bytovým fondem, když progresivněji rostl počet bytů jen ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Kraj se vyznačuje příznivě nízkou neobydleností bytového fondu.

Potřeba pokrýt rychlý přírůstek obyvatelstva novou bytovou výstavbou vedla v Karlovarském kraji k poměrně rychlému nárůstu bytového fondu a k nadprůměrnému zvýšení vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem (v roce 2001 již zde připadlo více bytů na 1 000 obyvatel než v republikovém průměru).

V období 1997-2001 však bylo v Karlovarském kraji dokončeno v přepočtu na 1 000 obyvatel jen 1,50 bytů. Touto hodnotou kraj výrazně zaostával za celostátním průměrem (2,12 dokončených nových bytů na 1 000 obyvatel ročně). Malá tradice individuální zástavby se projevila v nízkém podílu rodinných domů mezi dokončenými byty v uvedeném pětiletí (48,8 % proti 53,3 % v úhrnu České republiky).

V průměru posledního pětiletí 1997-2001 se v Karlovarském kraji, na rozdíl od úhrnu České republiky, nejintenzivněji stavělo v nejmenších obcích s méně než dvěma tisíci obyvateli. Naopak ve městech s 5-10 tisíci bylo v tomto pětiletém období dokončeno v přepočtu na 1 000 obyvatel pouze 1,10 bytu. Ze třinácti měst kraje s 5 tisíci a více obyvateli vykázal pouze Ostrov nadprůměrnou intenzitu bytové výstavby. Z obcí s více než dvěma tisíci obyvateli je nutno vyzdvihnout rozsáhlou bytovou výstavbu v Nové Roli, kde bylo (především pro potřeby pracujících v Karlových Varech) postaveno v ročním průměru více než pět bytů na 1 000 obyvatel.

Analýza Karlovarského kraje z hlediska počtu a struktury jeho obyvatelstva a z hlediska osídlení podle nových správních obvodů a podle velikostních skupin obcí nemohla využít ostatních ukazatelů zjištěných sčítáním lidu, domů a bytů 2001, protože podrobná definitivní data budou k dispozici teprve během roku 2003. Jde hlavně o podrobné ekonomické charakteristiky (odvětvová příslušnost ekonomicky aktivních obyvatel) a ukazatele kvality bytového fondu a bydlení. Stane se tak v rámci souborné analýzy censu 2001 za všechny kraje České republiky.

Tab. 1 Území a obyvatelstvo Karlovarského kraje 1. března 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Nadmořská výška v m 1)

Rozloha v km2

Počet obyvatel

Podíl obyva-
telstva
v %

Počet
obyvatel
na 1 km2

Obce

počet
obcí

průměrná
rozloha
v km2

průměrný
počet
obyvatel

666

143,74

17 041

5,6

119

5

28,75

3 408

Cheb

459

496,88

49 655

16,3

100

21

23,66

2 365

Karlovy Vary

447

1 196,52

90 534

29,7

76

40

29,91

2 263

Kraslice

514

264,66

14 106

4,6

53

8

33,08

1 763

Mariánské Lázně

578

405,39

25 143

8,3

62

14

28,96

1 796

Ostrov

398

318,27

28 363

9,3

89

14

22,73

2 026

Sokolov

401

488,94

79 501

26,1

163

30

16,30

2 650

Celkem

495

3 314,40

304 343

100,0

92

132

25,11

2 306

1) Nadmořská výška sídla správního obvodu.

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

16 147

17 558

17 368

16 502

17 041

8,7

-1,1

-5,0

3,3

5,5

Cheb

39 944

43 878

47 710

47 842

49 655

9,8

8,7

0,3

3,8

24,3

Karlovy Vary

88 280

92 157

95 486

91 822

90 534

4,4

3,6

-3,8

-1,4

2,6

Kraslice

14 503

15 725

14 930

14 078

14 106

8,4

-5,1

-5,7

0,2

-2,7

Mariánské Lázně

23 652

24 080

25 387

25 512

25 143

1,8

5,4

0,5

-1,4

6,3

Ostrov

31 646

30 148

30 600

27 684

28 363

-4,7

1,5

-9,5

2,5

-10,4

Sokolov

64 707

74 564

80 514

78 545

79 501

15,2

8,0

-2,4

1,2

22,9

Celkem

278 879

298 110

311 995

301 985

304 343

6,9

4,7

-3,2

0,8

9,1

Tab. 3 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle velikostních skupin obcí

Velikostní skupina obcí

Počet trvale bydlících obyvatel

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období

1.3.1961

1.12.1970

1.11.1980

3.3.1991

1.3.2001

1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

1961-2001

Absolutní počet

Do 2 000

74 531

67 379

60 350

54 223

58 325

-7 152

-7 029

-6 127

4 102

-16 206

2 000- 4 999

36 249

38 296

38 154

36 435

37 567

2 047

-142

-1 719

1 132

1 318

5 000- 9 999

34 783

38 485

38 841

37 748

37 656

3 702

356

-1 093

-92

2 873

10 000 a více

133 316

153 950

174 650

173 579

170 795

20 634

20 700

-1 071

-2 784

37 479

Celkem

278 879

298 110

311 995

301 985

304 343

19 231

13 885

-10 010

2 358

25 464

Relativní počet 1)

Do 2 000

26,7

22,6

19,3

18,0

19,2

-9,6

-10,4

-10,2

7,6

-21,7

2 000- 4 999

13,0

12,8

12,2

12,1

12,3

5,6

-0,4

-4,5

3,1

3,6

5 000- 9 999

12,5

12,9

12,4

12,5

12,4

10,6

0,9

-2,8

-0,2

8,3

10 000 a více

47,8

51,6

56,0

57,5

56,1

15,5

13,4

-0,6

-1,6

28,1

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

6,9

4,7

-3,2

0,8

9,1

1) V levé části struktura osídlení, v pravé části intercensální změny v počtu obyvatelstva v %.

Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Věková skupina v procentech

Index mládí 1)

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

1970

1991

2001

26,3

22,6

17,2

62,2

62,7

67,0

11,5

14,7

15,7

229,0

153,9

109,3

Cheb

24,8

21,5

16,5

65,4

63,6

67,6

9,8

15,0

15,8

252,8

143,3

104,4

Karlovy Vary

23,7

20,2

15,5

64,8

62,7

65,7

11,6

17,1

18,8

204,7

118,5

82,5

Kraslice

28,0

23,1

17,6

62,2

63,5

66,7

9,8

13,4

15,8

286,1

173,0

111,6

Mariánské Lázně

23,4

21,2

15,5

64,7

62,7

66,4

12,0

16,1

18,1

194,7

131,4

85,9

Ostrov

27,6

22,1

16,6

64,2

62,9

66,3

8,2

14,9

17,1

336,7

148,4

96,5

Sokolov

29,5

23,2

18,5

62,3

65,2

66,8

8,2

11,6

14,7

362,0

200,3

126,1

Celkem

26,1

21,7

16,7

63,9

63,5

66,5

10,0

14,7

16,7

259,3

147,4

100,2

1) Počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let.

Tab. 5 Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet obyvatel podle stupně vzdělání - absolutně

Počet obyvatel podle stupně vzdělání – v procentech

Index
vzdě
lání1)

Počet let školního vzdě-
lání 2)

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiš-těno

základní

střední odborné

úplné střední

vysoko-školské

nezjiš-těno

4 488

5 525

3 256

514

319

31,8

39,2

23,1

3,6

2,3

65,9

11,04

Cheb

11 805

15 437

11 126

2 276

789

28,5

37,3

26,9

5,5

1,9

69,6

11,31

Karlovy Vary

19 984

28 438

21 839

5 495

725

26,1

37,2

28,6

7,2

0,9

72,9

11,49

Kraslice

3 680

4 887

2 495

368

195

31,7

42,0

21,5

3,2

1,7

66,7

11,00

Mariánské Lázně

5 389

7 874

6 037

1 521

407

25,4

37,1

28,4

7,2

1,9

72,7

11,50

Ostrov

6 891

9 311

6 001

1 193

268

29,1

39,3

25,4

5,0

1,1

69,7

11,22

Sokolov

20 527

25 837

14 597

2 704

1 116

31,7

39,9

22,5

4,2

1,7

66,6

11,07

Celkem

72 764

97 309

65 351

14 071

3 819

28,7

38,4

25,8

5,6

1,5

69,8

11,28

1) Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 15 let.

2) Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).

Tab. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních osob

Počet pracujících

Podíl
ekonom. aktivních osob v %

Počet
ekonomicky aktivních na 100 obyv.
ve věku
15-59 let

Vyjížděj. za prací mimo obec
trvalého pobytu

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

v % z počtu
pracují-cích

abs.

v %

abs.

v %

9 032

4 109

45,5

8 384

3 874

46,2

5,6

79,1

2 687

32,0

Cheb

26 953

12 180

45,2

24 467

11 140

45,5

16,6

80,3

8 505

34,8

Karlovy Vary

48 385

22 038

45,5

42 944

19 625

45,7

29,8

81,3

16 156

37,6

Kraslice

7 361

3 267

44,4

6 437

2 893

44,9

4,5

78,3

3 014

46,8

Mariánské Lázně

13 470

6 250

46,4

12 361

5 803

46,9

8,3

80,7

5 302

42,9

Ostrov

15 207

6 772

44,5

13 526

6 073

44,9

9,4

80,9

6 804

50,3

Sokolov

41 939

18 844

44,9

36 772

16 663

45,3

25,8

78,9

20 806

56,6

Celkem

162 347

73 460

45,2

144 891

66 071

45,6

100,0

80,2

63 274

43,7

Tab. 7 Pohyb obyvatelstva 1991-2000 podle správních obvodů obcí
s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2000

Admin. změny a opra-vy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

16 497

1 773

1 718

55

3 147

3 042

105

160

16 657

0

10,63

10,30

0,33

18,86

18,23

0,63

0,96

Cheb

47 808

5 198

4 810

388

8 908

9 303

-395

-7

47 801

0

10,81

10,00

0,81

18,52

19,34

-0,82

-0,01

Karlovy Vary

91 861

8 826

9 969

-1 143

19 253

18 678

575

-568

91 293

0

9,64

10,88

-1,25

21,02

20,39

0,63

-0,62

Kraslice

14 119

1 539

1 356

183

4 057

4 058

-1

182

14 301

0

10,77

9,49

1,28

28,40

28,41

-0,01

1,27

Mariánské Lázně

25 502

2 354

2 675

-321

6 191

5 975

216

-105

25 397

0

9,18

10,43

-1,25

24,15

23,31

0,84

-0,41

Ostrov

27 683

3 036

2 737

299

6 984

6 551

433

732

28 415

0

10,80

9,73

1,06

24,84

23,30

1,54

2,60

Sokolov

78 454

9 438

6 986

2 452

21 758

22 128

-370

2 082

80 536

0

11,79

8,73

3,06

27,18

27,64

-0,46

2,60

Celkem

301 924

32 164

30 251

1 913

70 298

69 735

563

2 476

304 400

0

10,56

9,94

0,63

23,09

22,90

0,18

0,81

Tab. 8 Pohyb obyvatelstva 1991-2000 podle velikostních skupin obcí

Velikostní
skupina obcí

Počet obyvatel k 1.1.1991

Naro- zení

Zemřelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

Počet obyvatel k 31.12.2000

Admin. změny a opra-vy ČSÚ

Naro- zení

Zem- řelí

Přirozený přírůstek (úbytek)

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Mig- rační saldo

Pří- růstek (úbytek) celkem

absolutně

na 1000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně

Do 2 000

174 029

17 483

17 078

405

30 906

33 308

-2 402

-1 997

171 508

-524

10,06

9,82

0,23

17,78

19,16

-1,38

-1,15

2 000- 4 999

38 089

4 110

3 803

307

8 428

8 776

-348

-41

37 722

-326

10,85

10,04

0,81

22,25

23,17

-0,92

-0,11

5 000- 9 999

36 342

4 379

3 570

809

10 557

9 895

662

1 471

37 813

0

11,71

9,55

2,16

28,23

26,46

1,77

3,93

10 000 a více

53 464

6 192

5 800

392

20 407

17 756

2 651

3 043

57 357

850

11,19

10,48

0,71

36,87

32,08

4,79

5,50

Celkem

301 924

32 164

30 251

1 913

70 298

69 735

563

2 476

304 400

0

10,56

9,94

0,63

23,09

22,90

0,18

0,81

Tab. 9 Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí
s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Úhrn trvale obydlených domů

Počet trvale obydlených rodinných domů

Podíl rodinných domů v % z úhrnu trvale obydlených domů

Počet neobydlených domů

Přírůstek (úbytek) neobydlených domů
1991-2001

1991

2001

1991

2001

1991

2001

absolutně

v % z úhrnu domů

abso-lutně

v % stavu
r. 1991

1991

2001

1991

2001

2 467

2 669

1 728

2 102

70,0

78,8

265

260

9,7

8,9

-5

-1,9

Cheb

5 155

5 631

2 940

3 814

57,0

67,7

504

572

8,9

9,2

68

13,5

Karlovy Vary

10 128

10 629

6 582

7 426

65,0

69,9

1 006

1 391

9,0

11,6

385

38,3

Kraslice

2 046

2 224

1 584

1 826

77,4

82,1

408

439

16,6

16,5

31

7,6

Mariánské Lázně

3 260

3 455

1 998

2 496

61,3

72,2

278

413

7,9

10,7

135

48,6

Ostrov

3 179

3 417

2 068

2 381

65,1

69,7

457

526

12,6

13,3

69

15,1

Sokolov

7 164

7 641

4 647

5 426

64,9

71,0

588

629

7,6

7,6

41

7,0

Celkem

33 399

35 666

21 547

25 471

64,5

71,4

3 506

4 230

9,5

10,6

724

20,7

Tab. 10 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle správních obvodů obcí
s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek (úbytek) trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek (úbytek)
neobydle-ných bytů 1991-2001
v % výcho-zího stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % výchozích stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-
-2001

1991
-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

4 865

5 509

5 809

5 828

6 380

1 515

552

31,1

9,5

461

588

8,4

27,5

Cheb

11 096

13 487

16 235

17 494

18 569

7 473

1 075

67,3

6,1

1 190

1 456

7,3

22,4

Karlovy Vary

25 902

29 445

32 643

34 220

35 272

9 370

1 052

36,2

3,1

2 486

3 199

8,3

28,7

Kraslice

4 326

4 866

4 978

5 096

5 335

1 009

239

23,3

4,7

646

684

11,4

5,9

Mariánské Lázně

6 520

7 164

8 394

9 155

9 587

3 067

432

47,0

4,7

493

962

9,1

95,1

Ostrov

8 873

8 951

9 788

9 761

10 484

1 611

723

18,2

7,4

705

944

8,3

33,9

Sokolov

18 722

22 749

26 022

28 583

30 286

11 564

1 703

61,8

6,0

1 744

1 740

5,4

-0,2

Celkem

80 304

92 171

103 869

110 137

115 913

35 609

5 776

44,3

5,2

7 725

9 573

7,6

23,9

Tab. 11 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle velikostních skupin obcí

Velikostní skupina obcí

Počet trvale obydlených bytů

Přírůstek (úbytek) trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů

Přírůstek (úbytek)
neobydle-ných bytů 1991-2001
v % výcho-zího stavu

1961

1970

1980

1991

2001

absolutně

v % výchozích stavů

1991

2001

1961-2001

1991-2001

1961-
-2001

1991
-2001

abs.

v % z úhr-
nu bytů

Do 2 000

20 879

19 932

19 461

18 564

20 258

-621

1 694

-3,0

9,1

2 702

2 903

12,5

7,4

2 000- 4 999

10 211

11 257

12 167

12 676

13 536

3 325

860

32,6

6,8

1 224

1 343

9,0

9,7

5 000- 9 999

10 126

11 811

12 754

13 590

14 099

3 973

509

39,2

3,7

968

1 166

7,6

20,5

10 000 a více

39 088

49 171

59 487

65 307

68 020

28 932

2 713

74,0

4,2

2 831

4 161

5,8

47,0

Celkem

80 304

92 171

103 869

110 137

115 913

35 609

5 776

44,3

5,2

7 725

9 573

7,6

23,9

Tab. 12 Vybavenost obyvatelstva byty 1961-2001 a nová bytová výstavba 1997-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Správní obvod obce
s rozšířenou působností

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

Počet bytů dokončených 1997-2001

Podíl bytů v rodin. domech
z úhrnu dokon-čených bytů 1997-2001
(v %)

Počet bytů dokončených 1997-2001 na 1 000
obyv. ročně

absolutně

rozdíl v %
vých. stavů

cel-kem1)

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

1961

1991

2001

1961-2001

1991-2001

301,3

353,2

374,4

24,3

6,0

108

51

21

36

47,2

1,30

Cheb

277,8

365,7

374,0

34,6

2,3

310

152

127

31

49,0

1,30

Karlovy Vary

293,4

372,7

389,6

32,8

4,5

849

473

346

30

55,7

1,90

Kraslice

298,3

362,0

378,2

26,8

4,5

32

15

11

6

46,9

0,40

Mariánské Lázně

275,7

358,9

381,3

38,3

6,3

137

85

30

22

62,0

1,10

Ostrov

280,4

352,6

369,6

31,8

4,8

273

126

134

13

46,2

1,90

Sokolov

289,3

363,9

381,0

31,7

4,7

578

213

278

87

36,9

1,40

Celkem

288,0

364,7

380,9

32,3

4,4

2 287

1 115

947

225

48,8

1,50

1) Včetně nástaveb a přístaveb; v letech 1999 až 2001 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou
a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor

2) Pouze v letech 1999 až 2001; byty v domech s peč. službou a v domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor.

Tab. 13 Vybavenost obyvatelstva byty 1961-2001 a nová bytová výstavba 1997-2001 podle velikostních skupin obcí

Velikostní skupina obcí

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

Počet bytů dokončených 1997-2001

Podíl bytů v rodin. domech
z úhrnu dokon-čených bytů 1997-2001
(v %)

Počet bytů dokončených 1997-2001 na 1 000 obyv. ročně

absolutně

rozdíl v %
výchozích stavů

celkem1)

v rodin. domech

v byto-vých
domech

v ostat-
ních bu-
dovách2)

1961

1991

2001

1961-2001

1991-2001

Do 2 000

280,1

342,4

347,3

24,0

1,5

574

408

111

55

71,1

2,00

2 000- 4 999

281,7

347,9

360,3

27,9

3,6

289

113

134

42

39,1

1,50

5 000- 9 999

291,1

360,0

374,4

28,6

4,0

213

112

90

11

52,6

1,10

10 000 a více

293,2

376,2

398,3

35,8

5,9

1 211

482

612

117

39,8

1,40

Celkem

288,0

364,7

380,9

32,3

4,4

2 287

1 115

947

225

48,8

1,50

1) Včetně nástaveb a přístaveb; v letech 1999 až 2001 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor

2) Pouze v letech 1999 až 2001; byty v domech s peč. službou a v domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor.

Tab. 14 Obce s nejvyšším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2001

Obec

Dokončené byty celkem

Obec

Dokončené byty celkem

počet

na 1000 obyv. ročně

z úhrnu bylo
v rodinných domech

počet

na 1000 obyv. ročně

z úhrnu bylo
v rodinných domech

abs.

v %

abs.

v %

Karlovy Vary

483

1,8

254

52,6

Skalná

28

3,5

20

71,4

Ostrov

196

2,2

57

29,1

Dalovice

25

2,7

19

76,0

Cheb

136

0,9

65

47,8

Dolní Rychnov

25

4,1

20

80,0

Sokolov

122

1,0

22

18,0

Božičany

20

6,7

4

20,0

Chodov (obvod Sokolov)

111

1,5

24

21,6

Krásno

20

6,6

4

20,0

Nová Role

106

5,3

28

26,4

Merklín

18

3,4

18

100,0

99

1,6

42

42,4

Kyselka

18

5,4

18

100,0

Mariánské Lázně

64

0,9

18

28,1

Velká Hleďsebe

18

1,7

18

100,0

Nejdek

55

1,3

26

47,3

Dolní Žandov

17

2,9

5

29,4

Horní Slavkov

52

1,7

15

28,8

Loket

16

1,0

16

100,0

Plesná

38

3,9

2

5,3

Šemnice

15

6,6

15

100,0

Luby

36

3,0

11

30,6

Staré Sedlo

15

4,2

15

100,0

Kynšperk nad Ohří

36

1,4

21

58,3

Jenišov

13

8,1

13

100,0

Březová (obvod Sokolov)

31

2,3

4

12,9

Valy

12

8,1

12

100,0

Lomnice

31

5,9

7

22,6

Boží Dar

11

17,1

10

90,9

Habartov

31

1,1

13

41,9

Nové Sedlo

11

0,8

11

100,0

Františkovy Lázně

30

1,1

30

100,0

Svatava

11

1,6

11

100,0

Kolová

29

10,5

29

100,0

Teplá

10

0,6

8

80,0

Vintířov

29

5,6

2

6,9

Rotava

10

0,6

3

30,0



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |