VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 21 |
znak |
Doklady o osadě ležící poblíž Brna se v písemných pramenech vyskytují od roku 1237. Fara je v Troubsku doložena od první poloviny 14. století a z konce 15. století pochází první zmínka o místní tvrzi. Po roce 1542 náležel větší díl vsi Munkům z Ejvančic (Ivančic), z nichž Vilém prodal roku 1609 troubský statek majiteli nedalekých Rosic Karlovi staršímu ze Žerotína. Jako příslušenství tvrze je tehdy mimo jiné zmiňován dvůr, mlýn a pivovar. Společné vlastníky s Rosicemi mělo Troubsko až do roku 1731. Z dalších majitelů zdejšího zámku nelze opominout Sekory ze Seckenbergu, za jejichž vlády byl například vybudován nový barokní kostel. Troubsko, v němž v roce 1900 žilo o něco málo více než devět set obyvatel, jich má v současnosti okolo tisíce pěti set.
Pro potřeby většího dílu vsi byl v roce 1662 pořízen typář s vinným keřem, nožem a radlicí. Menší díl vsi, který náležel brněnským jezuitům, užíval pečeť s krojidlem, nožem a radlicí. Po roce 1918 si obec nechala zhotovit razítko přebírající s drobnými odchylkami pečetní znamení většího dílu. Z téže předlohy vychází i návrh znaku Troubska výtvarně zpracovaný Janem Bukovanským a udělený obci předsedou PS PČR 29. března 1993. V modrém štítu je vpravo zlatý stonek vinné révy se dvěma hrozny a třemi listy, vlevo jsou vedle sebe stříbrný vinařský nůž a stříbrné krojidlo.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR