VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 21
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

rozhovor

s Ing. Pavlem Bradíkem,
hejtmanem Královéhradeckého kraje

Spolupráce na mezinárodní úrovni má zelenou

Struktura zdejšího kraje se vyznačuje obrovskými sociálními, ekonomickými, přírodními i ekologickými rozdíly. Jak chcete dosáhnout vyváženého růstu celého regionu?

Rozdíly mezi jednotlivými okresy i uvnitř nich jsou dány geograficky i historicky. V některých případech jsou opravdu propastné. Stačí porovnat Královéhradecko a Broumovsko. Okres Hradec Králové měl díky daňové výtěžnosti dostatek peněz, což se projevilo v sociální oblasti, ve zdravotnictví i na jeho infrastruktuře. Broumovsko je známé krásnou, ekologicky čistou krajinou, ovšem zdejší osídlení, tvořené malými obcemi s minimálním počtem obyvatel a neexistence průmyslu, k jeho rozvoji příliš nepřispívá. Základním dokumentem, který určuje směry vývoje našeho kraje je Program rozvoje kraje. Vytýčili jsme v něm několik priorit, jde o ekonomický rozvoj a podporu podnikání, lidské zdroje, rozvoj infrastruktury a trvale udržitelný rozvoj venkova a životního prostředí. Zmíněný dokument obsahuje pro každou oblast výhled, analýzu stavu i cesty vedoucí k zlepšení. Postupně se je budeme snažit naplňovat.

Jak chcete své představy naplňovat, když kraje mají minimální daňové příjmy a dotace, které dostáváte jsou výhradně účelové?

Věřím, že vláda splní svůj slib a udělá daňovou reformu a připraví novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní tak, aby kraje měly vlastní daňové příjmy. V současné době participují kraje na sdílených daních jen 3,1 procenta, zatímco obce 50 procenty. Nesdílené daně jsou krajům vykrývány dotacemi ze státního rozpočtu, respektive z rozpočtů resortů. Tady je namístě otázka: Proč kraje vůbec vznikly? Mají-li být samosprávné, měly by mít vlastní příjmy, a ne dostávat omašličkované peníze na školy, muzea, kulturu nebo dokonce na platy úředníků. Stávající systém financování nemá se samosprávou totiž nic společného, pouze naplňujeme vize centra. Kraje ale mají vlastní představy, vlastní programy, a chtějí je pochopitelně naplňovat, což bez peněz opravdu nejde.

Jak hodnotíte ve srovnání s minulými léty možnosti letošního rozpočtu? Najdou se v něm prostředky i na takové věci jako je kultura nebo ochrana památek?

Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje schválilo rozpočet jako vyrovnaný již v prosinci loňského roku, čímž jsme se vyhnuli provizoriu. Příjmy a výdaje dosáhly 1,755 miliardy korun. Díky účelovým dotačním transferům ze státního rozpočtu respektive z rozpočtů jednotlivých resortů bychom měli během roku navýšit objem rozpočtu na 6 miliard. Kraj přitom může do kapitálových výdajů uvolnit pouze 200 milionů, ostatní prostředky v objemu 5,8 miliardy jsou ryze mandatorní. Největší část půjde na provozní výdaje na základní a střední školství. Další investice budou směrovány na opravu a údržbu havarijního stavu komunikací II. a III. třídy a na zdravotnictví. Kulturní památky nejsou v letošním roce řešeny. Prostředky na ně měly kraje dostat z Ministerstva kultury, které na tyto účely vyčlenilo 150 milionů, protože se ale tyto prostředky údajně ztratily, přišel jen náš kraj o 18 milionů. Nahradit je nemáme z čeho. Za aktivní účasti transferů ze státního rozpočtu zvládneme pokrýt provozní náklady 192 příspěvkových organizací, které náš kraj zřídil k 1. lednu 2003, provozní výdaje vlastního zastupitelstva a krajského úřadu. Na jakékoliv rozvojové aktivity a dotační tituly obcím na nedostatečnou infrastrukturu nám chybějí prostředky.

Co očekáváte od připravované novely zákona o rozpočtovém určení daní?

Doufám, že vláda rozhodne o systému jako celku, tzn. že se vzdá rozhodování o části daňových příjmů na centrální úrovni ve prospěch krajů a obcí. Zatím pouze 20 procent výdajů krajů je kryto z jejich daňových příjmů, u obcí tento podíl představuje 50 procent. V rámci předpokládaných 6 miliard, které by měl rozpočet Královéhradeckého kraje dosáhnout v letošním roce, činí pouze 700 milionů sdílených daní daňová výtěžnost. Zbytek, tj. 5,3 miliardy, jsou víceméně dotační transfery ze státního rozpočtu. Tento systém financování krajů není udržitelný, je nutné na kraje delegovat odpovídající objem daňových příjmů a zabránit tak oklešťování jejich rozhodovacích pravomocí.

Které problémy v kraji vás tíží nejvíce?

Problémem číslo jedna jsou samozřejmě finance, hned po nich následuje dálnice D 11. Její výstavba nepokračuje tak, jak bychom potřebovali, a to přesto, že vláda na svém výjezdním zasedání v Hradci Králové slíbila urychlení výstavby dálnice

D 11, dokonce ji zahrnula i do svého Programového prohlášení. Proto jsme očekávali, že se celá věc urychlí. Opak je ale pravdou. Stále ještě nejsou vykoupeny pozemky. A i když jsou peníze na výstavbu údajně zablokovány, v majetkoprávních věcech se nedaří postupovat tak, jak bychom si přáli. Dalším, pro nás zatím neřešitelným problémem, je havarijní stav komunikací II. a III. třídy, kde jsou potřebné opravy odhadnuty zhruba na 4 miliardy korun. Musíme vyřešit zadluženost nemocnic a sociálních ústavů a udělat v tom pořádek. Zatím máme ukončen soupis dluhů a audity velkých nemocnic. S Ministerstvem zdravotnictví jsme zahájili jednání o úhradě dluhů vzniklých ještě předtím, než přešla zdravotnická zařízení pod správu kraje. Při sestavování rozpočtu jsme vyčlenili sto milionů na valorizaci mezd ve zdravotnictví. Další zdroje, přibližně 66 milionů, mohou být čerpány z přebytku za loňský rok, ovšem až po schválení závěrečného účtu. Zbytek by měl uvolnit stát, zatím máme slíbeno asi 17 milionů na záchrannou službu. Protože tohle všechno zdaleka nestačí, musíme čerpat i z rezerv jiných oblastí, což bude samozřejmě na úkor celkového rozvoje kraje.

Začátkem roku bylo převedeno na kraje zhruba 84 procent organizací zřizovaných bývalými okresními úřady. O jaké organizace se jednalo a kde byly při jejich převodu potíže?

Celkem převzal kraj 43 organizací. Přešla na nás zařízení zdravotnická, sociální, životního prostředí i kulturní. Ve všech oblastech jsou neuvěřitelné problémy. Největší budou pravděpodobně ve zdravotnictví, protože jde o velmi citlivou oblast. Jedním z prvních kroků, které jsme byli nuceni udělat, bylo zredukování ordinačních hodin u Lékařské služby první pomoci. Dnes už je v Královéhradeckém kraji poskytována první pomoc pouze do 22 hodin, potom přechází tzv. přednemocniční neodkladná péče na Zdravotnickou záchrannou pomoc. Záchrannou pomoc posilujeme technicky i personálně. Máme dvanáct výjezdových skupin, které jsou schopny pokrýt území celého kraje a dojet ke každému pacientovi včas. Do budoucna bychom rádi viděli jednotný systém záchranné služby. Z tohoto důvodu také vybavujeme sanitky rychlé záchranné pomoci prostředky komunikace tak, aby tento systém mohl fungovat i v rámci záchranného integrovaného systému.

Od letošního roku zabezpečují kraje také dopravní obslužnost. Stačí vám na její zajištění vlastní prostředky nebo do financování dopravní obslužnosti zapojíte i obce?

Část prostředků na zajištění základní dopravní obslužnosti jsme dostali od státu, část jsme vyčlenili z rozpočtu kraje. A protože doposud byla dopravní obslužnost v každém okrese našeho kraje zajišťována jinak, sjednotili jsme pravidla a řekli, že na krytí základní dopravní obslužnosti se obce podílet nebudou. Na její zabezpečení jsme zřídili společnost OREDO. Jejím úkolem je zajistit stejné podmínky pro všechny a jednat s dopravci. Cílem je integrovaný dopravní systém. V budoucnu by tak měla občanovi stačit k dopravě po celém kraji jedna karta a jeden jízdní řád.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2003.

Ludmila Křížová



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |