VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 21
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

JUDr. Ladislav Jouza,
odborník na pracovní právo

Mateřská a rodičovská dovolená
podle novely zákoníku práce

V souladu se směrnicí č. 96/34/EC, o rodičovském volnu, novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb. zavedla od 1. ledna 2001 rodičovskou dovolenou. Důvodem je vytvořit rovnost mužů a žen v pracovněprávních vztazích a zajistit, aby nárok na pracovní volno z důvodu péče o dítě do tří let věku mohl vzniknout jak matce, tak i otci dítěte. Podle směrnice je právo na rodičovské volno individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka nebo otec, nebo oba současně. Stejné právo směrnice přiznává i osobám, které dítě převzaly do své péče. Zaměstnavatel je proto povinen poskytnout matce dítěte v rozsahu, o jaký požádá, rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené (mateřská dovolená se poskytuje v délce 28, popřípadě 37 týdnů). Rodičovská dovolená v tomto případě nahradí dosavadní další mateřskou dovolenou. Otci dítěte je zaměstnavatel povinen poskytnout na jeho žádost rodičovskou dovolenou od narození dítěte po dobu, o kterou požádá. Rodičovskou dovolenou však i otec může čerpat nejdéle do tří let věku dítěte.

Délka mateřské a rodičovské dovolené

Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do své trvalé péče. Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře.

Mateřská dovolená je tedy pouze u matky dítěte, a to v délce 28, případně 37 týdnů, a po uplynutí této doby matka dítěte čerpá mateřskou dovolenou. Otec dítěte může čerpat rodičovskou dovolenou, a to již od narození dítěte. Další mateřská dovolená jako pojem neexistuje.

Návaznost rodičovské dovolené na mateřskou dovolenou

V souvislosti s péčí o narozené dítě náleží ženě mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, která se poskytuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Žena může nastoupit mateřskou dovolenou dříve než šest týdnů před porodem, nejdříve však osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Může též nastoupit mateřskou dovolenou i později než 6 týdnů před porodem, povolí-li to lékař se zřetelem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám.

Mateřská dovolená nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě končit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Rodičovská dovolená ženy

Po vyčerpání mateřské dovolené (tzv.) placené má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do tří let věku dítěte. Tato rodičovská dovolená (dříve další mateřská dovolená) se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, vždy nejméně na dobu jednoho měsíce. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne.

Rodičovská dovolená muže

Rodičovskou dovolenou může muž nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně jako nároky ženy - podle toho, zda muž je uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů) nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po třech letech věku dítěte).

Kdo dostane rodičovský příspěvek

Novela zákoníku práce umožňuje, aby rodičovskou dovolenou čerpali oba rodiče. Nárok na rodičovský příspěvek však vzniká jen jednomu z nich.

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že rodič osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Omezení výdělečné činnosti

Aby se rodič plně mohl věnovat výchově dítěte, je stanoven zákaz výdělečné činnosti, kromě nepatrného pracovního úvazku, aby i přes takovou výdělečnou činnost měl dost času věnovat se péči o dítě.

Rodič má nárok na tento příspěvek jen tehdy, nemá-li v době péče o dítě nárok na příjem z výdělečné činnosti, ani nepobírá nepeněžité dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podporu v nezaměstnanosti) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.

Je však možné, aby rodič dostával rodičovský příspěvek a přitom měl malý pracovní úvazek. Jeho příjem ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění nesmí však přesáhnout částku na osobní potřeby u tohoto rodiče.

Koná-li rodič výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, náleží rodičovský příspěvek jen za kalendářní měsíce, v nichž není tento rodič povinen platit zálohu na pojistné na důchodové pojištění a není v době, kdy neplatí tyto zálohy, výdělečně činný, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti.

Předčasný návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené

Jestliže se bude vracet předčasně do práce žena nebo muž z rodičovské dovolené – tedy až do tří let věku dítěte – je zaměstnavatel rovněž povinen jim tento návrat umožnit. Protože má v tomto případě pouze povinnost zařadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě, neznamená tento návrat pro zaměstnavatele zpravidla nic jiného, než že bude muset zvážit, zda a na jaké pracovní místo a práci předisponuje tuto zaměstnankyni nebo zaměstnance v rámci jejich pracovní smlouvy.

Ke změně pracovní smlouvy, především druhu práce, může však dojít jen po dohodě zaměstnavatele se zaměstnankyní (zaměstnancem). Bez souhlasu je možné převést na jinou práci jen za podmínek uvedených v § 37 zák. práce.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |