VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 18
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

poradna

Pracovní právo
Jiná výdělečná činnost

V jakém případě může úředník územního samosprávného celku pobírat finanční odměnu vedle svého platu?

Petr Popelář,
Suchá Loz



Odpovídá:
JUDr. Ladislav Jouza,
odborník na pracovní právo

Úředník územního samosprávného celku nesmí být podle nového zákona č. 312/2002 Sb. členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. Jedná se tedy o podnikatelské subjekty, jako jsou například obchodní společnosti, družstva apod. Úředník však může být do uvedených orgánů podnikatelských subjektů vyslán územním celkem, pak mu ovšem nenáleží za tuto činnost odměna.

Řídícími orgány jsou mj. představenstva akciové společnosti a představenstva družstva, jednatelé společnosti s ručením omezeným, kompletáři komanditní společnosti a u veřejné obchodní společnosti každý ze společníků, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Ve všech uvedených případech jde o statutární orgány. Kontrolními orgány jsou mj. dozorčí rada akciové společnosti nebo kontrolní komise družstva. Výdělečnou činností není však finanční vklad do obchodní společnosti, neboť je nutno rozeznávat členský a zaměstnanecký poměr. Při peněžním vkladu do společnosti se zpravidla jedná jen o členský vztah, bez osobního podílu člena na činnosti společnosti a řídícího nebo kontrolního orgánu.

Na rozdíl od služebního zákona, který upravuje pracovněprávní vztahy zaměstnanců státu a jeho organizačních složek (účinnost od 1. ledna 2004), zákon o úřednících samosprávných celků neobsahuje úplný zákaz jiné výdělečné činnosti. Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem územního celku. Souhlas si však musí vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji bude vykonávat v pracovněprávním vztahu (vedlejší pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), občanskoprávním vztahu nebo jako podnikání (například podle živnostenského oprávnění).

Úředník potřebuje souhlas zaměstnavatele i k výkonu činnosti podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Ke vzniku dohody o pracovní činnosti je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle obou – zaměstnavatele a zaměstnance. Proto zákoník práce také požaduje, aby tyto dohody byly sjednávány písemně a nedodržení písemné formy má za následek neplatnost takové dohody. Rovněž je nutno vzít v úvahu, že podle této dohody může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže je tedy týdenní pracovní doba u zaměstnavatele 40 hodin týdně, může rozsah dohody být do 20 hodin týdně.

Jedná se o počet hodin v čtyřtýdenním průměru. Znamená to, že zaměstnanec může jeden týden například odpracovat 40 hodin, druhý týden nemusí pracovat vůbec a třetí týden třeba jen 20 hodin. V čtyřtýdenním průměru to však nesmí být více, než polovina stanovené týdenní pracovní doby.

Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Při dohodách uzavíraných na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobným způsobem jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, případně pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí z jakéhokoliv důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

Dohodu o provedení práce uzavírá (písemně nebo ústně) zaměstnavatel se zaměstnancem tehdy, jestliže pracovní úkol není možné zajistit zaměstnanci v rámci plnění jejich povinnosti z pracovního poměru buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné činnosti zaměstnavatele, nebo proto, že to výlučně vyžaduje povaha takového úkolu.

Dohodu uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzniká souhlasným a vzájemným projevem vůle účastníků – zaměstnavatele a občana. V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr.

Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně: vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon sezonní práce apod. Zaměstnavatel dohodu může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Předmětem ujednání bude dále i dohoda o čase a místě plnění pracovního úkolu a ujednání o odměně za splnění pracovního úkolu (účastníci si mohou například smluvit, že část odměny bude splatna po provedení určité části práce). Pro odměňování podle dohod neplatí žádné omezující předpisy, výše odměny záleží na smluvní volnosti obou účastníků – zaměstnance i zaměstnavatele.

Souhlas si nemusí úředník vyžadovat k činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávané pro soud nebo správní úřad, k činnosti v poradních orgánech vlády a ke správě vlastního majetku. Pokud bude vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve prospěch fyzické osoby (například odhad nemovitosti pro kupní smlouvu fyzické osoby), musí si vyžádat předchozí souhlas od územního celku.

Zákaz výdělečné činnosti úředníků se nevztahuje na správu vlastního majetku. Tím je třeba vlastnictví domu s nájemními byty, kdy vlastník byty pronajímá za úplatu, s cílem především zajistit správu tohoto majetku. Pokud by však vlastník domu poskytoval služby navíc osobním podílem vlastní práce, nad rámec správy vlastního majetku (zajišťování čistého prádla, nákup apod.), šlo by již zřejmě o výdělečnou činnost, k jejímuž výkonu by úředník potřeboval předchozí souhlas územního celku. Podobně by tomu bylo při správě majetku získaného v restituci.

Pokud by úředník vykonával výdělečnou činnost bez souhlasu samosprávného celku nebo kdyby ji na jeho pokyn neukončil, jednalo by se o porušení pracovní kázně a mohl by z tohoto důvodu dostat výpověď z pracovního poměru. Souhlas s výkonem výdělečné činnosti vydává za samosprávný celek orgán, který je podle zvláštních předpisů statutárním orgánem samosprávného celku (například podle § 69 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích plní funkci statutárního orgánu ředitel krajského úřadu).



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |