VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 18
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

JUDr. Antonín Závitkovský,
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nové úkoly pro obce s rozšířenou působností

Reforma územní veřejné správy znamenala přenesení kompetencí ze zrušených okresních úřadů především na obce s rozšířenou působností a kraje, případně na některé další orgány státu. Přechod kompetencí v sociální oblasti se týkal dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče, sociálně-právní ochrany dětí, poskytování sociálních služeb a civilní služby.

Uzavírání veřejnoprávních smluv

Obce s rozšířenou působností nebyly v některých případech schopny z nejrůznějších důvodů zabezpečit přenesený výkon státní správy. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., umožňuje uzavírat veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti. Hlavním smyslem uzavírání těchto smluv by mělo být zabezpečení výkonu státní správy. Lze uzavírat dva typy těchto smluv:

* podle ust. § 63 zákona o obcích mohou veřejnoprávní smlouvu uzavřít obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném obvodu obce s rozšířenou působností,

* podle ust. § 66 a zákona o obcích mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu.

Takto uzavírané veřejnoprávní smlouvy byly nejfrekventovanější. Týkaly se zejména sociálně-právní ochrany dětí, civilní služby, sociálních služeb nebo činnosti sociálního kurátora pro mládež a dospělé. Jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností většinou vykonává přenesený výkon státní správy za jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Celkem bylo takto uzavřeno 33 veřejnoprávních smluv. Jde však pouze o přechodné a dočasné řešení po dobu, kdy obec s rozšířenou působností nemůže zabezpečit přenesený výkon státní správy.

S právním institutem veřejnoprávních smluv neměly obce, krajské úřady, ministerstva ani ostatní ústřední správní orgány žádné zkušenosti. Zákon o obcích postup a podmínky uzavírání veřejnoprávních smluv podrobně nespecifikuje, a proto bylo nutné takový postup stanovit formou metodiky, kterou podrobně zpracovalo Ministerstvo vnitra.

Při uzavírání veřejnoprávních smluv si obce s rozšířenou působností téměř ve všech případech neuvědomily všechny povinnosti a důsledky, které pro ně z tohoto aktu vyplývají a mohou ještě v delším časovém horizontu vyplynout.

 

Spolupráce s územně samosprávnými celky

Ministerstvo práce a sociálních věcí v průběhu reformy územně veřejné správy spolupracovalo a nadále spolupracuje s územně samosprávnými celky na zabezpečení přeneseného výkonu státní správy obcemi s rozšířenou působností. Již v průběhu roku 2002 byl stanoven postup, jak krajské úřady a obce s rozšířenou působností metodicky řídit. Společně s krajskými úřady byla odsouhlasena spolupráce při zabezpečování jednotného správního rozhodování a zajištění účinné informovanosti dotčených subjektů. Výkon přenesené působnosti státní správy je nutno také kontrolovat; bylo třeba nastavit kontrolní mechanismy a provádět konkrétní kontrolní činnost, a to jak na úrovni krajských úřadů, tak na úrovni obcí s rozšířenou působností, pověřených obcí i ostatních obcí, které rozhodují v první instanci. Současně byl stanoven jednotný způsob komunikace s obcemi s rozšířenou působností prostřednictvím krajských úřadů včetně pravidelného pořádání porad s těmito obcemi pro celou sociální oblast podle jednotlivých problematik.

Hodnocení prvních zkušeností

Pokud vůbec lze přenesený výkon státní správy obcemi s rozšířenou působností za první tři měsíce od účinnosti zákona hodnotit, je možno konstatovat, že se nikde neobjevily zásadní problémy, i když existují rozdíly v kvalitě. Úroveň přeneseného výkonu státní správy obcemi všeobecně poklesla, což je odůvodňováno tím, že na mnoha místech samosprávných orgánů pracují noví zaměstnanci, kteří nemají potřebné zkušenosti. V některých případech se při správním rozhodování objevují zásadní nedostatky, neznalost zákona a neschopnost správního uvážení v rozhodování. Samosprávné orgány nejsou někdy schopny kvalifikovaně rozhodovat a požadují, aby jim MPSV ČR na každý jednotlivý případ vypracovalo metodický pokyn, podle kterého se pak budou řídit, přičemž by stačilo správně aplikovat zákon.

Na MPSV se v současné době obracejí konkrétní zaměstnanci obcí s rozšířenou působností zajišťující přenesený výkon státní správy v oblasti státní sociální podpory a sociální péče. Je jim dávána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 zákoníku práce z důvodu organizačních změn či nadbytečnosti. V těchto případech se jednoznačně jedná o porušení zákona ze strany orgánů samosprávy, neboť čl. 117 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů jasně stanoví, že zaměstnanci ze zrušených okresních úřadů přecházejí na územně samosprávné celky nebo správní úřady, a takto provedená delimitace je závazná.

MPSV nemůže tuto otázku řešit, může pouze monitorovat, zda je plně zabezpečován přenesený výkon státní správy a zda nejsou porušována práva a chráněné zájmy občanů. Zaměstnanci provádějící státní sociální podporu a sociální péči byli proškoleni v souvislosti s koordinačními pravidly EU z oblasti rodinných dávek a po vstupu do Evropské unie budou muset tuto činnost zajišťovat. Bylo by proto nemoudré se jich zbavovat.

Orgány samosprávy zajišťující přenesený výkon státní správy na něj nemají dostatek finančních prostředků. Finanční otázky byly předmětem jednání hejtmanů s vládou, na němž byl vznesen požadavek financovat kraje zvýšením procentního podílu na sdílených daních v dalších letech. Otázka financování je řešena za účasti Ministerstva financí. V návaznosti na to se připravuje na základě usnesení vlády České republiky č. 237 novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.

Dávky sociální péče

Na úseku dávek sociální péče bylo mezi obcemi s rozšířenou působností dosud uzavřeno celkem osm veřejnoprávních smluv, z toho tři smlouvy se vztahují na celou agendu dávek sociální péče, to znamená na veškerou přenesenou působnost, kterou obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. V pěti případech je předmětem takovéto smlouvy výkon přenesené působnosti pouze v oblasti poskytování příspěvku na výživu dítěte. Všechny veřejnoprávní smlouvy byly uzavřeny na období do 31. 12. 2003. Z provedené kontroly jejich realizace vyplývá, že na jednotlivých obecních úřadech obcí s rozšířenou působností je v této oblasti zajištěn řádný výkon státní správy.

Sociálně-právní ochrana dětí

Na úseku sociálně-právní ochrany dětí bylo mezi obcemi s rozšířenou působností uzavřeno celkem jedenáct veřejnoprávních smluv, z toho osm smluv se vztahuje na celý rozsah sociálně-právní ochrany dětí, to znamená na veškerou přenesenou působnost, kterou obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Ve třech případech je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon přenesené působnosti pouze v oblasti náhradní rodinné péče. Všechny veřejnoprávní smlouvy byly uzavřeny na období do 31. 12. 2003.

Z provedené kontroly realizace veřejnoprávních smluv vyplývá, že na jednotlivých obecních úřadech obcí s rozšířenou působností je na základě uzavřených smluv zajištěn řádný výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Výkon přenesené působnosti ve správních obvodech obcí zúčastněných na veřejnoprávní smlouvě je zabezpečen dostatečným počtem kvalifikovaných pracovníků. Předání potřebné spisové dokumentace, která se vztahuje k dotčené agendě, proběhlo bez komplikací. Na uspokojivé úrovni je rovněž spolupráce obecních úřadů obcí s rozšířenou působností s příslušnými okresními soudy, takže nebyly zaznamenány problémy například s převzetím výkonu opatrovnictví nebo s posuzováním příslušnosti k podávání návrhů soudu. Vedle soudů byly o uzavření veřejnoprávní smlouvy informovány rovněž další zainteresované státní orgány, zejména orgány Policie ČR a okresní státní zastupitelství. Pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností byli zařazeni do tzv. systému vyrozumění mezi obecním úřadem, soudem, státním zastupitelstvím a orgány Policie ČR, což je nezbytný předpoklad pro poskytnutí včasné pomoci dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče nebo jejichž život či příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen.

Z hlediska kvality a efektivity výkonu sociálně-právní ochrany dětí bylo uzavření veřejnoprávních smluv přínosem, protože v některých obcích s rozšířenou působností nebyly vytvořeny podmínky pro zvládnutí této náročné agendy. Je proto možné očekávat, že v některých případech bude ze strany obcí zájem o jejich prodloužení.

Na úseku sociálně-právní ochrany dětí však v souvislosti s reformou veřejné správy existuje řada podstatných problémů, které je třeba aktuálně řešit.

Ne všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají dostatek pracovníků pro zajištění řádného výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Každý úřad by měl disponovat pracovníky se specializací na terénní sociální práci, náhradní rodinnou péči, výkon opatrovnictví a práci s dětmi s výchovnými problémy. Především v menších obcích s rozšířenou působností však taková specializace není s přihlédnutím k počtu pracovníků obecního úřadu prakticky možná, což se ve výsledku může negativně odrazit v kvalitě poskytované sociálně-právní ochrany. Pracovníkům, kteří nebyli delimitováni z okresních úřadů, často chybí zkušenosti s agendou převzatou po okresních úřadech, což vzhledem k její náročnosti není ideální situace. Představitelé některých obcí s rozšířenou působností mají značně zkreslené představy o otázce personálního zabezpečení sociálně-právní ochrany dětí a objevují se tendence propouštět delimitované zaměstnance okresních úřadů jako nadbytečné nebo je nahrazovat jinými, méně zkušenými zaměstnanci.

Velký počet obecních úřadů obcí s rozšířenou působností svěřuje do působnosti oddělení zabývajícího se sociálně-právní ochranou dětí také agendu příspěvku na výživu dítěte. Je přitom žádoucí, aby se práce oddělení sociálně-právní ochrany dětí soustředila pouze na zajišťování sociálně-právní ochrany a nedocházelo ke směšování s agendou dávek sociální péče, která má v porovnání se sociálně-právní ochranou odlišný charakter a zákonný režim. Tento problém souvisí s tím, že zástupci obcí s rozšířenou působností nejsou vždy schopni plně pochopit význam a specifika výkonu přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí.

Od 1. ledna 2003 mají krajské úřady povinnost poskytovat obcím přímou odbornou a metodickou pomoc. Pro krajské úřady zajišťuje obdobnou pomoc v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ukazuje se, že stabilizace nového systému odborného a metodického vedení si vyžádá určitý čas. Do doby, než se krajské úřady ve vztahu k obcím plně ujmou své role, budou v tomto směru kladeny zvýšené nároky na příslušný ústřední orgán státní správy, tj. na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Některé soudy v rozporu se zákonem a stanoviskem Ministerstva práce a sociálních věcí odmítají ustanovit opatrovníkem dětí obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž argumentují tím, že právní subjektivitu má pouze obec a nikoliv obecní úřad. Stejně tak odmítají návrhy podané obecními úřady s tím, že obecní úřad nemá způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení. Vznikají tak zbytečné komplikace při zajišťování sociálně-právní ochrany dětí. Odlišná praxe jednotlivých soudů je dlouhodobě nepřijatelná, a proto bude nezbytné řešit tento problém ve spolupráci s vyššími soudními institucemi, zejména Nejvyšším soudem.

Starostové obcí s rozšířenou působností mají ze zákona povinnost zřídit komisi pro sociálně-právní ochranu dětí jako zvláštní orgán obce pro výkon přenesené působnosti. Značná část obcí však nechápe správně úlohu a postavení tohoto orgánu a zaměňuje ho s komisemi zřizovanými radou obce. Vznikají rovněž problémy s výběrem a jmenováním předsedy komise pro sociálně-právní ochranu dětí, neboť předseda musí splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti. Proto bylo nezbytné připustit, aby se předsedou komise stal některý z pracovníků obecního úřadu, ačkoliv původním záměrem zákonné úpravy tohoto orgánu bylo, aby v jeho čele stála kvalifikovaná osoba působící mimo obecní úřad.

K zajištění řádného plnění úkolů obce s rozšířenou působností při poskytování okamžité pomoci ohroženým dětem je nezbytné, aby pracovníci obecního úřadu byli zařazeni do tzv. systému vyrozumění mezi obecním úřadem a dalšími zainteresovanými orgány (soud, státní zastupitelství, orgány Policie ČR), a aby s pracovníky obecního úřadu byla v potřebném rozsahu dohodnuta pracovní pohotovost. Prostřednictvím pracovní pohotovosti je zabezpečeno splnění neodkladných úkolů i mimo rámec běžné pracovní doby. Některé obce však poukazují na problémy spojené se zajištěním pracovní pohotovosti. Zákonem nejvýše připuštěný rozsah pracovní pohotovosti může být s ohledem na početní stav pracovníků, vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí, nedostačující. Dalším problémem jsou pak zvýšené výdaje obce, neboť za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna, popřípadě mzda za práci přesčas.

Vymáhání výživného na děti v pěstounské péči

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2003 jsou všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností povinny vymáhat výživné stanovené na děti v pěstounské péči a podávat soudu návrhy na výkon rozhodnutí, zatímco samotné výživné má být placeno pouze na účet těch obecních úřadů, které provádí státní sociální podporu. Je třeba najít vhodný model spolupráce mezi úřady vymáhajícími výživné a úřady příslušnými k přijímání výživného. Vymáhající úřady se také potýkají s množstvím praktických problémů, jejichž řešení spadá do kompetence Ministerstva financí (způsob naložení s nedobytnými nebo promlčenými pohledávkami výživného apod.).

MPSV vypracovalo koncepci, jak těmto orgánům samosprávným napomoci, aby správní výkon v rozhodování byl na celém území státu jednotný. Jsou organizovány pravidelné porady na úseku, který je svěřen resortu kompetenčním zákonem a dalšími právními normami. Jedná se především o oblast státní sociální podpory, sociální péče, sociálně-právní ochrany dětí, oblasti dávek poskytovaných zdravotně postiženým občanům.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 18/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |