VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 18 |
Vládnutí po Evropsku (XXI) |
Ing. Daniel Trnka,
Úřad vlády ČR
Návrhy změn – oblast “Větší zapojení” III
Zapojení občanské společnosti
Nejprve si shrňme, co všechno chápe EU pod pojmem “občanská společnost”. Jsou to sociální partneři – tedy odbory a zaměstnavatelské svazy, dále nevládní organizace, profesní svazy, charity a nadace, tzv. grass-roots organizace (tedy něco jako organizace “obyčejných lidí”), organizace náboženského charakteru, které pomáhají zapojit občany do veřejného života na místní a regionální úrovni, atd. (1).
Občanská společnost hraje důležitou roli tím, že dává zaznít hlasům občanů a napomáhá poskytovat veřejnosti takové služby, které odrážejí její potřeby. Organizace občanské společnosti napomáhají také zapojovat ty občany, kteří by jinak z různých důvodů mohli být diskriminováni příp. vyloučeni z veřejného života (hendikepovaní, sociálně slabí, apod.). Důležitou roli hrají samozřejmě zaměstnavatelé a odbory - ti musí být konzultováni zejména při rozhodování o sociálních otázkách, jak plyne z Dohod o ES.
Občanská společnost ostatně stále více nahlíží na společnou Evropu jako na platformu pro podněcování změn v orientaci některých politik. Dobrými příklady jsou např. obchod a rozvoj, nebo politika rybářství.
Se zapojením do rozhodování je ovšem spojena i větší odpovědnost. Sama občanská společnost musí postupovat podle zásad dobrého vládnutí, zahrnujících především otevřenost a odpovědnost.
Posíleny musí být role Hospodářského a sociálního výboru a také Výboru regionů. Jejich zapojení do rozhodování poskytováním fundovaných zpráv již v počátcích procesu přípravy koncepcí či konkrétních rozhodnutí.
Poznámka:
Podrobnou definici naleznete ve vyjádření Hospodářského a sociálního výboru “Role a příspěvek organizací občanské společnosti při budování Evropy”, OJ C329 ze 17. listopadu 1999