VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 15 |
téma |
Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.,
předseda České společnosti pro rozvoj bydlení
Český statistický úřad zpracovává a postupně publikuje základní definitivní data ze sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 včetně retrospektiv. Nejsou to ještě klasická pramenná díla vydávaná po každém populačním cenzu v minulosti, avšak umožňují alespoň rámcové analýzy daného okruhu sociálně ekonomických charakteristik. První publikace byla věnována základním údajům o obyvatelstvu (1), druhá je věnována rodinám a domácnostem (2). Hned v úvodu uvádíme, že vývoj změn základních struktur rodin a domácností jsme vyjádřili pěti grafy.
Následující příspěvek je věnován rozboru vývoje počtu a složení tzv. “cenzových domácností” a základním ukazatelům jejich bydlení. “Cenzové domácnosti” (dále jen domácnosti) jsou nejmenší kolektivy obyvatel představované jednak rodinami (úplnými nebo neúplnými), jednak nerodinnými domácnostmi zastoupenými vícečlennými nerodinnými domácnostmi (např. dvěma nebo více příbuznými nebo nepříbuznými osobami společně hospodařícími, které však netvoří rodinnou domácnost) a domácnostmi jednotlivců. Vývoj základních typů rodin a domácností v letech 1961-2001 vyjadřuje Tabulka 1.
Od sčítání v roce 1961, které bylo prvně zpracováno na základě údajů o bydlícím a nikoli přítomném obyvatelstvu, vzrostl počet domácností o 32,9 %, ačkoli počet obyvatel se zvýšil jen o 6,9 %. Prvním poznatkem tedy je, že se opět potvrzuje rychlejší růst počtu domácností než počtu obyvatel, což je poznatek týkající se všech moderních společností. K nejrychlejším přírůstkům počtu domácností došlo mezi roky 1970 a 1980 (+ 10,6 %), kdy i počet obyvatel rostl nejrychleji (+ 4,9 %). Mezi roky 1980 a 1991 se počet domácností zvýšil o 4,5 %, v letech 1991-2001 přibylo 5,4 % domácností.
Velmi rozdílné tempo růstu však zjišťujeme u jednotlivých typů domácností. V letech 1961-2001 se počet úplných rodin jako základního typu domácností snížil o 3,0 %, kdežto ostatní druhy domácností vzrostly různě velkým tempem. Počet neúplných rodin se zvýšil o 130,9 %, počet vícečlenných nerodinných domácností vzrostl o 89,5 %, ale k největšímu nárůstu došlo u domácností jednotlivců, totiž o 148,0 %. Úplné rodiny představují dnes jen 54,6 % všech domácností, ačkoli v roce 1961 byl jejich podíl 74,8 %. Proti tomu domácnosti jednotlivců, které v roce 1961 představovaly jen 16,0 % těchto kolektivit, zaujímají dnes podíl 29,9 % všech domácností.
Jestliže počet úplných rodin se mezi roky 1991 a 2001 snížil o 7,1 %, počet neúplných rodin vzrostl o 32,7 %, počet vícečlenných nerodinných domácností o 474,8 % a počet domácností jednotlivců o 17,1 %. K těmto změnám v počtech a složení domácností a rodin došlo v důsledku dramatických změn v přirozené reprodukci obyvatelstva České republiky po listopadu 1989. Vysoký nárůst počtu neúplných rodin souvisí předně se zvýšením nelegitimní porodnosti. Od roku 1991 do roku 2001 se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil z 8,6 % na 21,8 %. Druhým nejdůležitějším faktorem byla přetrvávající vysoká rozvodovost, třetím snížená sňatečnost. Míra věkově specifické rozvodovosti vzrostla o 7,0 %, věkově specifická sňatečnost se naopak snížila o 35,7 %. V uplynulém desetiletí proto došlo k historicky dosud nezaznamenaným změnám ve struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu. Podíl svobodných žen starších 15 let se v souboru dospělých žen zvýšil v letech 1991-2001 z 16,1 % na 20,7 %, počet rozvedených ze 7,9 % na 10,2 %, ale podíl vdaných klesl z 59,7 % na 54,5 %. V letech 1991-2001 bylo sice uzavřeno 601 tis. manželství, ale 301 tis. manželství bylo rozvedeno. V posledním desetiletí ubylo 154 tis. manželství, a to jednak v důsledku vysoké rozvodovosti, ale také z důvodu diferenční úmrtnosti jednoho z manželů.
V letech 1961-2001 se průběžně měnila i průměrná velikost rodin a domácností. Rozdíly v tempech těchto změn mezi jednotlivými sčítáními lidu byly důsledkem různě se vyvíjející porodnosti, která měla vliv na zrychlování nebo zpomalování tempa snižování jejich průměrné velikosti. V roce 1961 měly domácnosti v průměru 2,92 členů. Snížená porodnost a přetrvávající vysoká úmrtnost v šedesátých letech vedly k tomu, že v roce 1970 měly domácnosti v průměru 2,76 členů. Do roku 1980 klesl průměrný počet členů soukromé domácnosti na 2,63, v roce 1991 na 2,52, aby se do roku 2001 průměrná velikost domácnosti snížila až na 2,38 členů jako důsledek pokračujícího rychlého klesání přirozené reprodukce.
Vývoj velikostní skladby rodin a domácností v číslech vyjadřuje Tabulka 2.
Ukazatele velikostní struktury domácností vykazují trvalý růst jednočlenných domácností tempy měnícími se mezi jednotlivými cenzy nejrychleji, resp. nejvýznamněji ze všech druhů těchto kolektivit. Zvyšující se podíl domácností zaznamenáváme ještě u domácností tvořených dvěma členy. Všechny ostatní velikostní typy ztrácely postupně na své váze. Tento proces je dokladem atomizace naší společnosti i na nejnižší hladině socializace společnosti. Je jednou ze stránek důsledků globalizace společnosti v mikrorozměrech provázené její atomizací lidských kolektivit.
Pro reprodukci obyvatelstva zůstává ještě stále – i když na hranici únosnosti – úplná rodina. I když představuje již jen o málo více než polovinu sociálních kolektivit, ještě stále převládá jako nejčastější typ domácností (Tabulka 3).
V roce 2001 bylo v České republice 2 334 tis. úplných rodin. Žilo v nich 71 % všech obyvatel republiky, totiž 7 300 tis. jedinců. Průměrná velikost úplné rodiny byla 3,12 osob. Převážná většina úplných rodin je tvořena nejužší nukleární rodinou bez dalších osob. Z úhrnného počtu 7,3 mil. členů úplných rodin bylo 1 091 tis. nezletilých dětí, čili necelých 15 %.
V roce 1961 připadalo na jednu úplnou rodinu 0,77 nezletilých dětí. Ostatní příslušníci byli – kromě rodičů – zletilé děti nebo výjimečně další osoba. Nejvyšší průměrný počet nezletilých dětí (1,04) byl zjištěn v roce 1980, který byl i částečnou bilancí příznivé přirozené reprodukce obyvatelstva a vyšší realizované plodnosti sedmdesátých let. V roce 1991 se ukazatel v důsledku klesající natality během osmdesátých let snížil na 0,96 nezletilých dětí, v roce 2001 se snížil o dalších 18,7 % na současných 0,78 nezletilých dětí připadajících na jednu úplnou rodinu. Je to hodnota vyšší než v letech 1961 a 1970, ale strukturálně se úhrnný ukazatel liší tím, že je nyní více než dříve koncentrován na rodiny se dvěma nezaopatřenými dětmi. Už v nejbližších letech se dále sníží podíl dvoudětných rodin a vzroste podíl bezdětných rodin a rodin s jedním dítětem. Tím klesne i průměrný počet závislých dětí v rodině.
Pozornost nejen demografů, ale také sociologů se musí nyní ve stále větší míře soustřeďovat na počet, vývoj a složení neúplných rodin, jejichž počet významně roste jako další doklad rychle se měnící struktury naší společnosti (Tabulka 4).
V roce 2001 bylo v České republice 576 tis. neúplných rodin s průměrným počtem 2,46 osob. Nezletilých dětí v nich bylo 343 tis. Ve srovnání s rokem 1991 přibylo 142 tis. těchto rodin, z toho 89 tis. se závislými dětmi. V neúplných rodinách žije 1,5 mil. osob, z toho je 488 tis. závislých dětí. V 85 % neúplných rodin je v čele žena. Nejčastějším případem neúplné rodiny je rozvedená žena žijící se svým nezletilým dítětem nebo dětmi. Ve 43 tis. neúplných rodin je v čele muž. Neúplné rodiny žijí častěji než úplné rodiny s někým v bytě. Podrobnější zpracování však bude k dispozici až později.
Zajímavý byl vývoj průměrného počtu nezletilých, resp. závislých dětí v neúplných rodinách ve srovnání s rodinami úplnými. Až do roku 1991 byl průměrný počet závislých dětí v neúplných rodinách nižší než v rodinách úplných, avšak v roce 2001 došlo k obratu. Důvodem bylo, že při snižující se míře přirozené reprodukce bylo její snížení u vdaných žen vyšší než u žen nevdaných. Vliv na ukazatel měla ovšem i vysoká rozvodovost, která při zachování, resp. dokonce i zvýšení reprodukce nevdaných žen vedla ke zvýšení počtu nemanželsky narozených dětí s tím, že na tyto ženy pak připadl v průměru i vyšší průměrný počet nezaopatřených dětí. Tento fenomén je fenoménem nejen demografickým, ale i sociálním v širokém slova smyslu.
Jak pro reprodukci, tak pro sociální a kulturní souvislosti, a ovšem souvislosti s bydlením, byl v letech 1991-2001 důležitý významný vzestup počtu domácností jednotlivců. V roce 2001 jich bylo 1 276 tis., od roku 1991 se počet zvýšil o 187 tis., a žije v nich 12 % obyvatel České republiky. V roce 1991 představovaly ženy 55,6 % těchto domácností, v roce 2001 však již 61,3 %, což souvisí nejen s již uvedenými důsledky vysoké rozvodovosti, ale také s nižším podílem rozvedených žen vstupujících do nového manželství, zvláště v případě, že ženě bylo přiřčeno po rozvodu dítě nebo děti vzešlé z nyní rozvedeného manželství (Tabulka 5).
Mezi ženami představujícími domácnosti jednotlivců tvoří významnou složku ovdovělé ženy a ženy ve vyšších věkových skupinách. U mužů však představují domácnosti jednotlivců hlavně svobodní mladí muži a po nich to jsou rozvedení muži, v obou případech v nižších věkových skupinách. Polovinu domácností jednotlivců představují nepracující důchodci. Většina jednotlivců žije jako samostatná domácnost bez další spolubydlící osoby. Nejvyšší podíly domácností jednotlivců jsou v okresech s vysokou rozvodovostí a s vysokou nelegitimní porodností. Naopak nejnižší podíly domácností jednotlivců jsou v okresech s nízkou rozvodovostí a s nízkou ilegitimní porodností, jako jsou okresy Blansko, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště nebo Žďár nad Sázavou.
Domácnosti jednotlivců mladých lidí nabývají postupně na váze; u starších lidí se podíly těchto domácností snižují. Zvýšení počtu a podílu těchto domácností u osob mladších 30 let souvisí s odkládáním sňatků a s vysokou rozvodovostí. Za 40 let se počet těchto domácností nejmladších osob zvýšil sedmkrát a podílový ukazatel téměř třikrát.
Změny v počtu a struktuře rodin a domácností byly provázeny i změnami v bydlení těchto kolektivit. Retrospektivu těchto změn v letech 1970 až 2001 potvrzuje Tabulka 6.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 15/2003.
Graf 1:
NÁZORY NA ROZSAH STÁTNÍ REGULACE NA TRHU S BYDLENÍM PODLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ RESPONDENTŮ
Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001
Graf 2:
POSTOJE MLADÝCH RESPONDENTŮ (VE VĚKU DO 35 LET) K MÍŘE STÁTNÍ REGULACE NA TRHU S BYDLENÍM V ZÁVISLOSTI NA SPOKOJENOSTI SE SOUČASNÝM BYDLENÍM
Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001
Graf 3:
HODNOCENÍ REÁLNOSTI ŠANCE NA PŘIDĚLENÍ KOMUNÁLNÍHO BYTU
Zdroj: Bydlení mladé generace – etapa 2002. N =64 (respondenti, kteří mají žádost o přidělení bytu již podánu), resp. N = 75 (respondenti, kteří si chtějí žádost podat).
Graf 4:
ZNALOST VYBRANÝCH NÁSTROJŮ, KTERÝMI SE STÁT SNAŽÍ ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI BYDLENÍ
Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001
Graf 5:
“UŽITEČNOST" VYBRANÝCH NÁSTROJŮ, KTERÝMI SE STÁT SNAŽÍ ZLEPŠIT SITUACI V OBLASTI BYDLENÍ
Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001
Tabulka 1: Počet rodin a domácností 1961-2001
Typ rodiny a domácností |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
Počet v tisících |
|||||
Úplné rodiny |
2 405,4 |
2 487,5 |
2 556,8 |
2 512,9 |
2 333,6 |
Neúplné rodiny |
249,6 |
306,7 |
325,1 |
434,4 |
576,4 |
Vícečlenné nerodinné domácnosti |
44,6 |
39,9 |
55,0 |
14,7 |
84,5 |
Domácnosti jednotlivců |
514,7 |
668,6 |
938,8 |
1 089,6 |
1 276,2 |
Celkem |
3 214,3 |
3 502,7 |
3 875,7 |
4 051,6 |
4 270,7 |
Složení v procentech |
|||||
Úplné rodiny |
74,8 |
71,0 |
66,0 |
62,0 |
54,6 |
Neúplné rodiny |
7,8 |
8,8 |
8,4 |
10,7 |
13,5 |
Vícečlenné nerodinné domácnosti |
1,4 |
1,1 |
1,4 |
0,4 |
2,0 |
Domácnosti jednotlivců |
16,0 |
19,1 |
24,2 |
26,9 |
29,9 |
Celkem |
100,0 |
10,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
Tabulka 2: Velikost rodin a domácností 1961-2001
Počet členů domácností |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
Počet v tisících |
|||||
1 osoba |
514,7 |
668,6 |
938,8 |
1 089,6 |
1 276,2 |
2 osoby |
898,2 |
975,6 |
1 056,5 |
1 125,5 |
1 251,4 |
3 osoby |
720,5 |
810,7 |
732,3 |
752,3 |
823,9 |
4 osoby |
642,7 |
701,6 |
842,8 |
827,2 |
733,1 |
5 osob |
280,1 |
247,2 |
242,0 |
211,2 |
153,3 |
6 a více osob |
158,1 |
99,0 |
63,3 |
45,8 |
32,8 |
Celkem |
3 214,3 |
3 502,7 |
3 875,7 |
4 051,6 |
4 270,7 |
Složení v procentech |
|||||
1 osoba |
16,1 |
19,1 |
24,2 |
26,9 |
29,9 |
2 osoby |
27,9 |
27,9 |
27,3 |
27,8 |
29,3 |
3 osoby |
22,4 |
23,1 |
18,9 |
18,6 |
19,3 |
4 osoby |
20,0 |
20,0 |
21,8 |
20,4 |
17,1 |
5 osob |
8,7 |
7,1 |
6,2 |
5,2 |
3,6 |
6 a více osob |
4,9 |
2,8 |
1,6 |
1,1 |
0,8 |
Celkem |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
Tabulka 3: Složení úplných rodin podle počtu závislých dětí 1961-2001
Rok |
Úhrn úplných rodin v tis. |
v tom podle počtu závislých dětí v % |
Průměrný počet závislých dětí |
||||
bez dětí |
1 dítě |
2 děti |
3 děti |
4 a více dětí |
|||
1961 |
2 405,4 |
50,3 |
23,9 |
17,8 |
5,6 |
2,4 |
0,77 |
1970 |
2 487,5 |
52,7 |
24,7 |
17,6 |
3,9 |
1,1 |
0,76 |
1980 |
2 556,8 |
42,3 |
21,3 |
28,4 |
6,7 |
1,3 |
1,04 |
1991 |
2 512,9 |
44,5 |
22,5 |
26,7 |
5,4 |
0,9 |
0,96 |
2001 |
2 333,6 |
53,3 |
20,3 |
22,1 |
3,6 |
0,7 |
0,78 |
Tabulka 4: Složení neúplných rodin podle počtu závislých dětí 1961-2001
Rok |
Úhrn neúplných rodin v tis. |
v tom podle počtu závislých dětí v % |
Průměrný počet závislých dětí |
||||
bez dětí |
1 dítě |
2 děti |
3 děti |
4 a více dětí |
|||
1961 |
249,6 |
54,1 |
31,2 |
10,5 |
3,0 |
1,2 |
0,66 |
1970 |
306,7 |
48,8 |
36,3 |
11,7 |
2,5 |
0,7 |
0,70 |
1980 |
325,1 |
37,3 |
41,0 |
17,8 |
3,2 |
0,7 |
0,89 |
1991 |
434,4 |
41,5 |
38,2 |
16,9 |
2,9 |
0,5 |
0,83 |
2001 |
576,4 |
40,4 |
38,5 |
17,8 |
2,7 |
0,6 |
0,85 |
Tabulka 5: Domácnosti jednotlivců podle věku 1961-2001
Rok |
Úhrn domácností v tis. |
v tom ve věku |
Podíl domácností osob ve věku |
||||
do 30 let |
30-59 let |
60 a více let |
do 30 let |
30-59 let |
60 a více let |
||
1961 |
514,7 |
28,6 |
187,1 |
297,9 |
5,6 |
36,4 |
57,9 |
1970 |
668,6 |
55,9 |
179,5 |
430,7 |
8,4 |
26,8 |
64,4 |
1980 |
938,8 |
99,9 |
289,5 |
546,3 |
10,6 |
30,8 |
58,2 |
1991 |
1 089,6 |
134,7 |
360,5 |
593,6 |
12,4 |
33,1 |
54,5 |
2001 |
1 276,2 |
200,6 |
502,3 |
572,0 |
15,7 |
39,4 |
44,8 |
Tabulka 6: Velikost bytů rodin a domácností bydlících v bytech 1970-20011)
Velikost bytu |
Počet domácností v tis. |
Složení bytů v procentech |
||||||
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
|
1 obytná místnost |
1 010,6 |
775,4 |
593,2 |
551,0 |
29,0 |
20,1 |
14,7 |
13,0 |
2 pokoje |
1 298,2 |
1 337,9 |
1 238,6 |
1 260,7 |
37,3 |
34,6 |
30,6 |
29,8 |
3 pokoje |
798,4 |
1 152,7 |
1 381,1 |
1 498,8 |
22,9 |
29,8 |
34,2 |
35,4 |
4 pokoje2) |
376,7 |
381,0 |
493,6 |
529,4 |
10,8 |
9,9 |
12,2 |
12,5 |
5 a více pokojů |
. |
215,7 |
336,7 |
356,6 |
. |
5,6 |
8,3 |
8,4 |
Celkem |
3 483,9 |
3 862,7 |
4 043,2 |
4 235,73) |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,03) |
Poznámky:
Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Základní informace z definitivních výsledků. Praha, červenec 2002,
54 s. Český statistický úřad.
Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Základní informace o rodinách a domácnostech v České republice.
Praha, prosinec 2002, 49 s. Český statistický úřad.