POLICISTA  10/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

otázky pro ...

Sluší se možná předeslat, že náš rozhovor se uskutečnil v pondělí, zrána po druhém srpnovém víkendu, jenž se ukázal letos zatím nejčernějším: tedy z hlediska nehodovosti v České republice. Během něj totiž na tuzemských silnicích zemřelo patnáct lidí, víc než půldruha tisíce nehod přivedlo do českých, moravských a slezských nemocnic 376 zraněných a způsobilo hmotnou škodu přes padesát milionů. Léto se tedy k nám vrátilo způsobem dosti nešťastným...

Vy už, pane plukovníku, znáte ovšem celkové statistiky první poloviny letošního roku. I celková nehodovost dále roste?

Mám-li mluvit za Prahu, pak jsme během sedmi prvních letošních měsíců na území hlavního města evidovali 23 419 dopravních nehod, při nichž bylo 41 osob usmrceno, 301 zraněno těžce a 1827 lehce. Oproti srovnatelnému období roku 1999 to představuje pokles o 1112 dopravních nehod, tedy o nezanedbatelných 4 a půl procenta. Bohužel, u následků je trend opačný - máme tři usmrcené navíc, těžce zraněných přibylo sedm. Jen u lehce zraněných počet poklesl o 68. Bourá se tedy o trochu méně, ale následky jsou horší.

Jde o pražskou specifiku?

Ne. Srovnání s jinými kraji a s republikou jako celkem naznačuje stejný trend. Pokles absolutních čísel je téměř všeobecný, zatímco vzestup závažnosti následků rovněž.

V čem hledat příčinu?

Hlavní roli vždycky hraje lidský činitel. Při hustém provozu může dojít k nehodě častěji, ale následky nebývají tak kruté. Zatímco když se jede plynule a řidiči šlapou na plyn, případná nehoda končí hůř. I v Praze se stává, zvláště v okrajových oblastech, že dojde k čelnímu střetu. Jako třeba zrovna včera. A pak je to zvláště zlé. Bohužel, na širokých, rovných a zdánlivě bezpečných komunikacích dochází k nejtragičtějším nehodám.

Myslíte, že se neblaze projevuje i fakt, že vozovky jsou v bídném stavu a letos se ani po zimě moc nevylepšily?

V Praze vnímáme stav vozovek velmi pozorně, ale mohu říci, že venkov je na tom dnes asi hůř. Praha opravuje určité komunikace dokonce preventivně, to znamená dřív, než jsou totálně rozbité. Některé opravy vozovek a mostů se ovšem odkládají, protože třeba chybí státní dotace, anebo by akce kolidovala s jinou a způsobila neřešitelné komplikace. Protože řidiči nejvíc kritizují, když se nějaké uzavírky naplánují - pochopitelně na léto, to je nutnost technologická a navíc přes prázdniny provoz v Praze opravdu citelně poleví - a pak stejně kolidují navzájem.

Což si letos užili šoféři v Holešovicích a Libni a doposud užívají na Smíchově, že...

Bohužel, někdy ani dopravní odborníky nenapadne, co takový souběh stavebních akcí vyvolá, protože doprava se vždycky nechová podle racionálních zákonitostí. Upřímně se ale snažíme kalamitám předcházet a licitujeme, jaká akce je prioritní a jaká může počkat.

Lze vůbec při hektickém tempu dopravy dělat prevenci dopravních nehod?

Tvrdím trochu okřídleně, že nejlepší prevence je represe. A represí myslím, že na ulici je prostě vidět policisty. U nich všechno začíná a možná i končí. Je prokazatelné, že když na komunikaci uvidí řidiči pravidelně policistu, který tam bude konat službu, která mu přísluší, dopravní kázeň vzroste. Pravidelnost je přitom nutná. V Praze jsou ulice, jimž spousta lidí jezdí denně: a pokud vědí anebo budou vědět, že tam často měříme anebo tam máme stabilní radar, dají si pozor. Nám nevadí, že se vzájemně varují: nečíháme na řidiče, aby nám zaplatili pokutu, ale chceme, aby jezdili pomaleji, bezpečněji, podle pravidel. Vědomí možného postihu působí preventivně, vychovává k dopravní kázni. Pak jsou tu další preventivní možnosti dopravně inženýrské: důsledná segragace chodců podchody a nadchody. Betonové bloky ve vozovkách, zpomalovací prahy... A pak výchova dětí - ve spolupráci s městem, obvody, školami. Dopravní hřiště, kterých pořád není dost. Také se snažíme nejen na začátku školního roku vykonávat zvýšený dozor policistů v okolí škol - ve spolupráci s městskou policií, která v tomhle dělá solidní kus práce. A tak podobně.

Dopravní zákon vezme policistům pravomoc odebírat řidičské průkazy i za ty nejzávažnější přestupky, dokonce ani bezprostředně po havárii. Neztratí respekt řidičů?

Co se týká správního řízení, chápu, že zákonodárci chtějí oddělit orgány, jež přestupek zjistí a jež jej postihují. Ale v praxi si to neumím představit. Pokud bude správní řízení převedeno pod dopravní úřady, obávám se, že se bude míjet účinkem. Vycházím ze zkušenosti. U policie existuje tým odborníků s dlouholetou praxí, kteří správní řízení konají. Někteří mohou přejít, ale nevím, jak dlouho budou budovat autoritu nového orgánu.

Řekl jste, že nejlepší prevencí dopravních přestupků a nehod jsou dopravní policisté v ulicích. Kolika navíc k dnešnímu stavu by bylo potřeba, aby fakticky sloužili všude, kde by měli?

Kdyby fyzicky přibylo minimálně dvě stě policistů, bylo by to v ulicích Prahy znát.

A přibudou?

Já věřím, že ano. Musíme být optimisty, ne?

Jak jste na tom s moderní technikou? Máte rychlá auta?

Mimořádně rychlé vozy příliš nepotřebujeme, nejsme od toho, abychom někoho honili. Máme jiné možnosti, jak zjistit pachatele přestupků. Ale co se týká vozového parku, jsme na velmi dobré úrovni, máme k dispozici široké spektrum vozidel. Navíc teď v rámci kongresu Světové banky a MMF nakoupila Policie ČR několik desítek nových motocyklů Honda, jež budou v září využity jako doprovodné, a pak je dostane dopravní policie. Do Prahy jich přijde třicet a my jsme rádi, protože ve velkoměstském ruchu jsou motorky pro dopravní policii velmi operativním prostředkem.

A co radary a další technické vybavení?

Dopravní policie v Praze má k dispozici v dostatečném množství měřiče rychlosti Ramer 7CCD se záznamovým zařízením UPS, i stabilní radary. Zkvalitnilo se i vybavení přístroji na měření alkoholu typu Träger, velice efektivními. Nákupy navíc pokračují, takže vbrzku úplně nahradí známé trubičky s balonky.

Práce dopravního policisty je náročná a riziková. Jak dlouho se dobrým dopravákem člověk stává a jak dlouho v denním presu vydrží, než prchne někam do prostředí klidnějšího, než jsou ulice velkoměsta?

Jsou lidé, kteří nastupují k policii už s představou, že se stanou dopraváky, a záleží pak na nich, jak se osvědčí. Znám kolegy, kteří prožili u dopravní policie vlastně celý profesní život. Náročnost služby ovšem vzrůstá. Za rok, za dva u dopravky se policista, který má o práci zájem, solidně zaučí - a když je někdo u nás pět roků, už je považován za opravdu zkušeného odborníka, který může zaučovat mladé. Značná fluktuace, jež postihla i jiné policejní služby, se nevyhnula ani nám. Mírný podstav máme pořád, ale dnes už lidi odcházejí spíš do důchodu anebo do civilu, tedy úplně od policie, než že by hledali klidnější policejní místa. Ostatně, která taková jsou?

Když postihl centrum Prahy výpadek elektřiny, viděl jsem policisty, kterak řídili zlopověstnou křižovatku magistrály na náměstí I. P. Pavlova. Předváděli hotový koncert. Mají jejich šéfové možnost nějak je za takový mimořádný výkon odměnit, anebo je to považováno za běžný výkon služby?

Nejen dopravák, i pořádkový policista by měl umět řídit křižovatku. To je věc erudice, praxe a jistého odhodlání: stoupnout si doprostřed a řídit provoz, aby se nestala nehoda. Iniciativu možno ocenit finančně v tomhle i jiných případech: když třeba někdo aktivně vykonává službu a během několika dnů zjistí dvacet podnapilých řidičů, zaslouží ocenění taky. Nebo pokud zadrží pachatele jiné trestné činnosti...

Když člověk vidí vozidlo nehodovky, kterak se prodírá Prahou, nabude dojmu, že jeho řidič musí být kouzelník. Jde o specialisty, které zvláště školíte, anebo přirozené šoférské talenty?

Aby někdo mohl jezdit na nehodovce, musí mít dost zkušeností za volantem. Takových lidí nemáme moc, ale určitá skupina tam je. Zabývají se speciálně řízením, ale na místě nehody normálně pomáhají veliteli s ohledáním, zajištěním, dokumentací a s dalšími úkony. Nejsou to tedy jen řidiči, ale jsou to výborní řidiči. Třebaže i oni jsou jenom lidi a vždycky jim všechno nevyjde.

Denním chlebem dopravních policistů a nehodářů zvláště je součinnost se záchrankou a hasiči. Klape?

Jsme kolegové a náš cíl je společný: zachránit zdraví a životy. V rámci jednotného záchranného systému funguje systém přímých spojení jak na záchranku, tak na hasiče. Vyšly i nové zákony, jež mluví o dalším prohloubení spolupráce v integrovaném záchranném systému. Někdy ještě cítíme určité mezery v odstraňování následků větších nehod: trvá třeba moc dlouho, než se podaří sehnat jeřáb k odklizení těžkého nákladu z vozovky. Nemělo by se stávat, jako třeba tuhle na Jižní spojce, aby několik hodin trvalo, než přijede speciální vozidlo uklidit vozovku, a policisté sami aspoň provizorně odmetali střepy, aby se dal částečně obnovit provoz.

Zcestovalí lidé tvrdí, že Češi jsou nejhorší řidiči na světě, a venkov zase soudí, že Pražáci za volantem jsou všech neřádů futrál. Je to pravda, anebo se nedá takhle generalizovat?

Bohužel asi dá. Otázka je, k čemu řidič, ať už venkovský nebo pražský, auto užívá. Kdo najezdí denně pár set kilometrů, nutně řídí agresivněji. Neexistuje v republice okres, kde by nebyl účastníkem nehody nebyl pražský řidič, ale to je dáno faktem, že Pražáků je prostě moc a jejich dopravní výkony značné. Na straně druhé není pravdivá představa, že kdo jezdí pomalu, jezdí bezpečně. I adepti autoškol jsou vedeni k tomu, aby využívali celou škálu povolené rychlosti. Jinou otázkou je umění řešit krizové situace v hustém provozu: lépe je zvládá člověk zvyklý jezdit denně, než sváteční šofér, jenž vyjede jednou za týden. Praxe je důležitá.

Myslíte, že nárůst počtu aut a nehod se v Praze zastaví a začne stagnovat, ne-li klesat, anebo se dřív dostaví totální kolaps dopravy, kterým nás už jistí odborníci docela vážně straší?

Pevně věřím, že ke kolapsu nedojde. I když dopravní výkony v Praze od roku devadesát prudce vzrostly a znásobil se i počet vozidel. A je faktem, že jediné, co nárůst dopravy dnes koriguje, jsou ekonomické stimuly. Cena benzínu. I když profesionálové, co jezdit musí, prostě jezdit budou. A pro potěšení dneska sedá za volant málokdo. Ale pokud bude pokračovat výstavba nových komunikací, jež umožní Prahu do jisté míry objet, zůstane město průjezdné. Neříkám ale, že plynule. V současné době je před dokončením část expresního okruhu mezi silnicí první třídy číslo 7 a dálnicí D 5, která se otevře koncem prázdnin, což odlehčí kritické situaci na Slánské a Karlovarské. Pokud během dalších dvou let bude dokončena dopravní obslužnost na Smíchově, vyřeší se tamní krize. Jistě: zřejmě se jen přesune jinam. Pak záleží prostě na tom, jak se budou dál stavět nové komunikace. Čím rychleji, tím líp pro Prahu a Pražáky.

Ptal se Jan J. VANĚK  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |