Vývoj a konstrukce moderních střelných zbraní určených pro sériovou výrobu už dávno není záležitostí geniálních jedinců, neřku-li amatérů. Je to komplikovaná a finančně náročná záležitost, která zpravidla vyžaduje součinnost pracovníků více specializací, standardní využití výpočetní techniky a rozsáhlé zkoušky prototypů. Je to téměř nemožné bez zázemí větší zbrojovky, která už má s výrobou zbraní nějaké zkušenosti. Jsou ale výjimky, které potvrzují toto pravidlo - patří k nim nové rakouské pistole Steyr řady Steyr M/S a jejich tvůrce Wilhelm Bubits.

Bubits se narodil roku 1954 v Oberpollendorfu u maďarských hranic a vztah ke zbraním u něj v dětství vypěstovali dva strýci, lesníci z povolání. Také on sám se posléze dostal ke službě se zbraní - po šestiměsíční vojně nastoupil k celní stráži, samozřejmě na maďarské hranici. Jeho služební zbraní byl nejprve Walther PPK a od osmdesátých let Glock 17, resp. 19. Během let Bubits vlastnil také řadu soukromých zbraní, zajímal se o jejich technickou stránku, napadla ho různá zlepšení, ale ani ve snu neuvažoval o kariéře konstruktéra. Spíš ho zajímala střelba a taktika použití zbraně. Studoval literaturu a poučky konfrontoval se střeleckou praxí. Přišlo to nějak samo, že se podílel na zkouškách glocků před jejich zavedením u celníků. Tak získal nové kontakty a v letech 1994 - 1996 také vedlejší zaměstnání: stal se předváděcím střelcem a instruktorem firmy Glock. Roku 1995 absolvoval střelecký kurz u bývalého příslušníka US Navy SEAL Chucka Millera.

Ke zlomu došlo v téže době, tedy roku 1995. Kamarád obchodující se zbraněmi mu navrhl, aby některé svoje nápady a zlepšení "hodil na papír". Celní pátrač a střelecký instruktor Bubits však zjistil, že ho nějaká dílčí vylepšení neuspokojují, a doma na kuchyňském stole začal po večerech a nocích kreslit celou novou zbraň. Koncem roku 1995 byla na papíře a patentový úřad obdržel osm přihlášek, které byly všechny do poloviny roku 1996 potvrzeny.

Do zahájení sériové výroby pistole to trvalo dva roky, naplněné nejen výrobou, úpravami a laděním prototypů, ale zejména sháněním výrobce, který by byl ochoten platit autorovi za licenční práva. Proslýchá se, že Bubits jednal mimo jiné s Gastonem Glockem a s ČZ Uherský Brod, ale k dohodě nedošlo. Tak se stalo, že jeho zbraň nenese značku Glock ani CZ, ale značku největší rakouské zbrojovky Steyr Mannlicher AG & Co. Pro sériovou výrobu Bubits dolaďoval a dolaďuje své zbraně ve spolupráci se steyrskými techniky, zejména s Friedrichem Aignerem. Mezitím praštil se státní službou a od roku 1998 působí ve Steyru jako poradce. Jinak dál pracuje doma, ve své "konstrukční kanceláři".

Pistole Steyr M měla premiéru na americké Shot Show roku 1999. Bubits byl veden základní myšlenkou vytvořit zbraň, která by byla "uživatelsky přátelská", tedy snadno ovladatelná a maximálně bezpečná. Pistoli konstruoval na náboj 40 S&W (Steyr M40) s tím, že úprava na menší a méně výkonný náboj 9 mm Luger (Steyr M9) nebude dělat problémy. Zbraň má závěr s krátkým zákluzem a poklesem hlavně, která je v okamžiku výstřelu uzamčena hlavňovým blokem do výhozního okénka. Podobně jako u glocků jsou hlaveň i závěr upraveny teniferováním.

Rám je tlakový odlitek z polyamidu PA6 plněného skelnými vlákny. Váží pouhých 79 gramů. Je dokonale ergonomicky promyšlený, takže rukojeť oválného průřezu umožňuje nejen umístění velkokapacitního dvouřadého zásobníku (14 nábojů 9 Luger nebo 12 nábojů 40 S&W), ale i snadnou dosažitelnost spouště bez ohledu na velikost ruky. Šikmé uložení spoušťového táhla umožnilo snížit celkovou výšku zbraně a zmenšit vzdálenost osy hlavně od hrany dlaně. Stěny rukojeti jsou duté - v dutinách bude eventuálně umístěno elektronické vybavení zbraně (počítadlo nábojů, identifikátor střelce nebo pohybu zbraně aj.). Vpředu má rám prolisy k upevnění laserového zaměřovače nebo svítilny. Na spodní části před lučíkem je zalisovaná kovová destička pro výrobní číslo zbraně.

Rám Steyru M nemá zalisovaná ocelová vedení závěru, neboť dvě dvojice vodítek jsou součástmi zvláštní vložené konstrukční skupiny, zahrnující nejen dvojčinný spoušťový mechanismus (DAO), ale také všechny tři pojistky. Spoušť má relativně malý odpor (23-50 N podle použité pružiny), krátký chod (3-4 mm) a například při selhání náboje nejde znovu odpálit. Natažením závěru nebo zákluzem se částečně předepne přímoběžný úderník, který se při stisknutí spouště ještě o něco víc napne, a potom vypustí. Bubits svoje řešení nazval Reset Action System.

Pistole je vybavena "automatickou" pojistkou, konkrétně blokací úderníku spojenou se svisle děleným jazýčkem spouště. Mimo to má mechanickou pojistku. V nataženém stavu lze zbraň zajistit tak, že stažením dvou hmatníků nad předním kořenem lučíku dolů se zablokuje pohyb spouště. Současně se z rámu před spouští vysune dolů destička. Odjistí se zatlačením destičky nahoru.

Páčka na pravé straně rámu nad spouští slouží k rozebírání zbraně; po stisknutí vedlejšího "zámečku" lze páčku pootočit o 90 ° dolů a závěr i s hlavní se vysune směrem dopředu. Vedle páčky se nachází prvek, který je označován za třetí pojistku. Je to jednoduchý zámek ovládaný speciálním "klíčkem" se dvěma hroty (existuje i varianta, do níž se hodí standardní klíček od pout). V uzamčeném stavu nelze natáhnout závěr, stisknout spoušť a dokonce ani rozebrat zbraň.

K ovládacím prvkům patří dále záchyt závěru a záchyt zásobníku, které jsou pouze levostranné. Pistole má výstražník: je-li náboj v komoře, výstražník mírně vyčnívá ze zadního čela závěru. Zvláštností jsou otevřená "trapezoidní" mířidla. Muška se jeví při zamíření jako bílý trojúhelník, zatímco hledí má odpovídající lichoběžníkový, bíle orámovaný zářez. Mířidla jsou pevná, ale výměnná a s možností částečné stranové regulace posunem mušky nebo hledí v příčných zářezech.

Steyr M má na trhu zdánlivě těžkou pozici, když nemůže nabídnout mnoho zřetelných výhod ve srovnání se svým domácím konkurentem, světově zavedenou značkou Glock. Přesto se relativně dobře prodává. Nabídka se rozšířila o kompaktnější Steyr S a ve výhledu má být ještě "velký" model L. Přitom se v žádném případě nedá říci, že by pistole Steyr konkurovaly glockům cenou; ta je dokonce nepatrně vyšší. Těžko tedy říci, proč někteří zákazníci dávají přednost výrobkům ze Steyru, když v užitných vlastnostech se těžko hledá nějaký podstatnější rozdíl a glocky jsou navíc o něco lehčí.

Přemysl LIŠKA