POLICISTA  9/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

drogy v silničním provozu


Na řidičích, jejich znalostech, dovednostech, ale zejména na jejich charakteru a momentální kondici závisí zdraví a osudy mnoha nás - účastníků silničního provozu. Zejména pro ně představuje alkohol a drogy za volantem jedno z největších nebezpečí. Nepíšeme nic nového, ale domnívám se, že veřejnost k této problematice v naší republice nezaujala dosud odpovídající postoj. Aniž si to možná všichni uvědomujeme, účastníkem silničního provozu je každý, kdo překročí práh domu a vstoupil na chodník nebo do vozovky.

Alkohol je a snad zůstane v České republice v silničním provozu tou nejnebezpečnější drogou. Zatímco dopravní nehody pod vlivem alkoholu jsou u nás dlouhodobým a relativně zmapovaným problémem, u nealkoholových drog je situace o mnoho složitější a je zde více nejasností, než jednoznačně vymezených schémat. Jak časté jsou dopravní nehody zapříčiněné řidičem pod vlivem drog u nás, nelze ani odhadnout. Do statistik se mohou dostat pouze nehody, u nichž byla ta která droga prokázána. Jenže toxikologické vyšetření nepatří k rutinním vyšetřením při dopravních nehodách, a to ani ve zdravotnických zařízeních, kde postižený sám vyhledá pomoc. Nejsme si jistí, zda se toxikologické vyšetření provádí vždy v souvislosti s pitvou zemřelého účastníka dopravní nehody. Tím méně jsme přesvědčeni o tom, zda se ovlivnění nealkoholovou drogou zjišťuje v případech, kdy nedošlo k vážnějšímu zranění. Podle našeho názoru se nelze spolehnout na to, že se účastník silničního provozu k ovlivnění drogou spontánně přizná. S ohledem na povědomí společnosti, kvalitě zákonů a obecnému postoji k této problematice, nelze vyloučit, že si tuto souvislost dotyční mnohdy ani sami neuvědomí.

Účinky návykových látek na schopnost řízení jsou zvláště nebezpečné u mladších řidičů. Ti jsou vzhledem ke svým malým řidičským zkušenostem nejrizikovější skupinou účastníků silničního provozu. Většina z nich má i poměrně malou zkušenost s účinky alkoholu a jiných návykových látek. A právě tato kombinace nepříznivých okolností může působit na ostatní účastníky silničního provozu zvlášť nebezpečně. Kromě toho je v dospívání častá tendence riskovat a překračovat rozumné hranice. Mladí také alkoh ol a drogy pomaleji zpracovávají a vylučují i s ohledem na svou nižší tělesnou hmotnost. Proto i poměrně malé dávky alkoholu nebo drog mohou vyvolávat jejich vysoké hladiny v krvi a tím pádem i intenzívněji ovlivňovat jednání intoxikovaných jedinců. U dospívajících vzniká také daleko rychleji návyk na alkohol i jiné drogy. Ten je provázen zhoršenou sebekontrolou ve vztahu k návykovým látkám a mnohdy také ke snaze je škodlivě užívat i při nevhodných příležitostech. Dospívající jsou také manipulovatel nější ze strany vrstevníků i ostatní populace. Důsledkem těchto negativních vlivů mohou být, a bohužel i často jsou, dopravní nehody, k nimž dochází po odchodu z koncertů, tanečních zábav a diskoték.

Dalším prakticky nezmapovaným problémem je výskyt dopravních nehod v období kocoviny, "absťáku", nebo jak se někdy u nealkoholových drog říká "dojezdu". V tomto období nemusí již být zpravidla účinná látka v těle uživatele přítomna, a tedy ani prokazatelná laboratorně. Schopnost řízení však zůstává v souvislosti s jejím předchozím požitím pronikavě zhoršena.

Proto je nebezpečí vlivu alkoholu a drog na bezpečnost nás všech, kteří se účastníme silničního provozu daleko větší, než si možná uvědomujeme.

V USA a v Evropské unii je však toto nebezpečí v plné míře vnímáno a jsou přijímána opatření, jejichž cílem je snižovat mortalitu a morbiditu způsobenou zneužíváním alkoholu, léčiv a ilegálních drog řidiči různých dopravních prostředků. V Belgii, SRN a Švédsku byl již legislativně zakotven tzv. analytický princip, umožňující postih řidičů, u nichž byla prokázána přítomnost ilegálních drog v krvi během jízdy, a to s nulovou tolerancí koncentrace těchto látek. (V dalších zemích Evropské unie se již podobná opatření připravují k realizaci). Uplatňování těchto legislativních opatření je provázeno proškolováním dopravních policistů, aby rozpoznali při silniční kontrole i mírné znaky ovlivnění drogou a mohli se kvalifikovaně rozhodnout pro důvodný odběr krve. Nezbytným opatřením je i zavedení systému povinné laboratorní kontroly kvality analýz, umožňující autorizaci vybraných forenzně toxikologických laboratoří.

Nastal čas, abychom i v České republice začali vytvářet podmínky k obdobným opatřením.

Mjr. Mgr. Václav VALENTA,  
doc. Ing. Renata ŠTABLOVÁ, CSc.  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |