POLICISTA  9/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

ze světa

Hraniční přechod Nagylak mezi Maďarskem a Rumunskem je příkladem špičkové technologie, nepředstavitelné před 10 lety. Nejmodernější skenery čtou pasy a vkládají informace do databáze, kamera fotografuje SPZ a srovnává je se seznamy ukradených vozidel. Nový terminál pro nákladní dopravu poskytuje cestujícím pohodlí, výrazné několikajazyčné dopravní značky řídí provoz a pohraniční orgány tu jezdí na tricyklech se stříškou proti dešti. Budovy celnice mají moderní design, prostorné přilehlé parkovací plochy poskytují místo pro volkswagenovské dodávky pohraničníků.

Toto je nová "železná opona", kterou Maďarsko, Polsko, Česká republika a Slovinsko musí před svým vstupem do Evropské unie vybudovat jako bariéru vůči možným imigrantům. Asi 75 % financí přichází z Bruselu. Výsledkem je postupné vytváření "cordonu sanitaire", který fakticky posunuje hranice EU o více než 600 kilometrů na východ...

Takto začíná rozsáhlá informace britského deníku The Daily Telegraph z hraničního přechodu Nagylak a pokračuje:

O zastavení přílivu imigrantů usilují zejména Německo a Rakousko, dvě z nejpopulárnějších cílových zemí pro ilegální dělníky. Úřady však odhadují, že je dopadena sotva čtvrtina. Jen Česká republika byla v roce 1998 kanálem pro nejméně 200 000 ilegálních imigrantů, z nichž sotva čtvrtina byla odhalena.

"Vedle drog a pašování zbraní je pašování lidí největším byznysem. Organizátory jsou velké zločinecké syndikáty a malí místní podnikatelé na málo používaných stezkách, známých jen místním převaděčům," cituje deník Andrease Halbacha, regionálního představitele Mezinárodní organizace pro migraci se sídlem ve Vídni.

Služby nabízené perspektivním migrantům z rozvojových zemí a zemí třetího světa se velmi liší. Pohybují se od 5000 liber (25 000 Kč) za pouhé převedení přes hranici až po 25 000 liber (1 250 000 Kč !) za dlouhou cestu s nalezením práce na jejím druhém konci. Pašeráci některé cesty objednávají přes "cestovní kanceláře" v Turecku, Afghánistánu nebo Bangladéši, jiní dávají přednost zadlužení migrantů, kteří pak musí roky pracovat pro jejich gangy.

Nejčastější trasy vedou přes Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Balkán, kde albánské kriminální živly provozují plavbu rychlými loděmi do Itálie.

Rakousko rozmístilo jednotky své armády na posílení hlídek na hranicích s Maďarskem a Českou republikou, dlouho považovanou za slabý článek této ochrany, a používá rozvědku k odhalování tras pašeráků ze Slovenska, uvádí Daily Telegraph.

Maďaři propojili pohraničníky s kriminalisty, kteří kontrolují osamělé rolnické usedlosti používané k dočasnému ubytování ilegálních migrantů, a noční hlídky pátrají po malých člunech s migranty křižujících řeky na severovýchodě země.

Problém se však nezmenšuje. Slovinsko už v červnu hlásilo, že zadrželo víc ilegálních migrantů než za celý rok 1999, a maďarský pohraničník v Nagylaku zpravodaji listu The Daily Telegraph řekl: "Pravda, máme počítače a skenery, ale stále je to systém, který lze oklamat. Když jsou lidé zadrženi, vrátí se jednoduše domů a požádají o pas s příjmením své ženy nebo matky. A počítač je pak neodhalí."

Na první pohled se hraniční přechod Nagylak změnil k nepoznání. Špinavý dvoupásový přejezd byl odstraněn, prostitutky zpracovávající řidiče nákladních vozů byly vytlačeny, hospody s hracími automaty strženy, celníci a pohraničníci už veřejně nepožadují úplatky. Ale jak říká taxikář z nedalekého Szegedu: "Místo v taxících a vlacích jsou migranti dopravováni ve falešných prostorách v nákladních autech nebo překračují hranice v noci v dobře organizovaných skupinách místními zprostředkovateli za použití mobilních telefonů. Vypadá to, že to všechno zmizelo, ale ono se to jen víc zprofesionalizovalo."

- kuč -  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |