VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 8 |
Vládnutí po Evropsku (XV) |
Ing. Daniel Trnka,
Úřad vlády ČR
Opusťme dnes na chvíli chronologický popis procesu modernizace vládnutí v EU, abychom se věnovali nejaktuálnějšímu vývoji.
Evropská komise totiž v prosinci loňského roku přijala sadu opatření, která směřují ke zlepšení rozhodovacích mechanismů. Zároveň byla publikována zpráva o pokroku dosaženém v oblasti modernizace vládnutí od publikace Bílé knihy v červnu 2001.
Romano Prodi, předseda Komise k tomu prohlásil: “Věřím, že všechno toto a ještě mnohem víc musí být učiněno pro posílení efektivity a transparentnosti našich institucí. Těmito nástroji dokazujeme, že Evropa se může přiblížit občanům i beze změn Evropských dohod.”
O jaká opatření se tedy jedná? Jedním z nástrojů přiblížení rozhodovacích mechanismů občanům jsou principy a standardy pro konzultace s veřejností a zainteresovanými stranami. Představují obecný a pružný rámec pro konzultace s občanskou společností zajišťující transparentnost procesu a přístup ke konzultacím pro zainteresované subjekty, zpětnou vazbu směrem k účastníkům diskuse a minimální lhůtu na odpověď v délce 8 týdnů. Tyto standardy již jsou aplikovány od počátku roku 2003.
Dalším nástrojem jsou principy a směrnice pro sběr a využití odborných expertíz. Měly by zajistit, že příslušné útvary Komise skutečně plně využijí těch nejlepších odborných expertíz při zajištění otevřenosti, efektivity a kvality.
Často jsou slyšet hlasy volající po vyjasnění rozdělení pravomocí mezi legislativou (Parlament a Rada) a exekutivou (Komise). Další z návrhů se zaměřuje právě na přezkoumání funkčnosti tzv. systému výborů (committee system) tak, aby byla posílena možnost pro oba normotvorné orgány kontrolovat pravomoci Komise při implementaci.
Čtvrtý z předložených materiálů se soustředí na tzv. regulační agentury. Jde o orgány částečně nezávislé na centrální exekutivě vykonávající regulaci v přesně vymezených odvětvích (u nás např. ČTÚ, ERÚ). Vzhledem ke vzniku stále většího počtu takových regulátorů a jejich rostoucí důležitosti, zaměřuje se materiál na stanovení podrobných kritérií při vytváření, fungování a kontrole regulačních agentur.
Poslední z nástrojů se zaměřuje na větší zapojení regionálních a místních správních orgánů do rozhodování a umožnění tím pružnější implementace legislativy a programů Komise. Zavádí institut tzv. cílených třístranných kontraktů a dohod mezi členskými zeměmi, místními orgány a Komisí zaměřených na implementaci politik EU.
Ke všem zmíněným nástrojům se jistě podrobněji vrátíme v příštích dílech seriálu. Pro ty, kteří by si zveřejněné materiály chtěli přečíst již teď, připomínáme webovou adresu
http://europa.eu.int/comm/governance/index_en.htm.