VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 8 |
lexikon evropského práva |
Návrh ústavní smlouvy (Treaty establishing a Constitution for Europe)
Podklad pro jednání Konventu - CONV 369/02
Zpráva Evropské komise z roku 1999 vytýčila požadavek zpřehlednit strukturu základních smluv ES a EU. S tímto požadavkem je spojeno též úsilí o přesnější rozdělení ústavního a běžného obsahu základních smluv.
Vypracováním podkladů pro reformu byl pověřen Evropský univerzitní institut ve Florencii, jenž zveřejnil návrh na vytvoření redukované Základní smlouvy (Basic Treaty for the European Union), která obsahuje nejdůležitější části z dosavadní Smlouvy o EU a Smlouvy o založení ES, konkrétně ustanovení o cílech integrace, občanství, základních právech, institucionální struktuře, rozhodovacích procedurách a rozpočtu. Tento návrh základní smlouvy vycházel z toho, že Unie si stanovila následující hlavní cíle:
podporovat ekonomický a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyvážený a trvale udržitelný rozvoj, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním ekonomické a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie;
prosazovat vlastní identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
posilovat ochranu práv a zájmů občanů Unie a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva;
v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet jej.
Dalším krokem na této cestě se na konci roku 2002 stala osnova a stručný popis návrhu nové ústavní smlouvy (Treaty establishing a Constitution for Europe) jako vstupní podklad pro jednání Konventu. Popsána je především ústavní struktura rozšířené Evropské unie, přičemž návrh nevylučuje ani návrat k původnímu označení tohoto celku jako Evropského společenství, ani vytvoření nového názvu, např. Spojené státy evropské (United States of Europe) či Spojená Evropa (United Europe). Naproti tomu kompetenční zmocnění k tvorbě a provádění společných politik týkajících se jednotného vnitřního trhu, hospodářské a měnové unie včetně rozpočtových otázek, podpůrných a doplňujících opatření v sociálně-ekonomické infrastruktuře, vnitřní bezpečnosti, jakož i vnějších vztahů detailněji popisována nejsou, protože se předpokládá, že budou v nezbytném rozsahu rekapitulována podle ustanovení základních smluv ES a EU.
První část osnovy ústavní smlouvy má v podobě předložené v říjnu 2002 Konventu celkem 46 článků uspořádaných do deseti kapitol, k nimž se nepochybně bude vázat při dalších jednáních značná pozornost. První kapitola definuje základní politické a právní hodnoty, na nichž je založena Unie, v tomto pořadí - lidská důstojnost, respekt k základním právům, demokratický princip, vláda práva, tolerance, odpovědnost za dodržování závazků vyplývajících z evropského i mezinárodního práva. K těmto hodnotám se přičleňují úkoly a cíle Unie navazující na dosavadní půlstoletý vývoj evropské ekonomické, politické a právní integrace. Druhá kapitola definuje evropské občanství. Třetí kapitola je věnována principům vztahů Unie a jejích členských států při uskutečňování úkolů a cílů Unie.
Institucionální struktura Unie je ve čtvrté kapitole nastíněna - vzhledem k stále ještě nevytříbeným politickým názorům na řadu klíčových bodů institucionální reformy - pouze v hrubých obrysech. Pátá kapitola předpokládá, že zůstanou zachovány dosavadním vývojem vytvořené legislativní a správní instrumenty, jimiž disponují orgány EU, a to včetně těch, které jsou uplatnitelné v rámci flexibilních forem součinnosti států, které se rozhodly pro užší spolupráci.
Šestá kapitola obsahuje články zaručující rovný přístup k orgánům a institucím Unie a uplatnění nástrojů participativní demokracie. Sedmá kapitola obsahuje ustanovení týkající se finančních otázek, včetně ustanovení o vyrovnanosti rozpočtu Unie. Závěrečné kapitoly jsou zatím propracovány jen velmi rámcově: osmá a devátá kapitola zmiňují význam vnějších vztahů Unie, zvláště pak vztahů k sousedním státům s tím, že desátá kapitola charakterizuje Unii jako otevřené společenství států a týká se otázek členství jednotlivých států v Unii.
Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc.,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy