VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 8
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Ing. Karel Vodička, Praha

Krizové řízení správy obecního majetku

Majetek obce či města je různorodý. V tzv. předpovodňové (předteroristické, předvandalské) době byla správa majetků, které jsou na dosah svobody pohybu (objekty bytové, úřady, nemocnice, školy, kulturní objekty, objekty dopravní infrastruktury - např. komunikace a stavby na nich) příjemnou odbornou činností. Na pozici správce majetku byl obvykle zkušený stavař a výpočtář nájemného. V posledním “poISPROFINOVÉM” období přibyli odborníci na projektovou přípravu a ekonomové. Na tomto stavu se přes tři čtvrtě století donedávna v naší zemi téměř nic neměnilo krom toho, že místo “plánované financování” používáme termín “programové financování”.

Celková liberalizace společnosti přinesla koncem minulého století podstatné změny. Jejich dopad jsem si uvědomil až po povodních, různých teroristických akcích a především po prvních “logistických” krádežích za pomocí obrazových MMS zpráv z mobilních telefonů. Do rukou organizovaného zločinu ohrožujícího majetek státu, obce a občanů se legálně dostává vyspělá technologie, za jejíž pomoci jsou vlastníci bytů, domů, galerií či kostelů vrháni opět desítky let dozadu. MMS je kvalitativním průlomem do zlepšení logistických operací zločinu. Přenosem obrázků z mobilních telefonů k řídícím špičkám zločinu se budou v reálném čase vytipovávat oběti terorismu (v širších souvislostech s movitým i nemovitým majetkem). Informace z obrázků MMS se mohou v centrech zločinu vyhodnocovat. Taková “racionalizace” je generační inovací. Celé struktury zločinu od drobného vandalismu, mikroterorismu až po chemická či ekologická rozsáhlá nebezpečí dostávají prostřednictvím technologie MMS do rukou neocenitelného pomocníka.

Obrazové zprávy MMS především ohrožují majetek

Je známo, že války, v našem “obecním” případě pouze boje na ulicích s různým druhem nebezpečí (viz tabulka) se vyhrávají informačními zbraněmi. Vojenské aktivity v Afganistanu a ve všech dalších válečných konfliktech jsou moderními válkami o informace. Naše státní regulační úřady nedokáží v dostatečném předstihu logisticky spojit příčiny s následky. Dnes již víme, že produktem, zbožím není jenom jeho složení, které uspokojí potřebu zákazníka, ale i účinek (např. na zdraví, bezpečnost, či účinek obalu na životní prostředí).

Hlavním produktem MMS zařízení je jeho pozitivní účinek na zlepšení účinnosti zločinu. Podmínkou dodávek těchto zařízení na trh by mělo být bezplatné dodání zařízení pro rušení, archivaci, monitorování a další operativní systémy vyhodnocování obrázků, centrální evidence uvedených přístrojů, podobně jako automobilů.

Automobil ovládaný člověkem může být zdrojem nebezpečí stejně jako střelná zbraň či zbraň informační – tedy i přístroj MMS. Obrázky MMS svojí vypovídací schopností především urychlují běh událostí a preventivní složky státu odsunují na několik let do pozadí. Rušičky signálů MMS ve státem chráněných objektech by vzhledem k nebezpečnosti přístroje měly ze zákona povinně dodat operátoři těchto zařízení. Zanedbáním schvalovacích řízení státními institucemi byla státní pokladna zbytečně ochuzena o další stamiliony korun na “obranná” technologická zařízení do budov soudů, nemocnic, věznic, vládních i nevládních institucí. Samozřejmě se následně vytvořilo i legislativní nebezpečí (viz tabulka) při pořizování obrázků ze soukromých budov, plováren, restaurací. Je či není fotografie MMS důkazním prostředkem? Jakékoliv digitalizované záznamy mají totiž pro možnou následnou další počítačovou úpravu ošidnou vypovídací schopnost.

Všechny tyto události z posledního období (povodně, výpadek kotelen, terorismus, schválení provozu MMS obrázkových zpráv) byly poslední kapkou pro vyslovení teorie Krizového řízení majetku. Je zákonité, že společenskou poptávku ve velkém předstihu předvídají vysoké školy či univerzity. Zásluha vysoké teoretické potence akademických institucí jako by dávala tušit blížící se krizi v tom či onom oboru. Pro mne, celoživotního správce majetku, je nepředstavitelná absence systémové komunikace odborníků a veřejnosti. Veřejnost a zvláště politikové velmi neradi slyší, že by se správa obecního majetku mohla nacházet v krizi. Taktéž je tabu zmiňovat se o často katastrofální správě bytového fondu v majetku obcí. Až nyní, po několika letech, se dostávám k nenápadnému sborníku, kde jsou analyzována nebezpečí při správě a údržbě staveb (viz zdroj pod tabulkou).

Technický průkaz nebo kniha provozu stavby

Velmi mnoho odborníků správy bytových domů se odvolává na paralelu provozu domů (majetku) s provozem motorových vozidel. Provoz tohoto dopravního zařízení, pokud není správně udržováno a užíváno, může být nebezpečný pro okolí. Provoz dopravních prostředků je proto celosvětově standardizován. Vozidla stejného typu procházejí na celém světě pravidelnými technickými, záručními, pozáručními a dalšími prohlídkami a výsledky kontrol se zaznamenávají, evidují a vyhodnocují. Ne tak je tomu s budovami.

V poslední době problematiku sledování provozu staveb řeší některé vysoké školy (např. ČVUT Praha) a příslušná ministerstva. Výsledkem jejich úsilí by měla být Kniha o provozu stavby vtělená jako povinnost do zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Tento ideový záměr se v prvopočátcích jevil jako lobbing stavebních firem pro zajištění budoucích zakázek na zákonem nařízených opravách nemovitostí. V současné době, kdy na naše objekty číhají různá vnější nebezpečí (viz tabulka) jde o nejdůležitější krok v historii stavebního práva pro bezpečnost uživatelů staveb (objektů).

Technologická nebezpečí

S ohledem na stáří bytových domů realizovaných technologiemi panelové (prefabrikované) výstavby, blokových kotelen, starých centrálních zdrojů tepla, které jsou často ještě dislokovány v neudržovaných privatizovaných podnicích se můžeme denně setkávat s technologickým nebezpečím přímým, nebo nepřímým. Například velmi často nepřímo hrozí chemická nebezpečí blízkým sídlištím z chemických továren. Obdobně máme v paměti problémy s komunikacemi, metrem, železničními dráhami po povodních. V tomto příspěvku budeme sledovat přímá nebezpečí na stavbách určených k bydlení, službám, školství či kultuře. Jsou to stavby, kde může být přímo ohrožena bezpečnost občanů, především potencionálních voličů, zaviněním vlastníka majetku (obce).

Radou vlastníkům nemovitostí, jak řešit nebezpečí tohoto druhu, je zadat zpracování periodických provozních revizí vyhrazených technických zařízení všech objektů. Jednalo by se například o elektrická zařízení, tlakové nádoby, parní kotle, nízkotlaké kotelny, plynová zařízení, zabezpečovací techniku, výtahy, vzduchotechniku. Mohou být provedeny zkoušky těsnosti potrubí, diagnostika krytin i základů.

Po povodních vstupují do popředí další diagnostické metody na zjišťování statických nebezpečí - trhlinová diagnostika staveb, posuzování vlivů poddolování na statiku staveb a další. Závěry revizí by měly být zapracovány do ročních plánů údržby a oprav eventuálně do plánů investiční výstavby na záložní zdroje tepla, zokruhování přípojek medií. Z  uvedené tabulky se budeme zabývat pouze nebezpečími, která jsme si sami vytvořili neodbornými, krátkodobými a operativními přístupy ke správě majetku.

Nebezpečí subjektivní

Z tabulky vyjmeme subjektivní nebezpečí. Problémy s majetkem obce nejsou primárně zapříčiněny nízkými nájmy, ale nesystémovou organizací řízení správy majetku. Každý užívaný předmět, dílo, stavba, objekt by měl mít plán oprav a údržby minimálně na dobu své životnosti. U domů s životností 60–80 let by měl být majitelem zpracováván plán na celou tuto dobu. Dlouhodobým plánováním se zabývá Projektové řízení a částečně také Facility management. Operativní řízení správy majetku svědčí o neprofesionální činnosti a ta má rozhodující vliv na krizové řízení správy majetku a zbytečně vytváří zdroje nebezpečí. Některé typy subjektivních nebezpečí:

Neodborná subjektivní rozhodnutí, která nejsou pojata systémově, dlouhodobě a komplexně (principy projektového řízení a logistiky) mají rozhodující vliv na tvorbu krizí při správě majetku. Obráceně řečeno, problém správy obecního majetku spočívá v daleko menší míře na objektivním (technickém, ekonomickém) prostředí, než na chybách subjektivního rozhodování.

Psychologická nebezpečí a “obecní strach”

Kapitalistický systém na rozdíl od předchozího socialistického zúžil prostor pro trestnou činnost na úseku drobného vandalismu. Podstatně byla omezena možnost nelegálního rozkrádání u soukromých i státních podniků. Jistá entalpie, neboli radost z ukradené, nebo “lehce” nabyté věci ale ve společnosti zůstává. Máme nezapomenutelný zážitek ze sponzorského lístku na fotbal, z podnikového mobilu, z vánoční bonboniéry či bezplatného frťana v hospodě. Pokud se naše představa – získat potřebnou věc jako dárek – nenaplní (u někoho více, u někoho méně), neprožíváme plně štěstí. Nazývejme věci pravými jmény, toto jsou počátky mikrovandalismu.

Ve větších rozměrech se pozornost kriminálních živlů soustřeďuje na veřejná prostranství a obecně dostupný majetek (galerie, kina, kostely, úřady, školy, nemocnice, knihovny, ale také lesy, parky, nádraží). Některé prameny uvádějí, že z venkovských kostelů zmizelo až osmdesát procent movitých hodnot a tento stav je v minulosti znám jen z husitské a pohusitské doby.

Ekonomická globalizace s sebou přinesla globalizaci zločinu. V ochraně občanů hraje rozhodující roli strach směřovaný do sfér drobného zločinu. Pro analýzu problematiky obcemi vycházíme ze zjednodušeného předpokladu, že velký zločin se ničeho nezalekne. Na teorii strachu je postavena většina obranných systémů. Gangy z cizích zemí nemají žádný vztah k našemu kulturnímu dědictví. Výchova k majetku, k vlasti, ke kulturním hodnotám nemá za této situace smysl a reálný podklad. Z tohoto poznání vyplývá jediný závěr. Stát a obec musí na veřejných prostranstvích ve veřejných budovách na jedné straně vytvořit rámec zákonného “obecního strachu” a na druhé straně technicky, organizačně, ekonomicky a legislativně ochránit majetek.

Závěr

Tato úvaha si neklade za cíl nalézt systémová a dlouhodobá řešení pro ochranu majetku. Například již při projektu stavby by měla na stavebně-technickém řešení akce participovat budoucí pojišťovna, u které v budoucnu zadáme pojištění proti vandalismu či rozkradení inventáře. Věřím však, že problematika krizového řízení správy majetku si vyžádá vytvoření struktur parametrů a jejich vah, podle kterých standardním způsobem dospějeme k ideálnímu modelu správy obecního majetku v podmínkách liberalizace společnosti, v dynamických podmínkách turbulentního sociálně-technologického prostředí.

Tabulka: Zdroje nebezpečí

Technologická nebezpečí

  • průmyslová
  • dopravní
  • komunikační (viz níže x)
  • chemická
  • energetická
  • elektrická
  • elektronická
  • nukleární

Právní nebezpečí

  • zákony, normy
  • advokáti

Ekonomické nebezpečí

  • trhy
  • obecné změny hodnot
  • změny kurzů cenných papírů
  • kolaps peněžních ústavů

Klimatická nebezpečí

  • krátkodobé povětrnostní jevy
  • dlouhodobá kolísání povětrnostních podmínek
  • změny klimatu

Organizační nebezpečí

  • management
  • operativní přístup ke správě majetku (x)
  • bezkoncepčnost (x)

Ekologická nebezpečí

  • kyselý déšť
  • biologická poškození

Politická nebezpečí

  • násilné změny politického systému
  • občanské nepokoje
  • terorizmus (makro a mikro)
  • demokratický vývoj
  • nacionalismus
  • totalitní režim

Ergonomická nebezpečí

  • tělesně postižené osoby (aktivní vliv)
  • tělesně postižené osoby (pasivní vliv)
  • nevyužívání facility managementu (x)

Sociální nebezpečí

  • obecná kriminalita
  • speciální kriminalita
  • sabotáž
  • squatteři
  • vandalství (sprejeři)

Fyziologická nebezpečí

  • výměšky živých organismů (pot, exkrementy, exhalace)

Komunikační nebezpečí (x)

  • mobilní komunikace
  • MMS komunikace (obrázkové zprávy)

Psychologická nebezpečí

  • nevědecké problémy (geopatogenní zóny)
  • strach
  • panika
  • machizmus “frajerství)

Zdroj: Prof. Milík Tichý, Sborník Ekonomika provozu staveb a jejich životní cyklus, ČVUT Praha Fsv, Praha, září 2002

(x) Doplněno autorem článku



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |