VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 8 |
znak |
Zeměpanská osada na Haberské stezce je poprvé věrohodně zmiňována roku 1234, kdy byla věnována nově založenému klášteru cisterciaček v Tišnově. Od 14. století se o ní hovoří jako o městečku s kostelem. Postupně získávaná tržní privilegia vynesla místu název Trhová Brtnice, užívaný od 16. století. Zdejší zámek vzniklý přestavbou hradu byl tehdy honosným sídlem pánů Brtnických z Valdštejna. Poslední z nich – Zdeněk – byl roku 1622 odsouzen jako účastník stavovského povstání a zemřel ve vězení. Konfiskované panství daroval císař hraběti Rombaldovi Collaltovi, který založil při někdejším valdštejnském pohřebním kostele paulánský klášter. Collaltové sídlili na brtnickém zámku až do 20. století. V Brtnici se narodil významný vídeňský architekt Josef Hoffmann (1870-1956), jehož zde připomíná stálá muzejní expozice. Obec, která se v roce 2000 zařadila mezi města, je v současnosti domovem zhruba tři tisíce šesti set obyvatel.
Městečko užívalo v minulosti pozdně gotickou pečeť s trůnící královnou – zřejmě zakladatelkou tišnovského kláštera Konstancií – a se štítkem s českým lvem. Brtnický znak, navržený v roce 1977 Jiřím Loudou, se dočkal schválení až s odstupem více než dvaceti let. Po projednání obecním zastupitelstvem 6. října 1999 udělil oficiálně Brtnici znak a současně i prapor 27. března následujícího roku předseda
PS PČR. Zlato-modře polcená horní část děleného štítu s dvojicí přivrácených lvů opačných barev s červenou zbrojí byla převzata z erbu Valdštejnů. Lvi mezi sebou drží symbol kožedělného průmyslu – červenou useň. V dolním modrém poli je nad stříbrno-modře třikrát vlnitě dělenou patou k dělící linii přiléhající stříbrný most se dvěmi oblouky, připomínka přechodu přes říčku Brtnici (tzv. Židovský most).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR