VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 7
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

znak

ARCHLEBOV, okres Hodonín

ARCHLEBOV, okres HodonínOsada na svazích Ždánického lesa je zmiňována poprvé roku 1349 již jako městečko. Archlebovské zboží bývalo rozděleno mezi dvě vrchnosti, z nichž jedna sídlila na zdejší tvrzi. Po jejím zániku krátce po roce 1447 měla vrchnost v městečku mimo jiné pivovar a vinice. V polovině 16. století se celý městys stal součástí ždánického panství. V předbělohorském obdob býval v Archlebově bratrský filiální sbor. Barokní stavba dnešního kostela pochází z let 1729 až 1731. Zatímco v meziválečném období žilo v obci okolo třinácti set obyvatel, v současnosti je jejich počet zhruba devět set.

Nejstarší známá pečeť městečka nese letopočet 1621 a je na ní zobrazena ve štítu mříž, za níž vyrůstají dva předměty dříve považované za květiny. Nověji je archlebovské pečetní znamení vyloženo jako zarážení hory, tedy zahrazená cesta do vinohradů s májkami a se slaměnými víchy. Tomuto výkladu odpovídá i znak udělený obci 22. ledna 2001 předsedou PS PČR. V modrém štítě je zlatý polský plot se dvěma vyššími kůly po stranách a uprostřed se zeleným vinným hroznem, převzatým z novodobého obecního razítka. Za ním vyrůstají dvě borovice přirozených barev se zlatými slaměnými víchy na kmenech. Mezi nimi je zlaté slunce bez tváře, předpoklad dozrávání vína, nahrazující šesticípou hvězdu z původní pečeti. Vinný hrozen a slunce nacházíme rovněž na současně uděleném praporu.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR



Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |