VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 7 |
konzultace |
JUDr. Roman Kočí
V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
(1) k 31. 12. 2002 dochází i na úseku státní správy ve věcech pozemních komunikací (silniční hospodářství) k poměrně významným změnám. Změna zřejmě nejvýznamnější se týká převzetí působnosti okresních úřadů na úseku silničního hospodářství obecními úřady obcí s rozšířenou působností a změny v určení druhoinstančních správních orgánů. Od 1. 1. 2003 platí pro výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací následující pravidla.
Výkon státní správy na úseku pozemních komunikací je uskutečňován silničními správními úřady. Jejich existence a rozsah působnosti jsou vymezeny zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen zákon o PK).
Uvedený druh státní správy není vykonáván pouze orgány státní moci, ale – a to platí ve většině příslušných správních činností - i orgány územních samosprávných celků, na něž je předmětný výkon státní správy delegován zákonem, a tato činnost je těmito orgány vykonávána v rámci přenesené působnosti (2).
Za silniční správní úřady jsou zákonem o PK označeny: Ministerstvo dopravy a spojů ČR, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností (3) a obce. Zákon při výčtu silničních správních úřadů obsahuje jistou legislativní nedůslednost, kdy působnost silničního správního úřadu je delegována obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a (taktéž) obci. Rozpor je naprosto zřejmý - v prvním případě vykonává působnost silničního správního úřadu orgán obce (obecní úřad s rozšířenou působností) ve druhém případě je za silniční správní úřad označen územní samosprávný celek (obec), což je pochopitelně z hlediska právní nauky velice komplikované a nepřesné. Působnost silničního správního úřadu by měla být vždy vykonávána orgánem obce a jelikož se jedná o výkon přenesené působnosti, měl by být za silniční správní orgán zákonem označen obecní úřad (namísto obce).
Působnost silničního správního úřadu je vedoucím uvedených úřadů (nebo radou obce) (4) přenesena (organizačním řádem) v rámci jejich organizačního uspořádání na jednotlivé složky (úseky, odbory). U orgánů (úřadů) územních samosprávných celků (kraje, obce) jsou to typicky odbory (dopravy) a silničního hospodářství. Toto ovšem nemusí být pravidlem a působnost silničního správního úřadu v rámci orgánu územní samosprávy může být vykonávána jinou složkou (kupř. odborem správním, technickým, apod.). Uvedené je plně v kompetenci vedoucího úřadu (rady obce), z hlediska orientace občana považuji za vhodné označit předmětný odbor jako odbor silničního hospodářství.
Při výkladu problematiky výkonu státní správy na úseku pozemních komunikací je nezbytné znát definici pojmu pozemní komunikace a jejich rozdělení. Zákon o PK tak činí v ustanovení § 2, když za pozemní komunikaci označuje dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly (5) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
Pozemní komunikace je tedy jedním z druhů dopravní cesty (další druhy jsou kupř. vodní cesta, dráha, letový koridor, letiště) užité určitým dopravním prostředkem - silničními a jinými vozidly (dalším dopravním prostředkem mohou být např. plavidla, drážní vozidla, letadla) a chodci.
Pozemní komunikace se dělí na kategorie:
dálnice
silnice
místní komunikace
účelová komunikace
Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do tříd, a to na silnice I., II., III. třídy s tím, že silnice I. třídy může mít označení ”rychlostní”, to za situace, kdy je určena pro rychlou dopravu a je přípustná pouze silničním motorovým vozidlům, splňujících určité podmínky (6). Do tříd se dělí i místní komunikace (I.- IV.).
Dle zákona o PK je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát (vlastnické právo vykonává ze zákona Ministerstvo dopravy a spojů, které pověřilo výkonem vlastnických práv svoji příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic ČR), vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, vlastníkem místních komunikacích je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí a vlastníkem účelových komunikacích je právnická nebo fyzická osoba.
Vlastníkem pozemních komunikací jsou tedy zmiňované subjekty, ovšem jejich vlastnické právo je do značné míry omezeno výkonem státní správy ve věcech pozemních komunikací, resp. výkon některých vlastnických práv (kupř. ius disponendi) je podmíněn rozhodnutím orgánu vykonávajícího působnost silničního správního úřadu. V této souvislosti je nutné přísně oddělovat výkon samostatné a přenesené působnosti územních samosprávních celků, neboť např. obec je vlastníkem místních komunikací na svém území (samostatná působnost) a zároveň obec (obecní úřad) vykonává nad těmito komunikacemi státní správu (přenesená působnost).
Okruh správních činností jednotlivých silničních správních úřadů:
Ministerstvo dopravy a spojů
rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice a o změnách těchto kategorií,
rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice po dohodě s Ministerstvem obrany,
povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje (tzv. “nadměrná přeprava”),
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti (7),
vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech dálnic a rychlostních silnic. Tato působnost konkrétně spočívá v následujících činnostech:
vydává povolení o připojení dálnice nebo rychlostní silnice k jiné pozemní komunikaci nebo o připojení sousední nemovitosti k dálnici nebo rychlostní silnici, povolení uzavírky a nařízení objížďky na dálnici nebo rychlostní komunikaci, o povolení zvláštního užívání dálnic a rychlostních silnic (8),
vydává povolení umístit na dálnici nebo rychlostní silnici pevnou překážku,
vydává povolení zřídit a provozovat reklamní poutače a jiná obdobná zařízení v silničním ochranném pásmu dálnice nebo rychlostní silnice,
vydává povolení provádět stavby a terénní úpravy v silničním ochranném pásmu dálnice nebo rychlostní silnice,
vydává rozhodnutí o odstranění zdroje ohrožení dálnice nebo rychlostní silnice,
vydává rozhodnutí o zřízení věcného břemene na nemovitosti pro umístění dopravních značek, dopravních zařízení, veřejného osvětlení a označení místních názvů pro dálnice a rychlostní silnice,
vydává dodatečné povolení ke zvláštnímu užívání dálnice nebo rychlostní silnice po odstranění havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení,
vydává rozhodnutí ve stavebním řízení týkající se dálnice nebo rychlostní silnice,
rozhoduje o zřízení věcného břemene k pozemku určenému ke stavbě dálnice nebo rychlostní silnice,
vydává rozhodnutí o změně v užívání stavby dálnice nebo rychlostní silnice nebo o jejím odstranění.
Jak vyplývá z právě uváděného, u tohoto ústředního správního úřadu platí v souvislosti s výkonem státní správy na úseku pozemních komunikací pravidlo, že tento úřad je prvoinstančním orgánem ve správních řízeních vztahujících se k dálnicím a rychlostním silnicím. Uvedená pravomoc je ovšem poněkud v kolizi s principem decentralizace výkonu státní správy. Pokud by byl zákon koncipovaný v duchu tohoto principu, potom by působnost silničního správního orgánu ve věcech dálnic a rychlostních silnic vykonával ve svém územním obvodu krajský úřad. Ministerstvo dopravy by poté na úseku silničního hospodářství bylo prakticky pouze odvolacím orgánem, vůči rozhodnutím krajského úřadu.
Velmi problematické je oprávnění Ministerstva dopravy a spojů rozhodovat o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnic II. a III. třídy (a v těchto kategoriích provádět změny), kdy tímto způsobem může dojít k jednostrannému zasahování do vlastnictví kraje.
Krajský úřad:
povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,
rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií,
rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstva dopravy a spojů a Ministerstva obrany,
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutí obcí,
vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů. Tato činnost konkrétně spočívá ve stejných činnostech, které byly uvedeny u Ministerstva dopravy a spojů s tím, že se samozřejmě týkají silnic I. třídy a náleží k nim ještě dvě správní činnosti:
vydává povolení zřídit úrovňové křížení silnice s dráhou,
vydává rozhodnutí o střetu zájmů vlastníků nebo provozovatelů dráhy s vlastníky silnice, po které by dráha měla být vedena.
Novelou zákona vyhlášenou pod číslem 320/2002 Sb., byl tento správní úřad správně označen slovy ”krajský úřad” na rozdíl od předcházející právní úpravy, kde bylo uvedeno poněkud nepřesně a kostrbatě ”orgán kraje v přenesené působnosti” (9).
Právní úprava vymezující okruh správních činností krajského úřadu jako silničního správního úřadu není bez vad. Především - o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnic II. a III. třídy (a o jejich změnách) může rozhodovat jak krajský úřad, tak Ministerstvo dopravy a spojů, v jehož případě by šlo (viz výše) o jednostranný zásah do vlastnických práv kraje. Právní úprava této správní činnosti je dosti nepochopitelně duplicitní.
Další problematická otázka spočívá v určení, který silniční správní úřad povoluje tzv. ”nadměrnou přepravu” na silnicích I. tříd nepřesahující územní obvod kraje. Výslovné ustanovení zákona o tomto chybí, pouze výkladem tedy můžeme odvodit, že krajský úřad může povolovat ”nadměrnou přepravu” nikoli podle chybějícího speciálního (výslovného) ustanovení zákona, ale podle obecného ustanovení § 40 odst. 3 písm. d) zákona o PK (v rámci své působnosti silničního správního úřadu pro silnice I. tříd).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 7/2003.
V Plzni 20.1.2003
Poznámky:
Viz ustanovení § 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
Viz ustanovení § 61 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
Viz zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění
Např. ustanovení § 69 odst. 2 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, nebo ustanovení § 102 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
Viz zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění
Viz ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění
Opět legislativně ne zcela správný pojem, má být uvedeno krajský úřad, nikoli orgán kraje v přenesené působnosti
Jedná se o tzv. zvláštní užívání, viz ustanovení § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění
Tento termín ovšem zůstává uveden u působnosti Ministerstva dopravy a spojů, které ”rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti”