VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 7
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Doc.JUDr.Olga Vidláková, CSc.

Evropský pohled na místní správu II.
(dokončení z čísla 6/2003)

Pokračujeme v informaci o konferenci Evropské skupiny veřejné správy (EGPA) Mezinárodního ústavu veřejné správy (IIAS), která se konala v září minulého roku v Německu (Potsdam) a měla jako hlavní téma vládnutí v evropském správním prostoru.

Belgie: hlavním cílem bylo vytvořit dostatečné kapacity a profesionalismus na místní úrovni

Struktura belgické federace je mnohovrstevná, jakkoli jde o rozsahem nevelkou zemi (10 188 000 obyvatel a 30 528 km²); tvoří ji tři komunity: francouzská, vlámská a komunita německé řeči, jež odpovídají za kulturu, školství a sociální věci; tři regiony: valonský, vlámský a bruselský, odpovědné za ekonomický a regionální rozvoj, životní prostředí, veřejnou dopravu a bydlení. Regiony se dále člení na provincie a ty jsou tvořeny obcemi. Kromě toho obsahuje Belgie čtyři jazykové regiony: francouzského jazyka, holandského jazyka, dvojjazyčný region hlavního města Brusel, a region jazyka německého. Vývoj k mnoho-úrovňovému vládnutí proto není v Belgii jednoduchou záležitostí. Například ve vlámském regionu se vláda v průběhu devadesátých let minulého století výrazně snažila modernizovat vztahy mezi centrální a místní správou na základě vytváření nových síťových modelů partnerství. Partnerství však vyžaduje partnery stejné síly, a proto hlavním cílem bylo vytvořit dostatečné kapacity a profesionalismus na místní úrovni. Dohody, které byly uzavírány o dotacích mezi místní správou a jednotlivými ministerstvy, však byly různorodé a vedly k rostoucí diverzifikaci na místní úrovni. Proto v březnu 1999 došlo k uzavření “Paktu mezi vlámskou vládou a místními správami”, který měl zdokonalit partnerské vztahy mezi těmito dvěma správními úrovněmi, a to zejména vybudováním místních kapacit a koordinací centrálních politik:

Jako konkrétní příklad nového partnerského vztahu byla uvedena mnoho-úrovňová dohoda o bezpečnosti v městě Tournai, uzavřená v roce 2000 mezi federálními ministerstvy vnitra, spravedlnosti a práce, ministerstvem valonského regionu a městem Tournai (67 651 obyvatel). Hodnocení (evaluace) této dohody byla prováděna několika subjekty; ústřední postavou v celém průběhu hodnocení byl interní městský evaluátor. Vedle něho se hodnocení účastnili federální a regionální evaluátor, kteří pracovali zcela nekoordinovaně. Celý evaluační proces byl nekoordinovaný a výsledná zpráva tak poskytuje pouze roztříštěný obraz jednotlivých aktérů a učiněných kroků. Chybí analýza kauzálních článků řetězu od implementace dohody k dosaženému efektu a vývoji problematiky bezpečnosti, kterou řešila policie. Výsledky hodnocení byly sice publikovány, ale pouze na místní úrovni, takže poučení z evaluace tím bylo pouze omezené.

Autoři zprávy o případové studii proto končí svoji zprávu konstatováním, že s ohledem na pět základních principů dobrého vládnutí stanovených v Bílé knize EU o vládnutí bude nutno ujít v belgické místní správě ještě dlouhou cestu, než ji bude možno považovat za “good governance”.

Itálie: proces partnerství je zaměřen na dobrovolnou činnost místní správy

Itálie je rozdělena na 21 oblastí, které se dále člení na provincie a obce. Ve velikostní skladbě obcí převažují malé a střední obce. Z celkového počtu 8 102 obcí má 72,5% (tj.5 873 obcí) pod pět tisíc obyvatel a téměř čtvrtina všech obcí (1 951) méně než jeden tisíc obyvatel; 14,4% (1 169 obcí) má od pěti do deseti tisíc obyvatel; 11,4% (926 měst) mezi deseti a padesáti tisíci obyvatel; 1,1% (88 měst) má padesát až sto tisíc obyvatel a pouhých 46 obcí jsou velkoměsta s počtem obyvatel nad 100 tisíc, z nichž 6 měst má více než půl miliónu obyvatel.

Vzhledem k této situaci nový zákon o místní správě z roku 1990 umožnil dvě formy jakéhosi partnerství, z nichž jednou byla asociace dvou nebo více sousedních obcí a druhou formou pak přímé sloučení, kdy vznikla nová obec ze dvou nebo více obcí. V průběhu devadesátých let docházelo však k průběžnému snižování dotací obcím, což nutilo zejména malé obce ke zvyšování daní a cen a budilo u jejich obyvatel zvýšený zájem o kvalitu místních služeb, o účinnost a efektivnost místní správy a malé obce se začaly více zajímat o partnerství se sousedními obcemi. V roce 1999 pak byl vydán další zákon (č.265), který upravoval podrobněji formy partnerství a úlohu oblastí v této souvislosti.

Zákon potvrdil, že proces partnerství je zaměřen na dobrovolnou činnost místní správy a nabídl širší a rozmanitější formy spolupráce, v nichž obce mohou vytvářet flexibilní partnerství, regulované na místní úrovni. Místní samosprávy si mohou zvolit formu partnerství, která nejlépe vyhovuje jejich specifickým podmínkám. Místním samosprávám se též umožňuje větší účast na vytváření programů reorganizace území oblasti a oblasti získávají pravomoc řídit a diferencovat formy partnerství a strategii jejich rozvoje a detailněji se upravují finanční pobídky.

Prokázalo se, že tento zákon má pozitivní dopady, neboť podnítil ochotu místních samospráv budovat nová partnerství a experimentovat nové způsoby vytváření sítí; na druhé straně je jasné, že oblasti mohou získat značný užitek z rozvoje partnerství na místní úrovni.

Celkem bylo uzavřeno v 522 případech partnerství, z toho nejvíce ve formě horských komunit (373) a dále formou asociací místních samospráv (128). Jedině v oblasti Emilia- Romagna bylo uzavřeno 21 případů meziobecního partnerství. Pro tuto oblast je partnerství významným fenoménem. Z celkového počtu 341 obcí oblasti se více než tři čtvrtiny (267 obcí) účastní partnerských procesů, z toho 122 obcí formou horských komunit, kterých bylo vytvořeno 18; 113 obcí formou meziobecního partnerství, kde bylo vytvořeno 21 nových struktur, a 32 obcí vytvořilo 8 asociací. Byl vytvořen Oblastní výbor pro rozvoj partnerství s cílem podporovat kulturu spolupráce, monitorovat získané zkušenosti a konsolidovat komunikaci mezi oblastí a místními správami. Výbor je tvořen předsedy všech partnerských struktur a je poradním orgánem oblastní správy. Na pomoc místním správám vytvořila oblast dále operační sbor, v němž pracuje dvacet úředníků oblastní správy a který využívá sítě dalších 17 expertů a manažerů působících v území. Důležitou informační roli v síti partnerských struktur, obcí a oblasti plní internetové spojení, které pouze za šest měsíců v roce 2001 registrovalo 76 000 návštěv. Protože půl roku je příliš krátká doba na vyhodnocení zkušeností různých partnerských struktur, jakož i účasti jednotlivých aktérů, nemohlo být závěrečné vyhodnocení dosud provedeno.

Španělsko: snaha o účelnou koordinaci rozvojových politik mezi různými správními úrovněmi

Španělsko představilo nový projekt ke zlepšení vztahů vládnutí mezi obcemi a provinciemi v autonomním společenství Katalánska. Tento projekt vychází ve své koncepci z modelu Evropské perspektivy prostorového rozvoje (ESDP), která je příkladem moderní strategie prostorového plánování sledující účelnou koordinaci jednotlivých rozvojových politik mezi různými správními úrovněmi. Výsledkem několikaleté přípravy katalánské vlády v tomto směru je Vládní plán modernizace vlády CAT 21 přijatý v roce 2002. Na základě získaných zkušeností z posledních několika let tento plán představuje integrovaný dokument, který má zlepšit kvalitu politického rozhodování a alokaci veřejných zdrojů k dosažení dlouhodobého koordinovaného meziresortního rozvoje. Plán se soustřeďuje na šest hlavních oblastí vládnutí, kterými jsou: kulturní prostor; služby pro společnost; podpora rodin; učící se společnost; udržitelný rozvoj; podnikatelská společnost.

Pro zabezpečení těchto cílů se klade hlavní důraz na angažovanou státní službu na všech správních úrovních. Veřejní úředníci musí mít nejenom dostatečnou odbornost, ale musí být též dostatečně motivováni. Jejich práce má být orientována na výsledek a k tomu je zapotřebí vytvořit předpoklady, za něž se považuje existence mechanismů pro hodnocení výsledků a systém odměňování podle dosažených výsledků. Dalším nezbytným předpokladem, jak zabezpečit úkoly stanovené v plánu CAT 21, je modernizace a racionalizace ústřední správy spolu s decentralizací některých správních činností na místní správu a větší účast občanů v procesu vládnutí. K tomu byla vytvořena Observatoř strategického rozvoje v Katalánsku, ODECAT. Observatoř má plnit tři hlavní cíle: 1) sloužit jako informační systém, který poskytuje poznatky o strategickém rozvoji, prostorovém plánování a územní vládě Katalánského autonomního společenství; 2) podporovat vzdělávání a výzkum strategických plánovačů a ostatních odborníků a účastníků na úseku prostorového rozvoje, včetně občanských skupin a soukromých společností; 3) za účelem podpory a výměny vizí, cílů a očekávání realizovat různé dílny, virtuální fóra a průzkumy.

K dosažení stanovených cílů Observatoř provádí stálé monitorování nových trendů a idejí v této oblasti a udržuje informační a znalostní banku, kterou průběžně aktualizuje. Pro vzájemnou koordinaci znalostí mezi jednotlivými účastníky řídí sítě účastníků, k nimž vedle místních a provinciálních správ patří nevládní organizace, soukromé nadace, zájmové skupiny a zaměstnavatelské a občanské asociace.

I pro katalánský vládní program a jeho organizaci platí, že s ohledem na jejich novost nebyla zatím realizace plánu ani činnost ODECAT vyhodnocena.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 7/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |