VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 7 |
Vládnutí po Evropsku (XIV) |
Ing. Daniel Trnka,
Úřad vlády ČR
Občané
Na závěr nesmíme zapomenout ani na ty, kterým má Evropská unie sloužit především – na její občany. Samozřejmě i jejich názory byly zkoumány, a to zejména prostřednictvím kvalitativní studie založené na diskusích s vybranými skupinami občanů, a to jak v členských zemích, tak i v zemích kandidátských.
Obecným závěrem této studie je, že od Evropy její občané očekávají především ochranu kvality života na “typicky evropské” úrovni, organizaci kolektivního života založenou na solidaritě, sociálních vazbách a základních hodnotách. Pojem “solidarita” je samozřejmě v jednotlivých zemích chápán odlišně, některé země (Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko) si méně cení konceptu “evropanství” založeného na společných kořenech a kulturní podobnosti. Na dvě skupiny se země rozdělily také v oblasti chápání role Unie jako organizace směřující k federalizaci Evropy na jedné straně, či sdružení zemí omezující své aktivity na oblasti odpovídající podpoře jasně definovaných národních zájmů.
Ze studie také vyplynula poměrně nízká znalost rolí a funkcí jednotlivých institucí Unie, po jejich vysvětlení a vyjasnění však v očích občanů jasně vychází Komise jako nejdůvěryhodnější a nejlegitimnější z nich.
Snaha o větší zapojení občanů do rozhodovacích procesů v EU vyžaduje především větší srozumitelnost tohoto procesu. Problémem je nesmírná komplexnost a složitost evropských záležitostí. Dokonce se objevil v této souvislosti termín “information overkill” – tedy cosi jako informační přehlcení. Zde se ovšem ukazuje úloha evropských institucí a především Komise, která musí být tím prvním filtrem, který rozliší řešené problémy na čistě technické a ty, které vyžadují skutečně širokou diskusi a maximální snahu o dosažení konsensu. Zároveň musí již na úrovni evropských institucí docházet ke “slučování” problémů a diskusí o nich, a to jak tématicky, tak i geograficky, aby nedošlo k tzv. “konzultační únavě”.