Můžete našim čtenářům stručně představit Hasičský záchranný sbor? Hasičský záchranný sbor České republiky má asi 7800 profesionálních příslušníků. Organizačně sestává ze 76 sborů zřízených ve všech okresech a jednotky jsou dislokovány ve 230 místech. Každý okresní sbor je příspěvková organizace založená okresním úřadem a financovaná převážně ze státního rozpočtu.

Je snadné stát se profesionálním hasičem?

Jak se to vezme. Zájem o tuto profesi je skutečně velký, z řady pohledů je to atraktivní zaměstnání. Kromě maturity, dobrého fyzického a psychického stavu a některých dalších předpokladů musí mít uchazeč i trochu štěstí, protože početní stavy schvalované pro každý rok usnesením vlády máme stoprocentně naplněné. Přijetí tedy připadá v úvahu jenom v rámci přirozené obměny pracovníků. Na rozdíl od minulosti si můžeme vybírat skutečně nejkvalitnější lidi.

Hasiči mají soustavu odborného školství sestávající ze střední školy požární ochrany Ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku, fakulty požární ochrany Vysoké školy báňské v Ostravě a čtyř učilišť požární ochrany MV. V učilištích probíhá asi 17 typů odborných kurzů, jejichž absolvování je zpravidla jednou z podmínek ustanovení do vyšší funkce.

Hasiči jsou prozatím v pracovním poměru, ale s některými odchylkami a omezeními, kterými se tento poměr spíš blíží služebnímu poměru policistů. Ministerstvo práce a sociálních věcí má záměr tam, kde je to vhodné a potřebné, převést všechny podobné pracovní vztahy na jednotný služební poměr. Také připravovaná novela zákona o požární ochraně jde tímto směrem. Pracovní doba hasičů, kteří slouží takzvaně ve výjezdu, je uspořádána tak, že se střídá 24 hodin služby a 48 hodin volna. To je zažitý, osvědčený a zřejmě nejekonomičtější režim, který ani v budoucnosti nehodláme měnit.

Lze tomu všemu rozumět tak, že Hasičský záchranný sbor funguje bez problémů?

Pokud jde o vlastní výkon služby, vcelku by se to tak dalo hodnotit. Největším problémem ale zůstává hasičská technika. Všechno je o financích. Bohužel už z minulého období jsme zdědili stav, kdy požární ochrana byla soustavně podfinancována. Ani teď se nám nedaří do ní dostat více peněz. Ve srovnání s vyspělou Evropou je poměrná částka na obyvatele vkládaná do požární ochrany asi poloviční.

Nezbývá než konstatovat, že hasičská technika jako celek je velmi citelně zastaralá, a to nejen u profesionálních hasičských sborů. Třeba výšková technika je starší 20 - 25 let. Pokud by investiční prostředky přicházely do sektoru požární ochrany současným tempem, tak obnovíme techniku zhruba za 50 let. Takže nůžky mezi potřebami a možnostmi se ve skutečnosti dále rozvírají.

Představoval bych si také víc peněz na provozní výdaje. Rok od roku strmě stoupá počet nutných výjezdů k zásahům, zatímco přidělené provozní prostředky stagnují nebo někdy v nejlepším případě kopírují inflaci. Pak se musí škrtit všude, třeba i na pohonných hmotách. V praxi se to dělá tak, že dispečeři musí trochu riskovat. Na místo se hned nevyšle všechna technika, která by tam asi byla zapotřebí, ale výjezd je zpočátku menší a teprve podle zhodnocení situace na místě se povolávají další síly a prostředky. To je ale doslova a do písmene hra s ohněm, protože několikaminutové zpoždění by někdy mohlo mít dramatické následky. Ne, myslím, že zatím se ještě žádná tragédie naštěstí nestala. Ale bojím se, že se nám to jednoho dne vymstí.

Jaký je vztah Hasičského záchranného sboru k dobrovolným hasičům obcí?

To nejde oddělovat, jsou součástmi jednoho těla. Všichni se sejdeme u zásahu. Pokud jde o dobrovolné veřejné sbory obcí, členů příslušných občanských sdružení je mnohem víc, ale přímo v jednotkách je zařazeno na sto tisíc výkonných hasičů. Vykonávají neobyčejně záslužnou a nenahraditelnou činnost. Dobrovolné hasičské sbory jsou zřizovány obcemi a Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany má vůči nim jenom metodicky řídící, koordinační a standardizační funkci - vydává například vyhlášky, služební předpisy a podobně. Tyto sbory jsou financovány převážně z rozpočtů obcí a obce podobně jako stát bohužel mají pořád jiné priority než požární ochranu. Stav techniky je tam tudíž podobně tristní jako u profesionálního záchranného sboru.

V připravované novele zákona o požární ochraně se snažíme postavení dobrovolných hasičů vylepšit, například z hlediska právní ochrany, možného poškození zdraví, zajištění u zásahu a podobně. Zároveň ale chceme podstatně zkvalitnit výkon státní správy na tomto úseku, zejména státní požární dozor. Jde například o uzákonění možnosti vstupu na požární kontrolu do kteréhokoliv podniku. A chceme-li to dělat pořádně, je nabíledni, že výkon státní správy by už nadále neměli zajišťovat dobrovolní hasiči, ony známé prohlídkové skupiny obecních úřadů. To už je prostě překonaná věc, na prahu třetího tisíciletí zavánějící absurditou - představte si třeba, že by k vám přišli na kontrolu dobrovolní hygienici a dokonce vydávali nějaké opatření! Nemluvě o tom, že vůbec není možné provádět kontroly v nepodnikatelských obytných budovách, jak to ještě leckde přežívá. To je protizákonné. Státní požární dozor by zkrátka měli vykonávat státní úředníci s patřičnou kvalifikací, odpovědní za svá rozhodnutí, a dobrovolní hasiči by se měli soustředit výhradně na to, kde je jich nejvíc potřeba, tedy na pomoc občanům v nouzových situacích.

Z dosavadního zákona o požární ochraně vyplývají také nemalé povinnosti pro podnikatele. Nedalo by se něco zjednodušit?

Rádi bychom především odstranili nákladná požární posouzení, která se mají provádět u všech podnikatelských subjektů. V navrhované novele zákona už to je skutečně jednodušší a pro většinu podnikatelů levnější. Pro provozy - nazvěme je obyčejné, bez požárního nebezpečí - bude platit jen několik obecných zásad obsažených přímo v zákoně. Posudky se budou dělat jen na skutečně rizikové provozy.

Tak jako doposud však zůstane některým podnikatelským subjektům zachována povinnost zřizovat neveřejné hasičské sbory, ať už profesionální, nebo dobrovolné, anebo provádět jiná opatření. Vždy však bude záležet na posouzení velikosti rizika v podniku a je zde poměrně silná ingerence státu - mimochodem také zrušení podnikového hasičského sboru podléhá souhlasu orgánu státní správy, konkrétně okresního požárního rady na okresním úřadu.

Shodou okolností jsme vás zastihli doslova pár hodin po vašem jmenování náměstkem ministra vnitra. Jaké vás v této funkci čekají úkoly?

Hasičský záchranný sbor se mění tak, jak se vyvíjejí jeho úkoly... Takže už je načase vypustit z názvu slovo hasičský, protože požáry dnes představují jenom asi dvacet procent ze všech záchranných zásahů v různých stavech nouze, jako jsou povodně, dopravní nehody a jiné. Několikrát zmiňovaná novela už tedy bude zákonem o Záchranném sboru. Bude upravovat organizaci, uspořádání a působnost sboru, ale také již naznačeným způsobem pracovněprávní vztahy.

Působnost sboru se rozšíří o tu část úkolů civilní ochrany obyvatelstva, kterou přebíráme od Ministerstva obrany včetně více než osmi set pracovníků, řady speciálních pracovišť a nemalého hmotného majetku ve skladech. V neposlední řadě pak půjde o nové úkoly v oblasti civilního nouzového plánování, které byly svěřeny Ministerstvu vnitra mimo jiné v souvislosti s naším členstvím v NATO. Nebudeme na sebe přebírat působnost jiných orgánů, například policie nebo resortu zdravotnictví, avšak počítáme s působením v rámci integrovaného záchranného systému, pro nějž se rovněž již nyní připravuje zákonná platforma.

Ale o těchto věcech bych nyní nerad mluvil podrobněji. Vím, co všechno je zapotřebí udělat, ale v tomto novém pracovním zařazení si napřed musím sám ujasnit priority a projednat je s panem ministrem.

Zapsal Přemysl Liška