POLICISTA  6/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

portrét
Vitríny i skříně v panelákovém bytě jsou naplněné kamennou krásou, literaturou, ale i různými drobnostmi

Slovník cizích slov říká, že fosilizace znamená souhrn fyzikálních, chemických a diagenetických pochodů, které způsobily uchování zbytků organismů ve vrstvách zemských jejich proměněním v nerostné hmoty.

K tomu, aby člověk nashromáždil sbírku fosilií nebo-li zkamenělin, musí si přičichnout k paleontologii. Kapitán Mgr. Jan Valíček se k ní dostal už jako malý kluk díky bratrovi své babičky, Vlastimilu Markovi, vynikajícímu učiteli přírodopisu a jednomu z nejlepších mykologů v naší zemi. Od útlého dětství trávil celé prázdniny u babičky v Karlštejně, uprostřed krásné přírody a hlavně uprostřed Barrandienu na místě v celém světě známém svými zkamenělinami. Prastrýc s ním chodil po okolních lesích, kde sbírali houby, ukázal mu kdejakou přírodní zajímavost a seznámil malého Honzíka i se základy paleontologie. Dětství odešlo a Jan Valíček nešel studovat přírodní vědy, jak si původně přál, ale absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze vědecké informace a knihovnictví. Jeho nástup na kriminální policii v roce 1992 už je ale spojen s opětovným zájmem o paleontologii, a tak si magistr Valíček začíná obstarávat odbornou literaturu a shánět kontakty. Vedle svého zaměstnání, kdy se jako policejní inspektor prvního oddělení služby kriminální policie v Mostě zabývá problematikou mravnostní trestné činnosti a problematikou mládeže, studuje ve volných chvílích a po večerech veškerou dostupnou literaturu a dochází k názoru, že nelze sbírat všechno naráz. "Jeden můj kolega, který slouží v Jincích, mi ukázal úžasně zajímavé okolní lokality, a to mne přivedlo v roce 1994 k rozhodnutí věnovat se trilobitům, a to jen těm nejstarším. To jsou trilobiti českého středního kambria," říká sběratel. V té době mu také velmi pomohl dr. Jiří Vaněk, současný vynikající odborník na období starších prvohor, ale na období přece jenom mladší, než je období středního kambria. Celou svoji kambrickou knihovnu prodal kpt. Valíčkovi, a tím byl směr jeho zájmu definitivně dán.

Věční milenci (Ptychoparia striata)"Opatřil jsem si i spoustu zahraniční literatury ke zkamenělé fauně. Je to nutné pro srovnávání, aby měl člověk představu, co u nás může, nebo nemůže nalézt. Pokud najdete něco nového, musíte sáhnout i do zahraniční literatury a podívat se, jestli to není už známé někde jinde. To aby člověk ze sebe neudělal hlupáka tím, že popíše nějaký úplně nový druh trilobita nebo čehokoliv, a pak se ukáže, že třeba vedle v Polsku jich mají kvanta a popsaní jsou už třeba padesát let," směje se pan Valíček.

Studiem veškeré dostupné literatury zaměřené na trilobity středního kambria se magistr Valíček dostal v tomto oboru na velmi slušnou úroveň, o čemž svědčí i dvě zveřejněné práce na téma středokambrické fauny. Jeden jeho materiál vyšel ve Zprávě o geologických výzkumech za rok 1996. Předcházel mu geologický a paleontologický průzkum v lokalitě Studená hora u Týřovic. Než může amatér průzkum provádět v lokalitách vyhlášených jako chráněné území, a těch je dnes většina, musí si u příslušných orgánů ochrany životního prostředí vyžádat povolení k provádění výzkumu. Získat ho se podaří jen málo komu. Na žádost Jana Valíčka o průzkum v lokalitě Studená hora u Týřovic se sešla odborná komise, která posuzovala jeho znalosti. Musel obstát před takovou komisí, která se skládá z nejlepších paleontologických odborníků a pracovníků z přírodovědecké fakulty z oddělení paleontologie a geologie, z Národního muzea a Geologického ústavu. Při podání žádosti o výzkum je nutné konkretizovat lokality, ve kterých se bude pracovat. Jan Valíček žádal o čtyři lokality a byly mu všechny povoleny. Už to svědčí o přesvědčení komise, že jeho znalosti jsou opravdu široké. Nakonec se hlavní průzkum soustředil na jednu, z paleontologického hlediska nejvýznamnější a nejnáročnější, ostatní pro nedostatek času jen prošel.

Počítač, mikroskop a vibrační preparační jehla jsou hlavní pomůcky používané sběratelem Janem Valíčkem při práci s fosiliemi"Co je všechno k takovému průzkumu potřeba?" ptám se sběratele. "Nejprve jsem si musel opatřit podrobné katastrální mapy se záznamy, komu patří pozemky, na kterých jsem chtěl hledat své zkamenělé poklady. Dále jsem musel mít garanta práce, kterého mi laskavě dělal pan doktor Fatka z Přírodovědecké fakulty UK v Prahe a v neposlední řadě jsem byl vybaven technikou - tedy krumpáčem, lopatou a paleontologickými kladívky. Žádná jiná technika se zde použít nedá. Pomocí řečené techniky jsme provedli odkrývku zeminy a těžili jsme kusy břidlice a pískovců obsahujících zkamenělou faunu. Vydolované kusy jsme na místě rozbíjeli a části obsahující fosilie jsme balili do papíru, každý kousek zvlášť, a odváželi domů. Samozřejmě jsme shromažďovali veškerý materiál, nejen trilobity. Trilobitů jsme našli téměř dvacet druhů, několik druhů ostnokožců a několik druhů brachiopodů. A to je vlastně většina středokambrické fauny, která se v této lokalitě nachází. Po ukončení prací jsme místa dolování uvedli do původního stavu tak, že následná kontrola z CHKO (chráněné krajinné oblasti) tato místa téměř neobjevila," pochvaluje si majitel sbírky. Sbírka Jana Valíčka obsahuje několik tisíc kusů kambrických trilobitů, samozřejmě ne každý kámen, který má ve své sbírce, obsahuje celého, nebo nějak zvlášť cenného trilobita. Těch opravdu výjimečných kousků je podstatně méně.

Klasický třípokojový panelákový byt na mosteckém sídlišti je domovem Mgr. Valíčkovi, jeho manželce, třináctiletému synovi Janovi, dvanáctiletému bulíkovi (anglickému bulteriérovi) Andymu, vycpané žábě rohatce a tisícům zkamenělin. Byt má naštěstí dva balkony, takže jeden slouží paní domu, druhý má k dispozici muž k práci se svými nálezy. Tady kameny čistí, pomocí speciálních jehel a vibračních přístrojů ne nepodobných malým vrtačkám pomalu a opatrně odvrtává od viditelné části samotné zkameněliny okolní materiál tak, až se ukáže živočich celý, nebo alespoň jeho další část. Každý kousek je pak pečlivě určen, popsán, zaznamenán do počítače a uložen do papírové krabičky, kterou pro každý kus zvlášť sběratel sám vyrábí. V práci mu napomáhá i nepostradatelný mikroskop umístěný na psacím stole v ložnici. Ta se stává druhým hlavním pracovištěm, zvláště v zimních měsících, kdy každý objevený zkamenělý živočich je pod mikroskopem zkoumán. Všechen nábytek v bytě je naplněn fosiliemi, jsou ve vitrínách i ve skříních. Na pracovním stole v ložnici právě leží několik žraločích zubů, nalezených na křídové lokalitě Upohlavy u Lovosic a právě majitelem prozkoumávaných.

Na své konto si také může mgr. Valíček připsat jeden opravený omyl, kdy společně s několika odborníky z oboru zjistili, že jeden druh kambrického trilobita byl chybně pojmenován. Tato skutečnost byla publikována v časopise Palaeontologie Bohemiae. Další připravovaný materiál by měl vyjít v zahraniční literatuře. Je to hlavně prestižní záležitost, prostřednictvím časopisů se novinky dozvídá většina odborníků ve světě. U nás vychází několik časopisů zabývajících se geologií a paleontologií, ale řadě z nich hrozí zánik pro nedostatek financí, a tak se zdroje informací pro profesionály i amatéry ztenčují. Jen díky doktoru Vaňkovi se Mgr. Valíček dostává k jedinému časopisu, který každoročně uvádí kdo, co a kde ve světě publikoval o trilobitech. Časopis je vydáván v Kanadě a jmenuje se The Trilobite papers.

Trilobit středního kambria se dovede zvěčnit v materiálu i barevně výraznémV Klášterci nad Ohří můžete vidět plakáty s obrázkem trilobita, který zve návštěvníky na zámek, kde je instalována výstava minerálů a fosilií. Jedna z vitrín výstavy je věnována kambrickým trilobitům. Všechny exponáty jsou ze sbírky Mgr. Jana Valíčka. Tak může jeho sbírku obdivovat i veřejnost, a to sběratele vždy těší. Co ho ale netěší, je fakt, že mezi sběrateli existuje čím dál tím větší řevnivost. Nikdo se nechce s druhými podělit o informace, každý si žárlivě střeží to svoje, a přitom by stačilo se rozumně domluvit a spolupracovat s odborníky. Tomu ale bohužel brání zřejmě fakt, že se i v tomto oboru ošklivě kšeftuje, a tak se mezi opravdovými sběrateli vyskytuje i spousta takových, kteří pro peníze ničí přírodní krásy a následně i dobré jméno opravdových sběratelů.

Kpt. Valíček si své dobré jméno dělá nejen jako kriminalista, který se zabývá převážně případy znásilnění, ale také jako trenér juda. Trénuje mládež v rámci SKP. V oddíle je i jeho třináctiletý syn Jan, který se v loňském roce stal mistrem republiky ve své kategorii v judu. Na druhé příčce se umístil další svěřenec trenéra Valíčka.

Jen několik stovek lidí v naší republice sbírá zkameněliny. Ne více než deset z toho jich sbírá trilobity českého středního kambria. Nejsou to jen kameny s pozůstatky fauny, je to kus velmi staré historie naší planety, jejíž tajemství stále ještě odkrýváme i na počátku třetího tisíciletí.

Dagmar LINHARTOVÁ  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |