POLICISTA 3/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra prevence proti násilí |
![]() | |
Acorus calamus (puškvorec obecný) je vodní rostlina, která pomáhá pročistit celé tělo.
Acorus v přeneseném slova smyslu pomáhá pročistit mezilidské vztahy, zejména nezdravé vztahy v rodině a podává pomocnou ruku všem ženám, které se ocitly v krizové situaci. |
Psychosociální centrum ACORUS je středisko, které provozuje nestátní organizace, občanské sdružení stejného názvu. ACORUS sídlí v Praze, ale pomoc poskytuje prakticky ženám z celé republiky. Jak funguje, komu slouží a co vlastně centrum nabízí nám řekla jeho ředitelka Mgr. Zdena Bednářová. Centrum vzniklo na podzim roku 1998 a nejprve klientky docházely ambulantně.
"Úplně naplno byl provoz zahájen od roku 1999 a od té doby je jeho náplní pomáhat obětem domácího násilí a jejich dětem. To je prioritní program. Druhotně bychom se chtěli orientovat také na mladé zletilé ženy vycházející z výchovných ústavů. Za rok plného provozu se zatím na ta děvčata nedostalo, jsme plně vytíženi právě oběťmi domácího násilí." říká paní Bednářová a zdůrazňuje: "Nejsme azylový dům, jsme centrum poskytující víceúrovňový systém psychosociální a psychoterapeutické pomoci. Ubytování u nás je jen jedna malá část celého programu. Náš systém má částí několik. Jednou z nich je pomoc poskytovaná ambulantně. Ta je pro ženy, jejichž těžká situace nedospěla takového vrcholu, že by musely odejít z domova, ale chtějí násilí v rodině řešit. Takové ženy sem docházejí na psychoterapie a využívají pomoci sociálních pracovnic. Druhý typ pomoci je pomoc v krizi. Máme zde dvě krizová lůžka, která využíváme v případech, kdy je žena bezprostředně ohrožena a nemá kam jít. Měli jsme tady případy, kdy ženu v noci přivezla policie nebo i ženu, která přišla ráno po rušné probdělé noci a její dítě bylo hospitalizováno v nemocnici. Krizový pobyt u nás je jen na omezenou dobu, zpravidla netrvá déle než 5 dní a slouží k tomu, aby se žena zklidnila, našla bezpečné útočiště a zregenerovala své síly jak psychické, tak fyzické. Potom, podle individuálních podmínek, se buď vrací domů, najde jiné řešení nebo může přejít na pobytovou část. A to je třetí forma naší pomoci. Pokud trýznivá situace v rodině vyvrcholí natolik, že se žena rozhodne ji už dále nesnášet a odejít, tak jí můžeme nabídnout pobytový program. Ona i její děti mohou u nás zůstat maximálně půl roku. Součástí forem pomoci jsou i podpůrné programy, které představují aktivity pro zvyšování psychické i fyzické kondice a odolnosti. Jde o programy od cvičení přes kulturně estetické programy až po rekondiční víkendové pobyty mimo Prahu apod."
V ACORU jsou ženy, které mají u sebe i tři děti. Bezdětná žena je tady výjimkou a podle slov paní ředitelky zde měli jen jednu, ženu v důchodovém věku. Přítomnost dětí je tedy důvodem, proč zde zavedli i nejrůznější terapie a programy právě pro ně. Z mnohých je možné jmenovat arteterapii, při které vyrábějí keramiku, malují obrázky, vytvářejí nejrůznější výtvarná dílka. Patří sem i muzikoterapie a jiné programy. Ženám zde poskytují také výchovné poradenství, a to v případech - a těch je většina - kdy jsou matky s výchovou svých dětí bezradné. Většinou to pramení ze skutečnosti, že poměrně dlouhou dobu násilí snášely, a to se na jejich dětech vždy odrazí. Ve chvíli kdy se rozhodnou odejít z domova, prožívají pocit viny, viny za to, že nechaly své děti tak dlouho v takovém prostředí a snaží se jim to vynahradit. A pak už je jen krůček ke ztrátě schopnosti usměrnit děti, stanovit hranice možného, ztrátě umění laskavě, ale jednoznačně přikázat. V centru proto zavádějí velmi zajímavou metodu VTI, což je videotrénink interakcí zaměřený na vztah mezi matkou a dítětem. Jsou natáčeni videokamerou při nejběžnějších situacích, kdy jsou pohromadě, a později se tyto situace za přítomnosti matky rozebírají. Důležité je, že se klade důraz na to, co matka umí dobře. Neukazuje se jí, co udělala špatně, ale naopak hlavní snahou je rozvíjet její komunikační schopnosti. Je to metoda posilování pozitivních interakcí a toho, co se jí v komunikaci s dítětem daří.
A jak se sem ženy dostávají? "Nejčastěji přes oddělení péče o rodinu a děti z obvodních úřadů, ale jak už jsem jednou řekla, posílají k nám ženy z celé republiky, tedy i prostřednictvím okresních úřadů. Jsme v republice ojedinělé zařízení tohoto typu. Někdy se sem ženy dostanou přes policii, někdy třeba přes právníka, který je zastupuje při rozvodovém řízení. Máme i případy, kdy sem ženy volají samy nebo zavolá kamarádka, která se o nás dozvěděla. Klientky nám posílají i soukromé psychiatrické ambulance, RIAPS, občanská sdružení, jako je třeba ROSA nebo STŘED. Po zahájení činnosti jsme o sobě dali vědět všem obvodním úřadům v Praze, ale dnes už nás znají i ve středočeském kraji a v dalších částech republiky," odpovídá paní ředitelka a dodává: "Víte, co považuji za zajímavé? Dalo by se předpokládat, že tady budou převážně mladé ženy, ale není tomu tak. Přicházejí k nám ženy tak kolem pětatřiceti let s dětmi od půl roku věku až po odrostlé puberťáky. Je to nejspíš tím, že poté, kdy se žena provdá, trvá nějakou dobu, než to začne v manželství skřípat. Většinou jsou už děti a žena se snaží v rodině dlouho slepit, co se dá, dlouho tu těžkou situaci snáší. Ať už z obavy, že o děti přijde, nebo že sebe a děti neuživí, že nemá kam odejít, nebo proto, že je na partnerovi psychicky závislá. Měli jsme tady i paní, kterou manžel deset let fyzicky týral, típal cigarety o její kůži, házel po ní nůž, bil ji. Proto jsme tady, abychom těmto ženám pomáhali a zdá se, že se nám to daří."
Pro ty, kteří mají zájem skontaktovat se s psychosociálním centrem ACORUS, uvádíme telefonní číslo - 02/6848823.
Dagmar Linhartová