POLICISTA 3/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra ze světa |
ZABAVTE PIRÁTŮM MAJETEK! |
Podvody s daní z obratu ve velkém stylu připravují státní pokladnu SRN ročně o miliardy marek - a nejen SRN. Teď si na to posvicují vyšetřovatelé globálně - píše hamburský Der Spiegel.
Akce byla proplánována jako na generálním štábu. Od Lübecku (Šlesvicko-Holštýnsko) až po Weiden (Horní Falcko) na třiceti různých místech prohledali zástupci státní moci kanceláře notářů a právních zástupců, obchodních firem a zasílatelství i soukromé byty. V Düsseldorfu a ve Frankfurtu byly zatčeny tři osoby: dva Turci a jeden Dán. Četné další osoby beze stopy zmizely.
Této akce, dosud největší v SRN, která odstartovala loni 14. prosince z frankfurtského státního zastupitelství, se účastnilo přes 160 vyšetřovatelů daňových úniků, policistů a státních návladních. V potírání hospodářské kriminality je takto koncentrovaná akce novum. Její součástí byly i paralelní policejní razie v Belgii, Dánsku, Velké Británii a Itálii. Například v Porýní-Falci získávali gangsteři jako bílé koně i smrtelně nemocné, kteří měli před sebou sotva pár měsíců života. Data si obstarali z jedné nemocnice. Když věc praskla, byli někteří ze zneužitých už mrtví. |
Dnešní piráti, drancující ekonomiku podobně jako ti před 250 lety, zatím vyhrávají, píše americký International Herald Tribune. Ovládají značnou část Ruska, úzké zájmové skupiny prorostlé do státního aparátu ovládají řadu asijských ekonomik, podobně je tomu v Africe. Američané si myslí, že jsou proti této korupci pronikající do vládních špiček imunní. Jiné je to však v bankovním sektoru, kde například ještě nedávno známá Citibank vědomě či nevědomě pomáhala při praní špinavých peněz z Ruska.
Deník v této souvislosti cituje senátora Carla Levina, že si Amerika nemůže dovolit dvojí metr. "Nemůžeme odsuzovat korupci v zahraničí," řekl, "a dovolovat, aby americké banky vydělávaly jmění na zahraniční korupci."
Boj proti novodobému finančnímu pirátství má nejnověji vést a koordinovat Financial Crimes Enforcement Network - Síť na potírání finanční kriminality, ve zkratce Fincen, jejímž zřizovatelem je ministerstvo financí. Fincen čerpá ze dvou pramenů. Prvním je povinné zjišťování a hlášení bank "o měnových transakcích", kdykoli někdo kdekoli uloží víc než 10 000 dolarů v hotovosti. Druhým pramenem je "hlášení o podezřelých aktivitách", která jsou povinně pořizována, kdykoli bankovní zaměstnanci cítí, že by určitá transakce mohla být součástí podvodu nebo jiné protizákonné činnosti.
Fincen má nyní v evidenci jména, data a místa více než 12 milionů velkých vkladů hotových peněz a více než 325 000 "podezřelých aktivit". Stanovená definice je však tak široká a subjektivní, že často nestačí podchytit rafinované transakce "soukromého bankovnictví", které jsou často jen jiným názvem pro praní peněz.
Další problém, jak píše International Herald Tribune, je, že operace Fincen jsou zatím zaměřeny převážně proti drogovým bossům a dealerům spíše než na globální korupci, a tak nový ministr financí Lawrence Summers rozhodl, že prioritou bude všeobecné praní peněz. Ministr inicioval koncepci nové "národní strategie", podle níž nejvýznamnější změnou bude rozsáhlá mezinárodní aktivita, jako je pašování zbraní, korupce a podvody. Současně má být vyvíjen nátlak na banky, aby se více a důsledně zabývaly původem velkých vkladů.
"Válka proti globální korupci se možná stane nejvýznamnější bitvou 21. století," uzavírá IHT. "Je to zápas, který se odehrává za kulisami a týká se často nejnebezpečnějších lidí na světě. Finanční zločinci jsou daleko mocnější, než si to většina lidí uvědomuje, a vlády proto potřebují veškerou pomoc."
V Rakousku zásada, že zločincům je třeba "odstředit" jejich zisky, pochází z amerického práva a filozofie "Take the money out of the crime" (Vemte zločinu peníze). "Američané v tomto bodě neznají slitování," říká šéf rakouské Wirtschaftspolizei (Wipo) Roland Horngacher. "Například i rozpočet bezpečnostních úřadů je někdy dofinancováván i z takových fondů, jako je prodej aut dealerů drog. Financují-li zločinci tím, co svými trestnými činy získali, i úřady stíhající jejich trestné činy, není to sice to pravé ořechové, ale v době napjatého rozpočtu to může být alespoň k něčeemu dobré." Šance na úspěšné "odčerpání zisků" jsou podle něho především v obrovsky ziskovém obchodu s omamnými látkami. Proto bude mít jeho zvláštní skupina scénu drogového obchodu nepřetržitě na očích.
Od novely trestního zákona v roce 1996 existuje v Rakousku podle § 20 a 20a možnost soudně zajistit zisky podezřelé, že pocházejí z kriminální činnosti. A rozhodne-li soud o vině šetřeného, jsou pak i zabaveny. Jak uvádí magazín Der Kriminalbeamte, tyto zisky vypočítávají speciálně vyškolení pracovníci zvláštního odboru, kteří sledují majetek šetřeného od začátku jeho kriminální aktivity až do chvíle, kdy "spadla klec". Pak odečtou jeho "podnikatelské" potřeby v oné době a výsledek je obnos, který lze zajistit a pak zabavit. Z tohotu obnosu jsou nejprve odškodněny oběti, zbytek jde do státní pokladny.
Pracovníci Hospodářského referátu byli speciálně školeni v Nizozemsku, kde jsou odhaleným zločincům již sedm let jejich zisky zabavovány. Ale i v Německu a v Irsku, jak uvádí vídeňský deník Kurier, existují právně zajištěné "odčerpávací" modely.
Nejnovějším případem rakouské Wipo je muž, který v jednom podniku "ulil" 45 milionů šilinků (3,27 milionu ecu). Investoval je do nemovistostí, drahých aut a rozsáhlé renovace své vily. Když kriminalisté zjistili, že z těchto peněz zakoupil také šperk pro jednu ženu, i ten soudně zajistili.
Šéf Wipo soudí, že jsou schopni měsíčně vyřešit dva takovéto případy a vrátit obětem a státu stamiliony šilinklů. A státní návladní Erich Müller, vedoucí hospodářské skupiny Anklagebehörde, je přesvědčen, že "výzvou pro příští roky je globální pronásledování těchto viníků. Státy se musí spojit a těmto velkopodvodníkům jejich zisky odejmout."
(Kuč)