Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Často kladené dotazy

Některé odpovědi na opakující se dotazy souhrnně zapracovány do výkladových stanovisek sekce pro státní službu.

 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K závaznosti KDVS - koexistence KDVS a platných kolektivních smluv

V současné době existuje paralelně vedle sebe KDVS a platná kolektivní smlouva mezi naším služebním úřadem a odborovou organizací. Jak postupovat do doby uzavření nové resortní kolektivní dohody podle § 143 odst. 3 písm. a) zákona o státní službě např. u indispozičního volna, kde máme smluvně ošetřené 4 dny zdravotního volna. V KDVS je však nárok na 5 dní zdravotního volna. Při odchodu do důchodu vyplácíme 3.000,- Kč každému, kdo zároveň ukončí pracovní poměr, KDVS umožňuje vyplatit 5.000,- Kč po 5 letech apod.

ODPOVĚĎ:
Úprava ve stávajících resortních kolektivních smlouvách se na státní zaměstnance dle § 200 odst. 2 zákona o státní službě vztahuje až do doby přijetí resortních kolektivních dohod dle § 143 odst. 3 písm. a) zákona o státní službě uzavřených mezi služebním orgánem a odborovou organizací, ovšem pouze v mezích úpravy KDVS nebo v mezích zákona o státní službě. Pokud jde o indispoziční volno, kdy KDVS připouští 5 dnů v průběhu kalendářního roku, a Vaše stávající resortní kolektivní smlouva 4 dny, je třeba pro státní zaměstnance aplikovat úpravu v KDVS (vzhledem k tomu, že problematiku indispozičního volna upravila KDVS, stala se úprava ve stávající resortní kolektivní smlouvě neaplikovatelnou). Obdobně se bude u státních zaměstnanců postupovat i při prvním skončení služebního poměru po nabytí nároku na starobní důchod. Rovněž v tomto případě je třeba postupovat podle čl. 11 odst. 1 písm. c) KDVS, neboť přijetím této úpravy zanikla možnost aplikovat podobnou úpravu obsaženou ve stávající resortní kolektivní smlouvě.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K účinnosti KDVS od 1. 1. 2016

Dle § 7 a zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná od 1 dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení ve Sbírce zákonů. Pokud ke dni 1. 1. 2016 KDVS ve Sbírce zákonů vyhlášena nebyla, byla tedy od 1. 1. 2016 závazná, nebo ne? Dle stanoviska Odborového svazu státních orgánů a organizací se ve smyslu ustanovení § 143 odst. 3 zákona o státní službě postup při uzavírání kolektivní dohody řídí § 8 zákona o kolektivním vyjednávání. Platnost a účinnost kolektivní dohody  se řídí § 26 zákoníku práce a řešení kolektivních sporů se řídí § 10 až 26 zákona o kolektivním vyjednávání. Z uvedeného vyplývá, že zákon o státní službě na § 7 zákona o kolektivním vyjednávání neodkazuje, tudíž se na KDVS nevztahuje. KDVS nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2016 a vztahuje se na všechny zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebních úřadech státní službu. Služební orgány jsou povinny poskytovat plnění státním zaměstnancům dle KDVS již od 1. 1. 2016.

ODPOVĚĎ:
Stanovisko Odborového svazu státních orgánů a organizací lze potvrdit. Ustanovení § 143 odst. 3 zákona o státní službě se odkazuje na ustanovení § 26 zákoníku práce. Toto delegované ustanovení se týká účinnosti kolektivních smluv obecně, tedy i kolektivních smluv/dohod vyššího stupně. Pro dotaz je relevantní odst. 2, ve kterém se stanoví: „Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.“ Smluvní stranou KDVS je Vláda České republiky, která je dle čl. 67 odst. 1 Ústavy vrcholným orgánem výkonné moci, tzn., že celou výkonnou moc a její součásti řídí a je oprávněna zavázat nejen členy vlády, ale i vedoucí ostatních služebních úřadů. Sjednala-li vláda účinnost KDVS ke dni 1. 1. 2016, je toto datum závazné pro všechny služební úřady, resp. služební orgány v těchto služebních úřadech. Na okraj podotýkáme, že odkaz na ustanovení § 7a zákona o kolektivním vyjednávání je irelevantní, neboť účinnost zde stanovená se týká tzv. rozšířených kolektivních smluv vyššího stupně, tj. takových kolektivních smluv vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena postupem dle § 7 zákona o kolektivním vyjednávání na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností (NACE CZ).
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K závaznosti KDVS - závaznost pro služební úřady

Je KDVS závazná pro všechny služební úřady (včetně těch, ve kterých nepůsobí odborové organizace, příp. těch, ve kterých působí jiné odborové organizace než ty, které jsou členy odborových svazů, jež KDVS uzavřely)?

ODPOVĚĎ:
KDVS je závazná pro všechny služební úřady. Lze odkázat na první z předkládacích zpráv (k jednání vlády dne 7. 12. 2015), kde je uvedeno, že: „Po uzavření kolektivní dohody vyššího stupně (dále též „KDVS“) bude dohoda závazná nejen pro smluvní strany, tj. pro odborové svazy a vládu, a tím i jejich členy a služební úřady (analogie legis § 25 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) zákoníku práce), ale i pro všechny státní zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebních úřadech státní službu (analogie legis § 24 odst. 1 a § 25 odst. 2 písm. b) zákoníku práce).“. Uvedený výklad je třeba podpořit i čl. 67 odst. 1 Ústavy, podle kterého je vláda vrcholným orgánem výkonné moci (tzn., že celou výkonnou moc a její součásti řídí; např. dr. Suchánek v učebnici Ústavní právo a státověda uvádí: „Ústavně sporné je proto postavení jiných státních orgánů, které působí jako orgány výkonné moci, avšak jsou podle konkrétní zákonné úpravy činěny v různé míře na vládě nezávislými.“) a je oprávněna zavázat nejen členy vlády, ale i vedoucí ostatních služebních úřadů. Uzavřela-li vláda ve smyslu § 143 odst. 1 zákona o státní službě KDVS ke zlepšení podmínek výkonu služby státními zaměstnanci a k úpravě jejich práv, uzavřela ji pro všechny státní zaměstnance bez rozdílu. Všechny úřady jsou proto povinny KDVS aplikovat.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K provedení KDVS resortními kolektivními dohodami a služebními předpisy

V čl. 10 odst. 2 KDVS je uvedeno, že bližší podmínky čerpání indispozičního volna stanoví resortní kolektivní dohody, a tam, kde nepůsobí odborové organizace, je stanoví služební orgán služebním předpisem. Jak postupovat v případě, že jinde v KDVS je stanoveno pouze to, že bližší podmínky stanoví resortní kolektivní dohody (a není uvedeno, že je stanoví služební orgán služebním předpisem), a ve služebním úřadu nepůsobí odborová organizace?

ODPOVĚĎ:
Považuje-li služební orgán za žádoucí provést některé ustanovení KDVS, může tak učinit služebním předpisem vždy (bez odhledu na to, zda ve služebním úřadu působí odborová organizace, či nikoliv, a na to, zda je v KDVS stanoveno, že služební předpis má být vydán, či nikoliv), neboť služební orgán je obecně oprávněn vydávat služební předpisy upravující organizační věci služby.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K článku 11 KDVS – nárok na odměnu před nabytím účinnosti KDVS

Dne 15. 10. 2015 jsem byla ve služebním úřadě zaměstnána přesně po dobu 20 let. Budu mít nárok na odměnu ve výši 10.000,- Kč vyplývající z čl. 11 KDVS?

ODPOVĚĎ:
Nárok na odměnu při dovršení služebního výročí podle čl. 11 odst. 1 písm. a) KDVS vzniká státnímu zaměstnanci, pokud služební výročí dovršil za účinnosti KDVS, tj. v době od 1. 1. 2016. Dovršil-li služební výročí ještě před nabytím účinnosti KDVS, nárok nevzniká.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K článku 11 KDVS – nárok na odměnu, je-li státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené

Dne 15. 10. 2016 budu ve služebním úřadě zaměstnána přesně po dobu 10 let. V tu dobu bych ovšem měla čerpat mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Budu mít nárok na odměnu ve výši 5.000,- Kč vyplývající z čl. 11 KDVS?

ODPOVĚĎ:
Nárok na odměnu při dovršení služebního výročí podle čl. 11 odst. 1 písm. a) KDVS vzniká státnímu zaměstnanci, jsou-li splněny ostatní podmínky dle tohoto ustanovení, i v případě, že je zařazen mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K článku 11 odst. 2 KDVS – zápočet doby trvání pracovního poměru, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel, a to ve správních úřadech, které jsou dle § 4 odst. 1 zákona o státní službě služebními úřady, a ve státních orgánech nebo právnických osobách, které jsou služebními úřady dle § 4 odst. 2 zákona o státní službě

Co vše lze započítat do doby trvání pracovního poměru zaměstnance – DPČ/DPP, MD/RD, neplacené volno? Lze započítat praxi u úřadu, která byla kdysi v minulosti a byla přerušena podnikáním? Lze započítat praxi u našeho úřadu v pracovním poměru, které předtím předcházela praxe u jiného úřadu v pracovním poměru, tedy praxi u obou úřadů?

ODPOVĚĎ:
Úprava čl. 11 odst. 2 KDVS  obsahově vychází z úpravy § 200 odst. 1 zákona o státní službě. Vzhledem k zamezení různých interpretací, které ohledně znění § 200 odst. 1 vznikají, bylo ustanovení v KDVS formulováno v jednotném čísle, že „do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel“. Platí tedy, že pokud služební poměr plynule (nepřetržitě - tzv. „překlopení“) navazoval na předchozí pracovní poměr v nynějším služebním úřadu ve smyslu zákona o státní službě, do doby nepřetržitého trvání služebního poměru se započte i doba tohoto předchozího pracovního poměru. Vzniku služebního poměru mohl bezprostředně předcházet pouze jeden pracovní poměr, přičemž se počítá celá doba od jeho sjednání po přijetí do služebního poměru. MD, RD a neplacené volno se do trvání služebního poměru státního zaměstnance započítává, neboť jím pracovní poměr nekončí, DPČ a DPP započítat nelze, neboť se nejedná o pracovní poměr.
 

DOTAZ – KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ:
K článku 11 odst. 2 KDVS – zápočet doby trvání pracovního poměru, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel, a to ve správních úřadech, které jsou dle § 4 odst. 1 zákona o státní službě služebními úřady, a ve státních orgánech nebo právnických osobách, které jsou služebními úřady dle § 4 odst. 2 zákona o státní službě.

Zpracováváme kolektivní dohodu pro naši Krajskou hygienickou stanici a v části týkající se odměňování v závislosti na odpracované době jsme narazili na omezení vyplývající z výkladu pojmu služebního úřadu. Pokud by se nepočítaly odpracované roky za doby okresní hygienické stanice, tak  budeme v tomto případě krácení.

ODPOVĚĎ:
Trvání pracovního poměru zaměstnanců bývalých okresních hygienických stanic (a bývalé hygienické stanice hlavního města Prahy), resp. přesněji zaměstnanců bývalých okresních úřadů lze do doby trvání služebního poměru započítat, jednalo-li se u těchto zaměstnanců o totožnou agendu (tedy o výkon státního zdravotního dozoru), neboť část sto sedmnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, upravila v bodech 17. až 20. explicitně přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nynější Krajské hygienické stanice (delimitace zaměstnanců byla završena usnesením vlády č. 695 ze dne 26. 6. 2002 v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů). Opačný výklad by skutečně představoval neopodstatněné krácení nároků těchto zaměstnanců, kteří by v důsledku změny právní úpravy, nemohli dosáhnout na odměny ke služebním výročím.
 

DOTAZ – ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
Je dosavadní zaměstnanec podle ustanovení § 192 zákona o státní službě povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku?

ODPOVĚĎ:
V případě dosavadních zaměstnanců podle přechodného ustanovení § 192 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“) a ve spojení s § 196 odst. 2 tohoto zákona, vznikem služebního poměru těchto zaměstnanců platí, že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný/é obor/y státní služby. Zákon o státní službě v tomto případě konstruuje právní fikci úspěšného vykonání zvláštní části úřednické zkoušky pro obor/y státní služby (odpovídající činnostem podle § 5 zákona o státní službě, jež ten který státní zaměstnanec vykonává), který/é je/jsou uveden/y v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru tohoto zaměstnance. Nejedná se tedy o uznání celé úřednické zkoušky, ale pouze o uznání zvláštní části úřednické zkoušky. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že dosavadní zaměstnanec podle § 192 zákona o státní službě nemá povinnost konat zvláštní část úřednické zkoušky pro jemu stanovené obory státní služby, neboť je mu uznána ze zákona.

Na rozdíl od dosavadních zaměstnanců podle přechodného ustanovení § 191 zákona o státní službě – dosavadní zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, kteří splňují stanovené předpoklady přijetí do služebního poměru vyjma dosažení relevantní doby praxe, ustanovení § 192 zákona o státní službě upravující přechod do služebního poměru u dosavadních zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru na dobu určitou, výslovně neřeší povinnost vykonat obecnou část úřednické zkoušky, a tudíž povinnost vykonat obecnou část úřednické zkoušky u této kategorie státních zaměstnanců nelze z přechodných ustanovení dovodit.
 

DOTAZ – ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
V případě, že má dosavadní zaměstnanec podle ustanovení § 192 zákona o státní službě zájem o úspěšné vykonání obecné části úřednické zkoušky, bude mu umožněno obecnou část vykonat bezplatně a v rámci jeho služební doby?

ODPOVĚĎ:
Nutno zdůraznit, že obecná část úřednické zkoušky je nedílnou součástí úřednické zkoušky, která je zákonem o státní službě koncipována jako jeden celek (sestávající z části obecné a části zvláštní).

Dále je třeba uvést, že přechodná ustanovení není žádoucí posuzovat izolovaně, tedy bez provázanosti na ostatní ustanovení zákona o státní službě. Samotný služební úřad by totiž měl mít zájem, aby služba byla vykonávána plně kvalifikovanými zaměstnanci (a to i v případě státních zaměstnanců se služebním poměrem na dobu určitou), se složenou úřednickou zkouškou, do níž jsou promítnuty komplexní znalosti, vědomosti a schopnosti potřebné pro výkon státní služby na daném služebním místě, a za jejichž využití bude státní zaměstnanec řádně a včas plnit služební úkoly. Osobní, řádné a včasné plnění služebních úkolů je jednou ze základních povinností státního zaměstnance [§ 77 odst. 1 písm. g) zákona o státní službě].

Jako podpůrný argument lze použít i ustanovení § 178 odst. 3 zákona o státní službě, dle kterého služební úřad umožní vykonání úřednické zkoušky zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou podle zákoníku práce, jež je možno na dobu určitou a v případech uvedených v § 178 zařadit na služební místo k výkonu činností podle § 5 zákona o státní službě. Zákon v tomto případě nepředpokládá, že by tento zaměstnanec náklady na vykonání úřednické zkoušky pro vykonávaný obor státní služby hradil.

Z výše uvedeného lze tedy konstatovat, že v zájmu kvalifikovaného výkonu státní služby je třeba dosavadnímu zaměstnanci podle § 192 zákona o státní službě umožnit vykonat obecnou část úřednické zkoušky bezplatně a ve služební době tohoto státního zaměstnance.
 

DOTAZ – ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
Kolikrát je možné v případě dosavadních zaměstnanců podle ustanovení § 192 zákona o státní službě obecnou část úřednické zkoušky opakovat? Kolik pokusů je bezplatných?

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o počet možných bezplatných opakování, je třeba analogicky použít ustanovení § 40 odst. 1 zákona o státní službě, a konstatovat, že obecnou část úřednické zkoušky lze, v případě dosavadních zaměstnanců podle § 192 zákona o státní službě, bez povinnosti jejího hrazení, opakovat pouze jednou. Bezplatné jsou tedy dva pokusy.

Vzhledem k tomu, že s neúspěšným opakovaným (druhým) pokusem o vykonání obecné části úřednické zkoušky zákon, v případě dosavadních zaměstnanců podle § 192 zákona o státní službě, nespojuje skončení služebního poměru (neboť pro tuto skupinu dosavadních zaměstnanců není povinnost úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky výslovně založena), je možné dovodit, že dosavadní zaměstnanci podle § 192 zákona o státní službě mají i další možné pokusy o vykonání úřednické zkoušky. Třetí a další pokus o vykonání obecné části úřednické zkoušky však bude plně hrazen žádajícím zaměstnancem a realizován nikoli ve služební době.
 

DOTAZ - VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK - POLICIE ČR:
Jsem pracovně zařazen na místě, které spadá do systemizace zákona o státní službě. Jako bývalý příslušník PČR pobírám výsluhový příspěvek. Bude v případě přijetí do služebního poměru tento výsluhový příspěvek dotčen?

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě nároky na výsluhové příspěvky neupravuje, je tedy třeba vycházet z úpravy obsažené v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který v ustanovení § 162 taxativně vymezuje důvody pro zánik nároku na výsluhový příspěvek. Z dikce ustanovení vyplývá, že vznikem služebního poměru ve smyslu zákona o státní službě nárok na výsluhový příspěvek nezaniká.
 

DOTAZ - SYSTEMIZACE:
Jak se mohu bránit proti systemizaci? Nesouhlasím s tím, že moje místo bylo systemizováno jako pracovní. Myslím si, že vykonávám činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

ODPOVĚĎ:
Základním předpokladem pro možnou systemizaci služebního místa je skutečnost, že zaměstnanec, který zastává toto místo, vykonává činnost podle § 5 odst. 1 zákona o státní službě. Není-li na daném místě vykonávána tato činnost, je místo systemizováno jako pracovní místo v pracovním poměru dle pracovněprávních předpisů.

Návodný pro odpověď, zda se jedná o služební místo, je dále i obsah prováděcích právních předpisů k zákonu o státní službě, a to podrobný katalog správních činností včetně jejich zařazení do jednotlivých platových tříd, který je obsažen v nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech služby, jež vymezuje obory státní služby, ve kterých jsou správní činnosti vykonávány.

První systemizaci a první systemizaci pracovních míst, které byly schváleny vládou s účinností k 1. 7. 2015, navrhoval dle zákona o státní službě ten, kdo stojí v čele správního úřadu. Další systemizace již navrhují služební orgány. Proti samotné systemizaci není žádný opravný prostředek, nelze se proti ní „bránit“.

Zákon o státní službě ovšem předpokládá možnost „bránit se“ proti případnému zamítnutí žádosti o přijetí do služebního poměru. Na rozhodování o přijetí do služebního poměru se vztahují ustanovení správního řádu, a tedy proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přijetí do služebního poměru se lze odvolat. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u služebního orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolacím služebním orgánem je nadřízený služební orgán.

V souvislosti s Vaším dotazem lze dále uvést, že zákon o státní službě předpokládá ještě tzv. „opravnou“ systemizaci, jejímž cílem by mělo být zpřesnění vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců stanovených v první systemizaci a první systemizaci pracovních míst. Účinnost této tzv. „opravné“ systemizace se stanoví ke dni 1. 1. 2016. Zákon o státní službě v návaznosti na tuto systemizaci upravuje i postup přechodu dosavadních zaměstnanců v pracovním poměru do služebního poměru, bude-li jejich dosavadní pracovní místo systemizováno jako místo služební.
 

DOTAZ - ODSTUPNÉ - PŘIJETÍ DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU:
Pokud nepožádám o přijetí do služebního poměru, bude mi můj dosavadní pracovní poměr na dobu neurčitou změněn na dobu určitou a budu k 30. 6. 2017 propuštěn. Tomu rozumím. Dozvěděl jsem se ale, že nebudu mít nárok na odstupné. Je to pravda?

ODPOVĚĎ:
Ano. Institut odstupného představuje jistou kompenzaci poskytovanou zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, pokud se zaměstnavatel ruší, přemísťuje, stane-li se zaměstnanec nadbytečným či nesmí-li vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Rozváže-li pracovní poměr zaměstnanec ze své vůle, institut odstupného se z podstaty věci neuplatní. Rovněž zákon o státní službě v § 190 odst. 5 zavádí institut odstupného jen tam, kde jde o kompenzaci dosavadnímu zaměstnanci, tedy pro případy, kdy dosavadní zaměstnanec neměl vůli skončit stávající pracovní poměr, resp. měl vůli být po 1. 7. 2015 přijat do služebního poměru a o přijetí do služebního poměru i požádal, leč v důsledku změny právní úpravy a příslušných okolností (a navzdory svému úmyslu) do služebního poměru přijat nebyl.
 

DOTAZ - OSOBY BLÍZKÉ:
Můžete mi sdělit výčet osob blízkých pro účely služebního zákona?

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě bude vycházet z definice pojmu osoby blízké tak, jak je uvedena v § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

„Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“.

Příbuznými v řadě přímé jsou ty osoby, které pocházejí jedna od druhé. Tak jsou příbuznými v řadě přímé např. otec a syn, děd a jeho vnuk, praděd a pravnuk. Vzhledem k tomu, že příbuzenství může být založeno na pokrevním poutu, ale může také vzniknout osvojením (§ 771 občanského zákoníku), budou příbuznými v řadě přímé jak osoby, jejichž příbuzenství má pokrevní (resp. přirozený) základ, tak i osoby, jejichž příbuzenství je založeno uměle - osvojením (§ 833 a § 834 občanského zákoníku).

Sourozenec je osoba příbuzná ve druhém stupni linie pobočné (§ 772 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 773 občanského zákoníku). Také zde je lhostejné, zda jde o příbuzenství založené pokrevně (resp. přirozeně) či uměle (osvojením).
Švagrovství je podle § 774 občanského zákoníku právní poměr mezi manželem a příbuznými druhého manžela. V souvislosti s tím se osoby sešvagřené prohlašují za osoby blízké. Uzavřením manželství tedy vzniká švagrovský poměr, čímž se zároveň sešvagřené osoby považují za osoby blízké.
 

DOTAZ - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY:
Pracuji jako mzdová účetní a personalistka na městském úřadě malého města. Často mi chodí nabídky na různá školení na nový zákon o státní službě. Mohli byste mi prosím odpovědět, jakým způsobem se dotkne zákon o státní službě právě úředníků obecních úřadů a mají-li tato školení pro mě nějaký smysl?

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě se na zaměstnance územních samosprávných celků nevztahuje (bez ohledu na to, zda se podílí na výkonu správní činnosti v oblasti přenesené působnosti – státní správy či nikoliv). Pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků upravuje i nadále zákon č. 312/2012 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

V této souvislosti lze doplnit, že právní postavení veřejných zaměstnanců je označováno jako “veřejná služba“. V užším slova smyslu lze za veřejné zaměstnance považovat pouze státní úředníky a úředníky územních samosprávných celků (právní postavení zaměstnanců vykonávajících pomocné, servisní nebo manuální práce a zaměstnanců, kteří tyto zaměstnance řídí, organizují a kontrolují, se řídí zákoníkem práce). Veřejná služba je tedy státní službou úředníků na ministerstvech a jiných správních úřadech a službou úředníků územních samosprávných celků. Pro velké množství specifik obou typů veřejné služby přistoupil zákonodárce k přijetí dvou právních úprav. 
 

DOTAZ - ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně zkoušek odborné způsobilosti pro zaměstnance Státního pozemkového úřadu či jiného služebního úřadu. V případě, že se budu ucházet o určitou pozici na Státním pozemkovém úřadu, kde jednou z podmínek pro přijetí budou složené zkoušky odborné způsobilosti, mohu si toto vzdělání doplnit, aniž bych byl zaměstnancem? Popřípadě jsou zkoušky dostupné pro veřejnost a kolik by stály?

Pokud si je nebudu moct doplnit, jaké jsou tedy možnosti ucházet se o místo na pozemkovém úřadě?

ODPOVĚĎ:
V dotazu uvedený termín „zkouška zvláštní odborné způsobilosti“ není termín, který by používal zákon č. 234/2014 S., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“), ale jedná se o pojem používaný zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Je tedy rozhodující, v jakém úřadu má tazatel zájem pracovat a zda by se jednalo o služební poměr státního zaměstnance podle zákona o státní službě anebo o pracovní poměr úředníka územního samosprávného celku podle zákona č. 312/2002 Sb.

Pokud je dotaz směřován ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku, informace poskytne odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra - Vzdělávání ve veřejné správě a akreditace vzdělávacích institucí.
Z hlediska své působnosti poskytuje sekce pro státní službu právní výklad pouze k zákonu o státní službě.

V případě, že tazatel má zájem pracovat (slovy zákona o státní službě „vykonávat službu“) na úřadě, jenž bude v režimu zákona o státní službě (např. Státní pozemkový úřad), bude muset od 1. července 2015 úspěšně projít výběrovým řízením na uvolněné služební místo. V souvislosti s tímto vznikne povinnost vykonat úřednickou zkoušku, která má 2 části – obecnou část (shodná pro všechny obory služby) a zvláštní část (pro konkrétně vykonávaný obor služby). Obecné části úřednické zkoušky je zároveň rovnocenná obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku.

Zákon o státní službě rovněž umožňuje konat úřednickou zkoušku pro daný obor služby i před vznikem služebního poměru, a to za podmínek uvedených v § 35 odst. 3 zákona o státní službě. V takovém případě musí tazatel splňovat podmínky pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 zmíněného zákona. Upozorňujeme však, že náklady na vykonání zkoušky nese žadatel. Úspěšným vykonáním této úřednické zkoušky však nevzniká nárok na přijetí do služebního poměru, jedná se tedy pouze o určitou konkurenční výhodu.

V současné době sekce pro státní službu zatím nesděluje informace o výši náhrady nákladů úřednické zkoušky. V mezidobí se připravují podklady pro vyčíslení nákladů úřednické zkoušky. Ty budou zveřejněny formou služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu.
 

DOTAZ - ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA - ROVNOCENNOST:
Dne 1. 10. 2011 jsem nastoupila do pracovního poměru na katastru. Pracovní poměr mám v současné době uzavřen na dobu neurčitou. V době, kdy se budou podávat přihlášky o udělení statutu státního úředníka, tj. nejpozději do 30. 8. 2015 budu zaměstnaná 3 roky a 335 dnů. Slib budeme skládat 1. 10. 2015. V době, kdy si budu podávat žádost, nebudu mít dokončené 4 roky praxe. V době, kdy budu skládat slib, tj. 1. 10. 2015 budu mít 4 roky dokončené praxe. Prosím o informaci, zda budu muset skládat zkoušku, abych dostala smlouvu na dobu neurčitou jako státní úředník.

Dále bych chtěla vědět, zda nebudou udělované nějaké výjimky, když nebude zaměstnanec splňovat požadovanou délku praxe (např. vzdělání, osvědčení zaměstnance v úřadu). Dá se obecná část úřednické zkoušky obhájit na mateřské, popřípadě rodičovské dovolené?

Studovala jsem rovnocennost vzdělání na Vašich stránkách MVČR a zjistila jsem, že pro obecnou část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku stačí mít dokončené bakalářské studium v oboru veřejné správy a pracovat v územně samosprávném celku a žadatel toto osvědčení dostane bez jakýchkoli zkoušek. Tuto variantu už jsem také zkoušela, ale bohužel nepracuji na územně samosprávném celku. Přijde mi hrozně zvláštní, že pro uznání statutu státního úředníka, kdy se nesplňuje požadovaná délka praxe (o 30 dnů) není výjimkou vzdělání. Proč si mám obhajovat něco, co už jsem jednou obhájila na vysoké škole, neboť mám bakalářské studium v oboru veřejná správa? Ptám se proto, zda nebudou i nějaké výjimky pro nás?

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“) v přechodných a závěrečných ustanoveních [zejména ustanovení § 190 odst. 1 písm. d)] uvádí, že podmínkou pro přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou je praxe nejméně 4 roky, kterou je zapotřebí získat v průběhu posledních 10 let. Zákon však nestanovuje podmínku, aby se jednalo o souvislou praxi u toho úřadu, u kterého je zaměstnanec v rozhodný okamžik zaměstnán.

Rozhodným dnem (pro splnění podmínky potřebné praxe v trvání 4 let) je den podání žádosti o přijetí do služebního poměru. Žádost lze podat od 1. července 2015 do 31. srpna 2015. Okamžik přijetí do služebního poměru či složení slibu není pro tento účel rozhodný.

Pokud budete tedy k 1. červenci 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, ale ke dni podání své žádosti o přijetí do služebního poměru nesplníte zákonný požadavek délky praxe, máte podle ustanovení § 191 odst. 1 zákona o státní službě nárok být přijata do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017.

Zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor služby Vám bude ze zákona uznána, stále ovšem budete mít povinnost vykonat obecnou část úřednické zkoušky.

Zákon o státní službě (ustanovení § 36 odst. 4) stanovuje, že za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku. Musí se však jednat o skutečně vykonanou zkoušku, nikoli o zkoušku uznanou (na základě doloženého vysokoškolského diplomu). Zákon o státní službě nic takového, na rozdíl od zákona o úřednících územních samosprávných celků, nepřipouští.

Dále k Vašemu dotazu ohledně mateřské či rodičovské dovolené uvádíme následující: Státní zaměstnanci čerpající mateřskou či rodičovskou dovolenou jsou dle zmíněného zákona zařazeni mimo výkon služby (jsou-li ve služebním poměru). Zákon o státní službě ovšem nevylučuje vykonání obecné části úřednické zkoušky během čerpání mateřské či rodičovské dovolené. Proto je její vykonání za splnění zákonných předpokladů možné i v době čerpání mateřské či rodičovské dovolené.
 

DOTAZ - ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ VS. ZÁKONÍK PRÁCE:
Je možné, abych byl/a státním zaměstnancem, na kterého se vztahuje zákon o státní službě, i tehdy, jestliže na moje spolupracovníky se tento zákon nevztahuje?

ODPOVĚĎ:
Ano, tato situace může ve služebních úřadech nastat. Podstatné pro to, zda se na konkrétního zaměstnance státu bude služební zákon vztahovat nebo ne (zda bude zaměstnanec ve služebním poměru či nikoliv), je činnost, kterou na dané pozici zaměstnanec vykonává. Pokud je tato vykonávaná činnost některou z činností v § 5 služebního zákona, jde o státního zaměstnance ve služebním poměru. Na ty zaměstnance, kteří činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nevykonávají, se nadále vztahuje zákoník práce.
 

DOTAZ - SLUŽEBNÍ POMĚR:
Co je třeba udělat pro to, abych byl/a jako dosavadní zaměstnanec státu „převeden“ do služebního poměru?

ODPOVĚĎ:
Pokud dosavadní zaměstnanec splňuje předpoklady, které jsou pro toto převedení nutné (viz. informace pro státní zaměstnance – kapitola výběrová řízení, převod dosavadních zaměstnanců), má nárok být do služebního poměru přijat. Stačí, pokud podá služebnímu úřadu písemnou žádost o přijetí do služebního poměru, a to do 31. 8. 2015. Služební úřad na základě této žádosti vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a služební poměr potom vzniká dnem, který je v tomto rozhodnutí uveden.
 

DOTAZ - SLUŽEBNÍ POMĚR - ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
Mohu být přijat/a do služebního poměru na služební místo, u kterého je doba trvání na dobu neurčitou, pokud jsem dosud úspěšně nevykonal/a úřednickou zkoušku?

ODPOVĚĎ:
Ano, na takové služební místo může být přijat i zaměstnanec, který doposud úspěšně úřednickou zkoušku nevykonal. Takový zaměstnanec je přijat na dobu určitou, a to s trváním maximálně 12 měsíců a se zkušební dobou v délce 6 měsíců. Do této doby je státní zaměstnanec povinen úřednickou zkoušku vykonat, jinak služební poměr skončí uplynutím této doby určité. Pokud státní zaměstnanec úřednickou zkoušku ve stanovené době úspěšně vykoná, má u těchto služebních míst nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou.
 

DOTAZ - ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA:
Jak bych měl/a postupovat, pokud jsem úřednickou zkoušku nevykonal/a úspěšně?

ODPOVĚĎ:
V takovém případě má osoba nárok ještě na jeden opakovací pokus. Je třeba, aby do 30 dnů od doručení zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky podala služebnímu orgánu žádost o opakování úřednické zkoušky. Následně je této osobě umožněno opakovat úřednickou zkoušku, a to nejdříve po uplynutí 1 měsíce od neúspěšného pokusu a před zkušební komisí, která bude obsazena odlišně.
 

DOTAZ - RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI - OSOBY BLÍZKÉ:
Je možné, abych ve služebním úřadu pracoval/a se svými rodinnými příslušníky a dalšími osobami blízkými?

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě zakazuje zařazení osob blízkých tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole. Pokud tedy u osob blízkých nedojde k tomuto postavení, mohou spolu ve služebním úřadu pracovat např. jako spolupracovníci, v rámci odlišných oddělení apod.
 

DOTAZ - SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ:
Je nějaká možnost, jak se bránit proti negativnímu služebnímu hodnocení?

ODPOVĚĎ:
Ve věcech služby a služebního poměru je zaměstnanec oprávněn podat stížnost, tou je služební orgán povinen se zabývat a do 30 dnů ji vyřídit. Odvolání proti rozhodování o služebním hodnocení státního zaměstnance podat nelze, pokud ale podá státní zaměstnanec odvolání proti rozhodnutí o skončení služebního poměru (nebo o odvolání ze služebního místa představeného), lze v rámci odvolacího řízení přezkoumat i služební hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky.

 

vytisknout  e-mailem