Trestné činnosti s extremistickým podtextem se dopouštěli především pravicově extremističtí příznivci hnutí skinheads, levicově extremističtí ”anarchoautonomové”67 a dále občané z majoritní společnosti, nemající žádnou vazbu na extremistická hnutí a nevyznávající extremistické ideologie, v tzv. ”situačních konfliktech”.68 Nově zaznamenaným faktorem byla trestná činnost s extremistickým podtextem spáchaná cizinci na území České republiky. K tomu se nově váže obecnější problém tzv. ”extremistické turistiky”, provozované především příslušníky pravicově extremistické scény ze Spolkové republiky Německo. Stupňující se tendenci měly rasistické projevy při sportovních akcích, především za situace, kdy mnozí příznivci hnutí skinheads přesunuli své aktivity na stadiony.
Výskyt trestných činů s extremistickým podtextem zůstával, stejně jako v předchozích letech, z hlediska svého procentuálního podílu na celkové kriminalitě nevelký. Ve spojitosti s extremismem nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti. Rovněž nebyly zjištěny poznatky k závažné trestné činnosti sekt. Z pohledu bezpečnosti státu a nutnosti chránit stávající ústavní zřízení byla ze strany příslušných státních orgánů věnována pozornost také aktivitám organizací, které se hlásí k aktivnímu návratu k totalitnímu režimu z doby před 1989, nebo k jeho modernější autoritativní modifikaci. Přívrženci tohoto proudu sice nepáchají otevřeně trestnou činnost, existují však důvodné obavy z jejich subverzivní činnosti spočívající mimo jiné také v iniciaci společenského napětí v problémových regionech.
Z celkového počtu 391 469 zjištěných trestných činů na území České republiky činily v roce 2000 zjištěné trestné činy s rasistickým podtextem či jiným extremistickým podtextem 0,09%, tj. 364 trestných činů (v roce 1999 0,07%, 316 tr.činů); z toho činily objasněné trestné činy 89,9% (v r. 1999 86,4%, 273 tr.činů).
Ve srovnání s rokem 1999 došlo v roce 2000 k nárůstu trestných činů s extremistickým podtextem o 15,2%, + 48 tr. činů (v r. 1999 o137,6%, +183). Tento nárůst provázely zvýšení počtu objasněných trestných činů (+19,8%, + 54) a vyšší míra objasněnosti (+ 3,5%). Rovněž se zvýšil počet stíhaných osob o 3,4% (+15). Uvedený nárůst, mimo jiné, vypovídá o zkvalitnění práce policie na úseku extremismu, včetně práce operativní. Zároveň se do něho promítl, stejně jako v předchozím roce, vyšší počet oznámení, byť jen i náznaků této trestné činnosti, ze strany Romů.
Za spáchání výše uvedených 364 trestných činů bylo stíháno 449 osob, a to především za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů – 195 osob (43,4%), za hanobení národa, rasy a přesvědčení – 111 osob (28,3%), násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci – 48 osob (16,3%). Za úmyslné ublížení na zdraví bylo stíháno 20 osob (4,5%). Ve způsobu ukončení trestního řízení s pachatelůi trestných činů s extremistickým podtextem převažoval návrh na podání obžaloby (57%, tj. 245 pachatelů), v šetření zůstávalo 126 pachatelů (29,3%), odloženo dle § 159/3 bylo 41 pachatelů (9,5%). Předáno za účelem postihu v domovském státě dle § 173/1d bylo 11 cizinců (2,6%).69
Ve skladbě pachatelů podle věkových kategorií převažovali pachatelé ve věku 21 - 29 let (139 osob), 18 - 20 let (94 osob) a 15 - 17 let (72 osob). Ve věkové kategorii do 15 let bylo 33 pachatelů.70 Z hlediska dosaženého vzdělání mezi nimi převažovaly osoby se vzděláním základním - vyučené (169) a osoby se základním vzděláním bez kvalifikace (120).71 Ve věkové kategorii do 18 let byli pachatelé opakovaně vyšetřovaní pro trestnou činnost s extremistickým podtextem spíše výjimkou.
Trestná činnost zahrnovala útoky motivované sociálně, etnicky nebo rasově. Případy výskytu trestných činů v nichž by bylo obsaženo úsilí o komplexní změnu společenského a politického uspořádání, jsou zatím zcela výjimečné, a to i přesto, že některé skutky, k nimž došlo v září 2000 v Praze, by mohly tomuto motivu nasvědčovat.
Extremistickou trestnou činnost páchali ve většině případů skinheadi, následovaní se značným odstupem anarchoautonomy.
Podle policejních odhadů došlo na území České republiky v roce 2000, po předchozím snížení, zaznamenaném v r. 1999, k opětovnému zvýšení počtu příznivců hnutí skinheads a příznivců anarchoautonomní scény. Toto zvýšení bylo zaznamenáno ve všech krajích s výjimkou kraje Východočeského, kde se odhadovaný počet těchto osob snížil o 34,4% (-130 osob). Celkový počet příznivců těchto extremistických skupin se pohyboval okolo 10 000 osob (v r. 1999 činil zhruba 7500 osob), tj. došlo k celkovému nárůstu o asi 36%.72 V celorepublikovém průměru představoval nárůst počtu pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads (dále jen ”příznivci hnutí skinheads”) přibližně 23%, zaznamenaný nárůst počtu anarchoautonomů činil asi 65. Nejvyšší počet osob inklinujících k těmto extremistickým ideologiím byl registrován v hl. městě Praze (2350; 1490 v r. 1999), krajích Jihomoravském (2310-2370; 1700-1800 v r.1999), Severočeském (1600; 1000 v r.1999) a Severomoravském (1450; 1210 v r.1999). Ve srovnání s rokem 1999 se počet těchto osob nejvíce zvýšil v Západočeském kraji (+220%), z toho činil nárůst příznivců hnutí skinheads 175% (+350 osob) a anarchoautonomů 400% (+200 osob).
Výše uvedené číselné údaje představují přibližné odhady policejních specialistů, podchycující přibližný počet osob, jak z pravicově, tak levicově extremistického spektra, které páchají či jsou potencionálními pachateli této trestné činnosti. Je však nezbytné zdůraznit, že uvedené počty prezentují příznivce hnutí skinheads a anarchoautonomů a nelze je v žádném případě paušálně zaměňovat s počty příslušníků tzv. tvrdého jádra (hard core) těchto extremistických hnutí, připravených programově páchat násilí. Jejich počet je řádově značně nižší
V roce 2000, stejně jako v roce 1999, nedošlo ke spáchání trestného činu vraždy či ublížení na zdraví s následkem smrti.
Přes tuto skutečnost byly zaznamenány na území České republiky trestné činy, spáchané příznivci a příslušníky hnutí skinheads, které vyústily v ublížení na zdraví napadených osob, především Romů. Patřily mezi ně ale i případy napadení státních příslušníků Arménie, Bulharska a Súdánu ve Středočeském kraji, anebo Iráku a Libye v kraji Západočeském. Za neméně závažný považovala Policie ČR případ, k němuž došlo v Severomoravském kraji, kde 8 státních příslušníků Spolkové republiky Německo spáchalo trestné činy s extremistickým podtextem napadením českých občanů.74
Z hlediska podezření z podněcování k rasové nenávisti a antisemitismu se jednalo o případ přeložení, vytištění a volnou distribuci knihy Adolfa Hitlera ”Mein Kampf”. V rámci internetové kriminality šlo o šíření počítačové hry ”Zastřel si svého cikána”, kde se nepodařilo odhalit pachatele.
Z hlediska hromadného narušování veřejného pořádku vnímala Policie ČR jako nejzávažnější konfrontaci s levicovými extremisty při zasedání MMF/SB v Praze, kdy došlo k organizovanému, hromadnému protispolečenskému vystoupení osob proti policii za užití zbraní (kameny zápalné láhve) a ochranných pomůcek.
Na rozdíl od minulých let příslušníci hnutí skinheads změnili svou taktiku. Zvýšila se jejich organizovanost, více než v minulosti počali dodržovat hierarchii uvnitř hnutí, snažili se odstranit ze své činnosti nekontrolovatelné potyčky s příslušníky anarchoautonomních hnutí a jiných etnik či cizinci tmavé pleti, které obracely veřejné mínění proti jejich hnutí. Jejich snahou bylo vstoupit do povědomí občanů jako dobře organizovaná skupina mající politické ambice, jejímž krédem je národ, národní hrdost a snížení vlivu zahraničního kapitálu na území České republiky. Případy střetů vyvolané skinheady se sice vyskytovaly, ale šlo většinou o neplánované akce jednotlivců.
Podle oficiálních kriminalistických statistik bylo v roce 2000 zaregistrováno na území České republiky 364 trestných činů s extremistickým podtextem. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v kraji Severomoravském (84), hl. městě Praze (59) a v krajích Východočeském (56) a Severočeském (44). Následovaly kraje Jihomoravský (38), Středočeský (31), Západočeský (30) a Jihočeský (22).76 V rámci České republiky činil podíl hl. města Prahy, krajů Východočeského a Severomoravského na kriminalitě s extremistickým podtextem cca 55%77. Nárůst trestné činnosti byl zaznamenán v krajích Severomoravském, Východočeském, Severočeském, Středočeském a ve velmi zanedbatelné míře v kraji Jihočeském (+4%, 1 případ). Naopak největší pokles této sledované trestné činnosti vykázaly kraje Jihomoravský a Západočeský a rovněž hl. město Praha, které si ovšem uchovalo své specifické postavení dané charakterem velkoměsta, pro něž je příznačná existence všech forem extremismu a xenofobie.
V Severomoravském kraji se nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem nezastavil ani v roce 2000 a činil 55,5% (28,6% v r. 1999). Největší rozsah této trestné činnosti byl zaznamenán v okresu Karviná, krajském městě Ostrava a na okresech Bruntál, Přerov a Olomouc. V rámci tohoto nárůstu však nedošlo k negativnímu posunu v charakteru páchané trestné činnosti, neboť žádný ze spáchaných skutků nebylo možno charakterizovat jako zvlášť nebezpečný. Analýza všech 84 trestných činů potvrdila, že tyto nevykazovaly charakter organizovanosti a nebyly spjaty s politickými cíli. Především se jednalo o případy fyzického, častěji však verbálního vzájemného napadání mezi příslušníky majoritního a minoritního společenství. Konflikty vycházely často z momentálních ”emočních” vztahů pachatelů. Z hlediska policie měla podíl na těchto konfliktech i složitá ekonomická situace některých částí obyvatelstva či déle trvající negativní vztahy mezi majoritou a minoritou. Přestože byla těmto vztahům věnována zvýšená pozornost jak ze strany státních orgánů, tak policie samotné, nelze prozatím tyto vzájemné konfliktní situace zcela odstranit. Pozitivním posunem však byla skutečnost, že jen v 10 případech z uvedených 84, došlo k ublížení na zdraví. Největší počet případů (36) se týkal hanobení národa, rasy a přesvědčení (§198 tr.z.), dále trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle § 260 a § 261 tr.z. (19), násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci dle §196, odst. 2 tr.z. (14) a trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti dle § 198 (5). Za spáchání uvedených trestných činů bylo stíháno 116 osob.
Ve Východočeském kraji, kde došlo, ve srovnání s r. 1999, ke zvýšení trestné činnosti o 107%, +39 (v r. 1999 27 případů), byly u 39 případů zjištěny znaky xenofobie, jednání s rasovým podtextem či znaky obdobného jednání. Z toho u 32 skutků se jednalo o trestní jednání verbálního charakteru (v podobě mluvené, psané či tištěné), provázené však v 17 případech fyzickým napadením.78 Jednotlivé útoky směřovaly proti Romům, ale i proti náhodným občanům či proti příznivcům hnutí skinheads. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v okresu Pardubice (30). Významnější podíl v rámci ostatních okresů měly Trutnov (7), Hradec Králové (5) a Jičín (4).
Po poklesu trestné činnosti zaznamenaném v Severočeském kraji v r. 1999 (-9,1%) došlo v r. 2000 ke zvýšení této trestné činnosti o 46,6%, +14 (v r. 1999 30 případů). V převážné většině případů se jednalo o slovní či fyzické napadání Romů skinheady, propagaci fašismu a ojediněle i slovní a fyzické napadení majoritních občanů Romy. Policie ČR zaznamenala na území kraje aktivizaci extremistických hnutí, zejména hnutí skinheads. Ta se v r. 2000 promítla do nárůstu počtu akcí a koncertů, které byly ve všech případech organizovány jako soukromé oslavy. Na zmíněných akcích byla zaregistrována účast neonacistů ze Spolkové republiky Německo. Při hodnocení vývoje v tomto kraji je bezesporu nezbytné zohledňovat jeho specifika. Jedná se jednak o příhraniční oblast s vyšším zastoupením Romů a cizinců v obyvatelstvu kraje a zároveň, z hlediska Policie ČR, jsou zde kumulovány faktory, které mohou nepřímo, ale i přímo ovlivňovat výskyt a množství rasisticky motivované trestné činnosti (vysoká míra nezaměstnanosti, nemožnost uplatnění, nízká vzdělanost obyvatelstva).
Výrazný nárůst extremisticky motivovaných trestných činů se projevil v kraji Středočeském (+63,2%, + 17 případů). Většinou se jednalo o spáchání trestných činů , jež naplnily skutkovou podstatu ustanovení paragrafů trestního zákona 198/1a, 196/2 a 261. Poškozenými byli převážně příslušníci etnických menšin, především romské komunity. V r. 2000 se však objevily i případy, kdy byl poškozeným příslušník majoritní společnosti. Důležitá je typologie pachatelů trestných činů s rasovým podtextem. Ne vždy se jednalo o osoby patřící mezi příznivce či členy extremistických hnutí. Mnohdy v rasový, především verbální, konflikt vyústil konflikt ”běžný”. Slovní projevy těchto pachatelů, řadových občanů, byly převážně pouze zrcadlením předsudků a stereotypních postojů latentně zakotvených v české společnosti.
Pozornost si zaslouží Jihomoravský kraj, a to v souvislosti s dlouhodobějším trendem zjevného poklesu sledované trestné činnosti, který však lze vnímat pouze jako zdánlivý.79 Ne vždy je tento pokles, podle vyjádření Policie ČR, zapříčiněn skutečným poklesem trestné činnosti. Podstatnou roli zde hraje skutečnost, že ze strany pachatelů docházelo k zakrývání rasového nebo extremistického podtextu, neboť si byli vědomi vyšší trestní sazby, a ze strany orgánů činných v trestním řízení se jim ne vždy podařilo prokázat tuto motivaci. Přestože došlo k podstatnému snížení střetů a aktivit těchto osob na veřejnosti, zdaleka nedošlo k tak podstatnému utlumení a snížení jejich aktivit ve skutečnosti. V r. 2000, stejně jako v r. 1999, si zachovalo nápadem trestné činnosti i kumulací jedinců z extremistických hnutí v rámci kraje prvenství Brno – město. V r. 2000 se zde aktivně projevovali především přívrženci levicově extremistického spektra (demonstrace, různé protesty apod.)
V Západočeském kraji došlo k poklesu trestné činnosti s extremistickým podtextem 23% (-9).
Obecně lze konstatovat, že ve skladbě trestné činnosti převažovaly v hl. městě Praze, krajích Středočeském, Jihočeském, Západočeském, Východočeském a Jihomoravském trestné činy dle §§260, 261 tr.z. (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů). V krajích Severočeském a Severomoravském dominovaly trestné činy dle § 198 (hanobení národa, rasy a přesvědčení). Podíl trestných činů dle §§196, 197a (násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci) na celkovém objemu sledované trestné činnosti se u jednotlivých krajů pohyboval v rozmezí od 8,4% do 22,6%. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v kraji Severomoravském, kde bylo rovněž spácháno nejvíce (10) trestných činů dle §§221, 222 (ublížení na zdraví).
Nejzatíženější lokality či okresy byly v roce 2000 v jednotlivých krajích následující:80
Z výše uvedených nejzatíženějších lokalit či okresů v roce 2000 jsou dlouhodobě a opakovaně (od r. 1996) zatížené trestnou činností s extremistickým podtextem Karviná, Ostrava, Bruntál (Smk), Trutnov, Pardubice (Včk), Most, Česká Lípa (Sčk), Brno – město, Zlín (Jmk), Kutná Hora (Stčk), Plzeň (Zčk), České Budějovice a Písek (Jčk).81 Do těchto lokalit je třeba na úrovni všech státních orgánů i nadále směrovat opatření, která by pozitivně ovlivňovala tento nežádoucí stav.
Odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků
V roce 2000 přetrvával výrazný posun směřující ke skrytým formám rasově motivovaných útoků v případech šíření rasové a národnostní nesnášenlivosti pomocí tiskovin. Zastírání rasového motivu bylo patrné v mediální formě páchání, pomocí různých vydání samizdatů, ve kterých přímé, otevřené útoky mizely a byly nahrazovány dvojsmyslnými texty, vkládáním dovětků do historických a beletristických děl a podobně.82
V důsledku zpřísněných opatření státních orgánů Spolkové republiky Německo proti činnosti pravicově extremistických skupin a organizací docházelo v roce 2000 k přesunu výroby a distribuce CD nosičů s nahrávkami hudebních proskinheadsky orientovaných skupin, postavených na území SRN mimo zákon, do příhraničních oblastí České republiky. Např. na teritoriu Západočeského kraje bylo stíháno celkem 21 případů trestné činnosti dle § 261/1 tr. zákona. Z toho pouze ve třech případech se jednalo o propagaci formou nášivek a oděvních součástek, v 18 případech šlo o prodej CD s nahrávkami hudebních skupin ze Spolkové republiky Německo, které ve své produkci propagují nacismus a xenofobii. Největší kumulace těchto CD nosičů s nahrávkami s neonacistickým zaměřením, jejichž texty propagují a vyzývají k rasimu, xenofobii a opěvují hrdinské činy nacistické armády v době II. světové války byla zjištěna u vietnamských prodejců na tržištích.
Mediálně sledovanou kauzou byl případ vydání českého překladu knihy Adolfa Hitlera ”Mein Kampf”, kterou nakladatel M. Zítko distribuoval k volnému prodeji nejméně v 10 000 ks výtisků. Bylo proti němu vzneseno obvinění z trestného činu dle § 260 odst.1 a 2a tr. zákona. V prosinci 2000 byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na tři roky se zkušební dobou pěti let a k pokutě ve výši 2 000 000 Kč.
ROK | zaevidováno TČ | objasněno TČ | stíháno osob |
1996 | 131 | 58 | 152 |
1997 | 159 | 132 | 229 |
1998 | 133 | 100 | 184 |
1999 | 316 | 273 | 434 |
2000 | 364 | 327 | 449 |
Celkem | 1103 | 890 | 1448 |
Tabulka č. 1 poskytuje údaje o počtu trestných činů zaregistrovaných na území ČR v letech 1996 – 2000, počtu objasněných trestných činů a počtu stíhaných osob.
§ | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
§ 196 ods.2 | 85 | 76 | 85 | 80 | 41 |
§ 198 | 62 | 46 | 69 | 85 | 111 |
§ 198 ods.1a | 11 | 11 | 15 | 18 | 107 |
§ 219 ods.2g | 0 | 2 | 3 | 1 | 0 |
§ 221 ods.2b | 85 | 76 | 85 | 80 | 41 |
§ 222 ods.2b | 4 | 10 | 10 | 4 | 5 |
§ 235 ods.2f | 0 | 5 | 0 | 3 | 1 |
§ 236 | 5 | 1 | 2 | 0 | 1 |
§ 238 a | 28 | 30 | 28 | 0 | 1 |
§ 257 ods.2b | 82 | 51 | 82 | 38 | 11 |
§ 259 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
§ 260 | 33 | 20 | 32 | 70 | 53 |
§ 261 | 50 | 62 | 104 | 107 | 95 |
Tabulka č. 2 dává přehled o celkovém nápadu trestných činů s extremistickým podtextem podle jednotlivých skutkových podstat v uplynulých pěti letech. Vyplývá z ní, že zatímco v letech 1996 – 1997 převažovaly v nápadu trestné činnosti trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, v letech 1998 až 2000 bylo spácháno nejvíce trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů.