V zastoupení základních extremistických směrů nebyly zaznamenány výrazné změny. V roce 2000, stejně jako v roce předchozím, existovaly na české extremistické scéně jak směry pravicově extremistické, tak levicově extremistické. K výraznému posunu však došlo v aktivitách subjektů působících v rámci této scény.
Rok 2000 byl pro pravicové extremisty obdobím naplněným úsilím o dosažení cíle postulovaného již v roce 1999, tedy úsilím o založení regulérní politické strany. K tomu směrovala jednání, na nichž se v různé míře podílely všechny významné organizace pravicově extremistického spektra. Pro levicové extremisty, respektive především anarchoautonomy, byl rok 2000 v prvé řadě rokem příprav na zářijové demonstrace proti zasedání MMF/SB v Praze a přípravou na možnou konfrontaci s policejními silami.
Pravicoví a levicoví extremisté nalezli společná nosná témata a shodu ve svém odporu ke globalizačním procesům.
Ve srovnání s rokem 1999 vzrostl v celorepublikovém průměru počet pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads přibližně o 22,3 až 23,3% a anarchoautonomů o 61,3 až 67,2%. Je třeba zdůraznit, že se však jedná o přibližné počty příznivců sledovaných hnutí, a nikoli o počty příslušníků jejich tzv. tvrdých jader. Nejvyšší počet těchto osob zůstával nadále koncentrován v hl. městě Praze, krajích Jihomoravském, Severomoravském a Severočeském, v nichž bylo rovněž, spolu s krajem Východočeským, zaznamenáno spáchání největšího počtu trestných činů s extremistickým podtextem.
V roce 2000, stejně jako v roce 1999, se trestné činnosti s extremistickým podtextem dopouštěli pravicově extremističtí skinheadi a levicově extremističtí anarchoautonomové. Trestnou činnost v souvislosti s rasovou a národnostní nesnášenlivostí páchali především zmínění příznivci hnutí skinheads a dále občané z majoritní společnosti, nemající žádnou vazbu na extremistická hnutí a nevyznávající žádnou extremistickou ideologii v tzv. situačních konfliktech. Obětí této trestné činnosti byli především příslušníci romské komunity, ale i cizinci tmavší barvy pleti. Novým jevem, který v průběhu roku 2000 vystoupil do popředí, byla tzv. ”extremistická turistika”. Častěji se vyskytly případy, kdy na území ČR spáchali trestnou činnost s extremistickým podtextem cizinci.
Ve vývoji kriminality s extremistickým podtextem došlo v roce 2000, ve srovnání s rokem 1999, k nárůstu zjištěných trestných činů o 15,2% (+48), který byl provázen zvýšeným počtem objasněných trestných činů (+54) a vyšší mírou objasněnosti. Ve skladbě trestných činů převažovaly trestné činy podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů (148) a trestné činy hanobení národa, rasy a přesvědčení (111). V roce 2000 nedošlo ke spáchání trestného činu provázeného úmrtím. Nebyla rovněž zaznamenána trestná činnost s extremistickým podtextem spáchaná příslušníky Policie ČR. Stejně jako v předešlých letech byly zaznamenány závažnější fyzické útoky, končící zraněním oběti. Podle odhadů policejních specialistů došlo rovněž k nárůstu počtu sympatizantů extremistických hnutí (+36,4% - +37,4%).
Úspěšná eliminace fenoménu extremismu nevede cestou trestní represe, která řeší až důsledky tohoto jevu a nemůže postihnout ani eliminovat příčiny extremistické kriminality. Zabránit trestným činům s extremistickým podtextem či je naprosto zastavit není zcela reálné, stejně jako je nemožné zastavit kriminalitu jako celek.
Snahou Ministerstva vnitra však je, a i nadále bude, aby orgány činné v trestním řízení tuto trestnou činnost minimalizovaly, důsledně postihovaly cestou trestní represe a snažily se jí, všemi dostupnými zákonnými způsoby, a v co největší míře, paralyzovat. Pro tyto snahy Ministerstva vnitra je však nezbytné, aby získaly oporu ve výrazně prosazované celospolečenské prevenci, jež se dotýká mj. hlavně resortů kultury, školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí. Nezastupitelný a nejzásadnější význam má proto i nadále všestranná prevence, jdoucí napříč spektrem všech orgánů státní správy a společností jako celku.