Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000

»obsah

6. Hodnocení České republiky na mezinárodním fóru v roce 2000 z hlediska potírání extremismu, rasismu a antisemitismu


6.1 Aktivity Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí aktivně participovalo na řadě mezinárodních akcí a na těchto mezinárodních fórech důsledně prezentovalo relevantní informace k situaci v České republice. Zároveň pokračovalo v prosazování ”europeizace” romské problematiky.

Dále Ministerstvo zahraničních věcí průběžně informovalo o přijatých opatřeních ke zvýšení ochrany národnostních menšin, integrace Romů do společnosti a boje proti rasismu v rámci bilaterálních návštěv v zahraničí a zahraničních partnerů v České republice. Potřebné informace poskytovali v průběhu roku 2000 rovněž zástupci Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelské úřady ČR. 107

Podniknutá opatření byla rovněž prezentována na multilaterálních fórech, v rámci mezinárodních organizací, zejména v rámci OSN, OBSE a Rady Evropy. Potřeba informovanosti o relevantních opatřeních vlády vyvstala mimo jiné i v souvislosti s pokračujícím odchodem Romů do zahraničí za účelem žádosti o azyl a přetrvávajícím neutěšeným postavením příslušníků romského etnika v ČR, výskytem rasově motivovaných útoků, dozvuky kauzy plotu v Matiční ul. v Ústí n/Labem či s kritikou práce orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování rasově motivovaných trestných činů, tedy faktorů vnímaných jako důsledek projevů rasismu, nesnášenlivosti a intolerance v české společnosti.

Zajištění informovanosti zahraničních partnerů se uskutečňovalo souběžně také v rámci bilaterálních návštěv dalších ústavních činitelů České republiky v zahraničí či zahraničních ústavních činitelů v České republice a zároveň i v rámci jejich účasti na mezinárodních fórech.

V rámci své činnosti Ministerstvo zahraničních věcí zároveň monitorovalo, prostřednictvím zastupitelských úřadů, problematiku projevů extremismu ve středoevropském geopolitické prostoru.108

Významným krokem k odstraňování rasové diskriminace v ČR bylo učinění prohlášení dle čl. 14 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace OSN (11. října 2000), jímž se uznává příslušnost Výboru pro odstranění rasové diskriminace přijímat a projednávat sdělení jednotlivých osob nebo skupin osob podléhajících jurisdikci ČR, které si stěžují, že se staly obětí porušení kteréhokoli z práv vyhlášených v Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace. Vláda ČR schválila učinění prohlášení podle čl. 14 usnesením č. 796 ze dne 28. července 1999 a toto prohlášení bylo uloženo u generálního tajemníka OSN v říjnu 2000. Dále vláda vyslovila svým usnesením č. 1056 ze dne 23. října 2000 souhlas s podpisem a návrhem na ratifikaci Protokolu č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod.109 Protokol byl podepsán dne 4. listopadu 2000 v Římě u příležitosti Evropské ministerské konference o lidských právech pořádané k 50. výročí sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Neméně významným krokem byl podpis Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, který vláda schválila usnesením č. 1029 ze dne 16. října 2000.110 Dokument byl podepsán dne 9. listopadu 2000 ve Štrasburku u příležitosti zasedání Výboru ministrů Rady Evropy.

V rámci OSN vyvinula Česká republika další iniciativu týkající se romské problematiky, prezentovanou v rámci přípravy pracovního materiálu ”Lidskoprávní problémy a ochrana Romů”. Spočívala v prezentování stanoviska České republiky, jak před zadáním pracovního materiálu, tak i po jeho dokončení, požadujícího mezinárodní pojetí materiálu. V takto nastíněné podobě by měl materiál stručně charakterizovat problematické oblasti života Romů doplněné o srovnání jednotlivých opatření přijatých k jejich zmírnění. Na 52. zasedání Podkomise na podporu a ochranu lidských práv,byl pověřen expert p. Sik Yuen zpracováním studie na toto téma. Česká republika se hodlá i nadále podílet na obsahové stránce materiálu.

Česká republika se rovněž podílela na přípravách Evropské konference proti rasismu, která se uskutečnila ve dnech 11. – 13. října 2000 jako jedna z regionálních konferencí předcházejících konferenci světové.111 Závěrem Evropské konference proti rasismu byla přijata politická deklarace, na jejímž návrhu, posléze postoupeném Výboru zpravodajů pro lidská práva, se podílela Česká republika prostřednictvím účasti v Technické pracovní skupině. Obsah politické deklarace je kromě závazků vztahujících se k boji proti rasismu a extremismu tvořen např. závazky ratifikovat či implementovat lidskoprávní dokumenty potírající rasismus, přijímat a implementovat národní legislativu k tomuto účelu, stíhat jakékoli projevy rasové nenávisti, věnovat zvláštní pozornost zacházení s osobami patřícími ke zranitelným skupinám a osobám, jež jsou objektem diskriminace z nejrůznějších příčin či přijímat strategie národního boje proti těmto fenoménům. Na tomto fóru Česká republika vyzvala k zaměření pozornosti na výchovu k multikulturalitě a na úlohu sdělovacích prostředků při této výchově, na důslednější aplikaci trestních sankcí za výraznější projevy rasové nesnášenlivosti a na důslednější aplikaci ustanovení národního práva, jež upravují postup proti legálně existujícím politickým stranám a sdružením fakticky propagujícím rasismus a extremismus.

K dalším aktivitám Ministerstva zahraničních věcí patřil návrh na doplnění bodů návrhu Deklarace a Akčního plánu výše zmíněné Světové konference OSN proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci. Jednalo se o: důrazný postup proti organizovaným extremistickým skupinám, včetně trestního stíhání jejich členů porušujících zákony, zvážení možnosti trestního postihu za členství v těchto formacích, pozitivní formu boje prostřednictvím vzdělávání soudců a policejních úředníků či učitelů s cílem posílit multikulturní klima, posílení role médií v boji proti rasismu prezentací přínosu etnické, kulturní, jazykové a náboženské identity osob patřících k menšinám celé společnosti, přijímání a realizaci právních a správních nástrojů a o výměnu zkušeností spjatých s opatřeními, která se osvědčila ve spojitosti se zajištěním plné rovnosti ohrožených osob, obzvláště pak příslušníků národnostních menšin.112

V roce 2000, ve vztahu k Evropské unii využívala Česká republika i nadále nejen fóra v rámci orgánů vytvořených na základě Dohody o přidružení k realizaci zahraniční politiky, tedy i ochrany lidských práv, jako její součásti. V září 2000, na zasedání Rady přidružení, konstatovala Česká republika, že její společnost, po dlouhá léta vychovávaná monokulturně, stojí nyní před výzvou vybudovat tolerantní, multikulturní společnost, v níž budou menšiny vnímány jako prvek obohacující společnost svou kulturní různorodostí. Ve spojitosti s tím Česká republika navrhla otevřít celoevropskou diskusi, která by se zaměřila na výměnu zkušeností, včetně úspěšných opatření, zejména ve vztahu k Romům. Smyslem takto pojaté diskuse by měla být formulace dalších opatření postihujících jednotlivé problémy jako je např. rasová diskriminace, bydlení, vzdělávání či politická participace Romů. Česká republika v tomto směru opětovně zdůraznila, že řešení romské problematiky není jen úkolem kandidátských zemí. Vyslovila se pro větší spolupráci jak členských, tak i kandidátských zemí, která ve svém důsledku může přispět k větší koherenci evropské společnosti.

6.2 Hodnocení České republiky mezinárodními organizacemi z hlediska dodržování lidských práv
Plnění závazků ČR vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace

Ve dnech 7. – 8. srpna 2000 se konalo projednání 3. a 4. periodické zprávy ČR o plnění závazků ČR vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace OSN (CERD). Při projednávání těchto zpráv se soustředil zájem především na otázky obecného charakteru, dále na historii Romů v České republice, vzdělávání Romů s ohledem na speciální školství, problematiku asimilace a integrace, na situaci v Matiční ulici či kolem stavby mešity v Brně či postavení uprchlíků a žadatelů o azyl, postih rasově motivovaných trestných činů a postup státních orgánů proti extremistickým skupinám. Delegace ČR informovala o aktuálním přístupu k řešení výše zmíněných témat (ukončení sporu v Matiční ulici, koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, průběh některých medializovaných kauz útoků na romské spoluobčany, rozpuštění extremistického občanského sdružení Národní aliance atd.).

Výbor pro odstranění rasové diskriminace ocenil úsilí české vlády, ale zároveň prezentoval i kritické připomínky. Vyzval Českou republiku, aby zaměřila svou pozornost na faktickou diskriminaci Romů v oblasti bydlení a vzdělávání. Dále doporučil, aby byla přijata účinná opatření proti nadměrnému zařazování romských dětí do speciálních škol a aby byly informace o účinnosti opatření přijatých ke zlepšení skutečného postavení příslušníků romské komunity včleněny do následující zprávy. Současně vyzval k účinné implementaci ustanovení trestního práva v případech podněcování k národnostní a rasové nesnášenlivosti a podpory hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů a k implementaci ustanovení upravujících rozpouštění jejich organizovaných forem. Výbor dále vyzval Českou republiku, aby zaměřila svou pozornost na zajištění plného požívání hospodářských, sociálních a kulturních práv upravených v Úmluvě na odstranění všech forem rasové diskriminace všemi členy společnosti, včetně práva na náležité odškodnění v případech rasové diskriminace. Kritika Výboru se rovněž zaměřila na malou důvěru v práci policie a justice v případech potírání rasově motivovaných trestných činů, včetně ponižujícího zacházení příslušníků Policie ČR s příslušníky menšin. Těžiště dalšího postupu v boji s rasismem by mělo nadále spočívat ve výchově k toleranci a multietnicitě.

Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin

Ve dnech 16. – 18. října 2000 se uskutečnila návštěva poradního Výboru ministrů Rady Evropy, Poradního výboru k Rámcové úmluvě na ochranu národnostních menšin Rady Evropy, za účelem sledování dodržování závazků vyplývajících z Rámcové úmluvy, jejíž je Česká republika smluvní stranou. V průběhu setkání se zástupci exekutivy, legislativy a nevládních organizací byla pozornost soustředěna především na rozsah ochrany národnostních menšin v České republice a její nedostatky, vztah většiny a menšin (Romů), připravovaný návrh zákona o právech příslušníků národnostních menšin, přijatá legislativní a exekutivní opatření k řešení postavení příslušníků menšin v ČR atd.

Implementační schůzka OBSE k lidské dimenzi

V rámci implementační schůzky OBSE k lidské dimenzi konané ve dnech 17. – 27. října 2000 ve Varšavě byla Česká republika několikrát zmíněna v souvislosti se svou politikou vůči Romům ze strany účastnických států i nevládních organizací, a to jak negativně, tak i pozitivně. Jako pozitivní postup byla hodnocena novelizace zákona o státním občanství, zřízení funkcí romských poradců při okresních úřadech, výjimečné postavení ČR mezi zeměmi podílejícími se na přílivu žadatelů o azyl z regionu střední a východní Evropy (ČR přijímala více žádostí o azyl než je počet jejích občanů žádajících o azyl v jiných zemích). Negativně byla ČR hodnocena pro přetrvávající výskyt rasově motivovaných útoků vůči Romům.113

Další hodnocení se České republiky dotklo např. ve Zprávě Vysokého komisaře pro národnostní menšiny o situaci Romů v členských státech OBSE, jež se rovněž zabývala, zvláště ve svých doporučeních, problematikou extremismu, rasismu a intolerance. Na expertním semináři, který se konal k této Zprávě ve dnech 14. – 15. června 2000 v Bratislavě, prezentovalo Ministerstvo zahraničních věcí nejnovější postupy vlády ČR ke zmírnění nedostatků v postavení Romů v České republice, jež v určitých případech odpovídaly doporučením obsaženým ve Zprávě. Česká strana na jednání vyzvala k pořádání expertních seminářů ke konkrétním problémům jako jsou např. rasová diskriminace či politická participace, úroveň vzdělávání a bydlení Romů apod. Výsledkem této tzv. bratislavské iniciativy bylo uspořádání semináře ”Politická participace Romů”, uskutečněného ve spolupráci ODIHR/OBSE a MZV ČR ve dnech 30. – 1.12.2000 v Praze. Bylo zde konstatováno uspokojení nad mobilizací romské komunity s tím, že úspěch politické participace závisí na relaci požadavků Romů a možností politického systému. Česká republika zde deklarovala úsilí o vytvoření modelu kooperativních vztahů mezi romskou komunitou a majoritní společností a podporu prosazování politické identity Romů jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Zároveň však konstatovala, že úspěšné dosažení těchto cílů je závislé na schopnosti Romů stanovit si politické cíle a strategie a na jejich odpovědnosti při snaze o integraci do společnosti.

Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI)114, poradní orgán Rady Evropy, ve své druhé zprávě hodnotící situaci v České republice upozornila na potřebu řešit přetrvávající problémy rasově motivované násilí a diskriminace Romů ve vzdělávání, přístupu ke službám a zaměstnání.115

Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 2000 upozornila, stejně jako v r. 1999, na přetrvávající problémy romského etnika. Patřily sem nezaměstnanost, nevzdělanost, chudoba, nemocnost, diskriminace a interetnické násilí, jemuž bylo i nadále vystavováno.116 Ve spojitosti s interetnickým násilím se zaměřila na některé medializované kauzy. Dále konstatovala např. rozpuštění Národní aliance či odsouzení vydavatele Hitlerovy knihy ”Mein Kampf” M. Zítka apod.