1 Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 a z usnesení vlády č. 684/2000 je včleněno do textu jednotlivých kapitol této zprávy. Znění úkolu je vždy uvedeno v poznámce pod čarou.
2 Přestože v ideálním pravolevém modelu jsou levicový a pravicový extremismus protipóly, realita je komplikovanější, neboť svoji roli hraje sociálně kulturní a historický kontext, na jehož pozadí se projevy těchto ideálních typů projevují. To vede k tomu, že se tyto protipóly mohou projevovat v jednotlivých oblastech protiústavního konání s velmi rozdílnou intenzitou, ale i k různě citlivému vnímání společenské nebezpečnosti těchto protipólů.
3 Jde o obdobu tzv „ hate crimes“, což je termín používaný kriminologií angloamerického původu.
4 Bezpečnostní informační služba průběžně plnila úkol obsažený v bodě 5 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 (”Průběžně vytvářet aktualizovaný přehled jednotlivých extremistických uskupení působících na území České republiky, včetně odhadu počtu jejich členů a příznivců a sledovat provázanost české extremistické scény se zahraničními subjekty”) a úkol vyplývající z usnesení vlády č. 684/2000 uložený řediteli Bezpečnostní informační služby a ministru vnitra (”předkládat v rámci zprávy o extremismu souhrnnou informaci o poznatcích k občanským sdružením, politickým stranám a politickým hnutím a k jiným organizacím registrovaným u Ministerstva vnitra, případně u Ministerstva kultury, v souvislosti s jejichž činností došlo k extremistickým projevům nebo jejichž činnost je přímo v rozporu se zákony”. Úkoly mají trvalý charakter.
5 Problematice české extremistické scény věnují ve větší míře pozornost politologové působící na Masarykově univerzitě v Brně. Jedná se např. o články zveřejněné v internetových Středoevropských politologických studiích, Politologickém časopise a v časopise Analýzy a studie, vydávaném Ústavem strategických studií Masarykovy univerzity.
6 Tato situace není v žádném případě specifikem České republiky, o čemž svědčí poznatky ze zahraničí. Dokládá to existence pravicově extremistických politických stran či různých organizací v řadě evropských států. V této souvislosti lze připomenout např. British National Party (BNP) ve Velké Británii, Front National (FN) ve Francii či Nationaldemokratischen Partei Deutschlands (NPD) ve Spolkové republice Německo. Ostatně právě na příkladu NPD je nejlépe vidět, jak složitý a nelehký je zásah státních orgánů do postavení a činnosti takovéhoto subjektu. Rozhodnutí německé spolkové vlády iniciovat rozpuštění NPD, která ”rasistickou, antisemitskou, protimírovou agitací, opakováním nacionalistických myšlenek poškodila pověst Spolkové republiky Německo ve světě”, provázela detailní analýza činnosti NPD. Přestože tato analýza dokládá činnost NPD a obsahuje řadu argumentů pro její rozpuštění, stále ještě není tato kauza uzavřena a k rozpuštění NPD prozatím nedošlo.
7 Viz Příloha č.1 : Závěry Výboru pro odstranění rasové diskriminace. Česká republika. Připomínky a doporučení, (bod 11), přijaté na 1419 schůzi 11. srpna 2000. Tento postup vláda ČR reflektovala rovněž ve svém usnesení č. 1225 ze dne 15. listopadu 1999 ke Zprávě o plnění závazků plynoucích z mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. V textu zprávy se jedná o občanská sdružení, u nichž z hlediska Bezpečnostní informační služby existuje podezření na vyvíjení subversivních aktivit. Mnohé jejich postoje jsou ostatně doložitelné z otevřených zdrojů, v interních materiálech apod .
8 Přehled o členech NO a jejich charakteristika viz: http://nasilnici.euweb.cz/, Staženo dne 11.1.2001. Je zde jmenně podchyceno 16 členů – aktivistů NO, včetně fotografií.
9 Tamtéž.
10 Aktivista R.Š. byl účastníkem všech tří napadení. Jako spolupachateli napadení ze dne 16.1.2000 mu bylo sděleno obvinění pro podezření ze spáchání tr. činu dle § 202/1 ve spolupachatelství dle § 9/2 tr.zákona, ze dne 15.4.2000 – obvinění z podezření ze spáchání trestného činu dle § 221/1, §8/1 k § 222/1, § 202/1 v § 9/2 tr.zákona, ze dne 28.10. 2000 – obvinění pro trestný čin dle § 221/, § 8/1 k § 222/1, § 202/1 formou spolupachatelství dle § 9/2 tr. zákona. V tomto posledním případě bylo vyšetřování R.Š. vedeno vazebně.
11 Combat 18 - britská extrémně pravicová organizace, hlásící se k terorismu, vznikla v roce 1992, má odhadem 50 - 200 členů.
12 Viz http://members.fortunecity.com/raistlin33/combatm.htm. SKINSNET Archiv. Staženo dne 19.1.2001.
13 Viz http://www.vlast.cz/n_strana.html Staženo dne 24.10.2000. Redakce časopisu Vlast však již počátkem listopadu 2000 odmítla označení za ”stranický” časopis Národní strany. Distancovala se tím, že uvedla, že Národní strana má prostor na stránkách časopisu a internetových stránkách Vlasti po dohodě pouze pronajatý. Viz http://www.vlast.cz/vznik_ns.htm Staženo dne 6.11.2000
14 Viz http://www.narodni-strana.cz/stanoviska/pv1122000.html Staženo dne 6.12.2000
15 Návrhy na registraci Národní strany byly podány v dubnu 2001, a to souběžně oběma přípravnými výbory. Řízení o registraci nebylo pro vady návrhů zahájeno.
16 V srpnu 1999 vyšlo čtvrté a poslední číslo časopisu VLAJKA. ”Příčinou zastavení vydávání tohoto dvouměsíčníku byly politické tlaky Ministerstva vnitra a Hradu”, uvedla NA ve svém komentáři.
17 Viz http://www.volny.cz/narod/vyzva6.html Národně sociální VÝZVA, č. 6 (Duben 2001)
18 V tomto směru NA své členy a příznivce odkazuje na nově založené občanské sdružení SOPS – Sdružení na ochranu politicky stíhaných se sídlem v Ostravě, které plánuje ”velkou petiční akci za zrušení totalitních paragrafů 260 a 261” a vyzývá je, aby šířili petiční archy a získávali podpisy. Viz http://www.volny.cz/narod/vyzva4.html Staženo dne 13.11.2000. Výzva č.4. Dále viz http://www.volny.cz/narod/aktu.html Staženo dne 28.3.2001. Národní aliance. Aktuální informace: Podpořte petici organizace SOPS.
19 Přípravný výbor Národně sociální aliance (NSA) získal v r. 2000 zákonem předepsaný počet podpisů a podal žádost o registraci politické strany NSA. Její registrace byla Ministerstvem vnitra zamítnuta. Viz 7.2. Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR
20 Podle údajů NA získali její kandidáti ve Středočeském kraji 0,21% hlasů (608) a v kraji Karlovarském 0,40% hlasů (264). Viz http://www.volny.cz/narod/vyzva5.html Staženo dne 28.3.2001
21 Viz http://www.volny.cz/v.r.s/vrs.html Staženo dne 15.11.2000. ”Na svém – po svém” Vlastenecká republikánská strana. Poslední aktualizace 17.4.2000
22 Programové cíle se obecně dotýkaly následujících okruhů: nová ústava ČR, zahraniční politika, bezpečnost a spravedlnost, bezpečnost státu, národní hospodářství, privatizace, soukromé podnikání, restituce, zemědělství a venkov, doprava, sociální politika, zdravotnictví, postavení ženy ve společnosti, bytová politika, životní prostředí, školství, mládež a sport, kultura, církev a stát, zastavení rozvoje neokomunismu po roce 1989. Viz http://www.volny.cz/v.r.s./program.html Staženo dne 13.11.2000. Komplexní politický program Vlastenecké republikánské strany. Smlouva s občany.
23 Viz http://www.volny.cz/v.r.s./vlastene.html Staženo dne 15.11.2000.
24 Viz tamtéž. Vlastenecká fronta se představuje. Co chceme; Chraňte s námi zájmy Českého národa! Proč vadí Vlastenecká fronta?
25 Viz tamtéž. Malé české Kosovo.
26 Viz Kapitola 7.2. Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR. Přestože byla registrace změny stanov Ministerstvem vnitra zamítnuta (a tudíž změna názvu Vlastenecké republikánské strany na Národně sociální blok), prezentuje se tato na veřejnosti jako Národně sociální blok, který právně neexistuje.
27 Viz http://www.volny.cz/narod/aktu.html. Staženo dne 3.5.2001
28 Příloha č. 2: Ukázka z interního časopisu Národně sociální výzva č.6 (Březen 2001)
29 Odkazuje na webové stránky FNJ-Front National de la Jeunesse -le site officiel, jeichž mottem je ”La France aux Français!”
30 Viz http://mujweb.cz/www/sprbrno/repml.html Náš program, o jehož realizaci budeme usilovat, je následující: Staženo dne 16.1.2001
31 Viz http://www.republikani.cz. My a Evropa. Staženo dne 25. 6. 2001. Euronat (založený v r. 1997) a jeho satelitní mládežnická organizace Euronat Jeunesse (založená v r. 1998 při příležitosti konání 14. letní univerzity pořádané organizací Front National de la Jeunesse, která je satelitní mládežnickou organizací Le Penovy Front National) představují volné sdružení krajně nacionalistických evropských politických stran, v jehož čele neformálně stojí francouzský nacionalista Jean – Marie Le Pen. Cílem tohoto sdružení je zejména koordinace společného postupu těchto politických sil proti evropské politické a euroatlantické bezpečnostní integraci. Mezi základní cíle sdružení Euronat patří snaha o vytvoření Evropy stojící proti USA a Evropy národů. Evropa národů je Euronatem deklarována jako alternativa sjednocené Evropy. Euronat se ideově hlásí k odporu proti globalizaci. Politické strany sdružené v Euronat mj. údajně usilují o to, aby při volbách do Evropského parlamentu r. 2004 vytvořily v tomto orgánu křídlo nové národní pravice. V souvislosti s organizací Euronat býval v minulosti také zmiňován předseda bývalé SPR-RSČ. Ideové zásady Euronat Jeunesse jsou identické se zásadami organizace Euronat. První shromáždění Euronat Jeunesse proběhlo v září r. 1998 v Madridu, další v prosinci téhož roku v Římě. V květnu r. 1999 se pod jeho patronací uskutečnily oslavy Svátku nacionální mládeže v Paříži.
32 Viz http://www. republikani.cz/Prázdná%20stránka%204.htm Staženo dne 8.2.2001
33 Viz Martin Bastl, Anarchismus v České republice. In: Středoevropské politologické studie, roč. 4, 2000, č. 4. http://www.iips.cz/cisla/texty/komentare/anarch400.html. ČAF byla založena v r. 1995. V r. 1996 se z ČAF vyčlenila moravská syndikalistická skupina Solidarita, která se stala základem Organizace revolučních anarchistů Solidarita (ORAS). V r. 1997 se od ČSAF vyčlenila další skupina aktivistů a založila Federaci sociálních anarchistů (FSA)
34 http://www.csaf.cz/program.htm, Manifest Československé anarchistické federace. Staženo dne 2.4.2001.
35 Viz http://www.csaf.cz/objednavka.htm Staženo dne 2.4.2001
36 Odchodem dlouholeté členky ČSAF došlo k rozpadu Mezinárodního sekretariátu ČSAF a tato organizace se dosud nestala členem Mezinárodní anarchistické federace (IAF).
37 Viz http://www.volny.cz/fsa-map/kdo/kdo.html Staženo dne 2.4.2001
38 Viz http://www.geocities.com/afabrno/intro.htm, Antifašistická akce Brno, 31.7.2000
39 Viz tamtéž.
40 V březnu 2001 se na webových stránkách KSČ objevil text informující o tom, že na XX. mimořádném sjezdu KSČ, který se konal v Bruntále, vznikla 24.2.2001 autentická marxisticko – leninská komunistická strana s názvem Komunistická strana Československa – Československá strana práce (KSČ-ČSSP). Tato strana se distancuje od oportunistické, revizionistické a neprincipiální politiky stran používajících název komunistická – tedy KSČM a dosavadního, tímto aktem již neexistujícího, Štěpánova vedení KSČ. Na sjezdu byl zvolen nový výkonný výbor, jehož předsedou se stal Ludvík Zifčák. Řízení o registraci změny stanov, oznámené Ministerstvu vnitra dne 14. 3. 2001, bylo ukončeno dne 21.6.2001 rozhodnutím Ministerstva vnitra o odmítnutí registrace změny stanov. V rámci nové formulace programových cílů vyjádřených v předložených stanovách se strana přihlásila k uplatňování marxisticko leninského názoru v její činnosti. Tato skutečnost je Ministerstvem vnitra považována za nerespektování hodnot vymezených v čl. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod a v ust. § 4 zákona č. 424/1991 Sb. Proti tomuto rozhodnutí byl podán opravný prostředek u Nejvyššího soudu ČR.
Viz http://www.mujweb.cz/www/uv_ksc/sjezd.htm. Již před vznikem organizace Komunistická mládež Československa (KMČ) vyloučil M. Štěpán L. Zifčáka z SČK (důsledkem toho byl právě vznik KMČ), nyní se situace obrátila. Moravská část SČK/KSČ byla vždy radikálnější a nespokojená s ”pomalejším” Štěpánem.
41 Časopis Dialog - otázky - odpovědi není tiskovým orgánem KSČ (tím je Jiskra), ale prezentuje jí blízké názory. Jeho neskrývaným hlavním cílem je ovšem zvrátit situaci v parlamentní KSČM ve prospěch otevřených sympatizantů historického, marxisticko -leninského pojetí politiky strany.
42 http://www.volny.cz/dialogy/dialog158htm Staženo dne 2.4.2001
43 http://www.volny.cz/dialogy/dialog159htm Staženo dne 2.4.2001
44 http://www.mujweb.cz/www/f.zatloukal/kmc.htm, Vítejte na stránkách Komunistické mládeže Československa. Staženo dne 6.11.2000
45 http://www.mujweb.cz/www/pochoden/rijen2000.htm: Připojte se ke Komunistickému hnutí Československa. Staženo dne 2.4.2001
46 K tomu podrobněji Miroslav Mareš, Sjednocená fronta. In: Analýzy a studie 4, 3/2001, Ústav strategických studií Masarykovy univerzity v Brně.
47 Viz http://.mujweb.cz/www/slovansky_vybor/17slova.html Staženo dne 3.4.2001
48 Viz http://.mujweb.cz/www/slovansky_vybor/komunike.html Staženo dne 3.4.2001
49 Viz Špígl, roč. 12, č. 90, 17.4. 2001: ”VIII. Všeslovanský sjezd 2001 v Moskvě. Slovanstvo se musí zotročování ze strany světových imperialistů bránit”; Špígl, roč. 12, č. 91, 18.4. 2001: ”Češi měli rozhodující slovo. Postřehy z jednání VIII. Všeslovanského sjezdu”. Podle zde zveřejněného příspěvku vyplynuly ze sjezdu následující závěry: ”1. Slované představují ve světě svou početností 300 miliónů obyvatel velkou sílu, které je třeba využít, 2. Místo rozdělování Slovanů a jejich integrací a rozpuštění do neslovanských globalizovaných organizací (NATO, EU) vytvářet jednotnou slovanskou alternativu těmto seskupením a tak zachránit jak slovanské jazyky, tak i kulturu. 3. Sjezd odsoudil bombardování Jugoslávie jako válečný zločin NATO a USA a navrhuje postavit viníky před mezinárodní tribunál. 4. Postavil se jednoznačně za osvobození exprezidenta S. Miloševiče a proti zasahování států NATO do vnitřních záležitostí Jugoslávie. 5. Podporuje sjednocování Slovanstva, v prvé řadě Ruska, Běloruska a Ukrajiny a přeje, aby k tomuto sjednocení došlo do příštího sjezdu. Jedině tak je možné zabránit zničení slovanských národů.”
50 People?s Global Action (PGA) je mezinárodní anarchoautonomní, antikapitalistické a antiglobalistické hnutí, které se ustanovilo v r. 1998, a je hlavní zdrojovou základnou antiglobalizačních aktivit, která ale zůstává v pozadí. Nemá žádnou organizaci, ani ústřední kancelář, ale pouze koordinační Convenors Committee. Tento komitét tvoří 12 aktivistů z předem určených států, aktivisté z České republiky v něm nejsou zastoupeni. PGA prosazuje ”konfrontační postoje” a je tvůrcem myšlenky ”street party”.
51 Independent Media Center (IMC) vzniklo během demonstrací v Seattlu v listopadu 1999 jako ”nezávislý a demokratický kolektiv novinářů a uvědomělých jedinců z celého světa”. Oficiálně je cílem IMC ”nezávisle a pravdivě informovat veřejnost o událostech souvisejících s akcemi za globální spravedlnost po celém světě”. Tuto skupinu tvoří přibližně 50 osob. Při akcích je rozšířena o dobrovolné pouliční spolupracovníky, kteří jsou pověřováni vlastním sběrem dat. IMC je dobře organizováno a je značně akceschopné.
52 Hlavním úkolem INPEG-u bylo zajistit zázemí pro protestní aktivity, tj. ubytování, potřebný materiál, tisková a setkávací centra a mediální kampaň.
53 V květnu 2000 se sešli v Praze zástupci PGA se zástupci INPEG-u, v červnu 2000 se v Praze uskutečnil třídenní Evropský koordinační mítink za účasti přibližně 50 zahraničních delegátů a 20 aktivistů INPEG-u. V srpnu 2000 se konalo další setkání se zahraničními aktivisty, jehož se zúčastnilo cca 60 – 100 osob.
54 Levicově extremistické italské sdružení YA BASTA vzniklo koncem 90.let jako výbor na podporu iniciativ mexické organizace ”Vojsko Zapatistů” za národní osvobození. Jedním z jeho cílů je boj proti neolibaralismu (Termín neoliberalismus slouží jako označení pro stávající západní politický a ekonomický systém, především pro základní prvky tohoto systému: demokracii a volný trh.
55 Nejradikálnější anarchistické skupiny, hlásící se k taktice tzv. ”přímé akce”, tvořily ”modrý proud”. Jejich militantní charakter a sklon k násilí organizátoři protestu znali. Proto měl tento ”modrý proud” za úkol prorazit policejní blokádu přístupu k místu zasedání a otevřít cestu do tohoto prostoru.
56 Protestní akce zbylých aktivistů ve dnech 27. až 29. září 2000 koordinoval občan USA.
57 Policejní kontrolní orgány obdržely celkem 393 stížností (z toho 284 cizojazyčných), z nichž bylo vyhodnoceno 70 případů jako oprávněných.
58 Viz http://www.i-eps.cz/cs/organizace/studie/ophcz/index.htm Jiří Kopal, Martin Prokop, Marek Veselý, Zpráva o násilí. Aktivity občanských právních hlídek, týkající se výročního zasedání MMF a Světové banky v Praze v září 2000. Staženo dne 19.4.2001
59 Jedná se o stav ke dni 24.1.2001.
60 Viz Večerník Praha, 27.3.2001, s.2, František Kostlán: ”Odpůrci zničili majetek za 13,5 milionu”. Dále viz usnesení Rady hl. města č. 0449 ze dne 20.3. 2001 ke zprávě o bezpečnostní situaci v hl. městě Praze v roce 2000.
61 Squatting a sprejerství v sobě obsahují prvky extremismu především tehdy, pokud je motivací této činnosti cílené zavrhování jednoho ze základních práv (vlastnického) a jeho porušování je spojeno s ambicí nebo boje, resp. odmítání „systému“. Často jde však (zejména u sprejerů) také o sociálně patologické projevy bez jednoznačných extremistických pohnutek.
62 § 249a
63 Tato kapitola vychází z otevřených zdrojů. Viz nejnověji k této problematice Jiří Dvořáček, Sekty a nové náboženské směry na konci milénia. In: Kriminalistický sborník, č.1,2001, s.36-40, dále Miloslav Žán, Sekty - aktuální problém. In: Kriminalistický sborník č. 2, 1999, s.34-38; Ladislava Kulíková - Lenka Šimková, Sekty, anebo nová náboženská hnutí? In: Kriminalistický sborník, č.1, 1999, s. 30 - 36. K dané problematice existuje i řada monografií, které se jí zabývají z různých hledisek.
64 Viz Kapitola 5. Extremistická scéna ve středoevropském geopolitickém prostoru. Problematika tzv. nebezpečných náboženských sekt a pseudonáboženských organizací.
65 Monitorováním a sledováním údajných sekt a tzv. nových náboženských hnutí se dlouhodobě a aktivně zabývá Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů se sídlem v Praze a v Brně, s níž spolupracují specialisté Policie ČR
66 Tato kapitola je zpracována z podkladů Kriminálního úřadu Policejního prezidia ČR, obsahujících vyhodnocení situace na extremistické scéně a poznatky specialistů zabývajících se danou problematikou na úrovni krajů a okresů. Termín kriminalita s extremistickým podtextem (extremistická kriminalita) je používán jako synonymum pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí.
67 Shrnující termín pro postoje anarchistické, trockistické a autonomní. Tyto postoje mají určité společné rysy, existují však mezi nimi i jisté rozdíly přecházející někdy do vyslovených rozporů (stupeň organizovanosti a centralizace, vztah k politice, ochota spolupracovat s extremistickými organizacemi jiného typu atd.).
68 Touto problematikou se zabývá empirická část připravované studie PhDr. Markéty Štěchové (IKSP Praha) „Interetnické konflikty jako důsledek rasové nevraživosti“. Tato empirická část se zabývá analýzou deliktů motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí spáchaných na území České republiky v letech 1997 - 1999. Základním zvoleným kriteriem je, že pachatel a oběť sledovaného deliktu byli příslušníky odlišných etnických skupin. Rozbor byl zpracován na základě materiálů Ministerstva vnitra tak, jak byly postupně zveřejňovány ve zprávách o problematice extremismu.
69 Příloha č. 2A: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle způsobu ukončení trestního řízení trestního řízení v ČR a v krajích ČR v roce 2000
70 Viz Příloha 2B: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle věkových kategorií v ČR a v krajích ČR v roce 2000
71 Viz Příloha 2C: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle vzdělání v ČR a krajích ČR v roce 2000.
72 VizPříloha č.3: Odhad počtu příznivců hnutí skinheads a anarchoautonomů v jednotlivých krajích České republiky k 31.12.2000 (ve srovnání s rokem 1999). Tabulka.
73 Viz Příloha č. 3A: Nejzávažnější případy z hlediska Policie ČR, k nimž došlo v roce 2000 na území České republiky.
74 Na terase Motorestu hajlovali, v následující dny fyzicky postupně napadli P.H., jemuž nadávali ”tschechische schweine”, a D.H., jemuž způsobili 21denní pracovní neschopnost a nad jehož ležícím tělem se vyfotografovali.. A při odchodu skandovali ”Germany skinheads”. Tato trestná činnost byla zadokumentována a zaslána Okresnímu státnímu zastupitelství s návrhem na předání spisového materiálu cestou právní pomoci do SRN, a to pro trestné činy podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv asvobod občanů dle § 261 tr.z., výtržnictví dle § 202/1 tr. z. a ublížení na zdraví dle § 221/1 tr.z. Šest z těchto občanů bylo zaneseno do evidence nežádoucích osob.
75 Viz příloha č. 4: Počet trestných činů s extremistickým podtextem a jejich podíl na celorepublikové kriminalitě tohoto druhu Tabulka.
76 Viz Příloha č 5 a-c.:Zjištěné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem v ČR v roce 2000 (podle oficiálních kriminalistických statistik). Mapky
77 Viz příloha č.6: Podíl krajů na počtu zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem v roce 2000. Graf.
78 Nejčastěji se jednalo o slovní napadání či slovní urážky ve smyslu ”černý svině, Cikáni do plynu, Heil Hitler, Sieg Heil, táhni do Toronta, anebo bílý kurvy, zkurvený policajti”
79 Postupně, od r. 1996, docházelo ke snižování nápadu sledované trestné činnosti.
80 Hodnocení vychází z oficiálních kriminalistických statistik, do nichž se promítají pouze případy s konečnou trestně právní kvalifikací a nevypovídají tudíž o nápadu trestné činnosti. Uváděny jsou lokality/okresy, kde došlo ke spáchání pěti a více trestných činů
81 Viz Příloha č.7: Okresy/lokality trvale zatížené trestnou činností s extremistickým podtextem (1.1.1996 - 31.12.2000). Mapka. Lokality či okresy vykazující dlouhodobou zatíženost pácháním trestné činnosti s extremistickým podtextem byly vyhodnoceny v materiálu ”Analýza regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem”, který vzala vláda na vědomí dne 19. dubna 2000. Časově analýza vyhodnocovala období let 1996 až 1999. Jako faktory ovlivňující daný stav vyhodnocovala v lokalitách s nejvyšším nápadem této trestné činnosti korelaci složení obyvatelstva, jeho průměrného věku, vzdělanostní struktury, míry nezaměstnanosti atd. a výskytu různých skupin či registrovaných organizací s extremistickým zaměřením. Analýza prokázala, že kumulaci vytýčených faktorů v okrese či lokalitě je zapotřebí vnímat jako latentně rizikovou. Vývoj v r. 2000 tuto skutečnost potvrdil.
82 Tyto skutečnosti se odrážely i v dokazování této trestné činnosti, které se stávalo mnohem náročnější a rozsáhlejší a tím se negativně odráželo i na rychlosti potrestání pachatelů této trestné činnosti. Vyšetřování těchto trestných činů se obvykle již neobejde bez znaleckých posudků z oboru politologie, historie, sociologie a dalších, přičemž v r. 2000 byl i nadále pociťován nedostatek soudních znalců pracujících v těchto oblastech.
83 Viz Příloha č. 8: Legenda k trestným činům
84 Tato kapitola byla zpracována z podkladových materiálů Ministerstva zahraničních věcí a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
85 Podle předběžných údajů zveřejněných Spolkovým úřadem na ochranu ústavy bylo v r. 2000 měsíčně registrováno více než 700 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem, z toho více než 250 zaměřených proti cizincům a více než 85 antisemitských.
86 Vzhledem k tomu, že oběť podlehla zraněním způsobeným útokem, odpovídaly rozsudky právní kvalifikaci vraždy s rasovým podtextem. Dva mladiství pachatelé byli odsouzeni k devíti letům odnětí svobody a plnoletý pachatel na doživotí. Rozsudek byl vynesen již tři měsíce po útoku.
87 K neonacismu se v Německu v r. 2000 hlásilo přibližně 2 200 osob, z toho většina byla příslušníky autonomních tzv. comradenships (kamarádských spolků), jejichž počet byl odhadován na 150. V některých případech se comradenships sdružovaly do větších akčních skupin.
88 Přibližně 85% členů extrémně pravicových uskupení tvořili skinheadi, nejčastěji sdružení kolem organizací Blood&Honour a Hammerskins, jejichž značnou část lze považovat za radikální (hard core) rasisty.
89 Spolková vláda podala na konci ledna 2000 u Ústavního soudu v Karlsruhe podnět k zákazu Národnědemokratické strany Německa (NPD). Na základě politické dohody se rozhodly iniciativu podpořit samostatným podnětem též Spolkový sněm a Spolková rada. Výše zmíněná diskuse reflektovala obavy, zda případný neúspěch u Ústavního soudu, který je jediný oprávněn vyslovit zákaz politické strany, shledá-li, že jsou naplněna poměrně tvrdá kritéria příslušného článku ústavy, by naopak neudělal straně reklamu. Skeptický postoj k iniciativě spolkového ministra Schillyho, zejména ze strany ministrů vnitra některých spolkových zemí, vycházel z obavy, že případný zákaz NPD jen zatlačí struktury krajně pravicových hnutí do ilegality, což omezí možnosti jejich monitorování a povede k další radikalizaci.
90 Např. bývalá poslankyně maďarského parlamentu Izabella B. Kiralyová, která je mj. vydavatelkou extremistického periodika ”Snop” (Kotott Keve), patří mezi významné veřejné zastánce aktivit hnutí skinheads a ve svém časopise zveřejňuje články propagující toto hnutí. Během roku 2000 zde několikrát kritizovala předsedu Strany maďarské spravedlnosti a života (MIEP) Istvána Csurku za přílišnou ”měkkost” při kritice pravostředové vlády. V lednu 2000 prezentoval tento časopis článek, který obviňoval Židy z prosazování vlastních zájmů ve světě, a to buď v kapitalistické nebo židobolševické formě.
91 Extremistické pojetí politiky prosazované MIEP se plně projevilo v březnu 2000, kdy při parlamentní rozpravě I. Csurka označil znečišťování životního prostředí na rumunském území za válku vedenou (sice bez střelby a samopalů) proti maďarskému životnímu prostředí a požadoval na jeho ochranu před rumunskými exhalacemi ekonomické sankce a dokonce i odvetnou vojenskou akci. Strana MIEP i nadále v r. 2000 trvala na svých požadavcích ohledně revize současných maďarských hranic, tj. na revizi Trianonské smlouvy. S odporem pravicových extremistů proti evropské integraci pravděpodobně velmi úzce souvisí požadavek nastolený v r. 2000 maďarskými pravicovými extremisty na prohloubení středoevropské spolupráce na bázi Visegrádské skupiny.
92 Skinheadi údajně nejprve projíždějí v automobilech ulicemi a hledají budoucí oběť, pak si ověří, zda se v blízkosti nepohybuje policejní hlídka a poté v přesile zaútočí.
93 Viz Příloha č. 9: Zahraniční kontakty české extremistické scény zjištěné Policií ČR v roce 2000. Mapka. Na Slovensku je např. šířen český skinheadský časopis Národní boj a slovenští skinheadi často navštěvují koncerty českých skupin Vlajka a Útok.
94 Podle dostupných informací byla Slovenská pospolitost´ založena v r. 1996 příslušníky hnutí skinheads.
95 V listopadu 2000 slovenská policie vyzvala občany, aby se nebáli oznamovat Inspekci ministra vnitra jména policistů, kteří otevřeně podporují hnutí skinheads.
96 Skinheadi vystupovali proti přistěhovalcům, lidem s tmavou barvou pleti a proti všemu ”cizímu”. Tyto skupiny nejsou tolik antiromské, neboť v Polsku je romská komunita menší než např. v České republice, Slovensku či Maďarsku. Vydávali několik samizdatových časopisů (Krev a čest, Pohan, Časopis Národněsocialistické mládeže, Hudba bílé rasy, Fénix apod.). Používali fašistická hesla a symboly.
97 Shromáždění oficiálně organizovalo občanské sdružení ”Ne do Evropy”, ale naprostou většinu jeho účastníků tvořili skinheadi vedení zakladatelem Polské národní strany (PSN). Dne 14.11.2000 bylo v souvislosti s konáním demonstrace zahájeno vyšetřování, které by mělo objasnit, zda její účastníci neporušili zákony zakazující veřejnou propagaci fašismu, případně se nedopustili propagace rasismu.
98 Podle předběžných údajů bylo v Německu v r.2000 měsíčně spácháno přibližně 250 trestných činů motivovaných levicovým extremismem.
99 Trestné činy motivované levicovým extremismem však představovaly přibližně 20% z celkové trestné činnosti spáchané extremisty.
100 Protestující se pokoušeli narušit zejména železniční spojení do Hannoveru zapalováním barikád (např. ze starých pneumatik) na železniční trati. Během vlastního slavnostního zahájení se pořádkovým silám podařilo demonstranty udržet mimo prostor výstaviště.
101 V Německu působilo v r. 2000 přibližně 500 náboženských hnutí vyhovujících definici sekty.
102 V r. 2000 byly zveřejněny informace o celkovém počtu okrajových náboženských uskupení, která zahrnují nejrůznější hnutí a organizace, včetně Svědků Jehovových a Scientologické církve.
103 Vzhledem k tomu, že v roce 2000 byly získány informace o infiltraci scientologů do struktur OSN, rozhodli se představitelé francouzského státu svolat na začátek roku 2001 pracovní setkání zástupců evropských zemí s cílem stanovit společné směrnice pro monitorování tohoto hnutí.
104 Přídavnou klávesnici k mobilnímu telefonu uvedla na trh pod názvem ”Chat board” firma Ericsson. Lze ji připojit prakticky ke všem prodávaným mobilním telefonům značky Ericsson.
105 Např. německé pravicově extremistické skupiny provozovaly v roce 2000 přibližně 470 domovských www stránek.
106 Podle dostupných informací jde o amatérsky vytvořené, ale funkční sestavy komerčně dostupných zařízení.
107 Ministerstvo zahraničních věcí takto plnilo průběžně úkol trvalého charakteru č. 6 vyplývající z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr zahraničních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra (”V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou ČR, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace”).
108 Ministerstvo zahraničních věcí se tak průběžně podílelo na plnění úkolu č. 4 vyplývajícího z přílohy k usnesení vlády č.720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr vnitra a ředitel BIS ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí (”Průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu v České republice a ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou”.
109 Předmětem úpravy Protokolu č. 12 je rozšíření aplikace čl. 14 Úmluvy (zákaz diskriminace). Dosavadní ochrana poskytovaná čl. 14 ohledně rovnosti a zákazu diskriminace je ve srovnání s obdobnými ustanoveními jiných mezinárodně právních nástrojů omezená. Čl. 14 Úmluvy neobsahuje všeobecný zákaz diskriminace, zakazuje tak diskriminaci pouze v souvislosti s požíváním práv a svobod stanovených Úmluvou. Účelem protokolu je tedy úprava všeobecného zákazu diskriminace umožňující ochranu nad rámec užívání práv a svobod stanovených Úmluvou. Podmínkou vstupu protokolu v platnost je deset ratifikací členskými státy RE.
110 Základním účelem Evropské charty je ochrana a podpora historických regionálních či menšinových jazyků. Cílem je zaručit používání regionálního či menšinového jazyka v osobním a veřejném životě a tím zachování a rozvíjení tradic a evropského kulturního dědictví. Charta vyjmenováná sérii opatření k podpoře používání regionálních či menšinových jazyků ve veřejném životě. Tato opatření pokrývají následující oblasti: vzdělávání, soudnictví, činnost správních orgánů a veřejných služeb, sdělovací prostředky, kulturní činnost a vybavení, ekonomický a sociální život a přeshraniční spolupráci. Ve vztahu ke každému jazyku označenému při ratifikaci, přijetí nebo schválení, se každá smluvní strana zavazuje uplatňovat alespoň 35 ustanovení Charty. K tomu musí každá smluvní strana ve své ratifikační listině nebo listině o přijetí či schválení stanovit každý regionální nebo menšinový jazyk užívaný na celém jejím území nebo jeho části, na které se budou vztahovat vybraná ustanovení Charty. Pro každý chráněný jazyk je tak možno zvolit jiný rozsah i druh ochrany.
111 Tato světová konference se uskuteční v roce 2001v Jihoafrické republice.
112 Tato iniciativa byla rozšířena předložením rozpracovaných elementů pro dokumenty ke konferenci v rámci neformálních konzultací přípravného výboru Světové konference ve dnech 15.-16.1.2001.
113 Obzvláště ostrá kritika ČR zazněla ve zprávě Romského národního kongresu , která označila situaci Romů v bývalé Jugoslávii, Kosovu a ČR za obzvláště nebezpečnou a dále tvrdila, že v těchto oblastech dochází k systematickému a politickému pronásledování romských hnutí. Delegace ČR využila práva na odpověď, v níž zopakovala připravenost přijmout konstruktivní kritiku, rozhodně však odmítla černobílá tvrzení obsažená v této zprávě.
114 Rada Evropy se dlouhodobě zabývá opatřeními pro potírání extremismu, především v rámci svých aktivit proti rasismu a rasové diskriminaci, a to jednak na úrovni ECRI, jednak na úrovni Výboru ministrů (monitorink). ECRI (European Commission Against Racism and Intolerance), specializovaný orgán Rady Evropy, v rámci svého mechanismu, vypracovává zprávy o situaci v jednotlivých členských státech a zpracovává tzv. ”good practices” a všeobecná doporučení vztahující se k potírání rasismu, xenofobie, antisemitismu a intolerance a k orgánům pro boj s těmito fenomény; dále k potírání rasismu a intolerance vůči Romům/Cikánům, zkušenostem potencionálních obětí v jednotlivých zemích, potírání rasismu a intolerance vůči muslimům.
115 Viz Second Report on Czech Republic. Section II: Issues of Particular Concern (28-50), ECRI Strasbourg 2000. Zpráva se zabývá situací v ČR do data 18.6.1999. Předkládaná analýza, závěry a doporučení jsou tímto datem ohraničeny.
116 Viz http://www.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2000/eur U.S. State Department. Country Reports on Human Rights Practices 2000. Released by the Bureau of Democracy, Human Rights and Labor. February 2001. Czech Republic. Z pohledu Ministerstva zahraničních věcí ČR zpráva obsahuje řadu tvrzení, která jsou v textu doložena pouze odhady namísto konkrétními fakty, a tím jsou zavádějící., Jedná se např. o počet úmrtí následkem rasově motivovaného útoku v letech 1990 - 1998, (32 namísto 13), odhad nezaměstnanosti Romů a návštěvnosti zvláštních škol Romy, jež nelze doložit, neboť právní řád ČR nedovoluje shromažďovat údaje o příslušnosti k etnické či národnostní menšině, konstatování nedostatečné preventivní zdravotní péče či diskriminace v bydlení, aniž by byla tato dále specifikována.
117 V textu jsou zmíněny jen některé nejdůležitější aktivity vlády z hlediska sledované problematiky, neboť řada usnesení vlády ČR je spjata s přímou působností jiných resortů státní správy a jejich souhrnný přehled ve vztahu k lidskoprávní problematice poskytuje Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2000, která byla schválena usnesením vlády č….ze dne 9.4.2001. Předkládání této zprávy vyplynulo z přílohy k usnesení vlády č. 192/1998 ke ”Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin”. V bodě 1 (Opatření ke zvýšení efektivnosti postihu a prevence trestných činů a přestupků vyplývajících ze zastávání, propagace a šíření extremistických ideologií a postojů a aktivit extremistických uskupení na území ČR a trestných činů s rasistickým podtextem) vláda ČR uložila tehdejšímu ministru bez portfeje (resp. předsedovi Rady vlády ČR pro národnosti) ”předkládat vládě vždy do 31.3. kalendářního roku Zprávu o dodržování lidských práv v České republice, poprvé do 31.3.1999 za rok 1998”.
118 Viz 7.2 Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR
119 Viz usnesení vlády č.438 ze dne 9.5.2001 ke Zprávě o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády ČR od března 2000 do současnosti.
120 Viz Příloha č 10: Úkoly trvalého charakteru vyplývajících z usnesení vlády č. 720/1999, č. 684 /2000 a č. 498/2001.
121 Analýza byla zpracována na základě oficiálních kriminalistických statistik, policejních operativních poznatků, neoficiálních a neúplných podkladů romských poradců z jednotlivých okresů, statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu. Zatíženost jednotlivých regionů trestnou činností s extremistickým podtextem v období let 1997- 1999 zkoumala v souvislosti s projekcí kriminogenních faktorů extremismu na jejich teritoriu (aktivity registrovaných i neregistrovaných organizací (skupin) hlásajících rasistické a jiné extremistické názory a koncentrace jejich příznivců a příslušníků, převážně skinheadů na jejich území, včetně pořádání srazů, koncertů,demonstrací atd.) a v kombinaci s nejzákladnější socioekonomickými faktory příznačnými pro jejich teritorium (věková struktura obyvatelstva, míra nezaměstnanosti, věková a vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání, koncentrace romské komunity).
122 Tato informace byla zpracována na základě usnesení vlády č. 599 ze dne 14.6.2000 ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti. (bod 2b přílohy k tomuto usnesení). Členové vlády vzali informaci na vědomí dne 15. listopadu 2000.
123 Žádný z oficiálních statistických výstupů neobsahuje zvláštní statistická data, podchycující Romy jako oběti či pachatele sledované kriminality. Databáze Ministerstva vnitra obsahuje popis jednotlivých skutků, který vypovídá o datu, lokalitě, místě a čase útoku, druhu útoku a způsobu jeho provedení, pachatelích a obětech, jejich věku a dalších okolnostech. Z textace takovýchto popisů lze blíže charakterizovat oběti trestných činů, Romy či cizí státní příslušníky nevyjímaje. Je obecně známo, že k romské národnosti se přihlásilo při sčítání lidu v r. 1991 na území České republiky přibližně 34 000 osob. Příslušnost k romské komunitě je proto ve většině takovýchto případů deklaratorní, kdy sám postižený uvádí, že byl napaden proto, že je příslušníkem romské komunity.
124 Tyto kurzy pokračují v roce 2001.
125 Ke Koncepci integrace cizinců přijala vláda dne 13. 12. 1999 usnesení o postupu realizace zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky a pokračování příprav a realizace této koncepce v roce 2000. Toto usnesení schválilo uvolnění částky 13 900 tisíc Kč, která byla určena pro plnění úkolů spojených s realizací zásad koncepce integrace v roce 2000. Byla použita zejména na podporu souvisejících projektů na centrální, regionální i místní úrovni, anebo ve vztahu k jednotlivým komunitám cizinců a na odborné studie k problematice integrace cizinců na území České republiky.
126 První dva semináře na téma ”Policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin” se uskutečnily od 7. – 9. a od 12. – 14. března 2001 v Červené n/Vltavou.
127 Účastníci se jednoznačně shodli na tom, že by se v organizování takovýchto setkání mělo pokračovat. Deklarovali svou připravenost k další spolupráci v rámci témat nastolených tímto vstupním seminářem k diskusi. Slovenská strana navrhla, aby jednání ad hoc pracovní skupiny byla ”putovní” a konala se i v dalších zemích V4.
128 Ke konci roku 2000 bylo konstituováno celkem 63 preventivně informačních skupin při okresních a městských ředitelstvích a správ krajů Policie ČR. Zároveň existuje šest policejních poradenských středisek pro veřejnost.
129 Z těchto příspěvků lze například uvést: ”Některé charakteristiky členů a příznivců extremistických skupin”,”Slovo policejního prezidenta: Extremismus”, ”Sklon k extrému a jeho psychologické kořeny”, anebo ”Slovo policejního prezidenta: Akce století (zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky).”
130 V roce 2000 byl český zástupce zvolen 1. místopředsedou tohoto orgánu.
131 Pokyn ministra vnitra č.33 ze dne 30. dubna 1999 ke zvýšení postihu a prevence trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem, Závazný pokyn č. 70 ze dne 23. června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě a který ve čl. 6 vymezuje také úkoly specialistů na úseku diváckého násilí., Pokyn ředitele úřadu vyšetřování č.2 ze dne 1. června 1999, kterým se stanoví organizace vyšetřování rasově motivované trestné činnosti.
132 Každého modulu se zúčastnilo 16 policistů z kandidátských zemí a školitelé ze zemí EU.
133 Tento projekt pokračuje i v roce 2001.
134 plk. JUDr. Jan Chmelík, Extremismus, Praha 1997 (1.vydání), 2001 (2. rozšířené vydání); týž: Symbolika extremistických hnutí, TRIVIS, Praha 2000.
135 Průběžně byl plněn úkol obsažený v bodě 7 přílohy k usnesení č. 720/1999, jímž vláda uložila ministru spravedlnosti ”Průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení a pokud bude v rámci prověrky zjištěno závažnější pochybení v rozhodování soudů, posoudit návrh na využití práva podat mimořádný opravný prostředek - stížnost pro porušení zákona.” Úkol má trvalý charakter.
136 Tento trend nekoresponduje zcela údajům policejní statistiky. To může být důsledkem poněkud rozdílné metodiky vykazování, popř. skutečnosti, že počty stíhaných a žalovaných osob se do statistiky Ministerstva spravedlnosti promítají s poměrně značným zpožděním (vždy v souvislosti se zpracováním listu trestního při meritorním skončení věci).
137 Účastníky semináře byli zástupci všech členských států EU a dále zástupci Norska, Polska a České republiky.
138 Podnětné byly návrhy v souvislosti s problematikou zneužívání Internetu k páchání trestné činnosti, a to:
1. Zajištění kroků směřujících k zakotvení právní úpravy, umožňující zadržení na minimální dobu příslušných dat dostupných na Internetu za účelem usnadnění vyšetřování uvedené trestné činnosti,
2. Úvaha o zavedení přiměřených omezení ve vztahu k právu na anonymitu na Internetu,
3. Podpora provozovatelů služeb na Internetu (ISP - Internet Service Providers) k vypracování příslušného kodexu chování a úpravě samoregulujících opatření (např. filtrace nebo blokování ”rasistických” zpráv šířených prostřednictvím tohoto media).