VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 15
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

informace

Ing. Jan Bouček,
koordinátor Projektu VÚV T.G.M.

Dopady katastrofální povodně v srpnu 2002 na životní prostředí

Povodně, k nimž došlo v posledních sedmi letech na území České republiky, způsobily z historického hlediska škody v závratné výši 142 miliard. Byly devastovány nebo poškozeny tisíce obydlí, budov a hospodářských objektů, statisíce lidí bylo třeba evakuovat a co je nejhorší – 92 lidí zahynulo. Celkové újmy na kvalitě životního prostředí zřetelně signalizují, že jeho zranitelnost v prostoru střední Evropy extrémními povodněmi vykazuje rostoucí tendenci. Rovněž nepřímé následky povodní dokumentují čím dál rozsáhlejší negativní řetězové reakce v socio-ekonomické sféře (narušení tržních vztahů, újmy na zdraví a psychice obyvatelstva aj.). Zvyšuje se i citlivost rozpočtových zdrojů na následky velkých povodní, protože i pokud nezasáhnou najednou celé území státu, má náhrada takto vzniklých ztrát obvykle vliv na ekonomiku celé společnosti. Dokumentují to i případy posledních dvou povodňových pohrom v letech 1997 a 2002.

Zvláště povodeň ze srpna 2002, u níž celkové škody dosáhly až 73 miliard korun, prokázala, že je třeba každé z těchto pohrom věnovat mimořádnou pozornost a permanentně si rozšiřovat poznatky, jak se před škodlivými důsledky těchto přírodních extrémů co nejúčinněji chránit. Vláda České republiky, na základě zkušeností z obdobné katastrofy v červenci 1997, k tomu uvolnila potřebné finanční dotace a svým usnesením č. 977 ze dne 7. října 2002 uložila Ministerstvu životního prostředí ČR zorganizovat vypracování projektu Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 (dále jen Projekt). Koordinací vyhodnocovacích prací byl pověřen Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Spolupracujícími organizacemi byly Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká geologická služba, správci povodí a další odborné organizace a experti. Průběh prací kontrolovala Řídící rada projektu složená ze zástupců zainteresovaných ministerstev. Na jednání byli rovněž zváni zástupci krajských úřadů a správců příslušných povodí. Projekt byl rozčleněn do čtyř etap.

I. etapa byla ukončena v prosinci 2002 Zprávou o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002. Byly v ní analyzovány příčinné cirkulační poměry v atmosféře a porovnávány s podobnými případy v minulosti. Zároveň se hodnotily extremita, objemy, prostorové a časové rozložení srážek. Byla posouzena efektivnost technologických zařízení i postupů, jako jsou radary, satelitní snímky, spojovací systém, výpočetní technika a modelové přístupy v konfrontaci s vydanými výstrahami, varováním a hydrometeorologickým zpravodajstvím pro správce toků, povodňové orgány, krizové štáby a veřejnost. Provedené odhady pravděpodobných maximálních srážek a jejich možné povodňové odezvy ukázaly, že na našem území se mohou vyskytnout ještě vyšší plošné úhrny srážek a při zasažení celého povodí nelze proto vyloučit ještě větší extremitu povodně.

K významným výsledkům II. etapy ukončené v březnu 2003 Zprávou o hydrologickém vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 bylo získání potřebných údajů (jako jsou kulminační průtok, objem a průběh povodňových vln, a to i v profilech vodoměrných stanic, které byly zaplaveny či zničeny) pro aktualizaci Povodňového plánu ČR i povodňových plánů na nižších úrovních, údajů pro stanovování záplavových území i jejich aktivních zón a pro aktualizaci územní plánovací dokumentace podle usnesení vlády č. 810/2002. Tyto údaje jsou rovněž podkladem pro přípravu společné koncepce povodňové prevence v rámci Evropské komise, pro aktivity Mezinárodní komise pro ochranu Labe a následně také pro aktualizaci Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe. Paralelně byl hodnocen i vliv přehradních nádrží na vývoj povodně, a to zejména na Vltavské kaskádě. Byl proveden i průzkum vývoje povodňové situace na malých nepozorovaných tocích a v současné době jsou již hodnoceny z toho vyplývající změny N-letých dob opakování u vrcholových průtoků povodňových vln.

Zestručněné obsahy závěrečných zpráv z I. a II. etapy byly již zveřejněny v týdeníku Veřejná správa v průběhu roku 2003 v č. 10 a 20.

V tomto čísle se uvádějí ve zkrácené formě výsledky ze zbývající III. etapy Projektu. Jde o souhrn dalších interdisciplinárních studií, jako jsou změny v jakosti povrchových a podzemních vod vlivem povodňové situace, vliv povodňových průtoků na geologické a morfologické změny údolních niv, poznatky z posouzení bezpečnosti vodních děl při zatížení extrémními povodňovými vlnami, zhodnocení činnosti povodňových orgánů, jakož i sociálních a ekonomických dopadů srpnové povodně. Dále byly zkoumány podrobně také vztahy povodně a krajiny. Poměrně značné prostředky si vyžádalo pořízení a systematické utřídění rozsáhlé datové, mapové a fotogrammetrické dokumentace (např. datového skladu informací o povodni, atlasu povodňových map, maximálních záplavových čar, ortofotomap aj.) pro další veřejné využívání. Všechny tyto podklady jsou k dispozici u koordinátora Projektu.

Poslední IV. etapa Projektu zahrnuje informace o povodni pro veřejnost prostřednictvím multimediálních prostředků, jako jsou videofilm o dosažených výsledcích i získaných poznatcích, odborné publikace, přednášky aj. Tyto výstupy budou realizovány v průběhu roku 2004.

Důležité výstupy a poznatky z Projektu a z toho vyplývající doporučení a návrhy opatření pro další rozvoj povodňové ochrany v České republice byly shrnuty ve Výsledné zprávě Projektu, kterou projednala a schválila vláda na svém zasedání 21. ledna 2004 (viz usnesení vlády ČR č. 76) a její plné znění je k dispozici na internetových stránkách MŽP www.env.cz v kapitole Aktuality.

Na závěr Projektu je třeba vyslovit veřejné poděkování všem, kteří se jakoukoliv měrou podíleli na úspěšném zakončení tohoto přínosného interdisciplinárního díla.



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |