POLICISTA 4/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra školství |
![]() |
Po několika exkurzích do školské policejní reality jsme zašli za ředitelkou odboru vzdělávání MV ČR JUDr. Helenou Tomkovou, tedy ženou, která za resortní školství odpovídá. A začali jsme takhle... |
Policejní školství se zgruntu proměnilo a našlo tvář bez větších zemětřesení - aspoň navenek. Jak vypadá zevnitř?
České republika byla v nedávné minulosti opakovaně kritizována Evropskou unií za nedostatky v oblastech boje proti organizovanému zločinu, řízení lidských zdrojů, policejního vzdělávání a výcviku, lidských práv. Uvedené nedostatky jsme se snažili řešit systémově. Nejprve jsme realizovali Phare Project - Comprehensive System of Human Resources, jehož jsem byla projektovou vedoucí. (12/1999 -06/2001). Projekt měl dvě části, prvá se týkala zefektivnění boje proti organizovamému zločinu, druhá část se zaměřila na tvorbu nových systémů (tvorba kariérního řádu, nový systém hodnocení, odměňování, výběr uchazečů o práci v policii, nové postupy výběru pro povyšování do funkcí, nový moderní systém vzdělávání a výcviku policistů, vytvoření postraumatických intervenčních týmů, pilotně ověřeny základy kvality managementu na bázi E.F.Q.M., nově připraven systém manažerského výcviku). Nový systém vzdělávání a výcviku je založen na těchto principech:
Když se v nizozemském Apeldoornu v 05/2000 konala světová konference "Crossing the Gaps in Police Education and Training", všechny vystupující vyspělé země se hlásily k týmž principům a podřizovaly jim změny svých vzdělávacích systémů. A mohu vás ujistit, že pro zúčastněné byla překvapením má informace, že s těmito čtyřmi základními principy již pracujeme a postavili jsme na nich Phare Project (a to díky Kanadské královské jízdní policii, která je jako první na světě deklarovala a vybudovala na nich nový výcvikový systém). Následně jej převzalo Nizozemsko a další země). Nový systém vzdělávání jsme poté implementovali do Koncepce celoživotního vzdělávání policistů ČR, který schválila vláda v 12/2001. Zde jsou již rovněž promítnuty hlavní principy štrasburského Evropského etického kodexu. Definice vtomto kodexu obsažená - "policista musí být schopen demonstrovat jasný úsudek, otevřený postoj, profesionalitu, férovost, komunikační dovednosti, a je-li to nezbytné i leadership a manažerské dovednosti. Dále musí být schopen citlivého porozumění pro sociální, kulturní a komunitní otázky" předjímá další nové proudy v českém policejním vzdělávání a výcviku.
Prioritou se stává etický výcvik probíhající v několika rovinách:
výcvik v oblasti lidských práv (ve spolupráci s Nizozemskem zřízeno Středisko pro lidská práva v pražské policejní škole, ve spolupráci s Velkou Británií výcvik lektorů-policistů v oblasti lidských práv, již tři roky běžící přípravné kurzy pro romské občany a další národnostní menšiny v brněnské policejní škole, příprava čtyřletého maturitního studia pro příslušníky národnostních menšin v téže škole, nácvik modelových situací v policejních školách...)
etický výcvik (kurzy integrity a etiky pro učitele policejních škol, pod vedením americké profesorky se zkušenostmi z dřívější služby u izraelské policie, zaměřené na integraci etického aspektu policejní práce do všech předmětů výuky, provokační diskuse na téma poslání policisty, povahy policejní práce...)
komunikační výcvik (pro učitele policejních škol, s cílem rozvíjet pedagogické komunikační dovednosti, pro policisty i učitele s použitím psychologické metody transakční analýzy, tj. pozitivním přístupem předcházet konfliktům...)
community policing (proaktivní přístup v řešení konfliktů s účastí policie, městské policie, zástupců obce, reprezentantů romského etnika, sociálních pracovníků, streetworkerů, učitelů a dalších s cílem rozvíjet spolupráci policie, státní správy a menšinové komunity na lokální úrovni, zahájit diskusi u kulatých stolů zaměřenou na hledání společné cesty v řešení problémů obce, zdokonalování dovedností řešení konfliktů pomocí modelu CAPRA /Clients-Anylysis-Partnership-Response-Assessment/ - Projekt Česko-Kanada). Nově je rovněž nastaven integrovaný výcvik policistů orientovaný na taktiku služebního zákroku, aplikovanou psychologii s důrazem na komunikaci, antistresový program, používání donucovacích prostředků, právní vědomosti, užití zbraně... V únoru 2002 jsem se zúčastnila v Bruselu vyhodnocení ENFOPOL, Phare projektu pro resorty vnitra a spravedlnosti pro 10 zemí střední a východní Evropy za účasti všech zemí EU. Prezident CEPOL pan Goransson ze Švédska vysoce ocenil progres v policejním vzdělávání ČR, stejné uznání zaznělo od prezidenta AEPC pana Goedendorpha z Nizozemska. Byli jsme hodnoceni jako jediná z kandidátských zemí, která drží trendy se zeměmi EU a má aktivity tohoto rozsahu. Jako projev uznání ČR za aktivní přístup v policejním vzdělávání se zástupci EU rozhodli uspořádat v lednu 2001 v rámci slavnostního ukončení dvouletého ENFOPOL zasedání Steering Comittee v Praze na Spiritce, přestože se o tuto čest ucházely země EU.
Chystají se v policejním školství nějaké další změny?
V resortu máme dnes šest velkých škol: Praha-Hrdlořezy, Praha-Ruzyně, Brno, Jihlava, Pardubice, Holešov a Policejní akademii. Na SPŠ probíhá nástupní 12měsíční příprava pro nově nastoupivší policisty (9 měsíců výuka ve škole, 3 měsíce výcvikové středisko). Tato nástupní příprava je doplněna širokým spektrem specializačních kurzů a dílčích projektů - např. "Coaching", atd. Zmíněný projekt prodloužil nástupní přípravu na 18 měsíců, realizace však je vázána na přijetí nového zákona o bezpečnostních sborech. Ředitelé našich škol jsou skutečně schopní manažeři a já si velmi vážím jejich vstřícné spolupráce. Jsou schopni velmi flexibilně zareagovat na aktuální potřeby. V současné době však vyvstala řada problémů, které je nutno systémově řešit, např. problematika VOŠ (v souvislosti s nařízením vlády č.469/2002, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kde je v paragrafu 4 odst. 1 u 9. plat. tř. nastaveno vyšší odborné vzdělání). Dále je tu otázka budoucnosti maturitního vzdělávání u našich dvou SPŠ, v Praze a Holešově, rovněž i otázka odměňování učitelů-občanů. Pan I. náměstek ministra vnitra Mgr. Koudelný nám již oznámil, že svolá dílčí poradu k vyřešení těchto problematik.
Posílí školy svou roli v celoživotním vzdělávání?
Jak vyplývá z Koncepce celoživotního vzdělávání policistů, SPŠ jednoznačně posílí svoji roli, a to ať již v kvalitě vzdělávacích programů (v současné době je vytvořeno 12 nových moderních programů zpracovaných na základě profilu absolventa, a musí proběhnout profilová restrukturalizace veškerých specializačních programů), také i v kvalitě učitelů (již je připraven návrh Koncepce vzdělávání učitelů, založené na integrovaném interdisciplinárním vzdělávání, při stanovení klíčových kompetencí nezbytných pro kvalifikovaný výkon definovaný v profesním standardu). Rovněž i v rozvoji moderních výukových metod a forem vzdělávání (řada učitelů včetně ředitelů škol prošla speciálním výcvikem ve Velké Británii.
Náš vstup do Evropské unie se stává reálnou budoucností. Jsme v oblasti policejního školství srovnatelní a kompatibilní?
Náš odbor spolupracuje velmi úzce s řadou zemí, zejména:
Spolupracujeme i s řadou nevládních organizací, např. Amnesty International, Transparency International, International Committee of the Red Cross... Pro vaši představu: jen v rámci MEPA se jedná o tříměsíční kurz pro všech osm členských zemí (3 policisté z každé země), probíhající ve všech osmi zemích, cílený na aktuální policejní problematiku v boji proti organizovanému zločinu, zakončený společnou případovou studií. Na podzim je připraven měsíční kurz - pohraniční policie. Dále v rámci MEPA probíhá řada odborných seminářů (např. Krádeže vozidel, Mezinárodní vyšetřovací skupiny, Fundamentalismus, extremismus, terorismus, Styční důstojníci, Hraniční kontrola-Schengen, Skrytí vyšetřovatelé, Dětská kriminalita, Kriminalita v souvislosti s měnou EURO...), jazykové stáže, hospitace, následné semináře. S Nadací Hannse Seidela, která má pobočky v 66 zemích po celém světě, realizujeme třetinu vzdělávacích akcí ve střední a východní Evropě. Dokonce i ministr vnitra Mgr. Gross dne 6. 2. ocenil vrcholné představitele této Nadace za dlouholetou efektivní spolupráci předáním vysokých ocenění. S Velkou Británií spolupracujeme již čtvrtý rok na řadě projektů v oblasti lidských práv, komunikačního výcviku, s USA rovněž již čtvrtým rokem pořádáme řadu seminářů o oblasti organizovaného zločinu atd. Například jen na přelomu ledna a února pořádal náš odbor dva velké mezinárodní semináře: "Ochrana svědka" za účasti šesti zemí, kde USA reprezentovali špičkoví odborníci z Ministerstva spravedlnosti, United States Marshalls Service, vězeňství, Úřadu státního žalobce, Odboru na ochranu svědků, za českou stranu představitelé policie, justice, GŘ cel, Vězeňské služby, včetně vrcholných představitelů těchto institucí. A mezinárodní seminář "Aliance proti teroru" ve spolupráci s NHS za účasti zástupců z osmi zemí, včetně top managementu bavorského MV a policie, Europolu, ředitelů Zpravodajských služeb apod. Z peněz, které má náš odbor k dispozici na vzdělávání, bychom byli schopni zajistit maximálně dva semináře na této úrovni (třeba jen kabinové tlumočení je velmi nákladné). Vzhledem k našim kontaktům však můžeme organizovat celou řadu podobných seminářů. Díky tomu, že mám tu čest zastupovat ČR v mezinárodních vzdělávacích institucích, dostáváme nejaktuálnější informace o moderních trendech v policejním vzdělávání, což se snažíme následně promítat do vzdělávacích systémů. Priority policejního vzdělávání a výcviku byly a jsou odvozeny z priorit bezpečnostní strategie, Národního programu pro adopci acquis a moderních světových trendů. Je potěšitelné, že nás zahraniční partneři oceňují jako partnery rovnocenné, kteří jsou "up dateing". I zahraniční experti z hodnotící mise v květnu 2002 ocenili progres v českém policejním vzdělávání. Jsem si pochopitelně vědoma odlišného vnímání priorit ze strany MV a policistů, které trápí přetíženost, nedostatek financí, nevybavenost kvalitními počítači, nedostatek benzínu, absence nového služebního zákona atd. Tento rozpor je zmíněn i ve zprávě AEPC z ledna 2002 "Czech on its way to the EU", myslím však, že jde o rozpor pochopitelný. Odbor vzdělávání však nemůže čekat, až se tyto problémy vyřeší, ale musíme vykonat vše pro to, abychom drželi krok s trendy EU.
Zvažuje se postupné zpřísnění výběru policistů do škol, neřku-li dokonce zavedení jakýchsi přijímacích zkoušek?
K PČR jsou přijímáni uchazeči s úplným středním, úplným středním odborným a vysokoškolským vzděláním. Pouze na výjimku ze vzdělání, kterou schválí ministr vnitra, lze přijmout uchazeče bez maturity, který si doplní požadované vzdělání ve dvouletém nástavbovém studiu, kdy současně absolvuje i ZOP.
Ale i v úrovni maturantů jsou značné rozdíly. Problémy činí i pravopis, ze kterého všichni maturovali, nemluvě o stylistických, komunikativních dovednostech. Školy mají nelehký úkol se s těmito problémy vypořádat. Očekáváme, že se stav zlepší po zavedení státem garantované úrovně nových maturit. V současnosti došlo k výraznému posunu ve vnímání postavení policistů z hlediska zatraktivnění profese. Přestože přetrvávají určité problémy v Praze a Středočeském kraji, probíhá výběr a nikoli nábor. V rámci modulu 8 Phare Project došlo k nastavení nového systému výběru uchazečů, včetně vypracování nové příručky. Postup je pilotně ověřován v severních a východních Čechách. O přijímacích zkouškách neuvažujeme, protože nám to současná zákonná úprava neumožňuje. Na SPŠ studují policisté, kteří úspěšně zvládli přijímací řízení k Policii ČR, a i zde je velký "odpad".
Jak dál s maturitním studiem civilů na policejních školách?
Na SPŠ v Praze a Holešově se dosud realizuje. Jedná se o čtyřleté maturitní studium v oboru bezpečnostně-právní činnost. Za dobu své existence toto studium absolvovalo celkem 554 žáků. Do služebního poměru k PČR byli přijati 244 žáci, což představuje 44 %. Další absolventi se uplatnili jako úředníci státní správy, nebo pokračovali ve studiu na VŠ. Je nutné říci, že se toto studium těší velkému zájmu absolventů ZŠ. Zájmu, který mnohonásobně převyšuje možnosti škol. Díky tomuto studiu se i podařilo zprůhlednit a přiblížit policejní vzdělávání občanské veřejnosti. V současné době probíhá analýza všech aspektů spojených s poskytováním tohoto typu studia i s ohledem na všechny souvislosti vývoje resortního školství po roce 1990 a samozřejmě s ohledem na ekonomickou stránku věci.
Jak je to na policejních školách s učiteli? Jaká je jejich odborná kvalita? A jsou dobře zaplaceni?
Na Středních policejních školách máme pedagogy-policisty pro odborné předměty a pedagogy-občanské pracovníky, kteří zajišťují výuku všeobecně vzdělávacích předmětů, ale i psychologie, výpočetní techniky apod. Jedná se vesměs o absolventy pedagogických, filozofických a jiných fakult. Od učitelů odborných předmětů je vyžadováno vedle odborného vysokoškolského i vzdělání pedagogické. Nejčastěji je získávají studiem třísemestrálního doplňkového pedagogického vzdělání na pedagogických fakultách. V tomto smyslu lze říci, že máme kvalitní pedagogy. Druhá, neméně důležitá stránka spočívá v odměňování učitelů. A to zejména učitelů-policistů. Jestliže chceme do školy získat kvalitního odborníka z praxe, musíme mu nabídnout alespoň takové ohodnocení, jaké měl ve výkonu. A to je zásadní problém, protože odborníci z výkonu mají finanční propad i několika tisíc měsíčně, což v dnešní době tržní ekonomiky nenahradí ani nabízené výhody pravidelné pracovní doby, relativně klidnější práce, příjemného pracovního prostředí atd. Z tohoto důvodu je obtížné získat vzdělaného policistu, který má i prvotřídní odbornou praxi, na funkci učitele. Smekám před policisty, kteří pochopí potřeby škol a ujmou se tohoto postavení. Učitelé-občané jsou odměňováni stejně jako učitelé v civilním sektoru, ale s ohledem na rozdílné pracovní podmínky (na rozdíl od civilních škol v policejních školách nejsou letní ani další prázdniny a dovolená se čerpá zejména dle potřeb a možností školy, a tak dále, je osobní ohodnocení učitelů vyšší než v civilních školách, takže zde zmíněný problém se získáváním učitelů není. Ale jak jsem se již zmínila, i tato problematika bude předmětem jednání u I. náměstka MV.
Jak je na tom dnes policejní školství z hlediska materiálního a technického vybavení školních areálů?
V materiálním vybavení škol došlo k velkému pokroku. Velké školy mají modelové učebny, multimediální učebny, střelnice, včetně laserové, učebnu pro výuku z videofilmů apod. Menší školy zatím nejsou takto optimálně vybaveny, takže stále je co zlepšovat.
Co pro vás samotnou dnes představuje nejzapeklitější problém - a so vás naopak potěšilo?
Největší problém pro mne osobně znamenají nedořešené vztahy s Policejní akademií. Doufala jsem, že má šanci se stát prestižní vysokou školou mezi kandidátskými zeměmi, bohužel ale nemůžeme nalézt společný jazyk, natož sdílet společné vize. Problémem je také nedostatek a někdy přímo absence přenosu informací uvnitř resortu. Co vnímám osobně jako pozitivní a prioritní, je získaný respekt a uznání na mezinárodní scéně. Vážím si také toho, že v čele našich středních policejních škol jsou manažerské osobnosti, které jsou nejen přístupné, ale i velmi flexibilním k novým trendům a rychlému vývoji v policejním vzdělávání.
Ptal se Jan J. VANĚK