POLICISTA  1/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

soukromé bezpečnostní služby


Systém soukromých bezpečnostních služeb (SBS) na sebe přivolává stále větší pozornost a je jenom ku všeobecnému prospěchu skutečnost, že ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou a funkčním demokratickým systémem státní správy se diskuse neomezuje na psaní bulvárně pojatého tisku. Druhá polovina devadesátých let znamenala pro obor komerční bezpečnosti, zejména v západoevropských státech a v USA, nástup vzdělaných odborníků z řady vědních oborů, včetně moderní sociologie. Ti často bez ohledu na vžitá hodnocení a společenská tabu analyzují dynamiku změn pojetí a postavení soukromých bezpečnostních aktivit ve společenském a bezpečnostním systému svých a dalších zemí.

Významnou tribunou těchto zkoumání, názorů a myšlenek se stal magazín European Journal on Criminal Policy and Research (EJCPR), jehož původním obsahovým zaměřením byly teoretické materiály věnované činnostem různorodých policejních, tedy veřejně bezpečnostních, sborů.

Pro chápání úlohy SBS ve vyspělých zemích je příznačné, že v posledních letech nacházíme na jeho stránkách stále více přínosných, hluboce fundovaných materiálů věnovaných úloze, problematickým stránkám činnosti, efektivitě z hlediska ekonomického i bezpečnostního přínosu, personální náročnosti a dalším klíčovým otázkám rozvoje oboru SBS. Mnohé z problémů diskutovaných na jeho stránkách nejsou aktuální pouze na obou březích Atlantiku, ale naléhavost otázek vlivu komerčních principů na etiku, rozdělení působnosti na poli bezpečnosti mezi státní, obecní a privátní subjekty, otázky jejich vzájemné součinnosti apod. jsou nanejvýš aktuální v České republice, zvláště s přihlédnutím k pracím na přípravě Zákona o provozování soukromých bezpečnostních činností.

Stejně jako v ČR také ve vyspělých zemích západní Evropy mají SBS kolem sebe řadu negativních hodnotitelů. Kritikové z řad oficiálních struktur i na stránkách EJCPR velmi kriticky (a často i oprávněně) hodnotí situaci, kdy podle jejich názoru subjekty komerční bezpečnosti postrádají efektivní regulaci, mají omezené uplatnění a vykazují nízké standardy v náboru a výcviku.

Policií jsou na Západě příznivěji posuzovány nejrůznější komerční nebo občansky pojaté iniciativy jako např. různé formy pouličních patrol, které efektivně fungují v řadě samosprávných oblastí. Nesporný úspěch těchto aktivit založených na komunálně komerční spolupráci je někdy mylně vykládán jako snaha o "podkopání" monopolu policie v určitých, pro ni "klíčových" funkcích. (Sama policie to tak nepociťuje, ta ve většině zemí světa ráda uvítá každou iniciativu napomáhající v oblasti bezpečnostní prevence.)

Příkladem je nedávné zapojení společností působících na úseku komerční bezpečnosti do zabezpečení veřejných protestů a nepokojů ve Velké Británii, tedy do nesporně "klíčové funkce" policejních sborů. Známá je kontroverzní situace, která nastala v souvislosti s pokusy poměrně militantních "ochránců životního prostředí" zastavit budování dálničního obchvatu kolem starobylého města Newbury na jihu Anglie. Dnes již automobily ke všeobecné spokojenosti město míjejí v bezpečné vzdálenosti také díky tomu, že se veřejné autority nakonec shodly na kombinaci bezpečnostních opatření, která umožnila bezpečnou práci stavebních firem, a na kterých se koordinovaně podíleli zaměstnanci bezpečnostních agentur, úředníci místní samosprávy, městská a státní policie.

Daleko méně zdařilý případ postupného prorůstání komerčních a veřejných bezpečnostních aktivit znamenal ve Velké Británii dosud neuzavřený spor mezi British Field Sports Society (spolek britských lovců zvěře) vers. Hunt Saboteurs Association (ochránci zvěře, jejichž cílem je prohlásit jakýkoliv lov za nezákonný). Vše by zřejmě proběhlo v řádných mezích britského liberálního výkladu práva, pokud by si ovšem BFSS na prosazení svých oprávněných zájmů nenajímala za mzdu "na ruku" vojenský personál z tamních vojenských základen, přestože je vojenskými předpisy takovéto podnikání jednoznačně zakázáno.

Tváři v tvář obrovskému nárůstu obratu v oblasti komerční bezpečnosti se v západních odborných periodikách píše o "znovuzrození soukromých bezpečnostních služeb". Nikdo nepochybuje o faktu, že růst soukromé bezpečnosti nastoluje nebývale závažné otázky vlivu komerčních principů na etiku.

S potřebou vytvoření vědecké prognózy o dalších cestách rozvoje oboru je rovněž zkoumán obrovský poválečný nárůst komerční bezpečnosti, jsou hledány obecně platné souvislosti tohoto nárůstu. Jak jsou postupně odhalovány obecně platné souvislosti mezi jednotlivými, specifickými jevy a dochází se k obecným závěrům, do popředí vystupují také teoretické přístupy. Jejich aplikace mj. dává dobrý předpoklad i pro další kvalitativní ale i kvantitativní nárůst komerční bezpečnosti v ČR za předpokladu přibližování naší společnosti západním standardům s jejich klady i zápory.

Tyto závěry jsou založeny na sociologických zprávách o vývoji moderní společnosti tzv. západního typu, na genealogických popisech rozvíjejících se mentalit, které v souvislostech umožňují pochopit a zdůvodnit současné hluboké změny v bezpečnostních službách a ve společenské kontrole.

Vědomí rizika, trauma a příležitost

Změny v kvantitě, ale zejména ve struktuře bezpečnostních služeb jsou zdůvodňovány strmým růstem bezpečnostních rizik a větší vnímavostí (vědomím rizika) moderní společnosti vůči nim, ale na straně druhé také rostoucím významem různých vzorů a typů kontroly, které jsou brány v úvahu v souvislosti s rozdělením forem poskytování bezpečnosti (státní, městská, komerční a opět znovu i občanská), které dnes převládají.

Omezené chápání bezpečnostních služeb jen v takovém rámci, kdy jsou dány do kompetence jen určité části státních zaměstnanců, je považováno za historicky chybné již od doby, kdy relativní státní monopol na bezpečnostní služby byl výsledkem sociálních a vládních podmínek, které existovaly ve druhé polovině 19. a první polovině 20. Století. Moderní nadvláda policie v oblasti bezpečnostních služeb je týmiž autory (Reiner, Hoogenbroom, Cohen a další) považována spíše za historickou výjimku z pravidla rozmanitosti a množství výběru, jaký skýtá svobodná společnost.

Problémy spojené s tímto historicky vzniklým omezením se stávají stále více zjevnými během posledních třiceti let, tzn. v době, kdy je nepřehlédnutelný dynamický nárůst komerční bezpečnosti v Evropě, Severní Americe a v řadě dalších oblastí světa. Během tohoto období se projevila určitá "eroze" bezpečnosti, proces díky kterému na sebe společensky (sociálně) prospěšné organizace přebíraly stále větší podíl odpovědnosti za bezpečnostní funkce. Situaci v tomto směru dále znepřehledňuje státní podpora iniciativ v oblasti bezpečnosti, jako jsou občanské hlídky založené na principu člověk - občan. Aby nepřehlednost systému bezpečnostních služeb nebyla malá, přidává se stále větší angažovanost bezpečnostních složek podléhajících celní správě, armádě, speciálních složek přímo řízených státem, které se rovněž pohybují v resortu bezpečnostních služeb, určitý chaotický vývoj zatím završují zvyšující se počty občanských bezpečnostních iniciativ na místní úrovni, zejména v oblasti venkova. Je pochopitelná snaha teoretiků nově definovat bezpečnostní služby pomocí způsobů a prostředků, které počítají s jejich objektivně rostoucí rozmanitostí.

Mezi západními teoretiky došlo k zatímní shodě na tom, že bezpečnostní služby mohou být definovány jako účelová strategie zahrnující obeznámení se s technikami, jež jsou určeny k nabídnutí bezpečnostních záruk společenským subjektům.

Bezpečnostní služby nelze omezovat pouze na kriminologickou záležitost a rovněž nelze o nich uvažovat pouze v souvislostech působnosti trestního práva. Trestný čin skutečně může být jednou z významných příčin nejistoty mezi lidmi, ale bezpečnost v sobě obsahuje mnohem více, než pouze jen omezení zločinnosti a strachu ze zločinů a zločinců. Zajištění bezpečnosti bude proto vždy vyžadovat propojení bezpečnostních služeb s dalšími oblastmi státních, vládních aktivit.

Příčiny a souvislosti expanze SBS

Růst podílu komerční bezpečnosti na překonávání vědomí rizika mezi většinou obyvatel vyspělých zemí se západní autoři snaží objasnit nalézáním tzv. klíčových faktorů růstu tempa expanze SBS. Příkladem takovéhoto přístupu k situaci v USA je např. Rand Report (Randova zpráva) pocházející již z r. 1971. Síly a základní faktory urychlující enormní růst v oblasti SBS jsou podle Randa:

  1. vysoký počet hlášených trestných činů,
  2. rostoucí pocit ohrožení veřejnosti ze strany kriminálních živlů,
  3. bezpečnostní požadavky kosmického programu vlády USA,
  4. zvýšená hrozba demonstrací, pumových atentátů, únosů,
  5. růst elektronického průmyslu a s tím spojený rozvoj výrobců, kteří se specializují na alarmy a další aktivní bezpečnostní zařízení,
  6. zvýšené vlastnictví majetku vycházející z podnikatelských a soukromých příjmů,
  7. větší poptávka po ochraně majetku a zvýšená schopnost za ni zaplatit,
  8. výrazně rostoucí dojem, že přetížené policejní sbory neschopné zastavit rostoucí příliv zločinu by měly být doplněny prací soukromých bezpečnostních služeb.

Mnoho z témat obsažených ve faktorovém přístupu ke kvantitativnímu i kvalitativnímu růstu SBS, zvláště o možnostech obchodů s bezpečností a s tím spojeným určitým "poddanstvím" soukromých bezpečnostních složek je ve většině zemí spojeno s širšími debatami o změnách sociální struktury jejich obyvatel a v proměnách způsobu myšlení s tím spojených.

Podstatné verze debaty vycházejí ze sociologických poznatků o přechodu z "moderních společností" vyznačujících se nápadným třídním rozdělením, monopolizací vlády státu a vznikem byrokratických organizací na "pozdně moderní společnosti". Na tuto přeměnu ukazují následující rysy, které nemohou nemít vliv také na rozvoj komerční bezpečnosti. Autoři považují za dokázané, že organizace veřejného i soukromého sektoru nyní používají stejnou manažerskou etiku (New Public Management - NPM). Aplikace NPM na organizace veřejného sektoru, jakou je např. policie, vede ke zjednodušení struktur managementu, ke kultuře práce orientované na "zákazníka", k vedlejším smlouvám některých služeb s jejich vnějšími částmi, k přechodu některých služeb do sektoru soukromého.

Takové reformy představují pokus přetvořit státní správu a setřít tradiční rozdíly v odpovědnosti mezi jednotlivými vládními a správními stupni. Tomu napomáhají i další iniciativy směřující k decentralizaci státní správy a rozptýlení moci.

V Evropě se tradičně takovéto hranice daří nejúspěšněji překonávat ve Velké Británii, kde realizace iniciativ jako např. Urban Programme (Městský program), City Chalenge (Městská výzva) a Single Registration Budget (snadno poznatelný rozpočet) výrazně urychlily rozvoj vládního partnerství mezi orgány státními, komerčními a nezávislými. Řadou dalších příkladů je možné kdykoliv prokázat, že v nejvyspělejších zemích na obou stranách Atlantiku ustoupil tradiční náhled, že moderní státy vládnou skrze výkon své pravomoci podpořené jejich schopností použít státní monopol na zákonné donucení, jinému a méně rigidnímu pohledu na vládu. Např. C. Shearing (University of Chicago Press 1981) charakterizuje novou filozofii realizace moci státem jako "vládnutí s odstupem".

F. Novák  
Policejní akademie ČR  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |