POLICISTA  1/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

otázky pro ...

...Stanislava Grosse,
ministra vnitra České republiky


Ministr vnitra Stanislav GrossV popředí zájmu nejen všech policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek je přijetí zákona o služebním poměru. Je jisté, že zákon sice má řešit otázky finanční, ale vedle toho i tak důležité záležitosti, jakými je kariérní řád, způsoby hodnocení, vzdělávání. Vnímáte schválení tohoto zákona jako prioritu své práce pro následné období?

V oblasti legislativy chci dosáhnout v tomto období několika věcí. Chci se pokusit o to, aby policie dostala zpátky některá oprávnění např. při dohledu nad dodržováním pravidel silničního provozu, především možnost odebírání řidičských průkazů na místě za zvlášť závažné přestupky proti bezpečnosti silničního provozu. Chci dosáhnout toho, aby byl přijat zákon o korunním svědkovi pro boj s organizovaným zločinem a mám ještě několik dalších věcí, které chci v tomto volebním období prosadit.

Prosazení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je pro mne ovšem prioritou číslo jedna. Prodlužování současného stavu znamená velkou nejistotu, že světýlko na konci tunelu, které pro mě symbolizuje prosazení některých moderních přístupů v zákonu obsažených, je vlastně stále příliš vzdálené. Zákon o služebním poměru přináší nové přístupy z hlediska řízení lidských zdrojů, kariérního postupu, odměňování a samozřejmě také z hlediska větších sociálních jistot pro příslušníky bezpečnostních sborů. Při předložení návrhu tohoto zákona na konci roku jsem si nedělal příliš velké iluze, že v PSP převáží věcný odborný přístup a podaří se prosadit ho hned napoprvé. Zvolil jsem si takovou strategii, že se pokusím proces rozdělit do dvou kroků. Nejprve ve vládě dosáhnout konsenzu ohledně finanční náročnosti zákona, teprve poté, v druhé fázi, zhruba tak s dvou tříměsíčním zpožděním, prosazení všeho ostatního. Všechno ostatní je v tuto chvíli podružné, protože hlavní protiargumenty se budou samozřejmě týkat finanční náročnosti zákona. O to víc mě mrzí, jak blizoučko jsme byli prosazení tohoto zákona před půl, tři čtvrtě rokem, kdy spíše z politických důvodů některých opozičních poslanců v poslanecké sněmovně spadl zákon pod stůl. Myslím, že to byla schválnost prostě nedopustit, aby se před volbami podařilo dosáhnout nějakého úspěchu. Věcně mě to vadí, protože vím, že teď po povodních, kdy se řeší otázka snižování schodku veřejných financí, bude situace daleko méně příznivá než před tři čtvrtě rokem. Tehdy vláda ve svém fiskálním výhledu se zákonem počítala. V tuto chvíli o to budu muset znova bojovat, a bude to samozřejmě velmi obtížné. Přesto si myslím, že to zvládneme. Důležité je, že předseda vlády přislíbil podporu při řešení palčivé situace, jakou je disproporce mezi odměňováním v rámci jednotlivých ozbrojených a bezpečnostních sborů. Zatímco ostatní bezpečnostní sbory zůstaly zhruba tak v rámci systému odměňování celé rozpočtové sféry, příslušníci Armády České republiky, a já jim to přeji, tomuto trendu utekli výrazně směrem dopředu. Má to samozřejmě ten negativní dopad, že jeden zaměstnavatel, tj. stát, má příliš velké disproporce v odměňování a sociálním zajištění lidí, kteří se podílí na plnění podobných úkolů. Nechci v tuto chvíli hovořit o tom, která z prací je náročnější, protože bych nerad snižoval význam práce příslušníků armády. Rozhodně vím, že u policistů, kteří musí být dennodenně v kontaktu s lidmi, kteří řeší náročné situace každodenního života, je zapotřebí obrovská kvalifikovanost, je zapotřebí specializace pro to, aby mohly fungovat některé zvláštní nebo specializované útvary, musejí umět zvládat náročné trestní řízení a další a další úkony. Policie a bezpečnostní složky je tak obrovská armáda lidí, že takovou disproporci prostě nemohu tolerovat a tolerovat ji nebudu. Ve vládě určitě nějaké řešení musí nastat, a to velmi rychle.

Můžete zřetelně a zcela srozumitelně pro každého policistu říci, v jaké fázi se zákon nachází a jaké jsou, dle vašeho názoru, časové horizonty jeho schválení a uvedení v platnost?

Pracovní harmonogram je připraven, v listopadu jde návrh do vlády poprvé, podruhé se tam vrátí po mém soudu hned po novém roce, odhaduji leden, kdy by se měl schválit ve vládě definitivně, a pak půjde do poslanecké sněmovny. Legislativní proces by se mohl skončit v polovině roku 2003 tak, abychom mohli rozpočtovat finanční dopady zákona ještě na státní rozpočet na rok 2004, protože právě někdy v polovině roku bude příprava rozpočtu ve finále. Zatím stále nechci ustoupit z ambice, aby byla účinnost zákona schválena k 1.1.2004 i když vím, že to bude obtížné, ale člověk si má stanovovat maximální cíle, protože smlouvat se dá vždycky.

V případě, že se nepodaří zákon uvést do života nebo po dobu než se to podaří, připravujete řekněme nějaký zvláštní systém, nebo jiný způsob odměňování?

Obtížně můžeme připravovat jiný systém odměňování, protože ten je dán dosavadním zákonem o služebním poměru příslušníků policie. Jediné, o co se v tuto chvíli můžeme snažit, je mít alespoň nějaké prostředky na tarifní složky platů. Mimochodem pro rok 2003 je k nám podoba státního rozpočtu poměrně vstřícná. Podařilo se v poslední chvíli zajistit skoro půl miliardy korun právě pro tarifní složky platů tak, abychom mohli zajistit výkon služby, finance na přesčasové hodiny i na osobní ohodnocení, byť budou tyto částky nadále limitovány. To říkám proto, aby nevznikla nějaká příliš velká euforie, ale v určitý okamžik hrozilo a velmi reálně, že nedostaneme přidáno na tarifní platy. To by znamenalo, že nám z pohyblivých složek ještě ukrojí. Mělo by to negativní dopad na všechny policisty, kteří pravidelně slouží. Podařilo se to odvrátit. Myslím si, že důležité je, aby zákon byl schválen, aby všichni příslušníci bezpečnostních sborů, nejen policisté, ale i hasiči, celníci, vězeňská služba i zpravodajci věděli, že existuje pevný bod, ke kterému se blížíme. Dovedu si představit i situaci, že zákon bude schválen, ale nějaký čas budeme čekat na nabytí jeho účinnosti. V tu chvíli se už můžeme všichni připravovat, všichni už budou znát, co je čeká. Bude to už neměnná záležitost, protože zákon bude už schválen. I takovou situaci si dovedu představit jako jedno z řešení, ale to už hovořím o kompromisech. Budu je mít v záloze v okamžiku hrozby, že se mi nepodaří žádným způsobem prorazit.

Ministr vnitra Stanislav GrossPočítá se výhledově s dalším významným početním růstem policejního sboru, anebo se nadále půjde cestou zvyšování kvalifikace, technického vybavení a společenského kreditu policistů? Budou k policii po vstupu naší republiky do Evropské unie přecházet příslušníci celní správy?

Celní správa by jako celek neměla přejít, ale ubudou jí některé činnosti a část jejích příslušníků by měla být propuštěna. Pokud bude trvat situace, kdy budeme mít neobsazená některá tabulková místa, v případě, že třeba vláda rozhodne, že k nám budou celníci delimitováni i s tabulkami, tak potom část těchto příslušníků převezmeme. Když s tabulkami, rozumí se i s finančními prostředky. Já preferuji, aby nám touto delimitací byly navýšeny stavy, a doufám, že se to podaří, ale definitivní jednání teprve bude.

Abych se vrátil k vaší otázce. Obojí musí jít ruku v ruce. Pravda je, že policie plní stále víc a víc úkolů, které nikdy v minulosti neplnila. Jsou to činnosti, které stahují lidi z toho běžného výkonu. Přibývá počet akcí, kdy policie musí zajišťovat veřejný pořádek, a jsou to akce jejichž konání neovlivníme. Jestliže se někdo rozhodne uspořádat šestidenní, tak nám to odebere x počet policistů, kteří musí jít na týden vykonávat pořádkovou službu v místě závodů. Když se někdo rozhodne uspořádat manifestaci k tomu či onomu výročí, policii to stojí síly. Vláda schválila navýšení početních stavů policistů. Půjde asi o tisíc míst, na která jsme dostali tabulky, máme na to rezervované i finanční prostředky. Náborová akce může být spuštěna. Jedná se především o posílení stálé pořádkové jednotky Praha, mělo by to pomoci hlavně preventivní hlídkové činnosti. Já bych ale chtěl, aby tato pořádková jednotka byla využívána daleko více v celorepublikovém měřítku. Neměla by to být posila jen pro Prahu, ale i pro jiné regiony, ve kterých budou probíhat nějaké mimořádné akce.

Mělo by také dojít k posílení cizinecké a pohraniční policie, to se týká celé České republiky, a částečně by měla být posílena i dopravní policie v celé ČR. Záležet bude na tom, jak se bude dařit nábor.

Nicméně navýšení vláda schválila, finanční prostředky na to máme vyčleněné.

Zkvalitňování technického vybavení pokračuje pomaličku polehoučku. Rozjíždí se doplňování a obměňování vozového parku. Uzavřeli jsme smlouvu se Škodou Mladá Boleslav a já už tu a tam vidím policejní vozy Fabia v terénu. Víme, že potřeba je daleko větší než počet vozů, které jsme zatím nakoupili.

Co vidím jako důležité, že už snad konečně budou vybaveny výpočetní technikou všechny základní policejní útvary. Doufám, že na počátku roku 2003 tomu tak už bude. Je to záležitost projektu Phare, a když jde o věci, na které nedosáhnu a nemůžu je jakkoli ovlivnit, tak nejsem zcela klidný.

Dá se říct, že by každý policista měl mít přístup k Internetu, Intranetu atd.?

Mělo by se jednat o 3 800 počítačů, z toho je pro základní útvary určeno 2000 počítačů, zbytek na jiné útvary, jako je služba kriminální policie a vyšetřování, cizinecká policie apod.

Čas od času se mluví o sloučení republikové policie s policiemi městskými. Jde o plané řeči, anebo se taková možnost zvažuje seriózně, na odborné úrovni?

Ve skutečnosti je to pouhé zahrávání si s touto myšlenkou, protože se přiznám, že otevírání tohoto tématu je velmi dvousečnou záležitostí, kdy bych nechtěl do nepřipraveného politického prostředí s touto otázkou přicházet. Dovedu si představit, že by nastaly úplně opačné tendence jako např. tendence, aby uniformovaná část policie přešla pod kraje. Což by byl zcela jistě krok, který by šel jak proti evropskému trendu, kterým je naopak centralizace, jako např. ve Francii, ale způsobilo by to konec Policie ČR. Čili otevírání této záležitosti nepřipadá v úvahu, dokud si nebudu jist, že nám otevřením této otázky nedojde k rozpadu policie.

Územní reorganizace státní správy je u konce a jen policejní a soudní struktura zůstala zachována. Zůstane tak natrvalo, protože funguje uspokojivě, anebo se přece jen předpokládá, že by v budoucnu měla kopírovat strukturu civilní?

Natrvalo to asi takto nebude, ale v tuhletu chvíli to není věc, kterou bychom nějak řešili. Skutečně můžeme říci, že současný stav funguje. Zavedli jsme opatření, kdy každá krajská samospráva má svého partnera vybaveného příslušnými kompetencemi u policie pro řešení mimořádných situací. V době povodní se neukázal žádný zásadní problém, a kraje měly v policii nejen vynikajícího partnera, ale z policistů vzešly vůdčí osobnosti při zvládání nejrůznějších povodňových obtížných situací. Vedle hasičů to byla nejaktivněji fungující složka. Samozřejmě asi tak, jak se budou přizpůsobovat soudy a státní zastupitelství, tak k tomu bude přistupovat i policie. Určitě tento stav není na trvalo, ale není to teď na pořadu dne.

Vrcholnou akci českého vnitra představovaly přípravy na zajištění summitu NATO. Čekají nás v příštích letech akce obdobného významu, anebo teď nastane onen příslovečný klid na práci?

V tuto chvíli o něčem takovém nemám povědomí. Měl by být chvíli klid, ale v životě platí jedno pravidlo "za každou dobrou práci budiž spravedlivě potrestán", takže mám pocit, že na nás něco spadne. Na druhou stranu, protože budeme mít za sebou zkušenosti ze zasedání MMF a SB a summitu NATO, neobával bych se toho, že bychom nemohli nějakou další podobnou akci v delším časové intervalu zvládnout. Zkušenosti se dají zhodnocovat, PČR má dnes výbavu pro zvládání podobných pořádkových akcí takovou, o které se jí před pěti lety ani nesnilo, lidé se něco naučili, takže budou schopni své zkušenosti zužitkovat i jindy.

Ministr vnitra Stanislav GrossKriminálníci se těší a doufají, slušní lidé mají obavy, že by prezidentské volby mohly znamenat opět rozsáhlou amnestii. Jak budou vnitro a policie připraveny na možnost, že by se v ulicích mohly opět octnout stovky až tisíce propuštěných vězňů? Zkušenosti z roku devadesátého mají mnozí ještě v paměti.

Policie bude muset být konzumentem toho rozhodnutí, které udělá někdo jiný. Určitě se na to budu ptát jednotlivých kandidátů. Budu se ptát na jejich úmysly v tomto směru, protože bych nerad, aby nastala situace široké amnestie, pokud by vůbec nějaká amnestie měla být. I když v některých případech si to dovedu představit, ale prostě nemůže to být tak, že se někdo podívá s balkonu, vyjmenuje paragrafy, na které se bude amnestie vztahovat, a bez nějaké hlubší analýzy z vězení odejdou tisíce lidí, kteří se tam budou zase po nějaké době vracet. A zůstanou za nimi další nešťastné lidské osudy, kdy v lepším případě někdo přijde o majetek, v horším o někoho blízkého. Takže doufejme, že nic takového nenastane, že kandidáti, kteří přicházejí v úvahu, mají rozum. Druhá věc je systémové řešení. Otázka udílení amnestií včetně individuálních. Já jsem rozhodně zastáncem toho, aby se i v případech individuálních amnestií vyžadoval spolupodpis předsedy vlády, aby o této věci nerozhodoval jen jeden člověk.

Za poslední roky se zcela změnila image policie v očích veřejnosti, policie se naučila veřejnosti sloužit, dokonce se zabývá prevencí kriminality. Jaký je váš názor na současnou situaci?

Jsem přesvědčen, že prevence kriminality patří do práce policie, protože policie je tady od toho, aby zajišťovala bezpečnost občanů. Bezpečnost se dá zajišťovat nejen represí, ale také preventivním působením. Jsem velmi rád, že dneska prakticky na téměř všech okresních ředitelstvích působí preventivně informační skupiny. Někde mají lepší podmínky, jinde slabší. Podstatné jistě také je, že se preventivní práce zaměřuje na mladou generaci. Je dobré popularizovat práci policie tak, aby se nastavovala rozumná báze důvěry mezi občany a policií. Je nutné informovat o tom, co vlastně jednotlivé věci znamenají, a kam můžou mladé lidi přivést. To je jistě správný trend, sice by neměla preventivní práce převážit, ale zároveň není možné, aby se policie prevenci kriminality nevěnovala. Policie se v poslední době občanům velmi otevřela, a to je dobře.

Nastal nový rok, co přejete všem zaměstnancům resortu, bezpečnostním složkám a koneckonců i všem občanům do následujícího období?

Kromě toho obligátního, že bych každému přál dobré zázemí a spokojenost v osobním životě, bych si přál, aby každý ke své práci přistupoval zodpovědně, aby si uvědomil, že vykonává službu pro veřejnost a pro společnost. Na druhé straně je zapotřebí, aby společnost pro lidi, kteří vykonávají tak náročnou službu, vytvořila co možná nejlepší podmínky v rámci možností, které má. A tady máme ještě co dohánět. Moje prosba k příslušníkům je zároveň výzva. Prosím je o trpělivost a ujišťuji je, že skutečně považuji za prioritu číslo jedna schválení a uvedení v platnost zákona o služebním poměru bezpečnostních složek. Udělám všechno pro to, aby se zákon podařilo prosadit co nejdříve.

Dagmar LINHARTOVÁ  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |