POLICISTA 1/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra u policistů v Třeboni |
![]() |
Nejlepší kapr je z Třeboně, traduje se u nás po mnoho let. Toto kouzelné historické město na jihu Čech s proslulou rybníkářskou minulostí žije rybami po celý rok. Nejinak je tomu na zdejším policejním oddělení... |
PYTLÁCKÁ LATINA UŽ DÁVNO NEPLATÍ
Rajon, který mají policisté z Třeboně na starosti, je obrovský: od Ponědrážky u Veselí nad Lužnicí po Lásenici u Jindřichova Hradce je to po silnici dobrých osmdesát kilometrů. Směrem dolů patří místním policistům obvod až ke státní hranici u Staňkovského rybníka.
"Hranicemi našeho policejního obvodu je i vodákům dobře známý Suchdol nad Lužnicí v obci Majdalena a dále sahají až k Lišovu u Českých Budějovic," ukazuje na mapě vedoucí obvodního oddělení PČR Třeboň mjr. Zdeněk Franta.
Taková rozloha se těžko stihne zvládnout z jednoho místa, proto má třeboňské policejní oddělení detašované stanice ve Stráži nad Nežárkou a v Lomnici nad Lužnicí. V menších obcích jsou prý lidé všímavější, takže se zde daří objasnit zhruba třicet procent případů trestné činnosti. Zbytek, tedy sedmdesát procent připadá na samotné město Třeboň.
Cestou do kanceláře mjr. Zdeňka Franty jsme v přízemí zahlédli kolo a podběrák. Otázka, zda tady policisté chodí rovnou z práce na ryby, vedoucího oddělení pobavila. Jednalo se totiž o věci, které policisté zabavili pytlákům u rybníka při noční honičce.
"Ty dva kluky pozorovali na popud rybářů naši dalekohledem, a pak jsme je naháněli asi pět kilometrů. I když utekli, zbyly po nich na místě, kde chytali, nejen úlovek, ale i jejich jízdní kola," vypráví mjr. Zdeněk Franta. Jeden z dvojice měl smůlu: kolo, které na břehu nechal, bylo evidováno na policii pro případ krádeže. Pytlák, který chránil svůj velociped před zloději, tak po sobě nechal údaje podobné občanskému průkazu. Jeho kamaráda zadrželi policisté zanedlouho poté. Noční lup, kdy si dva mládenci chtěli údajně chytit jen dva kapry na řízky, nevyšel. Nakradených ryb bylo samozřejmě mnohem více a zřejmě měly skončit v kuchyni některé z mnoha zdejších restaurací.
Vykrmené kapříky, tolstolobiky, candáty, štiky a další skvělý vodní sortiment si v Rybářství a. s. Třeboň pečlivě hlídají a s policisty jsou v kontaktu velice často.
"Zdejší rybáři se hned tak někoho neleknou, jsou schopni chytit v noci pytláka a přivést ho k nám na oddělení. I to se občas stává. Snažíme se jim to vymluvit, protože nevědí, na koho narazí. Dnešní zloději jsou daleko nebezpečnější, než tomu bývalo kdysi," dovídáme se.
S pytláky i s paragrafy, které se na ně vztahují, je problém. Příslušné zákony totiž nerozlišují, zda dotyčný neoprávněně loví ryby například ve "volných" vodách, jako je třeba řeka, a kdy v chovném rybníku, který někomu patří. Ve druhém případě by bylo jistě vhodnější posuzovat tuto činnost jako krádež, nikoli pytláctví.
Někdo si chce na černo nachytat ryby jen pro sebe, ale jsou i případy, kdy se krade opravdu ve velkém. Pytláctvím se prý v Třeboni živí i většina bezdomovců. Některé z nich policisté zadrželi s očištěnými a vykuchanými úlovky - do které restaurace s nimi míří, však nikdy neprozradí. Profesionální rybáři a policisté chodívají společně do terénu i na preventivní akce. Obejdou vytipované rybníky a pokaždé nějaké pytláky zadrží.
"Kterou rybu máte nejraději vy?" ptáme se mjr. Franty nikoli jako policisty, ale jako závodního rybáře.
"Candáta. Chytat kapry mne nebaví, je jich tady hodně a jsou snadným úlovkem. Dravé ryby, jako je candát nebo štika, jsou lepší. Na neštěstí je ale mají rádi i pytláci, protože jsou vzácnější, a tím pádem se lépe na černo prodávají."
V některých restauracích nakupují od pytláků nejen ryby, ale i zvěřinu. Třeboňští policisté a zdejší myslivci k sobě mají velice blízko a lecjaký lesní pych se jim podařilo společně vyřešit. O jedné partě pytláků se na obvodním odělení dozvěděli ve chvíli, kdy se jistí manželé rozváděli. Žena přišla na služebnu oznámit, že její muž s kýmsi loví nezákonně zvěř a společně ji prodávají do několika pražských restaurací. Dotyční pytláci si zřejmě byli svou šikovností tak jistí, že se nechali se dvěma mrtvými daňky s nádherným parožím vyfotografovat. Později se ukázalo, že tito - řekněme raději zabijáci než lovci - stříleli i další zvěř a ptáky, včetně vzácných chráněných kachen a orlů. Zadržet tyto muže bylo jednoduché, ale dokázat jim, co všechno mají na svědomí, byla dost velká práce, vzpomínají policisté.
CO SE KRADE NA TŘEBOŇSKU?
Snadná odpověď. Tak jako jinde, trápí i policisty v Třeboni krádeže a vykrádání aut. Letos v červnu však zdejší obvodní oddělení zaznamenalo úspěch - podařilo se zadržet dvě party zlodějů s perfektní výbavou. Místní galerka se ale touto činností neživí, snad všichni zadržení autaři byli řečeno policejní hantýrkou z nájezdu. Jako velmi účinné se osvědčily cedule ve dvou jazycích, které policisté v létě vyvěsili po dohodě s místními úřady u odstavných ploch rybníků. Stojí na nich: "Řidiči pozor! VÝSTRAHA - v těchto místech dochází k častému vloupání do osobnícvh motorových vozidel", podepsán příslušný obvoní úřad a Policie ČR. Vykradených automobilů po těchto upozorněních skutečně výrazně ubylo. Na parkovištích můžete v noci v Třeboni narazit i na hlídku v civilu. Vystupuje ze tmy a záměrně se příliš neschovává. I tento pokus se osvědčil, škoda jen, že na takovouto prevenci není na oddělení dost lidí.
S bytovými zloději mají na policejním oddělení méně práce než se specialisty na rekreační obydlí. I když s jistou nepříjemnou kuriozitou z branže bytařů se v Třeboni setkali. V několika rodinách se ráno lidi probudili a dveře na chodbu měli otevřené - zloději vykradli dotyčné nešťastníky ve spánku, aniž by někoho probudili.
Krade se i v různých podnicích a prodejnách, což mají opět na svědomí lidé, kteří Třeboň jen "navštěvují". I tady se však zdejším policistům podařila skvěle profesionální práce, i když pravda, s kouskem štěstí. Pachatel, který za provozu kradl v profejně elektrospotřebičů, pracoval bez rukavic. Na skle po něm zbyly otisky prstů, které policisté zachytili. Z pěti daktylek všechny vyšly. "Za pětadvacet let služby nepamatuji, že by pět stop vyšlo bez chyby na sto procent," říká vedoucí policejního obvodního oddělení v Třeboni. Pachatel byl dopaden a později mu policisté prokázali i trestnou činnost na dalších třech místech.
Zvláštní zlodějskou kategorii tvoří v celé republice sběratelé kovů. Zdejší policisté se s nimi setkávají také: u rybníků mizí dekly od elektrických rozvoden, hliníkové lodě i střechy od bud, ve kterých se ukládá krmení pro ryby. Mizí i další věci z vybraných kovů, zloději ukradli dokonce i velikou dopravní značku, která skrývala pod modrobílými informacemi pro řidiče jimi tak vyhledávaný hliník. S výkupnami mají policisté problémy, jejich zaměstnanci jim rozhodně neprozrazují nic o svých klientech ani o zboží, které od nich přebírají. Policisté v Třeboni si však poradí s lecčím. Vedoucí obvodního oddělení například postavil v době výkupu před obchod dopravní hlídku, která se věnovala provozu na silnici. To bylo zklamání! Zloději museli se svým zbožím putovat jinam, a tak než by se trmáceli s břemenem, raději se zřejmě přesunuli na výhodnější pozice. Jeden z majitelů dokonce volal na poicii, že se mu snížil výdělek o padesát procent.
Od zlodějů přešla řeč na tvrdší zrno galerky - násilníky a vrahy. Policisté v Třeboni se s nimi naštěstí nesetkávají často, zhruba prý tak jednou do roka. Prozatím pachatele vždycky dopadli.
"Snad k nejhorší vraždě v poslední době došlo zhruba půl kilometru od oddělení. Na benzinové stanici pachatel zastřelil čerpadláře..." vzpomíná mjr. Zdeněk Franta. Plných osm měsíců pracoval na obvodním policejním oddělení v Třeboni speciální tým, který tento případ řešil. Hlavní roli nakonec sehrála souhra náhod. Na benzinové stanici ukradl pachatel při přepadení patnáct tisíc korun. Po několika dnech šetření se policisté dozvěděli, že jistý muž z Borovan utratil patnáct tisíc korun v hostinci, a poté se oběsil. "Jeho oblečení se nám podařilo zajistit těsně před kremací. Zkouška na DNA u nás a opakovaně i v Německu prokázala, že onen muž byl skutečně vrahem od benzinového čerpadla," uzavírá smutný případ vedoucí policejního oddělení.
Policisté z Třeboně sídlí v pronajatém domě, který je svou architekturou i zachovalými nápisy v azbuce pro turisty jistě potěšením. Pro službu je však téměř domem hrůzy - dřevěné balkony v patře hrozí, že co chvíli spadnou, podlahy jsou shnilé a chatrné, do sklepa prosakuje voda z kanalizace, takže se zde žádná z místností nedá využít ani jako sklad. Nový objekt je pro obvodní oddělení v Třeboni již v jednání, viděli jsme i plány, které pamatují nejen na slušné prostory pro práci policistů, ale například i pro dvě cely předběžného zadržení. Je jen otázkou, jak rychle se připravené plány podaří zrealizovat.
VE ZNAKU PĚTILISTÉ RŮŽE
Procházíme ztemnělým městem, které zaznamenalo svůj největší rozmach v polovině čtrnáctého století, tedy v dobách vlády rodu Rožmberků. Od rybníka Svět zdobí město staré hradby s původními baštami, do centra města můžete vstoupit některou ze čtyř bran, které jsou vrcholnou ukázkou jihočeské renesance. Úzké uličky, hradní park i náměstí se skvostnou radnicí se začínají rozsvěcet. Copak se asi děje za okny domu čp. 15, kde bydlíval Jakub Krčín? Jeho předchůdce rybníkář Štěpánek Netolický zavedl již počátkem šestnáctého století systém rybníků a Zlatou stoku. Když se stal ve druhé polovině téhož století správcem panství Jakub Krčín z Jelčan, původní rybníky přestavěl a založil další, včetně největšího - Romžberka. Hráze byly postaveny tak fortelně, že až na výjimky udržely i letošní velkou vodu, která překonala ničivou povodeň z roku 1890.
V době, kdy probíhají výlovy velkých rybníků často ne nepodobné pouti či jarmarku, mají policisté v Třeboni o práci navíc postaráno. Motoristé často nechtějí pochopit, že nemohou zajet až na hráz, zloději se proplétají mezi davem návštěvníků, pytláci čekají na krásně vykrmené ryby... Možná tomu tak bývalo - až na automobily - i kdysi. To však mívali na rozdíl od dob dnešních zloději a pytláci svá pravidla.
NA SLOVÍČKO V JINDŘICHOVĚ HRADCI
Jindřichův Hradec, pod který město Třeboň územně patří, je jedním z největších okresů republiky. Jeho velkou část tvoří pohraničí oblast se svými specifickými problémy. Turisty tato oblast láká nádherně čistou přírodou, historickými památkami i svou pohostinností. A kde jsou turisté, tam nechybí ani zloději. Kolotoč, který funguje snad všude na světě a všude na světě také přidělává policistům vrásky.
Ředitel Okresního ředitelství PČR Jindřichův Hradec JUDr. Jaroslav Vratišovský měl možnost podívat se před několika lety za kolegy do USA. "Pokud jde o kriminalistickou techniku, používají v Americe to samé jako naši výjezdoví technici a převážně se shodují i naše pracovní postupy. I když jsme byli dlouho odděleni mořem i nemožnéstí vzájemného kontaktu, jsou postupy proti zločinu stejné," říká policejní ředitel okresu. Vybavenost naší policie podle něho není špatná, na mnoha místech však chybí výpočetní technika a mobilní telefony.
"Na našem okrese máme naštěstí policisty, kteří, když se objeví trestná činnost, jdou po pachateli, až ho dostanou," říká JUDr. Vratišovský. Jeho slova potvrzuje mimořádná úspěšnost, o které hovoří řečí čísel a procent statistiky.
O pravdivosti ředitelových slov dostáváme důkaz v podobě jednoho z mnoha případů. Kousek od Jindřichova Hradce je rekreační oblast, kde někdo začal vybírat jednu chatu za druhou. Jeden z policistů dal v těchto místech k dispozici svou chatu, aby se z ní dalo střežit okolí. Kdo mohl, šel sem sloužit - včetně bojařů a lidí z kaceláří. Ve dne v noci číhali policisté na zloděje, až se dočkali - pachatele se skutečně podařilo dopadnout.
"Takové dobrovolné nasazení je opravdovou devízou, kterou bychom neměli ztratit, říká plk. JUDr. Jaroslav Vratišovský.
"Pokud bych měl hovořil o problémech, které u policie momentálně jsou, zdá se mi, že jako policie začínáme být ve státní správě trochu popelkou. Pokud se týká společenského ocenění, i mediálního důrazu, dostala se před nás armáda a hasiči. Ti udělali ve vybavenosti úžasný pokrok. Nepotěšitelná pravda je, že finanční ohodnocení policistů neodpovídá jejich nasazení a rizikům, které denně podstupují. Na našem okrese jsou například mnozí závislí na sociální podpoře, protože mladé rodiny začínajících policistů, kdy žena je doma s malými dětmi, nemohou s jedním příjmem vystačit. O tom, jak jsou vytíženi policisté našeho okresu, jste se ostatně mohli přesvědčit na obvodním oddlení v Třeboni," loučí se s námi policejní okresní ředitel.
Radvana ČERVENÁ