POLICISTA  12/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

vojenské zbraně

Prozatímní brigády se vybavují různými variantami kolových obrněných vozidel LAV III/IAVUž před tragickým dnem 11. září 2001 se v USA začala odvíjet odborná i politická debata, která vyústila do vytvoření nové vojenské doktríny a transformace ozbrojených sil. To se v plné míře dotýká i pozemních vojsk. Počítá se mimo jiné s potřebou masivních vojenských zásahů konvenčními zbraněmi kdekoliv na světě a v co nejkratším možném čase. Při tom budou rozhodovat právě pozemní síly, půlmilionová US Army. "Síla naší armády nebude ve velikosti, ale v pohyblivosti a rychlosti," prohlásil prezident Bush po svém zvolení.

V příštích 10-15 letech transformace US Army bude stát 60 miliard dolarů. Jde o to, aby se brigáda s 3500 vojáky mohla rozvinout za mořem do čtyř dnů a divize s 12 000 vojáky do pěti. Zatím taková operace trvá týdny nebo dokonce měsíce. Rychleji to dokáží jenom lehké síly, jako například 82. výsadková divize, která je však slabě vyzbrojená. Hlavní údernou sílu US Army představují tanky Abrams a Bradley. Letecká přeprava až semdesátitunových monster je však prozatím nemožná a i v budoucnosti by byl vývoj odpovídající letecké techniky příliš drahý. Z toho vznikly úvahy o zmenšování významu tanku v budoucích konfliktech. Cílem je vytvořit mobilní, ale těžce vyzbrojené jednotky.

"Abrams je nejlepší tank na světě a bude součástí našich sil příštích 15 nebo 20 let," říká náčelník štábu US Army generál Eric Shinseki. "Ale je to tank, který se nemůže uplatnit ve všech scénářích vojenského střetnutí, s nimiž se setkáváme už dnes. To nás nutí přehodnotit uznávané principy výstavby pozemních vojsk."

Náčelník štábu US Army generál Eric ShinsekiPřednost dostává FCS (Future Combat System - bojový systém budoucnosti). Předvojem je osmikolový obrněný transportér LAV III z produkce General Dynamics Land System a General Motors of Canada, který byl jako IAV (Interim Armored Vehicle - prozatímní obrněné vozidlo) přijat do výzbroje US Army. Bude zakoupeno 2131 jednotek v deseti variantách, od základní pro přepravu pěšího družstva až po samohybné dělo. S nimi bude vyzbrojeno šest "prozatímních" brigád, které musí být schopny zasáhnout do konfliktu nízké intenzity v zámoří do 96 hodin; 19tunová vozidla mohou být přepravována v letadlech C-130. První dvě brigády již byly zřízeny ve Fort Lewis.

FCS ovšem představuje mnohonásobně složitější komplex zbraní a bude prý mít pro armádu stejný historický význam jako kdysi přechod od jezdectva k tankům nebo jako zavedení vrtulníků. Jde o kombinaci několika spolupracujících systémů, které dohromady budou představovat novou zbraň a zároveň dopravní prostředek. Bude to zbraň jiná, lehčí, pohyblivější, s větší smrtící silou, než má současný tank. Primárními funkcemi systému FCS budou přímá palba (což nyní zajišťují hlavně tanky), nepřímá palba (dosud hlavňové a raketové dělostřelectvo), průzkum a střežení (pozemní i vzdušné, s použitím bezpilotních prostředků), transport jednotek (bojová vozidla pěchoty) a mobilní velení.

O počítačích se ani nemluví, protože to je samozřejmost. Vychází se z bezdrátové komunikace dílčích součástí systému, které budou co možná nejmenší a nejlehčí. Většina prostředků bude bez osádky, s dálkovým ovládáním. Pozemní systémy průzkumu, pozorování, řízení a realizace palby budou umístěny na samostatných robotických platformách - a protože budou bez osádky, v zásadě nepotřebují pancéřování. Budou tak nejen lehčí, ale i levnější. Vozidla mohou vážit nanejvýš 20 tun a mohou být jen poloviční velikosti než Abrams, aby je bylo možno bez problémů přepravovat letadly. Budou to tedy vozidla kolová a kvůli zásobování náhradními díly budou všechna vycházet ze společného podvozku.

Velitelé budou získávat data z mobilních robotických senzorů, vzdušných bezpilotních senzorických prostředků a předem rozmístěných stabilních senzorů, rovněž bez přímé obsluhy.V květnu 2000 byla vybrána čtyři řešitelská sdružení z amerických zbrojních koncernů. Každé z nich podle zadání vyvíjí vlastní systém, který bude zahrnovat velitelské vozidlo (alternativně vozidlo pro přepravu vojáků), robotické systémy přímé a nepřímé palby a robotický (pozemní a vzdušný) senzorický systém pro průzkum, pozorování a zaměřování. Vývojová sdružení byla vyzvána, aby v první fázi pracovala rovněž na vlastních koncepcích FCS, aniž by při tom byla jakkoliv vázána zadáním. Je možné, že se podaří vymyslet ještě něco lepšího a v projektu FCS může dojít k významným koncepčním změnám. Nejpozději v dubnu 2003 bude vybrán projekt, který bude doveden do detailů. Příprava výroby komponent má být zahájena roku 2006, sériová výroba roku 2008 a zavádění do výzbroje roku 2010.

Nedá se říci, že by projekt FCS začínal od nuly. V řadě dílčích směrů už práce poměrně pokročily, takže existuje představa o konečném řešení.

Je jasné, že rozhodujícím prvkem je maximálně odolný a spolehlivý bezdrátový komunikační systém. Z jeho prvků nové generace už existuje například SUO-SAS, tedy průzkumná, pozorovací, orientační, zaměřovací a spojovací jednotka jednotlivce vyvinutá firmou ITT Aerospace/Communications v rámci komplexního projektu Land Warrior. Z pozorovacích prostředků stojí za zmínku zejména miniaturní vrtulník s rotorem o průměru 60 cm, který se bude používat ve velkých počtech "kdykoliv bude zapotřebí podívat se za křoví nebo za roh". Mimo to se ale předpokládá použití několika jiných typů bezpilotních průzkumných a zaměřovacích prostředků.

Ochrana techniky, ale především vojáků ve vozidlech bude řešena dvěma směry. "Když jste vidět, můžete být zasažen," zní stará poučka. Z toho plyne důraz jednak na technologii ztíženého zjištění nepřátelskými prostředky (stealth), jednak na schopnost odhalit protivníka rychleji, než to dokáže on, a vystřelit dříve první ránu.

Nová „pěchota“ bude mít prostředky k ničení cílů až do vzdálenosti 120 kmAni v těchto podmínkách neklesá význam pancéřování velitelských a transportních vozidel, u něhož se naopak předpokládá, že umožní posádce přežít první zásah vozidla. Pancéřování ovšem bude jiné: místo ocelových materiálů se bude hodně využívat keramika a kompozity. Ochranný systém bude kombinován s dynamickou ochranou (tj. s prvky, které při dopadu střely na pancíř vybuchnou a neutralizují tak účinek střely). Perspektivu má také systém elektromagnetické ochrany, který společně vyvíjejí Američané a Britové. Jde o to, že v okamžiku dopadu střely silné elektromagnetické pole natolik přemění její tvar, že se zamezí průbojnému účinku. Některé prvky systému budou dále vybaveny zařízením, které zjistí přilétající střelu a odkloní ji nebo ji zničí výstřelem ze speciální zbraně ještě na dráze.

Ve výzbroji jednotlivců se počítá se zbraní nové generace OICW, o níž jsme se již zmiňovali. Údernou sílu systému však budou tvořit samohybné hlavňové a raketové systémy. Ty budou pracovat v poloautomatickém nebo plně automatickém režimu zaměřování a odpalování podle údajů z pozemních mobilních senzorických platforem, předem rozmístěného stabilního systému senzorů a vzdušných bezpilotních prostředků. Budou se dělit na systémy dálkového účinku (asi 12-100 km) a systémy boje na krátké vzdálenosti (asi do 12 km).

Futuristická vize různých variant robotických systémů vedení palby a senzorických systémůDva typy používaných střel nové generace už jsou více méně hotové. Systém CKEM (Compact Kinetic-Energy Missile) bude ničit tanky a jiné objekty úderem obrovské kinetické energie. Mimochodem: proti zbrani tohoto typu dosud neexistuje účinná obrana a konstruktéři systému FCS si lámou hlavu nad tím, jak ochránit vlastní vozidla. Systém vychází ze samonaváděcí hyperrychlé protitankové střely LOSAT, která je tři metry dlouhá, váží 100 liber (45 kg) a letí na cíl rychlostí "jedné míle za sekundu". Střela nemá výbušnou nálož, jako penetrátor slouží těžký kompaktní válec. CKEM by se mohl vystřelovat kolmo vzhůru, a potom by byl naveden na cíl až do vzdálenosti 4-5 kilometrů.

DARPA dále vypracovala koncept Net Fires. Jde o dva typy střel pro nepřímou palbu, vystřelované z téhož samohybného odpalovacího zařízení. "Přesná útočná munice" má dostřel až 20 km. "Loitering Attack Munition" (otálející útočná munice) má tu vlastnost, že střela může vyčkávat nad bojištěm a zaútočit teprve po zjištění obrněného vozidla až ve vzdálenosti 40-50 km. US Army vyvíjí pro vozidla FCS multifunkční hlavňovou zbraň na elektrochemickém principu, která udělí střele mnohem větší energii, než je běžné u dosavadních systémů.

-LA-  
(Podle zahraničních pramenů)  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |