POLICISTA  12/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

otázky pro ...

...JUDr. Miroslava ANTLA,
ředitele Úřadu vyšetřování pro ČR


JUDr. Miroslav AntlPrvního ledna 2002 vstoupí v platnost dvě nové právní normy: trestní řád a trestní zákon. Jaké zásadní změny z toho vyplývají pro policii a státní zástupce?

Je velmi důležité vědět, že nový trestní řád přenáší těžiště odpovědnosti v přípravném řízení jednoznačně na státní zástupce. Ti budou vést od počátku šetření také vyšetřování a měli by tedy být přítomni i na místě činu. Státní zástupce bude mít policii, tedy policisty i vyšetřovatele, jako servis. Rád bych ve své funkci ředitele Úřadu vyšetřování pro ČR vytvořil státním zástupcům dokonalý servis, protože ani v případě zastavení trestního stíhání už nebude rozhodovat vyšetřovatel, ale pouze státní zástupce.

Před časem měli někteří vyšetřovatelé obavy z toho, že až k úpravě trestního řádu dojde, bude na některé důkazy, které bude žádat soud, příliš pozdě, protože už je nebude možné s odstupem času získat. Máte stejný názor?

Známá kriminalistická zásada říká: co neuděláš v prvních čtyřiadvaceti nebo osmačtyřiceti hodinách, je ztracené. Tato zásada bude nyní ještě zdůrazněna. Odpovědnost za dokazování nese státní zástupce, proto by měl být aktivní již v prvních osmačtyřiceti hodinách po spáchání trestného činu. Ne každý z nich je na to ovšem zvyklý, mnozí jsou skutečně spíš úředníky, kteří vidí jen hromadu spisů.

Co bude podle vašeho názoru pro státní zástupce nejtěžší?

Státní zástupci budou mít v rámci vazebního trestního stíhání spoustu tak říkajíc hrdelních lhůt, protože například pořádková pětidenní lhůta pro rozhodnutí o žádosti o propuštění z vazby na svobodu, do které započítám sobotu a neděli, skutečně hrdelní je. Bude záležet na tom, aby došlou poštu s takovouto žádostí dostal státní zástupce ihned do ruky a mohl s ní bez odkladu pracovat. Státní zástupce také bude muset každé tři měsíce rozhodovat o prodlužování vazby, což je další problém. Nejméně každé tři měsíce bude proto muset prostudovat konkrétní spis, udělat jeho prověrku a dát konkrétní úkoly. Mám obavy, že mnozí státní zástupci nebudou tyto termíny stíhat. To je tedy problém státního zastupitelství a přípravného řízení.

Změny se budou týkat také soudů. Které z nich budou nejvýraznější?

Pokud jde o soudy, budou si muset zvykat na to, že nedostanou pouze spis, ze kterého si udělají představu o svém rozhodnutí. S tím budou muset počkat až do závěru dokazování před soudem. To znamená, že soud sice dostane příslušný spis, ale nebude vědět, zdali mu státní zástupce během projednávání nepředvede dalšího svědka, jiného znalce, ani co mu připraví protistrana.

To však může být pro soudy zajímavější práce než dosud?

Přesně tak. Bude se jednat o skutečné řízení, dokazování před soudem, ale hlavně, a to vidím jako problém, soudce si nebude moci naplánovat dobu hlavního líčení. To bude možná působit velké problémy při nedostatečné kapacitě jednacích místností a jejich přeplněnosti. Podle mne bude tím pádem docházet k častému odročování věcí. Z pohledu nového trestního řádu se obávám, že tak, jak jsou dosud asi tři procenta zastavených zproštěných věcí, jejich počet několikanásobně vzroste, protože v řízení před soudem bude moci docházet k zásadním změnám.

Není tedy tento nový systém příliš komplikovaný?

Domnívám se, že tento systém je dobrý. Pokud jde o část týkající se méně závažných trestných činů, bude moci být vyneseno rozhodnutí během několika dní nebo dokonce hodin.

Kde se takovéto zrychlené řízení podle vašeho názoru nejvíce projeví?

Zejména na okresech, kde by měla podle nového trestního řádu část dosavadní práce ubýt. Při dobré dokumentaci případu a vstřícnosti pachatele, který počítá s trestem a vezme ho, tak může být dotyčný bez nadsázky třeba za dva tři dny ve výkonu trestu odnětí svobody. Takovéto zrychlení je nutné z hlediska prevence: pachatele trestného činu rychle postihnout a zveřejnit rozsudek.

Jak to ale bude s projednáváním závažných trestných činů?

Pokud jde o závažné trestné činy, tam vidím velké nepříjemnosti především v tom, že každý, i podezřelý, bude mít možnost konzultace se svým obhájcem ještě před svým vyjádřením. V rámci odhalování zločineckých spolčení se může objevit další problém, protože vyšetřovatel bude muset advokátovi předem sdělovat, kterého svědka a k čemu ho chce vyslechnout. Ne každý obhájce je seriózní, takže se může stát, že může být vyvíjen nátlak na konkrétního svědka.

Je známo, že problémy bývají i s uvalováním vazeb na pachatele závažné trestné činnosti...

I tam se mohou objevit potíže. Já jsem samozřejmě pro to, aby vazební řízení bylo co nejrychlejší, ale uvážíme-li, že v případě mezinárodního obchodu s drogami bude vazba pro přípravné řízení limitována jedním rokem, je to příliš krátká lhůta. Hovoříme-li v této oblasti o mezinárodním prvku, je dokazování postaveno na právní pomoci a dožádání ze zahraničí. Myslím si, a tento názor mám podložen vlastní praxí, že lhůta jednoho roku je velmi krátná a my v ní možná nestihneme pachatele postavit před soud. V tu chvíli bude muset být dotyčný propuštěn na svobodu. Připomeňme, že takovým pachatelem bývá často cizinec anebo člověk, který bude ve svém chování pokračovat. Myslím, že tady je zákon nedokonalý. K jeho zlepšení by mohlo dojít tím, že by za drogové delikty byl stanoven výjimečný trest. V tu chvíli by se prodloužila vazba a pachatel by mohl být postaven před soud.

Za rozhovor děkuje  
Radvana ČERVENÁ  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |