POLICISTA  12/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

slovo policejního prezidenta

SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE
A VYŠETŘOVÁNÍ
Policejní prezident generálporučík JUDr. Jiří Kolář
Novela trestního řádu a nová společná Služba kriminální policie a vyšetřování je tentokrát již po třetí předmětem povídání s policejním prezidentem generálporučíkem JUDr. Jiřím Kolářem.


Při předchozích setkáních jsme hovořili o filozofii integrace dvou policejních složek, hovořili jsme také o stanovení základních principů a zásad nutných k naplňování stanovených cílů. V současné době jsme ve fázi, kdy všichni teritoriální, to znamená krajští a okresní ředitelé s personální pravomocí a policejní prezidium naplnilo vzorovou systemizaci schválenou ministrem vnitra. Máme také podrobný přehled ze všech krajů i okresů, jak byly naplněny v souladu se stanovenými zásadami všechny tabulky, zda došlo ke konsenzu, nebo ne, zda byla splněna předepsaná parita. Máme vyčísleny ekonomické dopady tohoto rozhodnutí, které nejsou velké a týkají se jen změn některých tříd.

K připomínkovému řízení byl předložen rozsáhlý interní řídicí akt, závazný pokyn policejního prezidenta, který upravuje postup všech policistů zařazených v rámci společné Služby kriminální policie a vyšetřování, ale řeší i úkoly policie mimo tuto společnou SKPV, tedy policistů, kteří budou muset reagovat na kriminalitu tzv. bagatelní.

Poslední fází příprav na uvedení do praxe novelizovaného trestního řádu bylo vytvoření několika zásadních aktů.

Za prvé bylo novelizováno, eventuálně upraveno zhruba 120 interních normativních aktů v rámci policie.

Za druhé byla nahrazena instrukce pro vyšetřování.

Za třetí byly upraveny postupy kriminální policie v rámci výjezdových skupin a reakce na kriminalitu.

Závazný pokyn policejního prezidenta prošel meziresortním připomínkovým řízením i připomínkovým řízením všech subjektů, které jsou jím dotčeny tedy i ministerstva spravedlnosti. Jde o to, aby bylo dosaženo shody, protože i ministerstvo spravedlnosti připravuje pro státní zástupce a soudce podobnou změnu svých organizačních řádů.

Závazný pokyn bude během prosince důkladně proškolen.

Přesto, že považuji celou tuto záležitost za klíčovou, tj. vydání řídícího aktu, a to jak z hlediska přesných postupů v procesně administrativním zpracování, tak v tom, co jsme doposud nazývali předprocesní činností, to znamená činností odhalování, objasňování, nicméně co já považuji za rozhodující z hlediska novely, to je kvalitní úprava postupu v rámci tzv. zkráceného řízení. To je řízení, které bude značně odformalizováno oproti jiným typům řízení upraveným novelizovaným trestním řádem. To se týká trestných činů bagatelních. Zákon je jasný, ten přesně definuje, které to jsou. Stanovuje právní limity, tedy co do bagatelních činů řadíme a jak má řízení vypadat z hlediska času. Je limitován trestnými činy s uložením trestu do 3 let, ale je limitován také tím, a to je podstatné, že řízení musí být ukončeno do dvou týdnů. To považuji za největší a přímo revoluční změnu. A proč říkám, že je to klíčové? Pakliže se procedura citlivě neupraví, nepodaří-li se nám dobře vybalancovat vzájemné vztahy v rámci zkráceného řízení a stane se z toho ustanovení jakýsi mrtvý institut, nebude v praxi využíváno anebo bude pojato deformačně, tak je to celé špatně, a tudíž by nebyl dosažen hlavní záměr novely.

Bagatelní trestné činy co nejrychleji procesně zpracovat a skutečně pachatele postavit do čtrnácti dnů před soud. Na bagatelní činy bude reagovat celá plocha policie, ale hlavní váhu ponesou zpracovatelé, kteří tuto práci vykonávají i dnes. Zpracovatelé budou odpovědní za rychlé zpracování bagatelních trestných činů. Jako příklad můžeme s jistým zjednodušením uvést případ, kdy policejní hlídka přistihne při činu sprejera. Je přistižen při skutkovém ději, proto je to skutkově velmi jednoduché. Máme pachatele, byl přistižen při činu, eventuálně je zde nějaký svědek, zjistíme majitele poškozené plochy, který se vyjádří k pravděpodobnému objemu škody, hlídka zajistí předměty doličné, v tomto případě spreje, a v podstatě není co dokazovat. Policie udělá ohledání místa činu, sepíše seznam zdrojů informací, seznam zdrojů důkazních prostředků (popis pachatele, výpis z jeho rejstříku trestů, seznam svědků apod.) a opravdu během i několika dnů musíme být schopni předat případ státnímu zástupci s tím, že může podat návrh na obžalobu.

Případ může jít bez prodlení k soudu. Veškeré výslechy se budou provádět u soudu. To je ten hlavní rozdíl oproti dřívějšku. Pakliže takový případ nelze vyřešit do čtrnácti dnů, nepatří do kategorie zkráceného řízení a přechází do normálního šetření. Na druhé straně by bylo rovněž špatně, kdybychom jednoduchým způsobem řešili věci, které v dalších fázích důkazně neobstojí a budou se řešit znovu, složitějším způsobem. Zdůrazňuji, že je nutné, aby policisté správně pochopili nový prvek v našem trestním řádu, kterým je zkrácené přípravné řízení.


Závazný pokyn policejního prezidenta, tu část, která se týká právě Zkráceného přípravného řízení, uvádíme v plném znění. K uvedenému textu ještě nebylo ukončeno připomínkové řízení a proto nejsou vyloučeny jeho eventuální změny.

ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ Čl.103
Příslušnost ke zkrácenému přípravnému řízení

(1) Zkrácené přípravné řízení o trestných činech uvedených v § 179a odst. 1 tr.řádu konají v rozsahu své příslušnosti všechny nižší organizační články policejních orgánů uvedené v článku 2.

(2) Zkrácené přípravné řízení podle odstavce 1 konají policejní orgány především u typové kategorie trestných činů, které lze charakterizovat jednoduchostí skutkového děje, použitím standardních důkazních prostředků bez nutnosti znaleckých posudků a odborných vyjádření speciálních subjektů a s nízkým stupněm formalizace.

(3) Policejní orgán, kterému byl trestný čin podle odstavce 1 oznámen, nebo jím byl zjištěn či objasněn, může věc předat jinému policejnímu orgánu jen po jeho předchozím souhlasu nebo na základě rozhodnutí nejbližšího společně nadřízeného vedoucího služebního funkcionáře a po projednání se státním zástupcem. Jednání se vede zpravidla telefonicky, o jeho výsledku se učiní záznam ve spise; spisové materiály ani stanoviska podle článku 4 se v těchto případech nepředkládají.

Čl. 104
Postup při zkráceném přípravném řízení

(1) Policejní orgány jsou povinny konat zkrácené přípravné řízení vždy, kdy jsou splněny zákonné podmínky. Přitom postupují podle hlavy deváté trestního řádu, pokud není v § 179a - 179f tr.řádu stanoveno jinak. Úkony uvedené v hlavě čtvrté trestního řádu lze provést pouze jako neodkladné nebo neopakovatelné.

(2) Policejní orgány jsou při konání zkráceného přípravného řízení a vyhotovování s ním souvisejících dožádání povinny činit potřebné úkony a opatření bezodkladně. Veškerá dožádání označují stupněm naléhavosti "PILNÉ".

(3) Vedoucí služební funkcionáři policejních orgánů jsou povinni dbát na to, aby za podmínek uvedených v § 179a tr.řádu bylo institutu zkráceného přípravného řízení využíváno v maximální míře.

(4) O zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení sepíše policejní orgán záznam, který obsahuje zejména datum přijetí trestního oznámení nebo jiného podnětu ke stíhání, popis skutku a označení podezřelé osoby., dále zde uvede, že bude konáno zkrácené přípravné řízení podle § 179a tr.řádu. Záznam o zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení sepíše policejní orgán i v případech, kdy k rozhodnutí o tomto postupu došlo až v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání56) a záznam o zahájení úkonu přípravného řízení byl již sepsán.

(5) Záznam o zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení odešle policejní orgán státnímu zástupci zpravidla zároveň s protokolem o výslechu podezřelého, obsahujícím i sdělení podezření a jeho poučení (§ 197b odst.2,3).

(6) Při objasňování osobních poměrů podezřelého a vyžadování opisu rejstříku trestů postupuje policejní orgán podle čl. 82 a 83. Zprávu o chování podezřelého v místě bydliště může z vlastních poznatků a evidencí zpracovat i územně příslušný policejní orgán. Policejní orgán, který sám nemá přístup do počítačového informačního systému sledujícího stav a pohyb trestních spisů, vyžádá opis rejstříku trestů prostřednictvím služby kriminální policie a vyšetřování; pokud je to účelnější, faxovým spojením přímo od pracoviště Rejstříku trestů.

Čl. 105
Lhůty k provedení zkráceného přípravného řízení

(1) Zkrácené přípravné řízení je nutno skončit tak, aby státní zástupce mohl nejpozději do dvou týdnů od podání trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání doručit soudu návrh na potrestání.

(2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může státní zástupce prodloužit nejvýše o deset dnů. Policejní orgán předloží státnímu zástupci odůvodněnou písemnou žádost o prodloužení lhůty, popřípadě i jiný pokyn podle § 179f odst.2 tr.řádu, spolu se spisovým materiálem, a to nejpozději dva pracovní dny před skončením dvoutýdenní lhůty, není-li se státním zástupcem dohodnuto jinak.

(3) Dojde-li k zadržení podezřelé osoby podle § 76 odst.1 tr.řádu a tato nebude ze zadržení propuštěna, je třeba ji předat spolu se zprávou o výsledku zkráceného přípravného řízení státnímu zástupci v takové lhůtě, aby ji mohl nejpozději do 48 hodin od zadržení předat soudu.

Čl.106
Skončení zkráceného přípravného řízení dle § 179c odst. 1 tr.řádu

(1) Ve zkráceném přípravném řízení se nekoná prostudování spisu; to nebrání tomu, aby podezřelý a jeho obhájce nahlédli do spisu.

(2) Nerozhodne-li policejní orgán po skončeném zkráceném přípravném řízení o odložení věci podle § 159a odst. 1 až 4 tr.řádu, sepíše stručnou zprávu o jeho výsledku, která obsahuje:

  1. data podezřelého, případně též s údaji o zadržení,
  2. popis skutku,
  3. právní kvalifikaci,
  4. seznam důkazů nebo jejich nositelů, případné návrhy na odklony v trestní řízení57), návrhy na alternativní druhy trestů, ochranná opatření apod.
Čl. 107
Jiné způsoby skončení zkráceného přípravného řízení

(1) Zkrácené řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže

  1. jsou dány důvody vazby a nelze podezřelého předat s návrhem na potrestání soudu,
  2. je nutno konat společné řízení i o trestném činu, pro který nelze vést zkrácené řízení.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 policejní orgán zahájí trestní stíhání, pokud je k tomu oprávněn. V opačném případě a nejsou-li důvody pro postup podle § 160 odst. 3 tr.řádu, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161/2 tr.řádu k zahájení trestního stíhání. O tom vyrozumí státního zástupce.

(3) Nelze-li dodržet ani prodlouženou lhůtu pro zkrácené řízení, postupuje se podle pokynu státního zástupce daného ve smyslu § 179f odst. 2 písm.b), c) tr.řádu.

 


56) § 179a odst. 1 písm.b
57) § 307 až § 314 tr.řádu

Dagmar LINHARTOVÁ  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |