POLICISTA  12/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

u policistů v Toužimi

Koncem roku, ve sváteční čas obzvláště, si většinou všichni něco pěkného přejeme. Nebo třeba přímo po něčem vytouženě prahneme.
V některých z nás ta snová přání raší dlouhé roky, dozrávají celý život a my se k tomu pouze nedokážeme přiznat. Nedovedeme na sebe říct, že jsme právě v takovém a takovém stavu a rozpoložení.
Město, do něhož vás tentokrát zavádí náš dlouhodobý seriál "návštěv", ovšem po celou svoji existenci svým názvem zcela zřejmě vypovídá, jaké asi bylo a je. A s čím že to nejspíš kráčí dál do budoucna.
Navíc to má čitelně vyjádřeno, vymalováno na městském znaku ...

Do městečka Toužim - na průsečíku cest z Karlových Varů do Plzně a od Prahy k Mariánským Lázním - jsme dorazili za krásného podzimně prozlaceného dne v pravou chvíli. Ještě jsme se nestačili v novotou svítícím objektu místních policistů ani porozhlédnout, když přišla aktuální zpráva z terénu. V obci Kosmová je vážná dopravní nehoda.

Osobní automobil nižší třídy, borůvkový sporťáček se po ránu musel řítit s vršku uprostřed vísky. V celkem přehledném esíčku nebylo jediné kolo, takže to řidič střihnul rovně, kratší stopou při levém kraji vozovky. A přehnal to. (Při dodržení předepsané rychlosti by pravděpodobně k ničemu mimořádnému nemohlo dojít.) Sjel mimo krajnici, dostal se bokem na mělký travnatý příkop, který ho už nepustil zpět na asfalt. Osobní vozidlo víceméně nekontrolovaně, možná jako dětské sáňky, prosvištělo pár desítek metrů po pažitu, těsně minulo betonový sloup elektrického vedení - řidič musel spatřit všechny svaté - a v nevelikém protisvahu se zvedlo mírně k letu.

Podobno modernímu skokanu do výšky provedlo otočku na záda, načež dokončilo smýkavý pohyb na rozmezí silnice a měkké louky stranou od vesnických stavení. Minimální vzdálenost však zbývala k jiným tuhým překážkám.

Z ošklivě havarovaného stroje - se střechou sníženou až na opěrky hlav cestujících - vylezl naštěstí zcela nepoškozený jezdec. Měl na sobě režnou hnědavou kutnu, přes ní světlou zástěru přepásanou provazem. Byl to sedmadvacetiletý duchovní řádu trapistů z nedalekého kláštera. (Nejvyšší šéf nad ním tentokrát nepochybně držel působivou ochrannou ruku.)

Středověké kořeny se potkaly s vědecko technickým pokrokem. V několika málo minutách se totiž na místě nehody objevili toužimští hasiči i rychlá zdravotní služba, stejně jako policisté obvoďáci vzápětí následovaní okresní dopravkou.

Aby toho nebylo málo, zatímco motor ještě nevychladl, kde se vzal tu se vzal, vše pečlivě natáčel karlovarský televizní štáb pracující pro soukromou plzeňskou televizi.

* * *

Druhý výjezd s nadporučíkem Milanem Píbalem z Obvodního oddělení PČR v Toužimi jsme učinili směrem na vyhlídku nad historický městys. V šípkovém ráji tam poblíž starého lomu - pozdějšího smetiště - v někdejším správním domku, nebo snad střelmistrovské boudě, žije část zdejších bezdomovců.

Prožívají tu své věčné vzlety a pády. Když se jim podaří vypálit nějakou měď z kabelů a vyměnit ji za pár korun ve sběrně surovin, provedou většinou okamžité slavnostní zkapalnění peněz v bufáčku u autobusového nádraží.

Laik by neuvěřil, že z něčeho podobného se může řidič dostat bez škrábnutí na těleO jejich návratu domů potom občas referují místní noviny:

Neděle byla smolným dnem pro dva bezdomovce, kteří, jak údajně bývá jejich zvykem, odpoledne něco popili a pak se, každý zvlášť, vraceli na kolech ke svému nočnímu stanovišti u toužimského lomu. Starší muž spadl ze svého vehiklu kolem půl sedmé na mostě přes řeku Střelu. Svědci k němu přivolali sanitní vůz. Než se ho však podařilo zdravotníkům ošetřit a naložit, přišněroval si to na kostitřasu jeho mladší, bez několika málo let padesátiletý, kamarád. I on se na kritickém místě dostal do jízdních problémů a další cestu přerušil.

"Chtěl se vyhnout protijedoucímu autu, přitom ale zavadil o zrcátko sanity, spadl a do přijíždějícího vozidla narazil," řekl očitý pozorovatel nehody. První, více než šedesátiletý jezdec putoval po ošetření na karlovarské chirurgické ambulanci na záchytku. Druhý skončil těžce zraněn v Karlových Varech na anesteziologickoresuscitačním oddělení a jeho stav byl vážný.

My jsme zastihli osazenstvo nad víkem plechovky, kde si připravovali z cigaretových nedopalků zcela nové cigaretky. "Toho materiálu je škoda, dokouřit je potřeba všechno," usmíval se ten nejspíš nejšetrnější.

Byl, jak již naznačeno, jeden z posledních krásných podzimních dnů, na chystání zásob paliva na zimu nejspíš spousta času. Co si nastrojí ve vánočních chvílích jsme příliš nevyzvídali. Bude-li nějaká koruna, možná si uvaří kolínka.

Pohovořili jsme o zdravotních potížích, o hygieně ve skromném prostředí, o tom, kdo z parťáků sedí, kdo se možná na svobodu opět vrátil, na koho by se mohly podobat ty na Luhu vybírané chalupy.

Dalo se vycítit, že policista - místní rodák, čtvrt století ve službě - má u nouzově bydlících občanů důvěru i autoritu.

* * *

Dovolte malou odbočku do dějepisu regionu.

Horní povodí říčky Střely, tvořící území historického Toužimska, patřilo na úsvitu českých dějin asi ke kmenovému území staročeských Lučanů. Tehdy ještě neosídleným a pralesem porostlým, značně odlehlým krajem, s drsným podnebím, vyšší nadmořskou výškou a neúrodnou půdou, měly procházet dvě důležité obchodní stezky.

Ke změnám došlo až během tzv. vnitřní kolonizace ve 2. polovině 12. století, tehdy získal území jihočeský velmož Jiří z Milevska. On sem povolal své poddané, nechal vymýtit bukový a dubový prales a k ochraně vznikajícího majetku dal vybudovat opevněný dvorec, jemuž se - snad podle jeho správce - mělo říkat Túžimův.

(Túžim je staročeské osobní jméno, které znamená "vytoužený" a který, jak vidíme, se zachovalo skoro beze změny až do dnešních časů.)

První písemná zpráva o Toužimi pochází teprve z roku 1354, kdy lze v zápisu do konfirmační knihy pražského arcibiskupství vyčíst, že v čele probošství milevské kanonie zvané Tuzyn s kostelem sv. Jana Křtitele stojí probošt Pavel.

Za husitských válek se tady objevil zajímavý hejtman Jakoubek z Vřesovic. Poprvé o něm jako o mladičkém válečníkovi husitů víme v souvislosti s bitvou u Ústí nad Labem v roce 1426. Rodem moravský zeman brzy opanoval velkou část severních a severozápadních Čech. Byl šikovný, nevymykal se ostatně z většiny kališnické šlechty, i on dbal více o svůj vlastní prospěch než o naplňování ideálů husitství. Nic nového pod sluncem.

Nejpozději v roce 1429 zdatný Jakoubek obsadil taktéž Toužimsko.

Co dodat? Pan z Vřesovic dosáhl vysokého postavení jak za husitů, tak za vlády krále Zikmunda Lucemburského a jeho nástupce Albrechta. Své postavení si udržel i za vlády Jiřího z Poděbrad, po jeho smrti ale v samém závěru veleúspěšného života skončil jako lapka na šibenici. Dosti dalších podobenství.

* * *

S novým pracovištěm se mjr. Janu Markovi, vedoucímu Obvodního oddělení PČR v Toužimi, splnily dlouholeté snySkutečnost - kriminalita - posledních let v těchto končinách je poměrně poklidná. Policisty přitom asi nejvíce bolí některé zákony a předpisy, podle kterých jsou nuceni postupovat. Třeba ty o silničním provozu.

Ve městě je vrstva občanů, jejichž mládež od třinácti patnácti let běžně řídí nepřihlášená auta, mnohdy nebezpečné, byť pojízdné, vraky. Muži zákona rozdávají pokuty, které nikdy nikdo z lidí žijících na podporách nedostane, a vlastně jsou těm spoluobyvatelům na posměch.

Jiný problém představuje majetková trestná činnost. Krádeže vloupáním především do rekreačních objektů, kde se majitelé v průběhu roku objevují jenom dva až čtyři měsíce. Potěšitelné alespoň je, že zabezpečení chalup se postupně vylepšuje a že chataři už ve svých letních sídlech nenechávají hodnotnější výbavu.

Potíže se aktuálně objevily se slavnými "horečkami pátečních nocí" v Toužimi. Již několik let tu podnikavý a nápaditý nájemník v místní sokolovně pořádá rockové koncerty, na nichž vystupují snad pouze v Praze vídané a slýchané kapely. Podnikatel si podchytil nejen vystupující umělecká tělesa, ale sváží a po vystoupení v noci rozváží návštěvníky ze širokého minimálně západočeského okolí.

Jenomže teď mu několik víkendů někteří "klienti" unikají zpod kontroly. Straší nad ránem na stanici linkových autobusů, mají dlouhou chvíli, vyvracejí odpadkové koše, cvičí sílu při demolování dopravního značení ...

"Mně osobně se jinak příchodem na nové oddělení splnily všechny pracovní sny," přiznává mjr. Jan Marek, vedoucí toužimského Obvodního oddělení PČR, v úvodu malé rozpravy. "A přál bych si, aby se stav, který tady teď je, udržel. - A výhledově? Možná by se mi líbilo, kdyby do řad policie vstupovali lidé s ještě větším zájmem o podstatu policejní práce. Kdyby u nás nehledali jenom určité jistoty tohoto povolání, ale ještě víc projevovali, že chtějí posláním této profese opravdu žít. - Dobrý policista je podle mě policistou čtyřiadvacet hodin denně."

Tomu se dá rozumět. Major Marek má odslouženo jedenatřicet let, oddělení vede více než deset let. A vypadá to, že ve vlastní rodině odstartoval "policajtskou dynastii", jeho starší kluk působí v policejní uniformě v Protivci na Žluticku, mladší má za sebou první rok policisty v Teplé.

(Dlužno poznamenat, že je táta k policii "neverboval", spíš jim zodpovědnost a závažnost služby rozmlouval - oni však v "policejním ovzduší" vyrůstali a to si je uchvátilo ...)

* * *

Sídlo PČR toužimského obvodu, v provozu od letošního 15. června, patří asi k nejkvalitnějším nejen ve svém kraji, 6 let se jeho nové umístění a podoba vrbily, za 6 měsíců bylo z bývalé restauračky do plného lesku a slávy přebudováno.

Pod jeho střechou pracují navíc detašovaní vyšetřovatelé i pracovníci kriminálky. Počítá se zde rovněž se zřízením úřadovky dopraváků.

A muži obvodního oddělení si podobné pracovní prostředí zasloužili, v objasňování trestné činnosti se po desetiletí zjevují v okresním přehledu pořád na "medailových místech".

Spolupráci s nimi si celkem pochvaluje též radnice. Tajemník městského úřadu ing. Jan Šimonovský říká: "Větší pravidelné akce města představují tradiční Pouť začátkem září a novější Pivní slavnosti, v červnu na fotbalovém hříšti. Policisté jejich zajištění, například uzavřením dopravního provozu přes náměstí, dosud bezpečně zvládají. - A zrovna včera jsme projednávali současnou situaci ve městě, shodli jsme se s panem Markem na tom, že se musíme soustředit na řešení problémů s vandalismem, který se u nás začal projevovat po skončení kulturních produkcí v sokolovně. - Násilné, vážnější činy tady naštěstí nemáme, většinou jde o dopravní přestupky ..."

Na dokreslenou ke kriminalitě této části karlovarského okresu jsme dali řeč s vyšetřovatelem kpt. Ing. Jiřím Košlerem.

V klášteře Nový Dvůr se řádu trapistů jenom sotva podaří zachránit po předchozích majitelích zoufale poničené vzácné freskyNěkdy před čtyřmi roky tady naháněli lupiče, který přepadl, vyzbrojený uříznutou kulovnicí, v nedalekém Bečově nad Teplou benzinovou pumpu. V Beranově ho zastavil zátaras. A ukázalo se, že ten člověk někde na severu u Mostu předtím zabil taxikáře.

Nedávno se zase dohledával případ tří bratří, zdejších známých firem s rejstříky pestře pomalovanými. Ti spolu s další dvojicí vydařených kvítek - nejmladšímu nebylo dvacet, nejstarší se blížil k čtyřicítce - najeli dvěma osobními vozy před lesnické učiliště v Abertamech a zcizili tam 29 motorových pil, což dělalo škodu na 200 tisíc korun. A měli toho na triku víc. Lup se pokoušeli zpeněžit v Praze, kdesi na čtyřce v nonstop bazaru, kde nepochodili, pak něco prodali na Chomutovsku. Za nehty jim kriminalisté zadrželi jedinou mašinku. Půlroku byly vyšetřováni vazebně, jeden z nich zpíval.

Nebo jiná práce, kuriozitka. Mladá paní žila s druhem, mají spolu dvě děti, ale pomalu se rozcházeli. Ona mu v předvánočním čase vzala doma občanku a řidičák, stavila se k jeho zaměstnavateli pro potvrzení o příjmu a zajela do Toužimy do prodejny elektro. Nakupovala na leasingovou smlouvu, kterou podepsala druhovým jménem (takže svůj díl viny měla i prodavačka). Odnesla si zboží za 20 tisíc, 4 holící strojky, 3 mobily, potřebovala prý peníze na vánoce. Samozřejmě později nic nesplácela, upomínky chodily kamarádovi, od něhož se stačila odstěhovat k jinému partnerovi. Jasný podvod.

Hodně mimořádným případem byla "labutí píseň". To před časem zmizela z hladiny rybníka na Tepelsku labuť. Sociálně slabší občané jí zakroutili krkem, pekli ji doma deset hodin a maso pořád nepovolovalo. Oběť nebohá skončila vposled na skládce. Pro policii bylo složité získat někde ohodnocení vzniklé škody. Když se to u pražských ekologů podařilo, byli navíc upozorněni na silnou labutí citovou vázanost - na nebezpečí, že by labuťák v osamění mohl pojít. Takže mínili velkého opeřence na rybníce občas sledovat, on ale brzy vskutku někam zmizel ...

* * *

Protože budete číst tyto řádky koncem roku, zajímalo nás všechno, co by mohlo mít jakékoliv zimní a vánoční souvislosti.

Tuhá zima, závěje a neprostupnosti cest už na Toužimsku nejsou to, čím bývaly. Romantiku zapadlých koutů v krajině zahání globální oteplování zeměkoule. Policisté dvěma služebními auty po celý rok víceméně všude projedou.

Ve volném čase tady policisti pořádají Vánoční turnaj v sálové kopané a domácí organizátoři dosahují obvykle na vavříny. Dovedou zle zatápět větším policejním útvarům z karlovarské kriminálky, dopravní služby, z města nebo z vyšetřovačky.

Bohabojnost, hustší návštěvnost kostelů se mezi obyvateli, kteří sem většinou přicházeli po pětačtyřicátém roce, nenosí víc než jinde. Krádež nafty v areálu rekonstruovaného kláštera v Novém Dvoře u Dobré Vody není mimořádností.

(Na projekt ovšem stojí zato upozornit. Francouzský řád trapistů, nesmírně asketický a do sebe uzavřený, koupil rozlehlou nemovitost, klášterní a zemědělskou usedlost v hrůzostrašném stavu, od tepelských premonstrátů. Přikoupil k tomu další pozemky, celičkou dobrovodskou náves příkladně, a buduje nové sociální zařízení. Mnohamilionový rozpočet padne na nové přístupové cesty, zcela od základů vystavěný kostel, penzion, hospodářské provozy. Staví se pila, katr na zpracování dřeva, opravuje se jediná zachovalejší budova bývalého ovčína ... Cílem je místo k životu a k práci - k převychovávání lidí, kteří nedovedou právě docela správně žít, kteří jsou z nejrůznějších - i osobních - důvodů nezaměstnaní.)

Výjimečné pozdvižení v rajonu - a v Toužimi samé obzvláště - vyvolala vloni koncem roku a zejména ve svátečním přelomu do roku nového velká ohňová série.

Začalo to pořádným požárem někdejšího kina, které se chystal známý toužimský podnikatel přetvořit na autoservis. Stavení dokonale shořelo, případ není dodnes uzavřený.

Potom se po několika týdnech objevil další ohýnek, menší záležitost, dělalo to dojem, že si někdo zapalování zkouší, že je to snad pro radost. Další plameny řádily stále víc. Škoda rostla, až se šňůra pěti, možná šesti, hořících představení, dobrala konečných tři a půl milionu korun ztráty na hodnotách.

To nejlepší do závěru - moderní i pohodlná policejní toužimská centrála (již toliko kvalitní počítačová „nádivka“ je muži zákona vyhlížena)Obvoďáci spolupracovali s krimislužbou, poznatky se skládaly ve spolupráci s vyšetřovateli, s hasičskými inspektory, s pojišťovacími experty. Dva pachatelé (21 a 19 let) zpytují už delší dobu svědomí ve vazbě, hrozí jim 8 až 15 let vězení.

Jeden z nich si hrál s krabičkou zápalek u stohu už jako hodně malý. V šesti letech. A ztratil tehdy u vzniklého požáru i čerstvou přihlášku mezi dobrovolné hasiče. (Oba podařenci byli ve sboru bojovníků s ohnivým kohoutem od okamžiků, kdy se stali žáčky základní školy.)

Vlastně je to bezmála už v našich končinách klasika. Mladí hasiči se domluvili, že by "někde mohlo něco blafnout, abysme si mohli trochu zahasit". Tak na území zemědělského statku škrtli sirkou u seníku, utíkali k telefonu, nahlásili - "tady Béďa" - oheň tam a tam a řítili se dobrovolně, příkladně pomáhat. Předváděli nasazení a udatenství, nekompromisně rozlamovali zámky do domečku.

Poprvé se to příliš nerozhořelo, tak 21. prosince podpálili velkokapacitní seník z druhé strany, blíž k zásobám sena vydatně vyskladněným až po střechu. Ani pět přivolaných hasičských sborů s tím mnoho nenadělalo. Žár tavil plechy.

Následovaly ještě tři ohně v teletníku stejného majitele, než byla předvádění mladých mužů učiněna přítrž.

Jaroslav Kopic  

Důležitá telefonní čísla:
Toužim 0169 -
Městský úřad - 312210
Obv. oddělení PČR - 312215
Hasiči - 311338
Zdravotnická pohotovost - 312471
Služby motoristům - 312336
Ubytování - 312358
Železniční stanice - 312209



Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |