POLICISTA 8/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra lidská práva a policie |
Lidská práva jsou zejména práva občanů vůči státní moci - jejímu zneužívání, případně jejímu nedostatečnému výkonu. Občan se svých práv může domáhat klasickou soudní cestou. Přesto se lidská práva od ostatních práv svým charakterem odlišují. Jednak tím, že povinnou stranou je zde státní moc. Dále tím, že řada přiznaných práv je vymezena obecně a nelze jednoznačně říci, že toto právo je, či není porušováno. Spíše je možné se ptát, do jaké míry je toto právo naplňováno (např. čl. 10 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který říká: "Se všemi osobami zbavenými osobní svobody se jedná lidsky a s úctou k přirozené důstojnosti lidské bytosti.")
Proto ochrana lidských práv vyžaduje i specifický systém monitorování čili sledování jejich dodržování a naplňování. Nutno přiznat, že toto chápání lidských práv není všeobecné a v České republice dlouho převažoval názor, že lidská práva nijak specifická nejsou a specifický systém monitorování nepotřebují. Přesto systém monitoringu dodržování lidských práv existuje na mezinárodní úrovni a v poslední letech i na úrovni České republiky. Tento systém nenahrazuje, ale rozšiřuje klasickou ochranu práv občanů soudní cestou. Cílem dnešního článku je ve stručnosti představit, jak tento systém sledování dodržování lidských práv funguje. Jeho pochopení je důležité, neboť poodhaluje mechanismy, kterými se ze zdánlivě banálních domácích činů stávají velké mezinárodní kauzy, a ukazuje, jak my všichni - a zejména policisté a příslušníci dalších mocenských orgánů - ovlivňujeme hodnocení České republiky v zahraničí.
U velkých mezinárodních úmluv na ochranu lidských práv, o kterých jsme informovali v Policistovi č. 5/2000, jsou mechanismy monitoringu zabudovány přímo do jednotlivých úmluv. Kontrolní mechanismy jsou většinou založeny na vytvoření a práci speciálních mezinárodních výborů. Např. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech zřizuje na základě svého článku 29 Výbor pro lidská práva, Úmluva o právech dítěte svým článkem 43 zřizuje Výbor pro práva dítěte a podobné výbory jsou zřizovány i dalšími úmluvami z oblasti lidských práv. Postavení těchto výborů je významné, neboť jsou oprávněny vydávat svá stanoviska k záležitostem, které ještě nedávno byly považovány za výlučně vnitřní záležitost jednotlivých zemí. Proto v uvedených úmluvách je postupům při volbě členů výboru a jejich činnosti věnována mimořádná pozornost (v Mezinárodní paktu o občanských a politických právech je to celá část IV, což čítá 11 článků).
Kromě těchto mechanismů jsou zřizovány funkce zvláštních zpravodajů pro dílčí otázky lidských práv. V naší veřejnosti je znám zejména zvláštní zpravodaj pro lidská práva na Balkáně Jiří Diensbier. Tito zpravodajové navštěvují různé země a připravují zprávy o dodržování některých aspektů lidských práv. Českou republiku například dvakrát navštívila zvláštní zpravodajka pro obchod s dětmi, dětskou prostituci a dětskou pornografii a zvláštní zpravodaj pro otázky rasismu.
Výše uvedené výbory pak posuzují situaci v dané oblasti lidských práv v jednotlivých zemích. Podkladem pro jednání výborů jsou zejména národní zprávy o dodržování a naplňování úmluv, které jsou členské státy úmluv povinny vypracovávat a předkládat v pravidelných intervalech. Např. podle článku 40 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech se státy, které jsou smluvními stranami Paktu, zavazují, že budou podávat zprávy o opatřeních přijatých k uvedení práv uznaných v tomto Paktu v život a o pokroku, jehož bylo při jejich užívání dosaženo do jednoho roku ode dne, kdy se dané státy staly účastníky paktu, a poté kdykoli, kdy o to Výbor požádá. Podle článku 9 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace se smluvní státy zavazují, že pro jednání ve Výboru budou předkládat generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů zprávu o zákonodárných, soudních, správních nebo jiných opatřeních, která učinily k provedení ustanovení této Úmluvy do jednoho roku od vstupu této úmluvy pro příslušný stát v platnost, poté každé dva roky a kromě toho, kdykoli o to Výbor požádá.
Výbory posuzují situaci v jednotlivých zemích nejen na základě těchto oficiálních "vládních" zpráv a zpráv zvláštních zpravodajů, ale i na základě dalších informací získaných od mezinárodních i domácích nevládních organizací. V některých případech, jako např. u Výboru pro práva dítěte, jsou zprávy od nevládního sektoru požadovány paralelně ke zprávám vládním. Mezi významnými zprávami od mezinárodních nevládních organizací je možné zmínit každoroční zprávu Amnesty International, zabývající se zejména mučením a státním násilím. Na naší domácí scéně zpracovává každoročně svoji široce pojatou zprávu o stavu lidských práv Český helsinský výbor.
Zprávy pak výbory projednávají za účasti představitelů zúčastněných zemí, kteří mají možnost "obhajoby". Jednání výborů mohou být i velmi tvrdá a závěry pro jednotlivé státy nepříjemné. Závěry a doporučení výborů lze nejsnáze nalézt na Internetu, bohužel zatím v angličtině (odkaz lze nalézt na stránkách MV ČR: www.mvcr.cz).
Významnou, byť neformální roli při sledování dodržování lidských práv hraje také každoroční zpráva o stavu lidských práv ve světě, kterou pro americký Kongres zpracovává vláda USA.
Vnitrostátní mechanismy ke sledování dodržování a naplňování lidských práv dlouho nebyly v České republice ustaveny. Současná vláda zřídila funkci zmocněnce vlády ČR pro lidská práva, kterým byl jmenován Ing. Petr Uhl. Ten po svém jmenování připravil návrh na vznik Rady vlády ČR pro lidská práva, která byla zřízena usnesením vlády č. 809 /1998 jako poradní orgán vlády České republiky pro otázky ochrany lidských práv a základních svobod osob v jurisdikci České republiky. Rada je složena z 10 zástupců státní správy na úrovni náměstků ministrů a obdobného počtu zástupců veřejnosti. Zástupce veřejnosti jmenovala vláda svým usnesením č. 132/1999 ze dne 10.2.1999, kterým zároveň schválila Statut Rady. K řešení otázek souvisejících s činností Rady jsou zřizovány odborné sekce Rady a pracovní skupiny. V současné době pracují v rámci Rady následující sekce: - pro občanská a politická práva - proti projevům rasismu - pro výchovu k lidským právům - pro hospodářská, sociální a kulturní práva - pro práva dítěte - pro rovné příležitosti mužů a žen - proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání - pro práva cizinců.
Sekce jsou složeny na základě stejného principu jako Rada, skládají se tedy ze zástupců státní správy a veřejnosti. Řada jednání sekcí se bezprostředně dotýká činnosti Ministerstva vnitra a zejména Policie ČR. Jednotlivými diskutovanými tématy se budeme zabývat v dalších dílech seriálu k lidským právům.
Kromě těchto meziresortních orgánů zabývajících se lidskými právy vznikly v poslední době i některé orgány v působnosti jednotlivých ministerstev. Jde zejména o odbor pro lidská práva Ministerstva zahraničních věcí, oddělení pro rovné příležitosti mužů a žen Ministerstva práce a sociálních věcí a oddělení pro lidská práva odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra.
PhDr. Radim BUREŠ,
odbor prevence kriminality
Ministerstva vnitra