POLICISTA 7/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra u policistů v Rajhradu |
![]() | |
Rajhrad leží v rovině kousek za Brnem, na pravém břehu Svratky. Pamětníci možná vzpomenou, že se tudy jezdívalo na Břeclav a Bratislavu - po staré, jak se říká. Dálnice pochopitelně odvedla největší dopravní zátěž, ale na "hlavní rajhradské třídě" se auta netrhnou ani dneska a kolona se sune jenom zvolna: křižovatku rozkopali a dopravu řídí semafory. |
Rajhrad je, vizuálně vzato, něco mezi velkou vsí a malým městečkem: za první republiky říkali městys. Zhruba tři tisíce obyvatel, pár hospod, krámů, škola, sladovna, pár továrniček, místní úřad. Vykopávky dosvědčují, že lidé tu žili už v časech prehistorických: Velká Morava tu zase zbudovala jedno ze svých hradišť.
A bezmála už celé tisíciletí se za humny pyšně vypíná benediktinský klášter. Roku 1048 daroval panující kníže Břetislav zdejší léno mnichům z Břevnova, aby tu, v zemi druhdy velkomoravské a tedy zřejmě ještě neuvyklé latinským bohoslužbám, zbudovali a v bázni boží spravovali jakousi svou filiálku. Klášter vyrostl rychle, záhy se stal proboštstvím, v dalších staletích pak mohutněl a bohatl. Jeho bohatá knihovna se stala uznávaným centrem vzdělanosti. Roku 1244 se dočkal i nového výstavného chrámu - ještě v románském slohu. A teprve čas reformace a sloh barokní poznamenaly vzezření rajhradského kláštera poznovu a daly mu vlastně podobu, již obdivujeme podnes. Povolali si k tomu architekta vpravdě skvělého, Jana Blažeje Santiniho, jehož sakrální i světské stavby v Čechách a na Maravě patří k nejhezčímu, co nám baroko zanechalo: a že tedy rčení "ono to baroko není špatný pro voko" vpravdě nepřehání... V roce 1813 byl Rajhrad povýšen na opatství...
V temném roce padesátém našeho století byl ovšem rajhradský klášter - stejně jako ostatní tuzemské kláštery - škrtem zpupného pera mocných tehdejšího našeho světa zrušen a mniši zahnáni na převýchovu. Další čtyři desetiletí pak už architektonický skvost vlastně jen chátral. Teprve v devadesátém se do Rajhradu benediktinské hábity vrátily. A klášter začal pomaličku vstávat z mrtvých. Ostatně, co znamenají čtyři desetiletí proti deseti staletím - a zvláště proti věčnosti...
Ora et labora, tak zní latinské heslo, jímž se řídí nadace, která řádu v obnově rozlehlého klášterního komplexu pomáhá. Modli se a pracuj. Kolik bude třeba modliteb, bůh suď. Ale práce zbývá ještě hrozně moc.
Na opačném konci obce, v tiché ulici mezi rodinnými domky, vyrostla předloni policejní stanice. Na kraji obce, v proluce mezi domky. Žádná pyšná velestavba. Naopak. Zvenku docela obyčejný přízemní venkovské stavení se střešními okny, jež dávají tušit zabydlené podkroví. Zevnitř perfektně promyšlená sestava kanceláří, sociálních zařízení, šaten, garáží...
"Zbytečné jsou jen kotce pro psy, jež tu nemáme a stěží někdy chovat budeme," říkají věcně Rajhradští.
Ale kdoví, že. Oddělení nestavěl sice žádný Santini, ale své věci rozuměl taky. Domek je tudíž nejen pohledný a nenafoukaný, ale zevnitř se zdá větší než zvenku. Jedenatřicet rajhradských policistů v něm našlo důstojné a funkční prostředí ke své práci. A k místním lidem z Rajhradu a okolních obcí se tak přiblížil zákon a pořádek takřka na dosah. Což je dneska, co si budeme povídat, vědomí k nezaplacení.
Rajhrad a celé jeho okolí ještě před třemi lety patřily do rajonu policejního oddělení v Židlochovicích: jenže ten obnášel plných čtyřiatřicet obcí a nepočítaně čtverečních kilometrů. A tak padlo rozhodnutí: Židlochovickým zůstalo vesnic patnáct, Rajhradští jich "podědili" osmnáct - a jedno město, Modřice, jež se vyznačuje hlavně tím, že tam z blízkého Brna zajíždí dokonce tramvaj. Což představuje značnou výhodu, avšak, žel, nejen pro slušné lidi, dojíždějící za prací, nýbrž i pro lumpy, kteří z příšeří velkoměsta vyrážejí na venkov za svými nekalými záměry - aby vzápětí zase s lupem zmizeli v rušné anonomitě brněnských ulic.
"Ale i tak se zprvu zdálo, že Rajhrad vypadá na docela klidný obvod," usmívá se vedoucí oddělení major Bc. Marián Folvarčík. "Jenže pak u dálnice za Modřicemi postavili Hypernovu a Olympiii a všechno bylo rázem úplně jinak."
Hypernova je obrovský hypermarket s přilehlým parkovištěm, Olympie společenské středisko, jehož centrum tvoří multikino se čtrnácti klimatizovanými komfortními sály.Najednou v nich může koukat na film tři a půl tisíce diváků. Za loňský řijen, první měsíc provozu, komplex navštívilo 650 tisíc lidí: a pak se jeho obliba začala zvyšovat. A roste dál, zvláště poté, co se zjara rozkřiklo, že v České republice vracíme daň z přidané hodnoty cizincům a tak se už vyplatí zajet sem do hypermaketu na velký nákup - až ze Slovenska...
Pochopitelně, že takové "srocení lidu" přitahuje i jedince všelijaké: jakkoli tedy na parkovišti působí jedna hlídací agentura a uvnitř hypermarketu druhá a jakkoli jim je ku pomoci i moderní technické vybavení, co chvíli si musí policisté z Rajhradu přijet pro lapeného zloděje. Vloupání do aut na parkovišti nebývají už na denním pořádku jako zpočátku, častější jsou ale krádeže zboží přímo v prodejně.
"Lidé jsou velmi vynalézaví," říká major Folvarčík pobaveně, "viděl jsem třeba, jak si jeden šikula doslova vestavěl do igelitové tašky krabici, vylepenou zevnitř alobalem - aby obelstil detektor, který je u pokladny! Ale neuspěl."
Velice časté jsou také podfuky, jež zkoušejí lidé s úvěrovými kartami OK od firmy GE Capital. Nechávají si je vystavit na ukradené anebo falšované občanské průkazy, ale ještě častěji si sami vytvářejí potvrzení o zaměstnavateli a výši příjmu: důvěryhodné razítko vám dneska příslušná firma vyhotoví i na počkání, formulář se zase dá vlastnoručně udělat na počítači. Jenom pak nesmí u přepážky přijít úřednici divné, že mladík s rokem narození 1981, tedy devatenáctiletý, pracuje u firmy s honosně znějícím názvem jako manažer a plat má třicet tisíc měsíčně...
"Nejzajímavější případ z hypermarketu se ale odehrál v únoru," vzpomíná major Folvarčík. "Chlapík, který přijel u Ostravy, strhl originální čárkový kód z krabice s bezdrátovým telefonem za bezmála pět a půl tisíce a nalepil na ni svůj, který si přinesl - na 696 korun. Pokladní si divné ceny nevšimla, pokladna ji zaregistrovala, chlapík spokojeně odkráčel. Jenže s jídlem roste chuť: tak falešný kód znovu sejmul a do prodejny se vrátil a zkusil štěstí ještě jednou. Druhá pokladní si podivnosti všimla, zadržela ho - a pak už jsme přijeli my a začalo vyšetřování."
Drzé čelo lepší než poplužní dvůr, praví přísloví: milý pán se hlasitě vztekal, vyhrožoval, oháněl se údajným synem ve vysoké policejní funkci, jenž s Rajhradskými setsakra zatočí... A zatloukal. První telefon stačil někam schovat, ale k jeho smůle se u něj našly účty - za oba. Mezitím se ovšem bezpečnostní agentura, jež hypermarket střeží, spojila s libereckou filiálkou a zjistila, že týž pán den předtím tam nakupoval mikrovlnku - stejným stylem a s podobným úspěchem. Bohužel, museli ho prý po obvinění pustit, na vazbu "taková prkotina" není. Ostatně, pustili ho po sepsání protokolu i v Modřicích: s tím, že trestní stíhání si ho už dohledá.
"Drze nám při výpovědi tvrdil do tváře, že když do prodejny vešel, potkal nějakou dvojici, která si povídala, jaký udělala výhodný nákup - bezdrátový telefon Siemens za 696 korun, taková láce! No, nekup to! Tak si řekl, že půjde pro něj taky... Nakonec jsme ještě s úžasem zjistili, jaká náhoda nám pomohla," vzpomíná major. "On totiž prvně platil u pokladny číslo šestnáct, a pak u čísla čtyřicet. Ty dvě kasy obsluhovaly pokladní, která jsou jednovaječná dvojčata - prostě k nerozeznání... A on hledal tu "svou" a spletl si je - usoudil, že když u téhle prošel, povede se to znovu, a zkusil štěstí. Jenže druhá nejspíš byla pozornější nebo podezíravější... A už byl náš."
Sluší se dodat, že do tří dnů přičinlivý podvodníček přece jen skončil za katrem: pokoušel totiž svou Fortunu do třetice v Praze, zase měl ale smůlu a tentokrát už poznal pankráckou vazbu zevnitř.
Okres Brno-venkov má zvláštní postavení: jako jeden z mála (podobně na tom jsou ještě Praha-východ a Praha-západ) nedostal do vínku vlastní sídelní město. Hostuje na území města Brna a jeho vlastní katastr pak vytváří okolo něj jakýsi prstenec. Někdo taky říká - nárazové území, a možná není ani tak daleko od pravdy. Jiný zase soudí, že jde spíš o brněnskou noclehárnu - a taky úplně nelže. Tak či onak, Brno-venkov je okresem specifickým. Jeho policejnímu řediteli prý někteří kolegové dílem žertem, ale dílem vážně kapánek závidí, že je vlastně zproštěn starosti o pořádek v okresním městě. Ale v jádru uznávají, že jeho neexistence přináší spíš problémy než výhody. Jakkoli si už na ni tamější policisté museli zvyknout.
"Odevšad to máme kamkoli daleko," říká podplukovník JUDr. Bohumil Šimek, okresní ředitel. "Ať už jedeme přes město, nebo se ho snažíme objet, z jednoho konce okresu na protější to má naše dopravka i víc než sto kilometrů."
Když tedy někdo havaruje v severním cípu a nehodovka má zrovna co dělat na některé jižní výspě - či naopak - řidiči si poněkud počkají. Někdy si občané stěžují, jenže co dělat?
Obvodní oddělení mají své práce nad hlavu, takže aby suplovala dopravku, možné není - a vytvoření nějakého dislokovaného pracoviště nehodovky, která dnes sídlí na Komárovské ulici, brání zase limit tabulkových míst - a tedy prostě peníze... Nehodovost je v okrese značná, odpovídá jaksi faktu, že každý, kdo směřuje do Brna či z Brna, musí okresem projet: a že tudíž frekvence na zdejších dálnicích a silnicích ještě prudce vzrůstá třeba v době veletrhů a vrcholí na konci srpna, když se tu pořádá Velká cena motocyklů.
"I když je třeba říci, že její návštěvnost poněkud klesla, každoročně teď přijíždí padesát či šedesát tisíc návštěvníků, a že se trochu proměnilo jejich složení: velkou většinou jde už o lidi, které opravdu zajímají motorky, a jen zanedbatelná část přijela do Brna za pivní turistikou," věcně hodnotí ředitel Šimek.
Co s hospodařením "jeho" okresu záhy udělá raketový vzestup cen benzínu, darmo mluvit. Ostatně, s tím se bude muset poprat celá česká policie, nejen brněnští "venkovani": rozpočet byl prostě kalkulován na určitou cenu benzínu - a ona oproti ní vzrostla o dvacet třicet procent - a roste závratně dál...
"V okrese dnes máme sedm obvodních oddělení, Šlapanice, Rajhrad, Židlochovice, Ivančice, Kuřim, Tišnov a Rosice," vypočítává JUDr. Šimek. "Šest z nich už sídlí v nových nebo nedávno rekonstruovaných budovách, nové sídlo pro Židlochovické se projektuje - když se najdou peníze, dočkají se tedy brzo i oni..."
Okres Brno-venkov je jakýmsi nárazníkovým pásmem velkoměsta: slouží jako jeho rekreační oblast (představte si, že se tu nahledá dvanáct tisíc chat a jiných rekreačních objektů), rostou nové průmyslové a nákupní zóny, početná je i nová bytová výstavba. (Ceny pozemků v Brně samém dosáhly výšin pro většinu lidí nepříjatelných, takže ti, kteří se rozhodli pro rodinný domek, stavějí spíš za městem - dopravní spojení je solidní, silniční síť hustá a vcelku kvalitní: odevšad je to co by kamenem dohodil k některé z dálnic...)
"Z toho taky plyne fakt, že nejtypičtější trestný čin zdejšího okresu jsou vloupání do rekračních a jiných objektů," říká ředitel. "Pachatelé z Brna to k nám mají kousek, udělají své a zase zmizí ve městě."
Dlužno však říci, že ani zdaleka se na zdejší neradostné statistice - Brno-venkov patří mezi ony okresy, kde křivka trestné činnosti i loni vzrostla - nepodílejí jen místní darebáci: mobilita pachatelů roste mílovými kroky a na Brněnsku už odchytili grázlíky z Liberce, Mostu i od Ostravy.
"Proto taky už podle mého patří minulosti představy, že pro policistu a jeho úspěch v pátrání je rozhodující dobrá místní a osobní znalost," říká ředitel. "Určující je prostě dobrá práce na místě činu, při jeho ohledání - to je dnes alfa a omega celého vyšetřování."
Loni v okrese dosáhli objasněnosti 43,74 %, letos jsou na tom zatím o malinku hůř - ale není všem dnům konec. V okrese vzrostla nezaměstnanost, většina trestných činů, jež se tu odehrají, patří mezi takzvaně bagatelní, tedy zdánlivě malé a nepodstatné: jenže právě ony, se škodou do pěti tisíc, lidi nejvíc štvou. Mimochodem, i tady jsou metlou zemědělců a zelinářů krádeže přímo z pole či ze záhonu: loni jistý sedlák sklidil dobré dva vlečňáky pěkné cibule, a protože na něj "padla tma", nechal ji do rána "zatáhnout" na poli, jak je koneckonců pro cibuli nejlepší. Ráno už ale neměl co odvážet.
"Dobrá dělba práce u pachatelů dělá zázraky," sarkasticky se usmívá ředitel. "Jeden místní šikula dal tip přespolním, ti si přijeli s náklaďákem: ale nakonec jsme je dostali všechny..."
Kradou se i hrozny z vinic (ano, okres Brno-venkov je i zemí vinorodou), ovoce ze sadů, zelenina ze zahrádek. Kradou mladí i staří, ale bohužel přibývá i nezletilých pachatelů: zrovna nedávno zdejší policie dopadla takovou ještě "neopeřenou" partu, jež si přilepšovala vykrádáním aut. Na kontě jich už měla přes třicet...
Jedenatřicet policistů na rajhradském oddělení představuje jeho plný stav a není to málo, kdyby... Kdyby se do týmu nepočítali i ti, co se toho času nacházejí v policejních školách a fyzicky přibudou do party až v období od podzimu do příštího jara. Jejich dnešní nepřítomnost naštěstí poněkud vyvažují praktikanti z brněnské policejní školy, kteří si už tradičně v rajhradském obvodě zkoušejí první reálné kroky v roli strážců zákona - za doprovodu zkušených kolegů dovedou být skutečnou posilou a spolupráce je výhodná oboustranně, pro oddělení i pro školu.
"Dost lidí u nás studuje i další školy," prozrazuje vedoucí oddělení major Folvarčík. "Dva naši lidi dělají Policejní akademii, můj zástupce Právnickou fakultu v Brně, další už má bakalářský titul na pedagogické a teď si dodělává magistra. Myslím si, že budoucnost v policii patří vzdělaným lidem a snažím se zájemcům studium umožnit - což se daří i díky pochopení našeho okresního ředitele, bez něj by to pochopitelně nešlo. A až dostudují dnešní vysokoškoláci, nijak nebudu bránit ani dalším, pokud se najdou..."
Dalším rajhradským specifikem jsou tři ženy v uniformách. Na obvodech jsou policistky pořád spíš výjimkou, ale zdejší vedoucí si "holky" chválí: jsou poctivé v práci a pečlivé.
"Vlastně jsem je zdědil po svém předchůdci, který tu šéfoval přede mnou, ale dneska musím říci, že kdybych se jako vedoucí stěhoval jinam, hleděl bych si je stáhnout s sebou. Nemají ve službě žádné výhody a úlevy - jenom na noční službu se jim snažím dávat jako parťáka nějakého ramenatého chlapa. I když už vím, že si dovedou poradit i v pranici: chlap střetnutí řeší jinak, ženská někdy dokáže i zdánlivému divochovi leccos rozmluvit po dobrém..."
Většina rajhradských policistů je mladá, nejstaršímu bylo čtyřicet, jen dalším šesti minula třicítka. Přímo z Rajhradu nepochází žádný z nich, všichni do služby dojíždějí: většinou vlastnímu auty. Šéf je z Brna, trochu blíž to má jen jedna z policistek, pět kilometrů z Popovic. Nejdál její kolega, který jezdí až z Moravského Krumlova.
Jsou ale dobrá parta, třebaže zatím nemají moc času na nějaké mimoslužební fotbálky či společenská posezení. Podstatné je, že dovedou zabrat, a když je potřeba, nekoukají po hodinkách a nepočítají přesčasy po minutách. "Nestěžujeme si ani na vybavení," říká vedoucí. "počítačová síť nám funguje dobře - dokonce tady zkoušíme nový program evidence trestných činů ZIS 2000 a moc se nám zamlouvá - ve vysílačkách se většinou slyšíme a naše tři felicie jsou ve věku, kdy s nimi ještě nejsou starosti. Jenom bychom ještě uvítali nějaký menší terénní vůz: jakkoli to zní možná divně, tady v rovině u Brna, v chatových oblastech jsou kopečky, kam se favorit dostal snadno, jenže felicie je nižší a navíc její policejní verze má krycí plech, který dělá na polních cestách potíže..."
Zatím jim tam ale čas od času vypomáhá brněnský jízdní oddíl: ochotně přijede i s koňmi a hlídka v sedlech se dostane i na místa, kam by Rajhradští museli po svých. A to pak chataři koukají, jaká je to paráda...
Uvnitř budovy panuje docela příjemný chládek, venku jeden z nejparnějších dnů letošního května. Jedna hlídka před chvílí vyrazila zajistit místo dopravní nehody, která se odehrála jen pár kroků odsud, na rozkopané hlavní rajhradské křižovatce. Druhý vůz vyrazil na objížďku rajonu: hlídková služba je grunt, marná sláva, lidé chtějí - a mají - vidět své policisty v ulicích. A v Rajhradě to vědí. Plech auta se mění v regulérní pícku. Léto začalo letos časně.
Jan J. VANĚK
Důležitá telefonní čísla | |
Okresní ředitelství Policie ČR Brno-venkov | 05/45321297 |
Obvodní oddělení Policie ČR Rajhrad | 05/47232193 |
Česká pošta | 05/47229114 |
Česká spořitelna | 05/47230067 |
Obecní úřad | 05/47230026 |
Lékařská služba první pomoci Židlochovice | 05/47231837 |
Penzion In Garden | 05/47230063 |
Restaurace U Kašny | 05/47230076 |