POLICISTA 8/1999 |
měsíčník Ministerstva vnitra ze světa |
![]() | Největší počet finančních podvodníků pochází z řad zaměstnanců a vyšetřování podvodů se stalo v Británii velkým byznysem. Všechny významné auditní firmy mají rozsáhlá vyšetřovací oddělení, existuje mnoho specializovaných vyšetřujících organizací, počet šetřených případů se ve srovnání s rokem 1997 nyní zdvojnásobil. |
Stephen White, bývalý detektiv z policejní jednotky vyšetřující podvody, pracuje nyní jako ředitel firmy Network International se stejným zaměřením. Říká, že firmy často dávají přednost soukromému vyšetřovateli před policií, a to z mnoha důvodů. "Když jdete za soukromou firmou, udržujete si nad vyšetřováním kontrolu. A dále zaangažování policie by mohlo být špatné pro pověst firmy a morálku jejích zaměstnanců."
Jakých podvodů se zaměstnanci vůči své firmě dopouštějí? Těch nejjednodušších, cituje londýnský Daily Telegraph Alexe Plavsice z divize forenzních revizorů firmy Big Five - totiž převádění šeků. "Stále mě uvádí v úžas, jak často je pouze jedna osoba odpovědná za vypisování šeků, jejich podepisování a jejich zúčtování - a to nutně vede k maléru," říká Plavsic. "Velmi často také dochází k zašantročování šeků. A vyjde to často najevo až po řadě měsíců, kdy už zloděj opustil společnost a najednou z bankovního konta firmy začínají mizet velké částky." Zabezpečování šeků je podle něho velmi laxní - a nejen jich.
Tak v jedné osobě revizor účtů velké britské chemické společnosti a náruživý hazardní hráč ukradl svému zaměstnavatelovi během dvou let jeden milion liber díky tomu, že v nezamčené zásuvce psacího stolu kolegy objevil ověřující zařízení na platby, včetně příslušného hesla. Objevili ho, když přešel z pravidelných menších částek na značný obnos, aby zaplatil velký dluh... Podvodníky jsou často dlouholetí zaměstnanci, čestní tak dlouho, až nepodléhají žádné kontrole - a pokušení je příliš velké.
Podvodníci však mají eldorádo i v jiných oblastech, zejména tam, kde se dávají úplatky - v Británii je zvláště náchylné k této aktivitě například stavebnictví. Odměna v podobě kontraktu může znamenat bytí či nebytí firmy a například zrenovovat zadavateli byt či dům je relativně levné. Tajné dohody mohou mít také formu zaplacení nafouklých nebo dokonce fiktivních faktur, přičemž si oba účastníci rozdělí zisk.
Další oblastí, v níž podvody jenom kvetou, je manipulace s bankovními konty. Legendárních rozměrů na tomto poli ne tak dávno dosáhl Nic Leeson, který v Singapuru řídil pobočku jedné britské banky. Během několika málo dnů ji burzovními spekulacemi a manipulací s konty přivedl na mizinu, včetně londýnské centrály. "Tento typ podvodu je zvláště katastrofický pro společnosti, které mohou nějaký čas pracovat v mylném domnění,že existují velké zisky, ačkoli ve skutečnosti žádné nejsou," říká Plavsic. "Tam, kde vám někdo ukradne určitou částku, máte stále ještě možnost se hojit. Můžete ty peníze alespoň zčásti dostat od zloděje zpátky, nebo jste pojištěni. Je však velmi obtížné se zotavit z rozsáhlé manipulace s konty."
Řada organizací v Británii už začíná využívat technologie na pomoc odhalování podvodů a druh softwaru, který vytřídí a porovná rozsáhlé množství dat při podezření z podvodného jednání. Shodují se například čísla bankovních kont nebo telefonní čísla zaměstnanců s čísly dodavatelů? Mizí z hotovosti neobvykle vysoké částky? Tráví personál celé hodiny surfováním na internetu? Mezi dosažením rozumné úrovně bezpečnosti a mezi vytvářením orwellovské atmosféry nedůvěry je ovšem jen velmi tenká hranice.
Jak tvrdí Dennis Willetts, ředitel bezpečnosti informací u firmy Kroll Associates, "určitě některé používané systémy elektronického dohledu - například kontrola e-mailu nebo monitorování všech počítačů - mají v sobě hodně z atmosféry Velkého bratra. Ale vzhedem k tomu, že převod milionů na konto v některém daňovém ráji trvá doslova jen milisekundy je právě tento druh technik zapotřebí."
Je to případ, kdy musíte bojovat s ohněm pomocí ohně, uzavírá Sunday Telegraph.
Navzdory existenci těch nejrafinovanějších technických metod zjišťování podvodu tím nejúčinnějším však zůstává zaangažovanost samotného personálu. Alex Plavsic říká, že mezi 60 - 70 procenty případů, které v minulosti vyšetřoval, bylo výsledkem podezření zaměstnanců. To jsou ty nejdůležitější oči a uši každého podniku.
(kuč)