POLICISTA  7/1999


měsíčník Ministerstva vnitra

u policistů v Hořicích
Šalounův Krakonoš je jiný než ho známe z pohádkových obrázků

Z Ostroměře na Jičínsku míří směrem k lesům poblíž Libína cyklista. Je letní odpoledne, den jako stvořený pro výlet. Polní cesta zavede mladého muže k pasece, na které kouzlí slunce prosvítající větvemi staletých stromů hru světla a roztodivných stínů. Oči výletníka se po chvíli zastaví na hromádce chrastí a trávě suché jako troud: "Co kdyby začala paseka hořet?" Letmá myšlenka se zvolna mění v touhu vidět uprostřed lesa oheň. Škrtnutí zápalky změní voňavé letní odpoledne v sálavé vedro plné štiplavého dýmu. Žhář fascinovaně hledí do plamenů a zrůdné divadlo ho nečekaně vzrušuje víc než sebehezčí děvče na venkovské tancovačce. Když utiší svou chlapskou touhu, zapálí si cigaretu a spokojeně pozoruje oheň, který sahá svými jazyky stále dál. Jen co se vrátil domů, slyšel, jak z Hořic uhánějí k hořícímu lesu hasiči.

Léto zvolna převlékalo kabát do podzimních barev, když mladík vyrazil na vyhořelou paseku znovu. I když ho předtím představa zmrzačeného lesa trápila, neodbytné nutkání vidět plameny se vrátilo. Hned vedle ohořelé mýtiny našel asi dvoumetrový smrk, který se mu zalíbil. Obložil ho suchou travou a škrtl zápalkou - zážitek byl stejně libý jako před časem a cigareta chutnala při pohledu na šlehající plameny rozhodně opojněji než doma při televizi. Touha zopakovat nádherně vzrušující zážitek se tentokrát dostavila v plné naléhavosti už po týdnu...

"Po dvou požárech vyjížděli hasiči k dalšímu. Tentokrát do základů vyhořela Skautská chata v Ostroměři, která stála v lomu uprostřed lesa." vypráví vedoucí Obvodního oddělení PČR v Hořicích kpt. Bc. Ladislav Ivančík.

"Byl to už třetí podobný případ a my jsme stále netušili, kde najít pachatele. Jako další vzalo za své hospodářské stavení s uloženým senem na kraji Ostroměře. Zdálo se, že pachatele začala zajímat víc stavení než volná příroda, a tak jsme byli v pohybu od rána do noci. Obava, že příště může neznámý zapálit obydlený objekt, byla motorem k akcím, které nás měly dovést k pachateli co nejdříve. Než se to podařilo, naše obava se, bohužel, potvrdila.

V Ostroměři zbylo po pachateli několika požárů zničené hospodářské staveníV osadě Libín začala hořet chata. Teprve tam si jeden z požárníků všiml, že skoro u každého ohně byl mezi prvními mladík, který horlivě pomáhal zachraňovat, co se dá," listuje ve spisech na svém stole kpt. Ivančík. Když přivezli policisté podezřele aktivního pomocníka na obvodní oddělení, nechtěl dlouho s nikým mluvit. Teprve zkušenému psychologovi se podařilo vzbudit v dotyčném takovou důvěru, že začal případ po případu popisovat nejen technické podrobnosti zakládání požárů, ale i pocity, které při tom prožíval.

Z policejního oddělení míříme do terénu. "Tam stála velká dřevěná budova," ukazuje nám v lomu uprostřed lesů němé svědky požáru Skautské chaty pprap. Stanislav Nosek z policejního obvodního oddělení v Hořicích. "Nahoře nad skálou ještě vidíte ohořelé stromy, tak si umíte představit, jak hrozný to byl oheň. V dřevěné chatě měli junáci kuchyň a společenskou místnost, venku stávají o prázdninách stany a indiánské iglů. Bývají tady nádherné letní tábory, ale kdo ví, jestli se jim letos podaří do prázdnin podobné zázemí postavit," říká policista posmutnělým hlasem. Tahle místa jsou v "jeho" úseku, a tak tady zná každý kout. "Chcete vidět i osadu Libín?" A protože chceme, drkotáme po lesní cestě do míst, kde je hranice mezi rajonem hořovických a novopackých policistů. Když tady řádí škodná, rozhoduje každý metr o tom, komu se případ ocitne mezi spisy.

Chata, která nás zajímá, zvenku nenese žádné stopy podzimního požáru. Pan Havlovič, penzista, který tu bývá celou sezonu, už stačil se syny opravit, co se dalo. Největší škoda byla uvnitř léta ošetřované chaty, tam shořelo skoro všechno. V přístřešku u stavení nám majitel ukazuje ohořelé zbytky sezonní domácnosti. "Škoda byla asi 145 000 korun, pojišťovna nám dala po amortizaci asi šedesát. Co se za to dá dneska pořídit? Nechci ani říkat, co by takový člověk zasloužil," zlobí se nemocný pán a nezbývá, než mu dát za pravdu.

* * * 

Zdejší kraj žije kamenem. Z pískovcových lomů se proměnily stovky nevzhledných kvádrů v nádherné sochy, které patří k našemu kulturnímu bohatství. I na Karlově mostě je jedna z nich - až půjdete kolem sochy svaté Ludgardy, vězte, že pochází právě odtud.

Z kamenolomu v Podhorním Újezdě pochází i jedna ze soch na Karlově mostěPanenskou přírodou, kam si jezdí do svých chalup odpočinout lidé z přecpaných měst, se vracíme zpátky do Hořic. Jen se na chvíli zastavíme ve vesničce tak malebné, že musí být radost tady bydlet. Pprap. Nosek pochází právě odtud, z Podhorního Újezda. Při krátkém zastavení nám ukazuje místa, která nám popisoval vedoucí hořického policejního oddělení v souvislosti s další sérií trestných činů. Tentokrát se jednalo o krádeže. V místním lomu právě vyzdvihují šikovní chlapíci ohromnými jeřáby hranatý balvan, který prý promění sochařova ruka v "Legionáře", který najde místo v Hořicích. Na konci minulého roku se právě do této provozovny dvakrát vloupali zloději, o kterých byla zmínka. Z dílny a provozovny kamenovýroby odnesli, na co přišli: peníze, drahé nářadí, ze kterého vedoucího lomu trápila svářečka, brusky a další věci, kvůli kterým se musela výroba zastavit. Na dva mladé pachatele přišla policejní hlídka poblíž nedaleké chatové osady při náhodné, ale důkladné noční kontrole vozidel. V autě byly schovány věci ukradené v lomu, a během vyšetřování se při domovních prohlídkách našly i další poklady, které se nápadně shodovaly s předměty ze série vykradených objektů. "Tyhle věci se naštěstí našly, ale ze zdejších vesnic se ztrácejí poměrně vzácné kamenné sošky, které se už asi těžko někde objeví," říká cestou do Hořic pprap. Nosek. "Skoro u každého stavení stávaly u dvířek na kamenných sloupcích krásné vázy, lvi a podobně. Dneska už jich tady moc neuvidíte."

* * *

"Byl to pro vás rušný konec roku," dělíme se s vedoucím hořických policistů o čerstvé zážitky. Dvě série zmíněných případů nebyly jediné, jak dokládají kolonky protokolu spisů.

"My míváme rušný celý rok. Jsou sice dny, kdy toho moc není, ale vždycky, když si myslíme, že bychom se mohli věnovat tomu "méně významnému", jako je například špatné parkování ve městě, něco zrovna přijde. Najednou se objeví za den třeba tři čtyři nové případy, na kterých je potřeba intenzivně pracovat. To ale znají i jinde," říká kpt. Bc. Ladislav Ivančík.

Rajon hořických policistů není malý - sahá od hranic okresu Hradec Králové až k Jičínsku. Práce v bráně Krkonoš je o to složitější, že do mnoha vesniček byly zrušeny, nebo velice omezeny autobusové spoje, takže jsou doslova odříznuty od světa. Usedlíci, kteří tam bydlí, proto potřebují motorová vozidla, ať sebehoršího technického stavu, aby se dostali k lékaři, na nákup, zkrátka aby si zajistili základní potřeby. I pro policisty jsou samoty nepříjemné, protože se jim tak špatně sbírají informace od lidí, kteří žijí na rozdíl od chalupářů ve vsi celý rok. Velkou pomocí je pro mnohé občany jistě i tři hodiny v týdnu fungující úřadovna zřízená v Miletíně, která ušetří cestu do hůře dostupných Hořic.

Policisty, u kterých jsme byli na návštěvě, trápí ponejvíc - jak jinak - delikty majetkového charakteru. Před několika lety tady ale měli nemalé problémy s mladými lidmi, které rozparádily diskotéky v okolí tak, že museli být rozhodčími nočních bitev i policisté. Rok od roku také přibývá mladistvých a nezletilých, kteří přicházejí do konfliktu se zákonem, a tak jsou na hořickém policejním oddělení dva policisté určení pro práci s mládeží: chodí na přednášky do škol, organizují různé besedy a díky pedagogům mají i přehled o tom, kde se zdá vyrůstat v budoucnu problémový člověk.

* * *

Unikátní přírodní galerieProcházíme se městem, které je jednou nádhernou sochařskou galerií, neboť zde má už od roku 1884 sídlo světoznámá sochařská škola. Díla jejích slavných žáků i profesorů najdete doslova na každém kroku. Návštěvníka Hořic nadchne snad nejvíc Šalounův Krakonoš ve Smetanových sadech, monumentální čtrnáct a půl metru vysoký portál Nového hřbitova na vrchu Gothard a mnoho dalších. Na Gothardu také probíhá každý rok celosvětové kamenické sympozium, kdy se do města sjede množství lidí zblízka i zdaleka. V tu dobu, stejně jako při známých motocyklových závodech "300 zatáček Gustava Havla", srazu motorkářů, který byl při naší návštěvě v plném proudu, a dalších věhlasných akcích mají hořičtí policisté pochopitelně práci navíc. Podobné podniky, jak známo, totiž přitahují kromě milovníků kultury a sportu i lidi hledící spíš na to, jak se dá někde nakoupit za pět prstů. Loučíme se s městem kamenné krásy a slibujeme si, že cesta sem nebyla poslední, protože prohlídka podmanivého kraje, kde žili kromě mnoha významných sochařů i K. J. Erben, T. G. Masaryk a mnoho dalších, za to stojí.

JIČÍNSKÉ ZASTAVENÍ

Srazy motorkářů s jejich ukázkovýmí jízdami vyžadují asistenci policieStejně jako jsou Hořice bránou do panství Krakonošova, je město Jičín vstupem do Českého ráje. Zastávka na Okresním ředitelství PČR v Jičíně byla krátká. S jeho ředitelem pplk. Bc. Vlastimilem Pilařem jsme si povídali o tom, co jsme viděli na jednom z "jeho" policejních oddělení. Mnohé z toho je pro tento okres z policejního hlediska podobné: městečka a vesnice, kde pobývá mnohem víc lidí rekreačně než tak říkajíc nastálo, takže se v sezoně spolu s turisty počet jejich obyvatel zněkolikanásobí, nejčastější trestné činy jsou zejména krádeže a vloupání, dopravní problematika, na přetížené silniční tepně vedoucí do Krkonoš a podobně. Také o práci policistů, které musí jejich práce bavit, aby byly vidět dobré výsledky, jsme hovořili. Objasněnost trestných činů je i přes vysoký nápad na Jičínsku vyšší než šedesát procent, což je v rámci celé republiky výsledek naprosto skvělý. "Zda máme v našem turisticky atraktivním kraji dost lidí?" opakuje naši otázku policejní okresní ředitel. "Přijde na to, jak se to vezme. Tak říkajíc papírově máme nadstav, ale skutečnost je poněkud jiná, protože máme v současné době šestadvacet lidí ve škole."

"Zůstanou tady, až se vrátí?" ptáme se, protože si představíme obce, kde žije nastálo sotva pár lidí a mnohý mladý policista je možná z některé z nich.

"To se nikdy dopředu neví. Nevíme ani, jestli z nového chlapce bude tak dobrý policista, jakého potřebujeme. V personální oblasti by bylo možná vhodné zvážit některé změny."

"Co by se podle vašeho názoru v praxi lépe osvědčilo?" "Nový člověk, který přijde k policii, dostane zkušební dobu na jeden rok. Po nástupu je tři měsíce na oddělení, kde se vlastně rozhlíží, o čem tato práce je, a potom jde do školy, kde mu zkušební doba končí. Domnívám se, že by proto měla být o něco delší, abychom poznali, jak dokáže nový člověk své poznatky přenést do praxe a v terénu by se lépe projevily i jeho povahové přednosti a nedostatky."

Policejní práci na okerse, o které si dále povídáme, nám pplk. Bc. Vlastimil Pilař dokresluje konkréními případy trestné činnosti z poslední doby. Některé z nich jsou natolik zajímavé, že se za nimi na Jičínsko ještě vrátíme.

Radvana ČERVENÁ  
Foto Jiří Novák  

DULEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA:
OŘ PČR Jičín 0433/584 111
Hořice: předvolba 0435
Policie ČR 3333, 2333
Městský úřad 627 021-23
Nemocnice 642 111, 3611
Hasiči 2222
Městské muzeum 2497

 


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |