Jak v obci snížit rychlost řidičů nerespektujících pravidla? Pan David Pullin (48, řidič nákladního vozu) si na zahradě instaloval budku pro hnízdění ptáků podobnou stacionárním policejním radarům měřícím rychlost kolemjedoucích vozů. Místní konšelé soudí, že sledování přestupků v rychlosti jízdy se má přenechat úředním místům, ale pan Pullin je neoblomný: "Je to na mém pozemku a kolem 50 % aut zpomalí, slyším, jak jejich pneumatiky brzdí, když tu budku zjistí."

• Bavorská policie vybavuje policisty pepřovými spreji, aby nemuseli tak často sahat po obušku nebo po zbrani. Bude-li to úspěšné, budou ji následovat i další spolkové země.

• V Tennessee odmítl soud poprvé v USA milionovou žalobu na firmu Philip Morris kvůli onemocnění rakovinou polic s odůvodněním, že dnes už každý kuřák může toto riziko znát a řídit se podle toho.

Americká firma DKL vyrobila pod jménem LifeGuard zařízení, které během 30 vteřin v jakémkoli kontejneru nebo nákladním voze odhalí, zdali v něm tluče lidské srdce. Zařízení v plné délce měří sotva metr, váží necelé kilo a jeho současná cena je v přepočtu přes 800 000 korun. V současné době se již zkouší v belgickém přístavu Seebrugge, odkud přijíždí do Británie velká část nelegálních přistěhovalců. V takovém Doveru ročně kotví na 3500 trajlerů, a protože každá prohlídka nákladu trvá desítky minut, kontroluje se sotva kolem 7 procent a do Británie tak proudí neomezeně tisíce černých pasažérů. Jak píše britský tisk, LifeGuard by mohl pomoci, jak tomuto nežádoucímu proudu zabránit.

Bavorský zemský kriminální úřad (BLKA) zavedl letos jako první v Německu "Digitální datovou banku uměleckých předmětů", od níž si slibujee, že zintezivní stíhání jejich zlodějů. Banka umožňuje skončit s papírováním od stolu a pomocí laptopu prakticky během krátké doby na trzích, v antikvariátech a galeriích objevovat kradené předměty. Za posledních 10 let bylo jen v Bavorsku ukradeno l608 uměleckých předmětů v hodnotě 55 milionů marek. Ve skutečnosti je však škoda ještě vyšší, protože přibližně u 20 % nebyla jejich hodnota finančně vyjádřena. Magazín bavorské policie Bayerns Polizei v této souvislosti uveřejňuje rozhovor se šéfem tohoto odboru v BLKA Petrem Kitschlerem. V současné době je v databance shromážděno 21 060 informací v kategorii "obrazy" (obrazy, grafika, akvarely apod.), "plastiky" (sochy, reliéfy, busty apod.) a "jiné" (převážně knihy, hodiny, nábytek, sakrální umění). Přibližně u 16 000 existuje i fotomateriál různé kvality.

Značný zájem o takovou datovou banku je i v ostatních německých spolkových zemích, ale v důsledku omezených financí nejsou jejich pracoviště tohoto typu tak personálně vybavena, jako je tomu v Bavorsku. Podrobné informace jsou na Intranetu bavorské policie pod http:www.baypol/fachwissen/nachschlagewerke/polizeibezogen/ infoblatt/kunstdatenbank .

V brazilském Sao Luiz zatkla policie hlavu obskurní sekty, která vyklešťovala chlapce z chudinských čtvrtí, aby "očistila jejich duši". Sekta a její vedoucí jsou dále obviněni, že od roku 1991 znetvořili nebo zabili dalších 20 mladých lidí. Obviněno je - jak uvádí americký týdeník Time - i sedm policistů ze Sao Vicente, kteří údajně zabili tři vyslýchané mladé muže. Jen v Rio de Janeiru bylo loni zavražděno 600 dětí a mladistvých z chudinských čtvrtí, čtyři děti byly zastřeleny přímo před riodejaneirskou katedrálou. Týdeník Time píše, že jen 2 % násilných činů na brazilských dětech vedou k uvěznění a soudnímu řízení.

Británií doslova otřásá vražda oblíbené televizní moderátorky Jill Dandové, motivů vraždy je mnoho, na dopadení vraha/vrahů je vypsána vysoká odměna a řeč se vede jako obvykle a jako nyní v USA o množství legálních i nelegálních zbraní v zemi. Podle nových zákonů je v Británii (po masové vraždě v Dunblame) legální získání zbraně teoreticky velmi ztíženo. Prakticky to jde, jak píše britský tisk, poměrně lehce: za 500 až 1000 liber (v korunách x 50). "Nejoblíbenější" mezi nájemnými vrahy a teroristy je poloautomatický 9mm Browning, vyráběný v Belgii od roku 1925, masově pak od 1935, ale různé verze vyráběl kdekdo a prodaly se jich miliony. Používala ho policie v 50 zemích světa včetně Kanady, Dánska, Litvy, Nizozemska, dokonce i Rumunska a samozřejmě Belgie. Za druhé světové války ho používaly obě strany, do Británie si jej po válce přiváželi vojáci po tisících "na památku" a podle policie jsou jako recyklované nebo reaktivované používány dodnes. Zákon registraci deaktivovaných zbraní nepředepisuje, jsou běžně k dostání v obchodech nebo na dobírku, ale kriminalisté znají řadu případů, kdy byly znovu proměněny ve vraždící zbraň. Navíc jsou dnes pro mnohé týnejdžry symbolem statusu jako kdysi v 50. letech byl prstový boxer. Loňská studie Cambridgeské univerzity konstatovala, že v některých oblastech Británie plná třetina mladých přestupců zákona měla zbraň nebo k ní alespoň měla snadný přístup.

Švýcarský evangelický farář (57), nyní pracovně na "volné noze", patří v německy mluvících zemích k nejúspěšnějším krimiautorům (Roma Termini, Smrt v Sils Maria, Třídní schůzka, Doktor Luther potká slečnu Highsmithovou). Ve svých příbězích se často vrací do doby druhé světové války a do vztahu Švýcarska k Hitlerově Třetí říši. "Jsem ročník 1942, a když jsem se začal zajímat o dějiny, bylo mi jasné, do jaké strašné doby jsem se to narodil," říká v rozhovoru s mnichovským týdeníkem FOCUS. "Knihu Třídní schůzka jsem napsal v roce 1995, ještě před dnešní diskusí ve Švýcarsku, a chtěl jsem jí ukázat, že to, co se o té době oficiálně povídá, neodpovídá zcela tomu, co se tehdy událo. Na jedné straně poměry nutily Švýcarsko k určité kolaboraci, ale se vším respektem k této situaci tu na druhé straně nebylo dost odvahy. Naše politika vůči utečencům z Německa byla restriktivní a nelidská." Podle něho strůjci tehdejší švýcarské politiky měli štěstí, že s koncem války vypukla ihned studená válka a že se o téhle minulosti nemluvilo.

Ředitel Bramhall High School ve Stockportu, v Británii, byl přesvědčen, že se ve škole objevují drogy, a tak pozval místní soukromou bezpečnostní agenturu, respektice labradora Scubu, aby situaci propátral. Návštěva a 35 liber. A Scuba objevil dva patnáctileté chlapce s marjánkou. "Některé děti si myslí, že si mohou brát do školy i drogy, že jsou beztrestné. Touhle akcí jsme jim řekli, že se pletou," řekl ředitel. "Ale hlavním cílem nebylo chytit dealery, nýbrž ujistit tu většinu dětí, která s drogou nechce mít nic společného, že jsme připraveni je chránit." Školské úřady a skupiny ochránců občanských práv si nebyly jisty, je-li toto zcela správný postup, protože prý ve školních instrukcích proti drogám není nic o čmuchajícím psovi. Soudily, že "marjánka by měla být postihována spíše rozhovorem s odborníky a lidsky". Ale jak řekl jeden otec za souhlasu ostatních: "Můžu-li si vybrat mezi tím, že pes očuchá mému děcku školní tašku, nebo že mu nějaký idiot bude na hřišti nabízet drogu, vím, co si vyberu. Řiditeli školy i psovi tleskám."

Připravila Sylvie KUČEROVÁ