Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Situace v oblasti nelegální migrace v ČR

Informační materiál ze schůzky zástupců Ministerstva vnitra s občany a zástupci samospráv, jež se uskutečnila 9. září 2015 v Břeclavi. 

Tranzitní nelegální migrace v ČR

  • V celém roce 2014 Policie ČR zjistila necelých 400 osob. V první polovině roku 2015 zjistila cca 150 osob měsíčně.
  • Od 17. 6. 2015 do 7. 9. 2015 (od zahájení policejního opatření v souvislosti s migrační krizí) zjistila celkem 2661 osob, tj. v průměru téměř 1000 osob měsíčně.
  • Převažuje zejména směr do Německa. Česká republika je stále zatím na okraji silnějšího proudu, který vede z Maďarska přes Rakousko do Německa.
  • Aktuálně tyto osoby nelegálně pouze tranzitují přes Českou republiku, počty žádostí o ochranu přímo v ČR jsou sice vyšší o 65 % oproti roku 2014, ale stále nízké (od ledna 990 žádostí, polovina Ukrajinci, následují Kubánci a Syřané).
 

Postup při zajištění nelegálně pobývajícího cizince

  • Pokud policie zjistí, že se cizinec pohybuje na našem území nelegálně, zajistí ho dle zákona o policii, a to na maximálně na 48 hodin.
  • V této lhůtě musí policie provést základní úkony směřující k ověření jeho totožnosti. Dále musí zjistit informace, zda je či není žadatelem o azyl v jiné zemi nebo z jakého státu k nám přišel. Součástí této procedury je mimo jiné i odebrání otisku prstů.
  • Zajištěná osoba musí být do 48 hodin propuštěna a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců.
  • Celý tento proces je stejný u všech nelegálně pobývajících cizinců, tedy u cizinců bez dokladů, cizinců s falešnou identitou nebo cizinců bez platného povolení k pobytu.
 
Důvody zajištění cizince:
1. Realizace správního vyhoštění vydaného ČR nebo jiným členským státem
  • Doba zajištění: Maximálně 180 dnů, ve zvláštních případech 545 dnů (nezletilí bez doprovodu a rodiny s dětmi 90 dnů).
  • Ukončení zajištění: Uplynula doba možného zajištění, soud rozhodl o zrušení zajištění, na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění, pominuly důvody zajištění (např. vyhoštění nelze realizovat), cizinec byl vrácen
    do domovského státu.
Vždy se upřednostňuje dobrovolný návrat před nuceným návratem.
  • Funkčnost: Systém je nastaven dle návratové směrnice EU, která mnoho z oblasti návratů zkomplikovala. S využitím těchto právních předpisů není tak složité se správnímu vyhoštění vyhnout. Proces samotný je nebývale dlouhý. Zároveň je velmi komplikovaný a často závislý na dobré spolupráci se zemí původu, která musí být ochotna cizince přijmout.
 
2. Zajištění za účelem předání podle readmisní dohody (zajištěný nesmí být žadatelem o azyl v jiném členském státě),
tzv. readmise
  • Dobazajištění: Stanovena s ohledem na lhůty konkrétní readmisní dohody, předání probíhá obvykle do 7 dnů, maximální lhůta zajištění je max. 180 dnů (nezletilí bez doprovodu a rodiny s dětmi max. 90 dnů).
  • Ukončení zajištění: Uplynula doba možného zajištění, soud rozhodl o zrušení zajištění, na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění, pominuly důvody zajištění (cizince nepřevzal dožádaný stát), cizinec byl předán
  • Funkčnost: Funguje ve vztahu k Rakousku a Slovensku, ale pouze na případy osob, které nejsou registrovány
    jako Dublinské případy, tedy na osoby, které jsou na území EU nelegálně a ještě nebyly nikde zaregistrovány.
 
3. Zajištění za účelem předání podle Dublinského nařízení (státu EU, kde cizinec poprvé vstoupil)
  • Dobazajištění: První zajištění je vždy na dobu 30 dnů a dále se prodlužuje podle průběhu Dublinského řízení
    na max. 42 dnů, pokud není podána žaloba.
  • Ukončení zajištěn: Uplynula doba možného zajištění, soud rozhodl o zrušení zajištění, na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění, pominuly důvody zajištění (cizince nepřevzal dožádaný stát), cizinec byl vrácen
    do domovského státu.
  • Funkčnost: Nefunguje, systém je postupně nedodržován. Do Řecka nelze vracet již mnoho let, protože nikdy nevytvořili funkční azylový systém, do Itálie nelze vracet, protože neplní podmínku registrace a nikdo tedy formálně neví, že cizinci přijeli přes Itálii, Maďarsko se snaží registrovat, ale nemá kapacity na fyzické převzetí osob zpět.
 

Propouštění cizinců

  • Propuštění ze zajištění a následná eskorta (předání podle readmise, předání podle Dublinského nařízení nebo nucený návrat
    do země původu) – je méně časté, efektivita nízká (zejména z důvodu nerealizace transferů do Maďarska).
  • Propuštění z důvodu uplynutí doby zajištění nebo rozhodnutí soudu – osoba může volně pobývat na území, dostane tzv. výjezdní příkaz k opuštění území ČR, nejčastější důvod.
  • MV aktuálně zajistilo spolupráci s Českým červeným křížem s cílem zajistit základní humanitární péči pro osoby propouštěné (strava, první pomoc, hygiena, cestovné), s dalšími organizacemi jednáme.
 

Návratová politika

  • Návratová politika se řídí tzv. návratovou směrnicí – ČR řádně transponovala. Efektivita návratů v EU je 39 %
    a i to je pravděpodobně nadnesené.
  • V mnoha případech odmítají spolupracovat země původu, odmítají cizince přijmout.
  • Pokud nelegální migrant podá žádost o azyl (i účelově) na hranicích EU nemá tato země právo cizince zajistit do detence (EU právo) a tito žadatelé pak využívají schengenského prostoru pro další pohyb po Unii (případ Maďarsko) a cesty dále směr do Německa, Švédska.
  • Ostatní země na trase musí takto nelegálně procházející osoby zajistit a měly by je předat zpět do Maďarska (Dublinské nařízení), po dobu čekání na transfer mohou být osoby zajištěny pokud hrozí útěk, ale zajištění nesmí přesáhnout 42 dní.
  • Sekundární migraci po EU tak lze jen stěží zastavit z důvodu absence právních nástrojů (a to by byl pravděpodobně
    i problém s jakýmikoliv kvótami).
  • Ochrana hranic je tak naprosto zranitelná (každý nelegální migrant, který požádá o azyl se do EU a své vysněné země nakonec dostane).
 

Azylová zařízení a zařízení pro zajištění cizinců Ministerstva vnitra

Zařízení pro zajištění cizinců tzv. detenční zařízení
Zařízení pro zajištění cizinců (v zahraničí i u nás někdy nazývaná „detence“ nebo „záchyt“) slouží primárně k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a o zajištění. Klientelu tvoří osoby, které se pobytem na území ČR dostaly do rozporu s legislativou. Akcent je kladen zejména na kroky spojené se ztotožněním klienta, ten je často bez platných dokladů. Zajištěny mohou být jen osoby ve věku nad 15 let.
 
V ČR jsou v současné době zařízení pro zajištění cizinců tzv. detenční zařízení v Bělé – Jezové, Zastávce u Brna a ve Vyšních Lhotách s kapacitou 1368 míst. Ministerstvo vnitra také pro potenciální rezervní potřeby připravuje objekt v Drahonicích zapůjčený Ministerstvem spravedlnosti. I objekt Bálková slouží jako potenciální rezervní kapacita.
 
Dále je Ministerstvo vnitra připraveno v rámci Jihomoravského kraje zřídit dodatečnou kapacitu 300 míst a v Poštorné jsme již vybudovali mobilní detenční zařízení s kapacitou cca 300 míst. Tyto provizorní kapacity budou sloužit jako zařízení pro zajištění cizinců, kam jsou umisťovány osoby pobývající na našem území nelegálně. Tyto rezervní kapacity využijeme jen v případě, že budeme mít naplněny standardní ubytovací kapacity.
 
Areál v Poštorné
  • Areál bude v případě rozhodnutí sloužit jako zařízení pro zajištění cizinců.
  • Zařízení pro zajištění cizinců je uzavřený typ zařízení. V zahraničí i u nás se někdy nazývá „detence“ nebo „záchyt“.
  • Zařízení slouží primárně k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění
    a o zajištění.
  • Celý areál je nepřetržitě hlídán ve třech směnách policisty. Chod zařízení zajišťují civilní zaměstnanci Správy uprchlických zařízení.
  • Jedná se o uzavřený areál a osobám umístěným v tomto zařízení není umožněn volný pohyb.
  • V zařízení bude k dispozici zdravotnický personál.
 
Azylová zařízení
Mezi azylová zařízení patří přijímací, pobytová a integrační azylová střediska.
Přijímací středisko slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur - identifikace totožnosti, zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, vstupní pohovor a sociální šetření, předepsaná vstupní zdravotní prohlídka. Přijímací středisko není možné volně opustit. Je zde poskytováno ubytování, strava, základní hygienické potřeby a lékařská péče a žadatelé mají k dispozici sociální a psychologické služby a mohou se účastnit volnočasových aktivit, navštěvovat výtvarné dílny apod. Přijímací střediska se v ČR nacházejí v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Praha – Ruzyně a v Zastávce u Brna.
Pobytové středisko slouží k ubytování žadatelů, kteří prošli předepsanými vstupními procedurami v přijímacím středisku, a to po dobu řízení
ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Žadatelé mohou svobodně střediska opouštět nebo využít možnosti pobytu v soukromí. Poskytované služby jsou obdobné jako v přijímacím zařízení. Důraz je kladen na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity. Jsou zde
k dispozici dětská centra, výtvarné dílny, knihovny, čajovny, hřiště, sportovní vybavení a klienti se mohou účastnit různých kulturních akcí
a výletů. Zvláštní pozornost je věnována ohroženým skupinám, mezi které patří nezletilí žadatelé bez doprovodu, samotné ženy s dětmi, senioři, fyzicky, psychicky či sociálně handicapované osoby a oběti fyzického nebo psychického násilí. Pobytová střediska se v ČR nacházejí v Kostelci nad Orlicí a v Havířově.
Integrační azylové středisko slouží osobám, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu
a požádaly o dočasné ubytování v integračním středisku. Doba strávená v integračním středisku (max. 18 měsíců) slouží především k osvojení českého jazyka a získání samostatného bydlení a zaměstnání. Ubytování v integračním středisku je zpoplatněno.  Práva a povinnosti osob
s přiznanou mezinárodní ochranou jsou na trhu práce, v sociální a zdravotní oblasti stejná, jako práva a povinnosti občanů ČR. Pracovníci středisek spolu s pracovníky z neziskových organizací klientům integračním středisku v případě jejich zájmu mohou poskytnout potřebné poradenství a asistenci. Integrační azylová střediska se v ČR nacházejí v Jaroměři, Předlicích a v Brně.
 
 

Ministerstvo vnitra dne, 7. září 2015, zprovoznilo nové webové stránky o migraci www.mvcr.cz/migrace. Na nich najdete řadu aktuálních statistik, informace o integraci cizinců, tiskové zprávy nebo důležité dokumenty, které se týkají migrační politiky.

vytisknout  e-mailem