Obecně o návratech

Nedílnou součástí migrační politiky je mimo jiné i návratová politika, jejíž snahou je snížení a vypořádání se s následky nelegální migrace prostřednictvím úzké spolupráce se třetími zeměmi v rámci readmisní politiky. Tzv. readmisní politiku, předávání/zpětné přebírání nelegálně pobývajících osob, je třeba řešit v širším kontextu mezinárodní spolupráce, která přesahuje oblast migrace.

Je nutné zdůraznit, že účinná návratová politika je nezbytným předpokladem pro efektivní migrační politiku.

Harmonizace na úrovni Evropské unie se týká zejména průběhu příslušných řízení na národní úrovni a společných postupů vůči třetím zemím v oblasti návratů. Existuje zde snaha podpořit společnou návratovou politiku Evropské unie, a to zejména prostřednictvím efektivní spolupráce v rámci dialogu se třetími zeměmi - především sjednáváním a implementací readmisních dohod či participací na společných unijních aktivitách.

Informace o nelegální migraci, správním vyhoštění a povinnosti opustit území jsou dostupné v kapitole Nelegální migrace.
 

Klíčová slova

• Dobrovolný návrat - Jedná se o dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat do země původu nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území. Navracející se osoba cestuje jako běžný turista, bez asistence policie nebo jiných státních orgánů. Návrat probíhá letecky, případně pozemní cestou, v závislosti na cílové destinaci a preferencích navracejících se osob. Státní instituce v zemi návratu nejsou informovány o příjezdu navracejících se osob, ani o okolnostech jejich pobytu v zemi, ze které se navracejí.

• Nucený návrat - Cizinci, kteří na území pobývají neoprávněně, nebo jim byl soudy uložen trest vyhoštění, jsou nuceni opustit území. Pokud nevyužijí možnosti zažádat o dobrovolný návrat, je nutno přistoupit k nucenému návratu.
  Je nutné podotknout, že Česká republika, stejně jako ostatní země Evropské unie, vždy preferuje možnost dobrovolného návratu před návratem nuceným.

• Readmisní dohody - Readmisní smlouvy představují jeden z předpokladů efektivní realizace nuceného návratu osob do země jejich původu.
  Česká republika se věnuje jednak sjednávání dvoustranných readmisních smluv, jednak se spolupodílí na práci Evropské komise při sjednávání unijních readmisních dohod s vybranými třetími státy.
   

Základní dokumenty

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008. o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí
• Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (§123a)
• Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu (§54a)

Dobrovolné návraty

Mezi instituce realizující dobrovolné návraty patří:

• Odbor azylové a migrační politiky (OAMP)
  Ministerstvo vnitra České republiky organizuje program dobrovolných návratů, v rámci kterého osobám oprávněným na základě ustanovení paragrafu 123a zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců umožňuje vycestovat zpět do země původu.
  Více informací o dobrovolných návratech realizovaných Odborem azylové a migrační politiky naleznete zde.

• Správa uprchlických zařízení (SUZ)
  Správa uprchlických zařízení prostřednictvím svého programu poskytuje pomoc s dobrovolným vycestováním do země původu bývalým žadatelům o mezinárodní ochranu. Problematika je upravena zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, Další informace o dobrovolných návratech realizovaných Správou uprchlických zařízení jsou dostupné zde.

• Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
  Program asistovaných dobrovolných návratů realizuje také Mezinárodní organizace pro migraci. Více informací naleznete zde.

Nucené návraty

Realizace nucených návratů státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují podmínky pro vstup a/nebo pobyt na území České republiky, je zajišťována ze strany Policie České republiky.