Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Často kladené dotazy

Odpovědi na často kladené dotazy 

Co je nelegální migrace?
Jako nelegální migraci je třeba vnímat nejen neoprávněný vstup na území státu či jeho neoprávněné opuštění, ale také neoprávněný pobyt na území nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění. Nelegální migrace je extrémně dynamickou oblastí s malou možností odhadu vývoje, která vyžaduje flexibilní a důsledný přístup jak ve vztahu k potírání nelegální migrace, tak ve vztahu k návratům cizinců nelegálně pobývajících na našem území.
 
 
Co se stane, když policie zachytí cizince, který nemá doklady, má falešné doklady nebo nemá povolení k pobytu tzn. pobývá na našem území nelegálně?
Pokud policie zjistí, že se cizinec pohybuje na našem území nelegálně, zajistí ho dle zákona o policii, a to na maximálně na 48 hodin.
 
V této lhůtě musí policie provést základní úkony směřující k ověření jeho totožnosti. Dále musí zjistit informace, zda je či není žadatelem o azyl v jiné zemi nebo z jaké státu k nám přišel. Součástí této procedury je mimo jiné i odebrání otisku prstů.
 
Zajištěná osoba musí být do 48 hodin propuštěna a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců.
 
Celý tento proces je stejný u všech nelegálně pobývajících cizinců, tedy u cizinců bez dokladů, cizinců s falešnou identitou nebo cizinců bez platného povolení k pobytu.
 
 
Jaký je další postup se zadrženými migranty, kteří žádost o azyl nepodají?
Pokud jsou cizinci zajištěni za účelem realizace správního vyhoštění (do domovského státu), jsou ze strany policie činěny úkony k (fyzické) realizaci vyhoštění. Tzn. zjištění/ověření totožnosti cizince, vystavení náhradního cestovního dokladu, zajištění letenky. Pokud cizinci platnými cestovními doklady disponují, je zajišťována letenka do země původu.
 
 
Jak fungují readmisní dohody se sousedními státy?
Do sousedních států se předávají zjištění nelegální migranti, kteří do ČR z těchto států přišli. Předání je realizováno zpravidla v průběhu několika málo dnů.
 
Mnoho z těchto migrantů překročilo hranice Schengenu například v Maďarsku, které ale z kapacitních důvodů nechce migranty přijímat zpět. Co se děje s těmito migranty dále?
V případě Syřanů, kteří již v Maďarsku požádali o azyl, jsme přistoupili ke zrychlení tohoto procesu. Tzn., pokud tito lidé neprojeví úmysl v ČR požádat o ochranu, ztrácí jejich zajištění jakýkoliv smysl.
 
Zrychlení postupu je realizováno následujícím způsobem:
  • Pokud policie při kontrole občanů na území ČR zachytí nelegálně pobývajícího občana Sýrie, který již požádal o mezinárodní ochranu v Maďarsku, provede s ním osobní pohovor a informuje ho o možnosti požádat v ČR o ochranu.
  • V případě, že tito občané projeví úmysl požádat v ČR o ochranu, budeme tyto osoby řešit ve standardním azylovém řízení.
  • Pokud neprojeví zájem požádat v ČR o ochranu, tak Česká republika v tuto chvíli vyčerpala veškeré možnosti a zajištění těchto osob neplní svůj účel.
  • Nicméně ČR bude nadále se všemi osobami, které nelegálně vstoupí na naše území vést úkony spojené se zjištěním jejich totožnosti.
  • Obdobný postup bude aplikován i na osoby již zajištěné, pohovor v takových případech povedou zaměstnanci Ministerstva vnitra.
  • Na základě vyhodnocení všech skutečností jsme tak přistoupili k tomuto opatření, které se týká pouze občanů Sýrie, které nemůžeme z důvodu válečného konfliktu vracet zpět do jejich země. V případě ostatních zadržených platí stále stejné postupy.
 
 
Co je detenční zařízení?
Zařízení pro zajištění cizinců (v zahraničí i u nás někdy nazývaná „detence“ nebo „záchyt“) slouží primárně k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a o zajištění. Klientelu tvoří osoby, které se pobytem na území ČR dostaly do rozporu s legislativou. Akcent je kladen zejména na kroky spojené se ztotožněním klienta, ten je často bez platných dokladů. Zajištěny mohou být jen osoby ve věku nad 15 let.
 
Vnější ostrahu zajišťuje Policie ČR, vnitřní smluvní bezpečnostní agentura. Toto zařízení spravuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.
 
 
Jaká je ostraha zařízení pro zajištění cizinců?
Ostraha zařízení je dvojitá. Vnější ostraha zařízení je v souladu se zákonem o pobytu cizinců vykonávána Službou cizinecké policie. V zařízení je dále vnitřní ostraha vykonávaná smluvní bezpečnostní agenturou.
 
 
Kolik je v ČR detenčních zařízení?
V ČR jsou v současné době zařízení pro zajištění cizinců tzv. detenční zařízení v Bělé – Jezové, Drahonicích a ve Vyšních Lhotách s kapacitou 1392 míst. Aktuální obsazenost těchto zařízení naleznete zde.

Ministerstvo vnitra také pro potenciální rezervní potřeby připravuje objekt v Balkové.
  
 
Kdo je v zařízení pro zajištění cizinců?
V zařízeních pro zajištění cizinců (tedy uzavřená zařízení) se nacházejí pouze osoby, které byly zajištěny podle zákona o pobytu cizinců z důvodu nelegálního pobytu na území České republiky, a které by měly být navráceny do příslušné země původu podle pravidel EU - návratová směrnice, Dublinské nařízení, readmisní dohody. Nenachází se tam tudíž osoby, které by v České republice podali žádost o mezinárodní ochranu.
 
 
Jakou procedurou musí uprchlíci projít, než jsou ubytovaní na pokoji? Co se děje poté, co jsou ubytovaní?
V rámci správy uprchlických zařízení jsou seznamováni se základními právy a povinnostmi, s vnitřním řádem zařízení, obdrží základní hygienické prostředky, jsou zaváděni do informačního systému, dále např. naše zdravotnické zařízení provádí vstupní zdravotní prohlídky.
 
 
Jak dlouho budou zajištění cizinci v detenčních zařízeních umístěni? Co se s nimi bude dít dál?
Prvním úkolem policistů je zjistit totožnost osob a dále informaci o tom, že by osoba již požádala o azyl v jiné zemi. V těchto případech se ihned aplikuje postup podle Dublinské dohody, tedy cizinec se vrací do státu, ve kterém již má požádáno o azyl.
 
Pokud cizinec nemá požádáno o azyl v jiné zemi, ale bezpečně prokážeme, z které země tento běženec do ČR přicestoval a tento stát tuto skutečnost uzná, tak na základě readmisní dohody tohoto cizince do tohoto státu vrátíme. V tomto případě hovoříme o readmisi.
 
V případě, že nepřichází v úvahu ani jeden z těchto dvou postupů a cizinec nepožádá o azyl, tak zahajujeme proces správního vyhoštění, který končí vyhoštěním ze země. Nedá se tedy paušálně říci, že běženci budu v zařízení určitý počet dnů. Někdy administrace může trvat týdny, někdy měsíce a v ojedinělých případech i déle.
 
Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění, která v souhrnu nesmí překročit 545 dnů (pouze v případě, že v průběhu zajištění cizinec zmařil výkon správního vyhoštění nebo uvedl nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu). V případě rodiny s dětmi nebo nezletilého cizince bez doprovodu doba zajištění nesmí překročit 90 dnů.
 
 
Jakou dobu mají uprchlíci při správním vyhoštění na opuštění republiky? Podle čeho je stanovována tato doba?
V případě, že je v rámci správního řízení rozhodnuto o vyhoštění, doba na vycestování z území ČR se stanovuje v rozsahu od 7 do 60 dnů. Tato doba záleží na okolnostech (rodina, cestovní možnosti, zdravotní stav).
 
 
Jak dlouho trvá vstupní prohlídka? Na jaké nemoci jim děláte vyšetření?
U cizince je prováděno vstupní lékařské vyšetření v rozsahu podle běžných lékařských standardů, provádí se klinické vyšetření a popis případných tělesných změn, kromě odběru krve a moče se podle stanovení orgánu ochrany veřejného zdraví provádí dále vyšetření:
  • RTG hrudníku (plíce, srdce),
  • bakteriologické vyšetření stolice, zejména na bacilární dysenterii a břišní tyfus,
  • vyšetření BWR (Bordetova-Wassermannova reakce používaná ke zjišťování pohlavních nemocí), případně jiné, se stejnou výpovědní hodnotou,
  • případně dle potřeby provedení dalšího vyšetření podle požadavku lékaře.
Vyšetření cizinců je prováděno nejpozději do 72 hodin od zadržení. Samotné vstupní vyšetření trvá cca 30 minut. Celkové výsledky vyšetření pacienta jsou známé do 3 až 7 dnů po obdržení celkových výsledků.
 
 
Zaznamenali jste výskyt nějakých infekčních onemocnění?
Do dnešního dne nebyl zaznamenán významně vyšší výskyt infekčních onemocnění v žádném zařízení pro zajištění cizinců. Ojedinělý výskyt průjmových onemocnění (u několika osob, zejména dětí) byl neprodleně hlášen příslušným lékařem Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra vyčleněným pro zajištění tohoto zařízení pracovníkům oddělení ochrany veřejného zdraví MV.
 
Orgán ochrany veřejného zdraví MV v tomto případě, stejně jako v případech zvýšeného výskytu průjmových onemocnění bez souvislosti s pobytem zadržených cizinců v ČR, ukládá protiepidemická opatření a jejich dodržování následně kontroluje. K uložení takového opatření bylo nutno přikročit pouze v jednom případě. Kontrolou bylo zjištěno dodržení nařízených opatření a díky tomu nedošlo k rozšíření onemocnění ani v rámci dotčeného zařízení pro zajištění cizinců.
 
Výskyt jiných, epidemiologicky významných onemocnění nebyl v žádném ZZC zaznamenán.
 
 
Jsou ubytovány děti v detenčních zařízení?
Správa uprchlických zařízení provozuje několik typů zařízení, ve kterých děti – cizinci pobývají. Jsou to zařízení pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany a zařízení pro zajištění cizinců (tedy pro ty, kteří na území pobývají nelegálně).
 
Následně jsou různé věkové kategorie dětí a sociální situace, které určují zodpovědnost za děti:
  • Nezletilí bez doprovodu ve věku 0-15 let nejsou vůbec umísťováni do našich zařízení, ale jsou na základě rozhodnutí místně příslušného soudu ve spolupráci s místním pracovištěm sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) předány do příslušného specializovaného zařízení pro děti bez doprovodu.
  • Nezletilí bez doprovodu ve věku 15-17 let jsou umístěni do našich zařízení na pár dnů, maximálně dva týdny, během této doby projdou vstupní lékařskou prohlídkou, je jim poskytnuta naše smluvní psychologická péče a péče našich sociálních pracovníků. Následně jsou za asistence OSPOD přemístěni do zařízení MŠMT, Zařízení pro děti- cizince: http://www.ddc.cz/ (viz výše).
Nezletilým s doprovodem rodičů nebo jiných zákonných zástupců poskytujeme v zařízeních tyto služby:
  • Děti ve věku 0-6 let (i v doprovodu rodičů) navštěvují denně dětské centrum, které SUZ provozuje ve všech typech zařízení, kde se dětem věnuje vychovatelka. Ta se ve výchově zaměřuje na rozvoj jejich kognitivních funkcí, podporuje prostřednictvím uměleckých aktivit v dětech tvořivost, využívá k práci i rozličné hry a sportovní aktivity. Součástí aktivit jsou i výlety s dětmi mimo zařízení.
  • Děti ve věku 6-15 let jsou dle našich zákonů školou povinní, proto je jim v zařízeních poskytnuta nejprve výuka ve vyrovnávací třídě a po adaptaci jsou zařazeni do základní školy v obci, kde je zařízení umístěno.
V zařízení po škole dochází do dětského centra, kde se jim opět věnuje vychovatelka. Kromě toho mohou trávit čas volnočasovými aktivitami, které poskytují v každém zařízení pedagogové volného času, mohou samozřejmě využít poradenství sociálních pracovníků a v případě potřeby je jim objednán náš smluvní psycholog.
 
Děti pobývající se svými zákonnými zástupci v zařízení pro zajištění cizinců, nejsou zajištěni a mohou tudíž zařízení opouštět, například za účelem plnění povinné školní docházky. Záleží také na délce pobytu rodin s dětmi v zařízeních. Právě u rodin bývá v ZZC pobyt kratší, v řádu týdnů, pak děti do školy ani nestihnou nastoupit. Pak navštěvují pouze dětské centrum v zařízení.
 
 
Mohou mít zajištění cizinci u sebe mobilní telefon?
Zajištění cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců nesmí mít u sebe - v souladu se zákonem o pobytu cizinců - mobilní telefony (elektronické komunikační zařízení). To samé se týká i žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v přijímacím středisku (dle  zákona o azylu).
 
Mobilní telefony jsou uloženy u provozovatele zařízení, tzn. u Správy uprchlických zařízení, po ukončení pobytu v zařízení pro zajištění cizinců nebo přijímacím středisku samozřejmě Správa uprchlických zařízení mobily vrací. Před uložením si tyto osoby mají možnost z telefonu opsat kontakty i zavolat. Mobily jsou bezpečně uloženy v trezoru a jsou vypnuté. Zatím jsme nezaznamenali žádnou stížnost na to, že bychom vrátili poškozený nebo jiný telefon.
 
Na náklady státu vydáváme zajištěným cizincům telefonní kartu v hodnotě 180,-Kč, výslovně nám zákon však nic takového neukládá. Přístup k internetu zajištění cizinci nemají, v Bělé - Jezové se s tímto do budoucna počítá.
 
Existuje mnoho případů, kdy během této doby cizinci nestihnou tento limit vyčerpat. Telefonní automaty jsou umístěny v každé budově a v každém patře a jsou k dispozici i v tzv. buňkovištích. Z praxe víme, že zajištění cizinci uskuteční první hovor, předají číslo automatu a na toto číslo jim pak může kdokoliv zavolat. K běžnému použití zatím internet zajištěné osoby nemají. Nicméně mohou si potřebné informace z internetu zajistit prostřednictvím sociálních pracovníků, kteří jsou k dispozici v zařízení od pondělí do pátku od 7 – 15.30 hodin.
 
 
Kdo hradí jejich pobyt a kolik korun denně stoji?
Správa uprchlických zařízení je oprávněna použít uschované peněžní prostředky na úhradu nákladů spojených s pobytem v ZZC, resp. s vyhoštěním. Pokud mají cizinci peněžní prostředky, Správa uprchlických zařízení strhává 112,- Kč za stravu a 130,- Kč za ubytování.
 
 
Jak konkrétně probíhá propouštění migrantu?
Ze strany Správy uprchlických zařízení MV (SUZ) se jedná zejména o administrativní a organizační úkony. Cizinci vrátí SUZ půjčené věci, SUZ naopak vrátí cizinci věci, které měl uloženy v úschovně a provede se s ním vyúčtování.

vytisknout  e-mailem