Mezinárodní ochrana

Žadatelé o azyl v roce 2002

Aktuální vývoj v roce 2002

V roce 2002 požádaly o azyl 8 482 osoby, což znamená pokles oproti roku 2001 o 53%.

Od roku 1990 do 31.12.2002 požádalo o azyl v ČR celkem 60 469 osob.

Nejvýraznější změnou v roce 2002 je pokles počtu podávaných žádostí v souvislosti s novelou zákona o azylu. Zatímco v lednu 2002 požádalo o azyl 1 334 osob, v únoru to již bylo 678 osob, tedy téměř o 50% méně. Od února dále žádalo o azyl průměrně 650 osob měsíčně. Popisovaná změna se týká pouze počtu podaných žádostí, netýká se alespoň na počátku roku složení žadatelů, to zůstalo v podstatě konstantní.

Tabulka 1: Počet žadatelů v jednotlivých měsících roku 2002 a jejich procentuální změny

Tabulka 2: Srovnání počtu žadatelů v jednotlivých měsících v letech 2001 a 2002

1.2.2002 vstoupila v účinnost novela zákona o azylu. Smyslem novely bylo omezit možnosti využívat azylové procedury k jiným účelům než k vyčkání vyřízení žádosti o azyl. Hlavní změny:

• Na snížení počtu žádostí o azyl má patrně největší vliv kombinace s účinkem novely zákona o zaměstnanosti: žadatelé o azyl nesmějí být v prvním roce azylového řízení zaměstnáni. Smyslem tohoto opatření bylo snížení atraktivity azylového řízení pro pracovní migranty - ti jej totiž od roku 2000 využívali jako způsobu, jak legalizovat svůj pobyt na území ČR;
• Cizinci, kteří projeví úmysl požádat o azyl v zařízení pro zajištění cizinců, nejsou podle novely převáženi do azylových zařízení, ale řízení o azylu je vedeno v průběhu jejich zajištění. Tento krok má zabránit pokusům cizinců použít azylového řízení jako možnosti opustit legálně zařízení a vyhnout se tím eventuelně realizaci správního vyhoštění;
• Další ustanovení novelizovaného zákona omezuje možnost podat opakovaně žádost o azyl - v případě, že chce cizinec podat žádost dříve než dva roky po nabytí právní moci posledního rozhodnutí o azylu, je jeho úmysl přezkoumán a OAMP jej informuje, zda je k podání opakované žádosti oprávněn;
• Novela dále přinesla zpřísnění způsobu přihlášení na soukromou adresu a prověřování existence uváděných adres.

Složení žadatelů podle státní příslušnosti

Nejvíce žádostí podali občané Ukrajiny (1 674 osob, tj. 20% ze všech žádostí). Počty žádostí se pohybují kolem 140 osob měsíčně. V červenci počet žadatelů z Ukrajiny klesl na 81 osob, ale od srpna se zase počty kontinuálně zvyšovaly na uváděnou hodnotu. Až do poloviny roku tvořili Ukrajinci čtvrtinu žadatelů o azyl. Jejich zastoupení ale v druhé polovině roku mírně klesá, zejména díky zvýšenému přílivu občanů Slovenska, Gruzie a Ruska.

Druhou nejvýznamnější státní příslušností žadatelů je Vietnam (891 žadatel, 11%). Většina žadatelů přišla v první polovině roku, od srpna sledujeme pokles v počtu podaných žádostí i poměrného zastoupení.

Na třetím místě v počtu žadatelů jsou v současné době občané Slovenska (843 osoby, 10%), a to je nejvýraznější změna v roce 2002. Zatímco v prvních pěti měsících roku tvořili slovenští žadatelé sotva 3% všech žadatelů o azyl (kolem 20 osob měsíčně), od června sledujeme nárůst, který neustále pokračuje. Rozdíl mezi průměrem měsíčních žádostí v prvním a druhém pololetí je 100 osob. V listopadu požádalo o azyl nejvíce občanů Slovenska (155 osob) a tvořili 25% všech žadatelů. Od července jsou, s výjimkou října a prosince, na prvním místě žadatelů o azyl v ČR, a tvoří pětinu žadatelů.

Čtvrtou nejčastější zemí původu je Moldavsko (724 osob, 9%). Podobně jako v případě Vietnamu zde sledujeme, že počet moldavských žadatelů ke konci roku spíše klesá. V první polovině roku tvořili tito žadatelé 10-14% žadatelů s průměrně asi 90 žadateli měsíčně. V druhé polovině roku zde žádá o azyl zhruba 35 občanů Moldavska měsíčně a tvoří 5%.

Tabulka 3: top 10 státních příslušností v roce 2002

Ještě výrazněji lze tento vývoj směřující k poklesu žádostí z určitých zemí dokumentovat na Gruzii (678 osob, 8%). Z průměrně 80 osob měsíčně v první polovině roku klesl počet žádostí na 34 měsíčně. Procentuální zastoupení pak klesá z více než 10% na 5%. Stejný zásadní pokles v počtu žádostí sledujeme u žadatelů z Arménie (452 osob, 5%) a Indie (364 osob, 4%). Žadatelé z Arménie patřili na počátku roku mezi prvních pět nejčastějších státních příslušností, v posledních měsících nefigurují ani v první patnáctce. Podobný pokles počtu žádostí zastoupení je u žadatelů z Indie, i když ti jsou stabilnější.

Vzestup počtu žádostí naopak zaznamenáváme u žadatelů z Ruska (628 osob, 7%) a Číny (511 osob, 6%). Počet žadatelů z Ruska byl v prvním pololetí stabilní - asi 35 osob měsíčně. Od července se počty příchozích zvýšily na asi 70 osob měsíčně. Výrazným rysem žadatelů z Ruska je fakt, že až 80% z nich jsou osob z Čečenska nebo čečenské národnosti. Počty žadatelů z Číny se zvyšují také od poloviny roku a od července se Čína pravidelně objevuje v prvních pěti státních příslušnostech.

Z popisovaného vývoje lze usoudit, že se v polovině roku odehrála změna, která přiměla dříve tradiční žadatele v ČR (Vietnamce, Moldavany, Gruzínce, Armény, Indy, ale i Iráčany a Bulhary) ČR méně preferovat, či se jí dokonce vyhýbat. Naopak nastal významný vzestup u žadatelů ze Slovenska, Ruska a Číny.

Vývoj počtu a složení žádostí o azyl od roku 2000

Na počátku roku 2000 začal platit nový zákon o azylu (č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů), který zřejmě podpořil trend již tak stoupajících počtů žadatelů o azyl v ČR. Od počátku roku 2000 tedy sledujeme postupný nárůst měsíčních počtů žádostí, který vyvrcholil v srpnu roku 2001 počtem 1 780 osob. Od té doby až do počátku roku 2002 zaznamenáváme pokles počtu žádostí, nikoli však pod tisíc osob měsíčně. Zásadní pokles přináší až únor 2002, tedy doba, kdy začíná platit shora uvedená novela.

Graf 1: Měsíční počty žadatelů o azyl od roku 2000

Kromě změny počtu žádostí sledujeme i změnu složení žadatelů o azyl podle státní příslušnosti. Nový zákon o azylu je provázen přílivem v předchozích letech marginálních skupin: občany Ukrajiny, Moldavska, Vietnamu (většinou zřejmě šlo o pracovní migraci) a Rumunska. Naopak původně převládající Afghánci směrem k roku 2002 zcela mizí. V roce 2001 byla velmi významná skupina občanů Rumunska, v roce 2002 se již v podstatě neobjevuje. Opačný trend projevují žadatelé ze Slovenska - do ČR přicházeli hlavně v roce 2000 a 2002, v roce 2001 nebyla ČR jejich cílem.

Tabulka 4: Počet žadatelů v jednotlivých letech a meziroční procentuální změny

Místo podání žádosti o azyl

Tabulka 5: místa podání žádosti o azyl od roku 1999

Z 8 482 žadatelů podalo žádost 6 561 osob (77% žadatelů) v přijímacím středisku (PřS) Vyšní Lhoty a 167 osob (2%) v PřS Praha - Ruzyně, tedy v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. 1 513 osob požádalo o azyl v zařízeních pro zajištění cizinců (ZZC). Toto číslo lze též považovat za důsledek novely zákona o azylu. Množství osob, které v roce 2002 požádaly o azyl v ZZC, se totiž podstatně snížilo. Od roku 1999 žádala v ZZC čtvrtina až třetina ročního počtu žadatelů, v roce 2002 to bylo již jen 18% žadatelů. 95 osob (1%) požádalo o azyl v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebo v průběhu zadržení ve vazbě, 5 osob potom v průběhu léčby v nemocnici. V případě dalších žadatelů zahrnutých v tabulce 4 pod kategorii se jedná zejména o děti narozené žadatelům o azyl v průběhu řízení, za které jejich rodiče také žádají o azyl. V těchto případech nejsou žadatelé s malými dětmi nuceni cestovat do přijímacího střediska, ale mohou podat žádost v azylovém zařízení, ve kterém bydlí, nebo pod které spadají v případě pobytu na privátu.

Odbor azylové a migrační politiky rozšířil oddělení azylového řízení na letišti Ruzyně o pracovníky, kteří vedou řízení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců Balková a Velké Přílepy. V ostatních třech zařízeních vedou azylové řízení pracovníci detašovaných pracovišť oddělení azylového řízení ve Vyšních Lhotách (ZZC Poštorná a Frýdek-Místek) a v Bělé pod Bezdězem (ZZC Bělá). Lhůta pro zajištění cizinců v ZZC je 180 dní. Pokud azylová procedura trvá déle a cizinecká policie provedla všechny potřebné úkony v rámci svého řízení, jsou žadatelé převáženi do azylových zařízení.

Složení žadatelů podle státní příslušnosti se podle místa podání žádosti významně liší. Žadatelé pěti nejčastějších státních příslušností (Ukrajina, Vietnam, Slovensko, Moldavsko, Gruzie) žádají o azyl v naprosté většině (88-98%) v PřS Vyšní Lhoty. V ZZC žádá naopak většina občanů přicházejících z Číny (71% žadatelů z dané země), Indie (90%), Iráku (63%) a Turecka (90%). Z pohledu absolutních čísel jsou pak velmi častými žadateli ze ZZC občané Arménie. Na letišti Praha Ruzyně požádalo celkem 167 osob. V 84 případech šlo o osoby bez státní příslušnosti (nejčastěji ze oblasti Středního Východu - Palestiny) - tito žadatelé vstupují v naprosté většině do řízení na letišti nebo ZZC, tedy zřetelně v krajní situaci při problémech s doklady či pobytem v ČR. Druhou největší skupinu v PřS Ruzyně tvoří občané Iráku (36 osob) - i u této skupiny je patrné, že Iráčané vstupují do řízení hlavně přes Ruzyni nebo ZZC.

Od účinnosti novely projevilo úmysl požádat o azyl v ZZC 1494 cizinců, 75 úmyslů bylo opakovaných. Z těchto cizinců podalo žádost o azyl 1 174 - z toho čtyři na základě prominutí dvouleté lhůty pro podání opakované žádosti. 65 osobám s opakovaným úmyslem nebylo tato lhůta prominuta, o zbylých opakovaných úmyslech nebylo ke konci roku rozhodnuto. 111 cizinců s projeveným úmyslem nakonec žádost z vlastní vůle nepodalo, 143 cizinců s projeveným úmyslem teprve žádost podá.

270 osob projevilo úmysl požádat o azyl ve věznici. Z těchto cizinců dosud podalo žádost 75 osob. 46 úmyslů bylo opakovaných a nikomu nebyla prominuta lhůta pro podání opakované žádosti. 18 osob na základě vlastního rozhodnutí žádost nepodalo, dalších 18 se nedostavilo pro propuštění z věznice do přijímacího střediska.

V případě, že cizinci, který projevil úmysl požádat o azyl ve výkonu trestu odnětí svobody, nebyl udělen trest vyhoštění nebo není umístěn ve vydávací vazbě, je po projevení úmyslu informován, že se na něj pohlíží jako na účastníka řízení o udělení azylu a že se má po skončení trestu dostavit do přijímacího střediska k řádnému sepsání žádosti o azyl. Je-li ovšem ve vydávací či vyhošťovací vazbě nebo pokud je mu udělen trest vyhoštění, dostaví se pracovník OAMP do vězeňského zařízení, a tam s cizincem sepíše žádost o azyl a rovnou většinou i provede pohovor.

Průběh a změny v řízení o azylu

Vedením správního řízení o udělení azylu je pověřen odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Formou odvolání proti jeho (tzv. prvostupňovému) rozhodnutí bylo do 31.1.2002 podání rozkladu k ministrovi vnitra. Ministr vnitra za účelem rozhodování o rozkladech zřídil rozkladovou komisi, složenou ze zástupců státní správy, vědeckých institucí a nevládních organizací. Pro tyto komise připravovali podklady pracovníci odboru azylové a migrační politiky, oddělení Sekretariát rozkladové komise ministra vnitra. Od 1.2.2002 mohli žadatelé podat proti rozhodnutí ministerstva opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Tímto krokem, který rovněž přinesla novela zákona o azylu, je žadatelům zajištěn nezávislý přezkum správního rozhodnutí soudem. V praxi však tato změna způsobila značné prodloužení azylového řízení v odvolací instanci, protože Vrchní soud nebyl na novou agendu připraven.

Ministr vnitra mohl rozhodnout ve věci, mohl tedy kromě o potvrzení prvostupňového rozhodnutí, či jeho zrušení a vrácení k novému řízení o udělení azylu, rozhodnout o udělení azylu. Soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí a nerozhoduje ve věci azylu - může tedy rozhodnutí správního orgánu potvrdit nebo zrušit a vrátit k novému řízení.

Schéma 1 přehledně znázorňuje jednotlivé stupně řízení v řízení o azylu a změny v možnosti odvolání proti rozhodnutí o azylu ministerstva vnitra, tak jak byly stanoveny platnými právními úpravami. Do 31.1.2002 mohli žadatelé o azyl podat proti rozhodnutí OAMP rozklad. Proti rozhodnutí ministra vnitra mohli žadatelé podat žalobu v rámci občanského soudního řádu k Vrchnímu soudu. V takovém případě museli upravit svůj pobyt v ČR podle zákona o pobytu cizinců (cizinecká policie vystavila těmto osobám vízum za účelem strpění pobytu), nepohlíželo se na ně jako na žadatele o azyl.

Od 1.2.2002 mohli žadatelé podat proti rozhodnutí ministerstva vnitra opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Proti usnesení Vrchního soudu už nebylo možno se dále odvolat.

Schéma 1: Stupně azylového řízení a možnosti odvolání

Od 1.1.2003 vstoupí v účinnost nová novela zákona o azylu a zákona o občanském soudním řádu správním. Na základě těchto norem budou moci žadatelé o azyl podat proti rozhodnutí ministerstva vnitra žalobu k příslušnému krajskému soudu podle aktuálního místa bydliště. Rozhodnutí OAMP bude nabývat právní moci již dnem předání (podle předchozích úprav se žadatelé mohli odvolat proti nepravomocnému rozhodnutí). V případě, že cizinci podají žalobu ve lhůtě stanovené zákonem, bude se na ně po dobu soudního řízení pohlížet opět jako na žadatele o udělení azylu. Proti rozhodnutí krajského soudu je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V tomto případě musí opět cizinec upravit svůj pobyt v ČR podle zákona o pobytu cizinců.

Výsledky řízení o azylu a délka trvání řízení

V roce 2002 byl azyl udělen 103 osobám (101 v první instanci a 2 osobám v instanci druhé), 27 osobám (16 v první a 11 ve druhém instanci) pak byla k rozhodnutí o neudělení azylu vyslovena překážka vycestování. Celkem tedy Česká republika přijala na své území 130 osob z politických nebo humanitárních důvodů.

47 azylů bylo uděleno podle § 12 zákona o azylu (důvody pronásledování podle Ženevské konvence), 41 osobě byl udělen azyl podle § 13 (rodinný příslušník osoby, které byl udělen azyl podle § 12), 15 azylů pak bylo uděleno z humanitárních důvodů. Nejčastěji byl azyl udělen občanům Ruska (Čečenska), Běloruska a Afghánistánu. Méně než deset azylantů pak pochází například z Iráku, Arménie, Kuby a Iráku. Překážka vycestování byla vyslovena u občanů Afghánistánu a Iráku.

Střední doba, jakou žadatelé čekali na vydání rozhodnutí o udělení azylu je 908 dní, tedy zhruba dva a půl roku. Tato délka je způsobena zejména faktem, že některým žadatelům byl azyl udělen až po odvolání, další skupina (např. Čečensko) nebyla po dlouhou dobu vůbec řízena, protože nebyly dostupné spolehlivé informace o situaci v zemi.

Další rozhodnutí I. stupně

V prvním stupni řízení bylo vystaveno 5 139 rozhodnutí o neudělení azylu (v součtu nejsou zahrnuta rozhodnutí o neudělení azylu s vyslovenou překážkou vycestování). V případě 2 430 žadatelů bylo využito možnosti zrychleného řízení o azylu a žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná - jde o 47% všech zamítavých rozhodnutí. Nejčastěji byly žádosti zamítnuty jako zjevně nedůvodné, protože žadatelé neuváděli skutečnosti svědčící o pronásledování podle § 12 (1 080 osob); 589 žádostí bylo zamítnuto, protože žadatel přichází ze země, jež je považována za tzv. bezpečnou zemi původu; 347 žádostí pak proto, že žadatel prokazatelně přijel do CŘ přes zemi, jež je považována za tzv. třetí bezpečnou zemi; 219 žádostí bylo zamítnuto, protože žadatelé uváděli pouze ekonomické důvody. Žadatelé se odvolali proti 88% rozhodnutí o neudělení azylu (proti 4 525 rozhodnutím), právní moci nabylo 613 prvostupňových rozhodnutí.

Střední doba do vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné je 16 dní, v případě neudělení azylu je to pak 178 dní, tedy zhruba půl roku. Pro všechna rozhodnutí o neudělení azylu je pak střední doba do vystavení rozhodnutí 28 dní.

Rozhodnutí o zastavení řízení bylo vystaveno 6 717. V naprosté většině (4 626 rozhodnutí, 69%) byla důvodem opakovaná nespolupráce při řízení (v podobě opakovaně zaznamenané absence u pohovoru). Druhým nejvýznamnějším důvodem je zpětvzetí žádosti o azyl samotnými žadateli. Z tohoto důvodu bylo vystaveno 1 881 (28%) rozhodnutí. Proti rozhodnutí o zastavení řízení se odvolalo 13% žadatelů.

Na základě podaného rozkladu nebo opravného prostředku či na základě údajů získaných mimo odvolací řízení zrušilo ministerstvo vnitra 134 vlastních rozhodnutí, aby mohlo opakovaně rozhodnout.

Další rozhodnutí II. stupně - ministra vnitra

Sekretariátu rozkladové komise bylo v roce 2002 doručeno 2 288 rozkladů (ještě v průběhu roku se doručovaly rozklady podané před 1.2.2002). V 1 355 případech potvrdil ministr vnitra prvostupňové rozhodnutí o neudělení azylu, ve 250 případech pak potvrdil rozhodnutí o zastavení řízení. Naopak 109 rozhodnutí prvního stupně bylo zrušeno a vráceno k novému rozhodnutí ve věci. 590 řízení bylo zastaveno, většinou z důvodu zpětvzetí žádosti o azyl či rozkladu.

Řízení u Vrchního soudu v Praze

Vrchnímu soudu postoupil OAMP 4 081 opravných prostředků a 363 osob ukončeným řízením ve druhém stupni podalo žalobu proti ministerstvu vnitra. Vrchní soud v 81 případech rozhodnutí ministerstva vnitra potvrdil, 38 spisů vrátil k řízení I. nebo II. stupně, zamítl 230 žalob a v 725 případech zastavil řízení. Z postoupených opravných prostředků zbývalo k 31.12.2002 rozhodnout o 3 412 z nich.

Odnětí a zánik azylu

V roce 2002 zanikl azyl 41 osobě (39 z důvodu nabytí státního občanství České republiky, 2 z důvodu vzdání se tohoto postavení). 3 osobám byl azyl odňat.

Pobyt žadatelů

K 31.12.2002 pobývalo 6% žadatelů v přijímacích střediscích, 37% v pobytových střediscích, 2% v zařízeních pro zajištění cizinců, 2% ve věznicích a 52% na privátu. Více než polovina žadatelů tedy využívá možnost bydlet mimo azylové zařízení.