Mezinárodní ochrana

Žadatelé o přiznání postavení uprchlíka - 1999

Poznámka: Dne 1.1.2000 nabyl účinnosti zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, který zavedl mimo jiné i novou terminologii. Souhrnné zprávy o letech 1998 a 1999 jsou ponechány v terminologii původního zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících.

V roce 1999 požádalo v České republice o přiznání postavení uprchlíka 7 219 osob. Od roku 1990 je to nejvyšší roční počet žadatelů a pokračuje tím trend výrazného nárůstu počtu příchozích osob, který začal na konci roku 1998. Oproti roku 1998 narostl počet žadatelů o 77% a měsíční počty příchozích osob se pohybovaly kolem 600. Od července 1990 od 31.12.1999 požádalo v ČR o přiznání postavení uprchlíka celkem 25 105 osob. Žadatelé roku 1999 tvoří 29% tohoto počtu.

Žadatelé o přiznání postavení uprchlíka byli státními příslušníky z 65 zemí světa, u 3 osob nebyla státní příslušnost zjištěna, 38 osob bylo bez státní příslušnosti. Nejvíce žadatelů přišlo z Afghánistánu - 32% (2 312 osob), 13% ze Srí Lanky (900 osob), 12% z Indie (887), 9% z Jugoslávie (přičemž 598 osob z celkových 622 bylo z provincie Kosovo) a 5% z Iráku (346 osob).

76% všech žadatelů pocházelo z Asie, 19% z Evropy, 4% z Afriky a 1% bylo bez státní příslušnosti. Zastoupení žadatelů z Asie se postupně zvyšuje od 5% v roce 1990, v roce 1998 poprvé tvořili více než polovinu všech žadatelů (66%). Na tomto zvýšení relativních i absolutních počtů se podílejí zejména žadatelé z Afghánistánu, kteří přicházejí do ČR již od roku 1990, ale jejich počty byly až do roku 1994 nízké, pohybovaly se kolem několika desítek. Do roku 1997 byl potom zaznamenán mírný nárůst počtu žádostí a konec roku 1998 přinesl zlomový obrat k výrazné dominanci afghánských žadatelů (31% ze všech žadatelů), která pokračovala i v roce 1999. Druhou nejčastější státní příslušností byla Srí Lanka. Před rokem 1997 přicházeli tito žadatelé do ČR jen minimálně - celkem 63 osob. V roce 1997 to bylo 89 osob a nárůst od roku 1998 je opět strmý a každý rok několikanásobný: v roce 1998 přišlo 368 žadatelů a v roce 1999 900 osob. V konečném součtu všech žadatelů po roce 1999 jsou Srílančané pátou nejčastější státní příslušností žadatelů o přiznání postavení uprchlíka v ČR. Podobnou historii v ČR mají Indové: do roku 1997 přišlo 21 žadatelů, v roce 1998 to bylo již 297 žadatelů a v roce 1999 887. Díky tomuto průdkému nárůstu se Indové stali celkově osmou nejčastější státní příslušností žadatelů. Počet žadatelů z Jugoslávie se oproti roku 1998 snížil o 13%. Na počátku roku 1999 se počty žadatelů zejména z Kosova výrazně zvyšovaly, po ukončení válečného konfliktu pak příliv uprchlíků poklesl. Pro uprchlíky z Kosova bylo v ČR od dubna 1999 zřízeno dočasné útočiště. Iráčané začali přicházet do ČR již v roce 1990 a jejich počet se postupně zvyšuje. Celkově jsou sedmou nejčastější státní příslušností žadatelů o azyl v ČR.

Největší nárůst počtu žadatelů oproti roku 1998 byl zaznamenán u žadatelů z Číny - až do roku 1998 jich v ČR požádalo o azyl 10 a v roce 1999 se jejich počet zvedl na 202. V roce 1999 přicházeli ve větší míře i žadatelé ze zemí, jejichž počty byly v posledních letech nízké. Např. občané Pákistánu (223), Sýrie (103), Turecka (108 osob), Rumunsko (124), Rusko (244), Moldavsko (97). Z dříve frekventovaných států byl naopak zaznamenán pokles počtu žadatelů z Arménie a Nigérie. Dlouhodobě nejčastější státní příslušností žadatelů je stále Bulharsko.

Rozdělení žadatelů podle věku a pohlaví bylo velmi nevyrovnané: 84% žadatelů s vlastní žádostí tvořili muži, 17% ženy. Dětí do 15 let v době podání žádosti bylo 17%, nezletilých (do 18 let) celkem 24%. Největší skupinu žadatelů (32%) tvořili muži věkové kategorie 18-25 let, druhou nejsilněji zastoupenou skupinou byli muži ve věku 26-40 let (26% všech žadatelů). Zastoupení žen ve všech věkových skupinách starších patnácti let bylo velmi nízké.

I v roce 1999 se potvrdilo, že Česká republika je pro většinu žadatelů tranzitní zemí v další cestě na západ. Lze tak usoudit z vysokého počtu svévolných odchodů, tedy předčasného a neohlášeného opuštění řízení o přiznání postavení uprchlíka a uprchlického zařízení. Do 26.1.2000 opustilo definitivně proceduru 75% žadatelů. Lze očekávat, že toto číslo poroste zhruba k 80 až 85%. Svévolné odchody se někdy opakují a žadatelé se do táborů často vracejí. Největší míra svévolných odchodů byla zaznamenána u žadatelů z Číny, Srí Lanky, Indie, Bangladéše, Iráku a Afghánistánu. V řízení nejčastěji zůstávají žadatelé z republik bývalého Sovětského svazu, Bulharska, Nigérie a Konžské demokratické republiky.

Vydaná rozhodnutí v řízení o přiznání postavení uprchlíka

Ve sledovaném období bylo v obou instancích řízeno 9 423 spisů a vydáno 9 695 správních rozhodnutí. Kladně bylo vyřízeno 80 žádostí, zamítnuto 1 870 žádostí. V 7 154 případech bylo řízení zastaveno. Postavení uprchlíka bylo odňato 142 osobám. 444 správních rozhodnutí bylo zrušeno. 6 825 žadatelů předčasně opustilo řízení o přiznání postavení uprchlíka tzv. svévolným odchodem (z toho 5 222 byli žadatelé z roku 1999). K  31.12.1999 bylo v  řízení obou instancí 1 683 žadatelů.

V roce 1999 bylo v České republice přiznáno postavení uprchlíka 80 osobám z 19 zemí. Nejúspěšnější byli žadatelé z Afghánistánu (20 osob) a z Běloruska (11 osob). Polovinu ze všech uprchlíků tvořily děti a mladiství do 18 let věku (v době podání žádosti).

K 31.12.1999 žilo v ČR 1 232 osob s platným postavením uprchlíka.

• Podrobné číselné informace o žadatelích a o řízení o přiznání postavení uprchlíka v ČR v roce 1999.