Způsob zajištění bezpečnosti v prostoru bez hranic
Nejviditelnějším znakem Schengenu je zrušení hraničních kontrol na vnitřních hranicích mezi státy schengenského prostoru. Aby zavedení volného pohybu osob nevedlo k vzestupu kriminality, přílivu nelegálních migrantů a celkovému snížení úrovně bezpečnosti, tvoří schengenská pravidla komplexní systém opatření kompenzujících zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
Jedná se zejména o pravidla týkající se:
- ochrany vnějších hranic států schengenského prostoru a kontrol osob překračujících tyto hranice,
- vstupu a pobytu občanů třetích zemí (tj. států mimo Schengen, EU a Lichtenštejnsko),
- spolupráce justičních a policejních orgánů,
- sdílení údajů o některých osobách a věcech důležitých pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru (zejména prostřednictvím Schengenského informačního systému),
- ochrany předávaných a sdílených osobních údajů.
Mezi nezbytná kompenzační opatření byla zahrnuta také jednotná pravidla týkající se udělování azylu a nabývání, držení a předávání střelných zbraní a střeliva, která se však brzy začala vyvíjet vlastními procesy a dnes se již v zásadě za schengenské standardy nepovažují. Bez spolupráce v těchto oblastech by se však zrušení kontrol nepochybně neobešlo.
V případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost schengenská pravidla umožňují členskému státu výjimečně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic, tj. obnovit provádění hraničních kontrol. Toto omezení však může být přijato po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby. Rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic přitom nesmí překročit míru, která je nezbytně nutná jako reakce na tuto závažnou hrozbu.