Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Usilujeme o maximální koordinaci aktivit státní správy a podnikatelské sféry

Vladimír TošovskýVladimír Tošovský

O úkolech ministerstva, o podpoře lidem, kteří chtějí podnikat, i o Státní energetické koncepci České republiky, jsme hovořili s Ing. Vladimírem Tošovským, ministrem průmyslu a obchodu České republiky.

Pane ministře, energetická strategie pro následujících dvacet let s výhledem až do poloviny století - není to příliš opovážlivý záměr? V cestě mu může stát mnoho proměnných veličin, ať již ekonomických nebo ekologických…
Je to prostě nezbytné. V energetice musíte brát v úvahu potřebu velkých investic, náročné budování kapacit, to všechno vyžaduje velký časový předstih. Všechny investice jsou v energetice plánované nejméně na čtyřicet let. Energetická koncepce má šest priorit se stanovenými cíli, které jsou pak podrobněji rozpracovány do oblastí, dovolím si říci, klíčových pro zabezpečení energetických potřeb státu.

Předpokládám, že všemi prioritami prostupuje nezbytnost rozvoje zdrojů elektřiny…
Ne, není tomu tak. Na rozvoj zdrojů elektřiny se zaměřuje Státní energetická koncepce pouze v první z oněch šesti priorit. Ta zdůrazňuje výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků, mírně navyšuje výrobu elektřiny ze zemního plynu a snižuje její výrobu z uhlí. Důraz se klade na soběstačnost a minimální dovozní náročnost. Státní energetická koncepce se odklání od hnědouhelné energetiky. Ta by se měla v polovině století podílet na výrobě elektřiny přibližně dvanácti procenty – připomínám jen, že dnes má šedesátiprocentní podíl. Naproti tomu by obnovitelné zdroje měly mít na výrobě elektřiny, opět kolem poloviny století, až třicetiprocentní podíl. Rozhodující by pro výrobu elektřiny měly být jaderné zdroje, pro plyn se předpokládá bezpečný podíl někde kolem dvaceti procent. V následujících dvaceti letech se v energetice volné výrobní rezervy sníží v našem regionu prakticky na nulu. Když by pak nastala potřeba masivního dovozu energie, nemohli bychom si ji dovolit.

Co je nezbytné učinit v blízkém časovém horizontu?
Udržet dodávky tepla pro obyvatelstvo z kombinované výroby elektřiny a tepla. Mnoho zdrojů by mělo přejít na biomasu a zemní plyn. U jaderných elektráren by se mělo využívat jejich odpadní teplo. Pro teplárny bude ještě nějaký čas nutné využívat uhlí, po uzavření tří uhelných zdrojů budou muset výpadek nahradit nejspíše plynové elektrárny. K tomu by mělo dojít někdy kolem roku 2015.

Můžete ještě stručně zmínit další priority Státní energetické koncepce?
Druhou prioritou jsou úspory a zvyšování energetické efektivnosti. Hlavním zdrojem jsou úspory ze snížení tepelné náročnosti budov, úspory v dopravě, úspory ve spotřebě elektřiny a snížení ztrát při její výrobě a dopravě. Třetí prioritou je rozvoj sítí, které jsou pro fungování energetických systémů zcela zásadní. Týká se to ropovodů, plynovodů i elektrických sítí. Čtvrtou prioritou Státní energetické koncepce je rozvoj vědy, výzkumu a školství v energetických sektorech. Orientace na více decentralizovanou energetiku bude vyžadovat vysoce kvalifikované lidské zdroje. Pátou prioritou je zajištění energetické bezpečnosti, charakterizují ji například opatření k udržení kapacitních rezerv v sítích, k diverzifikaci tras, ke zlepšení řídících systémů, ke zvýšení strategických rezerv ropy a zemního plynu nebo k vytvoření povinné rezervy jaderného paliva. Šestou prioritou Státní energetické koncepce je zajištění ochrany životního prostředí a snižování emisí. K podrobnější diskusi, na niž nemáme bohužel prostor, by byly vazby Státní energetické koncepce na Politiku ochrany klimatu, zveřejněné Ministerstvem životního prostředí dva týdny po naší koncepci. Dodávám tedy jen, že obě koncepce jsou si mnohem blíže, než by bylo na první pohled zřejmé.

ElektrárnaElektrárna

Jaká hlavní opatření si podpora Koncepce vyžádá?
Doporučujeme stavbu nových bloků jaderných elektráren, konkrétně to znamená dostavět Temelín a obnovit jadernou elektrárnu Dukovany, možná se bude stavět ještě další zdroj. Jaderná energetika by kolem poloviny století měla pokrývat něco kolem čtvrtiny celkové spotřeby. Rozvoj obnovitelných zdrojů by měl podobu malých vodních elektráren, větrných a solárních elektráren, využita by měla být také biomasa. U té se domnívám, že by měla tvořit hlavní podíl v obnovitelných zdrojích. Dalším dlouhodobým opatřením je zajištění diverzifikovaných zdrojů plynu. Vyžádá si to posílení přepravních cest ve směru východ-západ i sever-jih. Navrhujeme také, aby velké plynové elektrárny měly zajištěn plyn i pro období „plynové krize“. Předpokládáme rovněž otevření nového uranového dolu. Zároveň bychom měli vybudovat vlastní závod na výrobu uranového koncentrátu. Obnovitelné zdroje mají také svoje místo v elektrizační soustavě. Velmi těžko se ovšem na nich udržuje stabilní chod soustavy. Abychom jej udrželi, potřebujeme kvalitní mix zdrojů. A to v každém provozním stavu. K tomu je nutné mít dostatečně silnou výkonovou rezervu a výrobní základnu. Protože jiné zdroje, než jsou tepelné, jaderné, vodní, plynové, nemáme. Z těchto zdrojů musíme udělat mix.

Rozporné reakce vyvolává návrh na prolomení limitů těžby hnědého uhlí…
Samozřejmě, že na prvním místě je energiemi šetřit. Ale přibližně za tři roky budou mít teplárny problém s dodávkami uhlí a plynu. Některé lokální výtopny mohou přejít třeba na biomasu. Ovšem, aby se vyhovělo požadavkům velkého množství spotřebitelů, budeme k tomu potřebovat uhlí, nacházející se za limity těžby.

Jak je tomu momentálně v České republice s podporou podnikání?
Připomenu jen, že podporu podnikání a investic má v České republice na starosti už od roku 1992 agentura CzechInvest. Snaží se k nám přilákat investory ze zpracovatelského průmyslu a souvisejících oborů, z oblasti strategických služeb nebo technologických center. Aby získala a podpořila rozšiřování stávajících investic, vypracovává pro investory souhrnné informace o investičním prostředí v České republice. Důraz se klade na vytváření nových pracovních míst v postižených regionech, především jako součást strategických investičních projektů. Za dobu své existence už agentura podpořila projekty za 659 miliard korun. CzechInvest je také výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky pro podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu. Služby českým i zahraničním podnikatelům CzechInvest poskytuje z centrály v Praze a dále z třinácti regionálních kanceláří v krajských městech republiky a ze sedmi zahraničních zastoupení.

Podílí se CzechInvest na rozvoji průmyslových zón?
Se zmíněným „lákáním investorů“ úzce souvisí také nabídka podnikatelských nemovitostí. CzechInvest vypracovává jednotlivým investorům nabídku na míru a poskytuje aktuální informace o obsazenosti průmyslových zón. Investoři se od agentury dozvídají rovněž o možnostech investic do brownfieldů a do jejich regenerace, jako o alternativě k výstavbě hal na zelené louce. Důležitým nástrojem je Databáze brownfieldů spuštěná na počátku roku 2008. Obsahuje téměř čtyři sta do detailu popsaných objektů, z nichž si podle svých požadavků mohou investoři předvybrat v pohodlí domova. CzechInvest dále zodpovídá za přípravu strategických průmyslových zón a Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury 2005-2009.

Zaměřuje se agentura jen na investory, kteří se právě rozhodují o umístění svého projektu?
Její působení je komplexnější. Firmám, které u nás již působí, poskytuje CzechInvest široké spektrum služeb v rámci takzvané „aftercare“ péče a podporuje je k dalším expanzím. Konají se k tomu různorodé semináře a workshopy, zaměřené například na aktuální informace o legislativních změnách nebo na možnosti dalších finančních podpor pro jejich projekty. V roce 2009 začal CzechInvest s iniciativou pracovních snídaní investorů s hejtmany jednotlivých krajů. Zprostředkovávají se tak kontakty a předávají informace o aktuálních potřebách podnikatelů v českých regionech. Akce, které se dosud konaly v Ústeckém, Moravskoslezském a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina, jasně ukazují, že problémy investorů se region od regionu liší. Na společném setkání s hejtmanem a dalšími představiteli kraje si investoři často vyjasňují potřeby a zástupci samosprávy mohou ihned reagovat.

K podpoře podnikání vytvořilo ministerstvo také projekt Jednotných kontaktních míst. Můžete jej čtenářům trochu přiblížit?
Zákon o volném pohybu služeb transponuje do českého právního řádu směrnici o službách na vnitřním trhu. Jejím cílem je především usnadnit přeshraniční poskytování služeb v Evropské unii. Kromě toho zákon upravuje celou řadu institutů, které prakticky pomohou i domácím podnikatelům. Jednou z novinek jsou Jednotná kontaktní místa. Podnikatelé je najdou na patnácti vybraných živnostenských úřadech. Součástí systému je elektronická aplikace, pomocí které může podnikatel vyřizovat některé žádosti o vstup do podnikání z pohodlí domova. Potřebuje k tomu elektronický podpis. Přestože Jednotná kontaktní místa nalezneme na živnostenských úřadech, jejich činnost se netýká pouze živností, ale celé řady dalších činností spojených například se stavebnictvím, zemědělstvím či energetikou. Jejich cíl je velmi jednoduchý - poskytnout lidem, kteří chtějí podnikat, veškeré informace a praktickou pomoc, kterou budou potřebovat.

Jaké služby mohou podnikatelé očekávat?
Hlavní část informací se týká formálních podmínek, které s sebou vstup do podnikání přináší. Jednotná kontaktní místa poskytnou i informace o požadavcích na poskytování služeb v jiných členských státech Evropské unie. Informovat budou o možnostech řešení sporů mezi prodávajícím a nakupujícím. Podnikatelé dostanou také informace o základních požadavcích na ochranu spotřebitele v jiných členských státech. Poslední skupinou informací, které Jednotné kontaktní místo nabídne, jsou kontaktní údaje sdružení nebo jiných právnických osob, které mohou obchodníkům a jejich klientům podat pomocnou ruku při řešení problémů.

Vyřídí si podnikatelé na Jednotných kontaktních místech také nějaké další „papírování“ vůči státu?
Jednotná kontaktní místa budou fungovat jako informační centra pro některé podnikatelské žádosti. Jsou to hlavně žádosti o oprávnění k výkonu služby. Ze zákona vyplývá, že místa musí předat žádost příslušnému správnímu orgánu. Kromě toho Jednotné kontaktní místo přijímá a předává dalším úřadům přihlášky k registraci a oznámení, které jsou k podnikání nutné. Konkrétně to jsou úřady práce, zdravotní pojišťovny a orgány sociálního zabezpečení. Podnikatel už nemusí přesně zjišťovat, kam který papír poslat. Jednotné kontaktní místo podání automaticky správně nasměruje.

Je podoba Jednotných kontaktních míst, která začnou fungovat od ledna příštího roku, konečná?
Jednotná kontaktní místa mají za úkol pomoci začínajícím podnikatelům. V případě, že se celý koncept osvědčí, budeme uvažovat o jejich rozšíření i na další úřady.

Jak je tomu s podporou exportu?
Vyhledávání perspektivních trhů, na kterých mohou podnikatelé najít odbytiště pro svoji produkci, je v oblasti zahraničního obchodu základním úkolem jak státu, tak samotných firem. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky proto vypracovalo v rámci Exportní strategie pro období 2006 - 2010 koncept prioritních zemí, který se osvědčil jako efektivní nástroj podpory exportu. Koncentrování zdrojů pro podporu vývozu v současné době znamená využití administrativních kapacit tak, aby byla zajištěna maximální koordinace aktivit státní správy a podnikatelské sféry. To je podmíněno intenzívním sdílením informací. V těchto intencích spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu nový systém komunikace s podnikatelskou sférou a koordinace plánování proexportních aktivit. Prvním krokem bylo vytvoření expertních týmů na každou prioritní zemi. Do týmů byli přizváni též zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva zemědělství, CzechTourismu a České exportní banky. Samozřejmostí je participace obchodně ekonomických úseků a zahraničních kanceláří CzechTrade. Za podnikatelskou sféru nominovaly své kontaktní osoby Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a vývozní aliance a oborové svazy a asociace.

Jak využívá vaše ministerstvo evropských fondů?
Ministerstvo průmyslu a obchodu získává zkušenosti s využíváním strukturálních fondů Evropské unie již od vstupu České republiky do Unie v roce 2004. Pro zkrácené programovací období 2004 – 2006 připravilo Operační program Průmysl a podnikání, který se u podnikatelů setkal s velkým úspěchem. Finance vyčleněné na tento program přesáhly včetně povinného spolufinancování z národního rozpočtu 347 milionů eur. S jejich využitím ministerstvo podpořilo více než 1 200 dotačních a 1 600 úvěrových projektů českých podnikatelů. Dotační projekty byly zaměřené mimo jiné na výstavbu podnikatelské infrastruktury včetně specializovaných pracovišť, na modernizaci vybavení, inovace výrobků, technologií a služeb a také na oblast využití obnovitelných zdrojů energie. Malí a střední podnikatelé, kterým jejich nízká kapitálová či majetková vybavenost bránila žádat o úvěr u komerčních bank, mohli získat podporu ve formě bezúročných nebo nízko úročených úvěrů. Na zmíněný operační program navazuje v novém programovém období let 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace. Při jeho přípravě jsme dbali na kontinuitu osvědčených dotačních titulů. Kvůli vysokému zájmu v minulém období byla zachována významná část známých dotačních programů. Hlavní pozornost byla ale zaměřena na oblasti, které v předchozím období pokryté nebyly, konkrétně na významné posílení inovací v průmyslu a službách, na posilování vazeb mezi výzkumem, vývojem a průmyslovým sektorem. Dále se podporuje zavádění a zvyšování kapacit společností, které realizují výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Finanční prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje na Operační program Podnikání a inovace představují více než tři miliardy eur. Pokud započítáme povinné patnáctiprocentní národní spolufinancování na tento operační program ve výši 536 milionů eur, představuje sedmiletá alokace Operačního programu Podnikání a inovace téměř 3,6 miliardy eur.

Zjednodušilo se podávání žádostí o dotace?
Celý proces je nadále zprostředkován internetovou aplikací eAccount, která je přístupná na internetových stránkách agentury CzechInvest a k jejímuž zpřístupnění potřebuje uživatel elektronický podpis. Aplikace eAccount tak nahradila dřívější "papírový" systém předkládání žádostí o dotaci i všech souvisejících dokumentů. V průběhu více než dvou let od zahájení příjmu prvních žádostí o dotace, úvěry a záruky z programů podpory Operačního programu Podnikání a inovace se ministerstvu podařilo vydat rozhodnutí o poskytnutí dotace téměř 1 900 projektů v hodnotě přesahující jedenáct miliard korun.

Text Jiří Chum
Foto Archiv MPO ČR, Radoslav Bernat


Ing. Vladimír Tošovský (1961) vystudoval ČVUT Praha, fakultu elektrotechnickou, specializaci přenos a rozvod elektřiny. Pracoval ve Středočeské energetické (1986-2001), byl ředitelem společnosti ČEZ Trade (2001), od roku 2006 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ČEPS, a. s. Od dubna 2009 je ministrem průmyslu a obchodu ČR.
 

 

vytisknout  e-mailem