Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Společné konání voleb a místního referenda

1. Společná okrsková volební komise a okrsková komise pro místní referendum

Způsob ustavení komisí pro hlasování v místním referendu upravuje ustanovení § 21 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), a u okrskových volebních komisí pro volby do zastupitelstev obcí je to ustanovení § 17 a § 18 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). Zákon o volbách v ustanovení § 64 upravuje působnost okrskové volební komise v případě souběhu voleb do zastupitelstev krajů s jinými volbami, nikoli však s místním referendem. Způsob ustavení komisí pro hlasování v místním referendu a okrskových volebních komisí pro volby do zastupitelstev krajů je zcela odlišný, a to nejen personálně, ale i s ohledem na lhůty k delegování jejich členů, proto není možné, aby tyto komise byly totožné a ani nelze směšovat jejich činnost.
Klíčovou pro zodpovězení otázek ohledně společných komisí a jejich úkonů je i zásada legality, podle které lze výkon státní správy uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Okrskové volební komise nemohou totiž činit v rámci výkonu státní správy jiné úkony, než které jim zákon o volbách výslovně stanoví.

2. Společná volební a hlasovací místnost

Volební místnost upravuje § 29 zákona o volbách. Hlasovací místnost upravuje § 34 zákona o místním referendu. Ani jeden ze zákonů výslovně neupravuje, zda může jedna místnost sloužit současně jako volební i hlasovací místnost, případně pro více okrskových volebních komisí nebo více okrskových komisí podle zákona o místním referendu. Otázky společné místnosti se dotknul Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí Ars 3/2014: "Přes rozdílné složení komisí pro místní referendum a pro volby a přes odlišná procedurální pravidla, jimiž se tyto komise řídí, je však vítané, aby hlasování v místním referendu a v komunálních volbách probíhalo v jedné místnosti."
V této souvislosti je však nutné upozornit na § 38 odst. 1 zákona o volbách, který stanovuje zákonem určený okruh osob, který může být přítomen při sčítání hlasů okrskovou volební komisí. Podobně je totéž upraveno, pro jiný okruh osob, v § 42 zákona o místním referendu. Z ustanovení vyplývá, že samotné sčítání odevzdaných hlasů, jak v místním referendu, tak ve volbách do zastupitelstev krajů, by mělo probíhat odděleně.
V mimořádných případech, a zejména za předpokladu, že budou hlasovací prostory dostatečně oddělené (např. zástěnou), bude to umožňovat kapacita místnosti a bude poskytnut dostačující prostor pro činnost obou komisí, může dle našeho názoru jedna místnost (např. tělocvična) sloužit jako volební místnost i hlasovací místnost. V takovém případě by měla každá „místnost“ (tj. oddělený prostor) splňovat náležitosti volební/ hlasovací místnosti dle příslušného zákona. Zejména musí být oddělená hlasovací a volební schránka. Každá komise pak musí pracovat samostatně bez toho, aby do její činnosti kdokoliv zasahoval. Možnost využití společné místnosti se tak vždy musí posuzovat podle konkrétních místních podmínek.
Bude-li posouzeno, že v daném prostoru je možné umístit více hlasovacích/volebních místností, může dle názoru Ministerstva vnitra probíhat v těchto místnostech pak i sčítání hlasů. Pohyb některé okrskové komise spolu s celou hlasovací dokumentací (výpisy ze seznamu oprávněných osob/ seznamu voličů, hlasovací/ volební schránky, zbylé úřední obálky, atd.) do jiné místnosti pro účely sčítání hlasů Ministerstvo vnitra spíš nedoporučuje s ohledem na vyšší riziko manipulace s volebními/ hlasovacími materiály.
Na základě výše uvedeného a za použití argumentu a maiori ad minus má Ministerstvo vnitra obdobné stanovisko i pro případ umístění více hlasovacích místností pro referendum do jedné místnosti.

3. Financování společné volební a hlasovací místnosti

Při financování společné volební a hlasovací místnosti je nutno vycházet z toho, že místní referendum je výkonem samosprávy, a tudíž je hrazeno z rozpočtu obce, a volby jsou naopak hrazeny ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je třeba odlišit náklady na volby a náklady na konání místního referenda.
Podle názoru Ministerstva financí je dle čl. 1 odst. 2 písm. f) směrnice č.j. MF-62 970/2013/12-1204 z prostředků státního rozpočtu možné hradit výdaj na pronájem nebytových prostor potřebných pro činnost okrskových volebních komisí při konání voleb na dobu nezbytně nutnou. Podle čl. 1 této směrnice se směrnice vztahuje na výdaje volebních orgánů tam uvedených při úhradě nákladů spojených s volbami do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů, Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a s volbou prezidenta republiky.
Podle právního názoru Ministerstva financí tak, koná-li se ve volební místnosti společně s volbami do zastupitelských sborů i místní referendum, jehož náklady nese ze svého rozpočtu příslušný územní samosprávný celek, bude možné z prostředků státního rozpočtu uhradit pouze ½ výdajů na pronájem volebních místností.

 


Odbor všeobecné správy, 1. září 2016

vytisknout  e-mailem