Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Obchod s lidmi - Popis situace v obchodu s lidmi

Obchodování s lidmi, které také můžeme nazvat novodobým otroctvím, je celosvětově rozšířený fenomén. Jeho výskyt podporují především nerovnováha mezinárodních ekonomických vztahů, chudoba, tolerance k porušování lidských práv a politická nestabilita v zemích původu, nedostatečná informovanost veřejnosti i obětí a nedostatečné právní vědomí, posunutý systém hodnot ve společnosti, přílišná orientace na principy tržního chování a mýtus lehkého a pokojného života v bohatších zemích, vysoká poptávka po levném, prodejném sexu a po levné pracovní síle v cílových zemích a často i nejrůznější formy genderové či rasové diskriminace.
 
Přesně statisticky vyjádřit rozsah tohoto problému není snadné, a proto se odhady počtu obětí značně liší. Různé mezinárodní studie uvádějí, že ročně je celosvětově obchodováno 700 tisíc až 2 miliony osob, přičemž 300 až 500 tisíc osob je každoročně obchodováno v rámci Evropy. Odhaduje se, že celosvětový roční příjem z obchodu s lidmi se pohybuje mezi 8,5 až 12 miliardami EUR. Podle nejaktuálnější studie Mezinárodní organizace práce (ILO) je na celém světě 12,3 milionu osob obětí nucené práce, přičemž z tohoto počtu je 2,4 milionu osob zároveň obětí obchodu s lidmi za tímto účelem; roční zisky pachatelů jsou pak odhadovány na 31,6 miliard dolarů.
  
Už z těchto hrubých odhadů je zřejmé, že se jedná o jednu z nejvýnosnějších forem mezinárodního organizovaného zločinu, která přináší organizátorům zisky srovnatelné se zisky z nelegálního obchodu s drogami nebo se zbraněmi. Oproti zmíněným druhům trestné činnosti zde však hrozí daleko menší riziko, že pachatelé budou odhaleni a potrestáni, neboť využívají bezmocného postavení, ve kterém se jejich oběti často ocitají, zejména z důvodu nelegálního pobytu na území cizího státu. Obchod s lidmi proto rovněž znamená závažné porušování lidských práv obětí. V boji proti obchodu s lidmi pak nestačí jen trestně právně postihnout pachatele, ale je třeba také vytvářet podmínky pro pomoc obětem a pro jejich znovuzačlenění do společnosti, a zejména pak působit preventivně. Vzhledem k tomu, že jde většinou o organizovanou kriminalitu s mezinárodním prvkem, je nutné vytvářet a využívat možností mezinárodní spolupráce. 
 
Pachatelé z organizovaných zločineckých struktur se snaží veškeré zisky pocházející z této trestné činnosti převést do legálních forem podnikání (praní špinavých peněz) a následně se etablovat a legalizovat své postavení, což znamená značné bezpečnostní riziko pro demokratickou společnost. Dalšími alarmujícími společenskými hrozbami, které z obchodu s lidmi vyplývají, je zejména destabilizace demografické situace a pracovního trhu ve zdrojových zemích, kde dochází k nenapravitelným ztrátám lidských zdrojů, ohrožení veřejného zdraví a rozpad společenských vazeb.
 
Všeobecně přijímanou definici obchodování s lidmi představuje Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu: "Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, lži, zneužití moci nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímaní finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, útisk nebo odjímání orgánů."
   
V České republice byl nárůst obchodování s lidmi zaznamenán ve spojitosti se specifickou migrační situací po pádu železné opony na počátku 90. let minulého století, kdy se zejména ženy z východní Evropy staly hlavním zbožím na západoevropském trhu; zasažena tak byla i Česká republika. Během 90. let klesal postupně podíl České republiky jako země, která je zdrojem pro obchodování s lidmi, a ta se postupně stávala - díky své ekonomické úrovni a sousedství se SRN a Rakouskem – atraktivní cílovou zemí. Vzhledem ke své poloze je Česká republika zemí tranzitní do Západní Evropy především z Asie, jihu a východu Evropy. Dlouhou dobu byl obchod s lidmi organizován především za účelem sexuálního vykořisťování, v posledních letech dochází k nárůstu případů obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a nucené práce. Nejedná se pouze o případ České republiky, lze konstatovat, že tento trend je celoevropský.

Již od roku 2008 přetrvává popisovaná změna „modu operandi“ pachatelů. Převládají subtilní formy donucení. V případě pracovního vykořisťování mají oběti často možnost opustit pracoviště i ubytovací prostory, dostávají peněžní zálohy. Fyzické násilí se objevuje zřídka častokrát spíše jako výsledek potyček a rozporů mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, nikoli jako donucovací nástroj. Častý je spíše psychologický nátlak, praktiky na hranici zákonnosti (vyplácení mzdy se zpožděním, nicméně ještě v zákonné lhůtě, vyžadování přesčasů, které pak nejsou uhrazeny, nevyhovující hygienické podmínky, postihy za smyšlené podmínky atd.), zneužívání neznalosti zákona a jazyka. Tyto subtilní formy donucení jsou typické i pro sexuální vykořisťování. Zde hraje často roli vztah mezi obětí a pachatelem, finanční tíseň oběti a okolnosti znemožňující získání jiného zaměstnání, samozřejmostí je zneužití neznalosti jazyka a místních zákonů.
 

Příčiny
Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování

Nejčastějším zdrojem obětí obchodování s lidmi pocházejících z České republiky jsou oblasti s velkou nezaměstnaností a města s rozvinutějším cestovním ruchem a zvýšenou nabídkou i poptávkou všech druhů sexuálních služeb. Jako nejrizikovější lokality jsou uváděny severní Čechy, západní Čechy – pohraničí, severní Morava, Praha a Brno. Potenciální oběti obchodování s lidmi jsou vyhledávány mezi osobami nespokojenými  s výdělkem, v obtížných životních situacích a ženami provozujícími prostituci. U nezletilých je pak navíc využívána jejich vyšší bezbrannost a naivita.

Mezi zdrojové země patří nejčastěji  Ukrajina a další státy bývalého SSSR, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, objevují se i ženy z Vietnamu, Číny. Nejnovějším "trendem" jsou ženy z Afriky, zejména z Nigérie a Konga. Ženy pobývají na území ČR buď v rámci turistického víza, na falešné pozvání či ilegálně.
 
Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování
Totožný je zde nejčastější zdroj obětí obchodování s lidmi pocházejících z České republiky, tedy oblasti s velkou nezaměstnaností, místa s rozvinutým průmyslem, kde je poptávka manuální práci atp. Potenciální oběti obchodování s lidmi jsou vyhledávány mezi osobami nespokojenými  s výdělkem, v obtížných životních situacích, bez domova, nebo ze sociálně vyloučených lokalit. Ty jsou pak lákány na dobré pracovní podmínky a plat často v zahraničí.

Co se týče obětí obchodovaných do ČR, pro pracovní vykořisťování jsou zdrojovými zeměmi především Rumunsko a Bulharsko – lákavým zdrojem pro pachatele obchodování s lidmi především pro jejich členství v EU a odpadající vízovou povinnost a zároveň nízké požadavky na finanční ohodnocení, dále Slovensko, Mongolsko, Vietnam, Ukrajina, Rusko, Čína atd..


Obecně se dá říci, že k rozvoji obchodu s lidmi v celosvětovém měřítku přispívají především tyto faktory:
• nerovnováha mezinárodních ekonomických vztahů,
• chudoba  a  politická nestabilita v zemích původu,
• častý je i silný tlak rodiny a  sociálního okolí na ženu,
• vysoká tolerance k porušování lidských práv (především v zemích původu),
• nerovnoprávnost pohlaví v zákonech i v praxi (feminizace bídy, gender diskriminace, obecná tendence k nižšímu ohodnocení žen v pracovním procesu, špatný přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem),
• vysoká  poptávka po levném, prodejném  sexu (podcenění zdravotního rizika spojeného s prostitucí)
• poptávka po levné pracovní síle,
• nedostatečná informovanost veřejnosti i obětí, nedostatečné právní vědomí,
• posunutý systém hodnot ve společnosti, přílišná orientace na principy tržního chování,
• touha žen uniknout z nudného, neperspektivního životního stylu  a sociální kontroly původního prostředí,
• touha živitelů rodin zajistit lepší podmínky pro život, než jaké jsou normou v zemi původu
• přílišná důvěra ve spoluobčany, lidé pocházející ze stejné sociální vrstvy, lidé stejného etnika a jejich dobré záměry při poskytování příležitostí „novým příchozím“
• mýtus snadného a pokojného života na Západě, protichůdné mýty o obětech obchodování s lidmi (např. „slušné dívce se to stát nemůže“ až po druhý extrémní názor „může se to stát každé, nic proti tomu nemohu dělat, risknu to a vezmu nabízenou pracovní příležitost“),
• naivita žen při hledání dobře placené práce či partnera za účelem sňatku.

Způsoby najímání a získávání pozdějších obětí
Způsoby najímání žen jsou v podstatě velmi málo formální. Kontakt mezi obchodovanou osobou a náboráři je uskutečněn nejčastěji přes přátele, společné známé, popřípadě „z doslechu“. Velice často zprostředkuje kontakt někdo z rodiny oběti. Kontakt se uskutečňuje v místě bydliště oběti, v restauraci nebo v baru, hotelu, na diskotéce apod., ale také jen na ulici. Formálním způsobem pak dochází ke kontaktu skrze agentury (pracovní, sňatkové, cestovní) nebo přes inzeráty zadávané jednou osobou či přímo majiteli zařízení poskytujících erotické služby. Jedná se nejčastěji o záminku dobře placené a atraktivní práce, jako je práce barmanky, tanečnice, hostesky, společnice apod. Pachatelé však již od počátku počítají s tím, že hlavní či dokonce jedinou náplní činnosti obětí bude prostituce či např. práce v otrockých podmínkách. Dívky často podepisují s agenturami smlouvy, které jsou z právního hlediska nenapadnutelné. Tyto smlouvy bývají pravidelně porušovány a na to, jak je pak s obětí nakládáno v zahraničí, obsah smlouvy nemá žádný vliv.

V případě najímání levné pracovní síly se často jedná o získání kontaktů osob stejné národnosti, etnika, či pocházející ze stejného regionu. Tento jednotící faktor vyvolává v potenciální oběti pocit důvěry. Oběť je pak ochotná podepsat smlouvu v jazyce, kterému nerozumí, protože se mu náborář za její správnost zaručí, popř. zavázat se k nereálným kvótám, dlouhým směnám za slib vysokého platového ohodnocení. Častá, především v období ekonomické krize, je i snaha za každou cenu přečkat takové období v cílové zemi s vírou na lepší budoucnost. Taková osoba je pak ochotna pracovat pouze za nocleh a stravu.

Do České republiky přicestují tyto osoby s povolením k pobytu nad 90 dní za účelem zaměstnání, podnikání nebo sjednocení rodiny, popřípadě přijíždějí za účelem studia, nebo na turistická víza. Časté jsou pak případy pracovně zneužívaných občanů EU, kde odpadá povinnost získat pracovní a pobytové povolení.
 
Finanční zisky obětí jsou velice nízké či spíše nulové, a tak je finanční hledisko dalším prostředkem (vedle násilí a jiných forem nátlak) k zvětšení závislosti obchodovaných osob. Jejich závislost je navíc zvyšována dalšími praktikami „novodobých otrokářů“ (odebráním pasu, vyhrožováním  trestním stíháním z důvodu nelegálního pobytu, účtováním vysokých poplatků a úroků za platby spojené s přepravou do ČR, zajištěním pracovního povolení či práce „ na černo“, zajištěním ubytování atd.). Řada cizinců se zadluží v zemi původu ještě před výjezdem do zahraničí a jejich návrat by pro ně znamenal jistou hrozbu i pro jejich rodiny.
   
OBP  v souvislosti se získáváním informací o fenoménu pracovního vykořisťování zadal dva výzkumy, a to společnosti Intermundia o. p. s. a Mezinárodní organizace pro migraci Praha. Závěrů výzkumů bylo využito při zpracování aktualizace Národní strategie. Závěrečné zprávy z těchto výzkumů:

• Výzkum obchodu s lidmi především za účelem nucené práce - Intermundia o.p.s. (pdf, 667 kB)
• Pilotní výzkum prostředí obchodu s lidmi na území České republiky - IOM (pdf, 898 kB)
 
Typologie obětí

Oběti obchodování s lidmi lze rozdělit do následujících skupin:
• osoby, které odešly do zahraničí dobrovolně a s vědomím, že budou vykonávat prostituci, ale netušily, za jakých podmínek budou tuto práci vykonávat,
• osoby, které přijaly práci velice blízko související s prostitucí (striptýzové tanečnice, masérky v erotických klubech…) a mohly předpokládat, že se dostanou do situace, kdy budou nuceny provozovat prostituci,
• osoby, které byly podvedeny a vůbec netušily, že budou muset prostituovat či  vykonávat jinou práci za otrockých či obdobných podmínek, neboť jim byla slíbena práce servírky, společnice, baby-sitter apod., či jakákoliv jiná práce avšak za jiných pracovních či finančních podmínek,
• osoby, které odešly do zahraničí, za vidinou dobrého výdělku, který jim byl pouze přislíben, a následně byly donuceny pracovat za špatných podmínek, bez platné smlouvy za nízkého finančního ohodnocení,
• osoby, které v zahraničí ztratily původní práci a které s cílem zůstat v dané zemi přijmou jakoukoli práci pouze za stravu a ubytování,
• osoby, které byly do zahraničí dopraveny násilím a  donuceny vykonávat prostituci  či otrockou nebo jinou obdobnou práci.

Trasy obchodu s lidmi

Modely a trasy obchodu s lidmi jsou, stejně jako u dalších forem organizovaného zločinu, velmi flexibilní a rychle se mění. Trasa v každém konkrétním případě závisí na momentálních podmínkách v tranzitní popř. cílové zemi, velice často bývá podmíněna kontrolami policie. Vzhledem k nutnosti flexibility je většinou dopředu známa jen původní lokalita, v které byla oběť získána a místo určení. V mnoha případech se pak trasy alespoň přibližně shodují s trasami, na kterých probíhá pašování drog či zbraní.
 
Stručná charakteristika přijímaných opatření
Základním koncepčním materiálem, který nabízí komplexní přehled o rozsahu obchodování s lidmi v České republice a zároveň navrhuje nová preventivní i represivní opatření ke zlepšení stávající situace, je "Národní strategii boje proti obchodování s lidmi (pro období 2008 - 2011)".  Strategie byla schválená vládním usnesením č. 67 z 23. ledna 2008 a navazuje na předchozí koncepční materiál "Národní strategie boje proti obchodování s lidmi (pro období 2005 - 2007)" a té předcházející "Národní strategii boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice". Další vyhodnocení a aktualizace Strategie bude předložena vládě v termínu do 31. prosince 2011.

 
• Obchod s lidmi - Dokumenty

 

vytisknout  e-mailem