Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Institucionální podpora Ministerstva vnitra

  1. Informace o institucionální podpoře
  2. Poskytovaná institucionální podpora Ministerstva vnitra
Informace o institucionální podpoře

Institucionální podpora tvoří významnou část veřejných prostředků na výzkum a vývoj. Podmínky a způsoby jejího poskytování upravuje zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen zákon).
 
Dle Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (usnesení vlády ze dne 26. března 2008 č. 287) je Ministerstvo vnitra poskytovatelem institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací zabývajících se převážně bezpečnostním výzkumem. 
 
V podmínkách ČR je bezpečnostní výzkum chápán zejména jako vědecké zkoumání a experimentování, jehož cílem je dosažení takové poznatkové, technické a technologické úrovně, která umožní České republice získat, osvojovat si, udržovat a rozvíjet specifické schopnosti potřebné pro zajištění bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Bezpečnostní výzkum má výrazně interdisciplinární charakter technických, exaktních, přírodních, lékařských a společenských věd se vztahem k dlouhotrvajícím potřebám bezpečnosti a ochrany sátu a vyžaduje proinovační prostředí umožňující efektivní, účinné a rychlé osvojování, transfer a praktické využívání znalostí a moderních technologií. Systematicky a systémově se zabývá zvyšováním bezpečnosti společnosti, která je jednou z nezbytných podmínek jejího trvale udržitelného rozvoje.
 
Prostředky institucionální podpory nejsou účelově vázány na řešení konkrétního projektu, ale jsou poskytovány na základě prokazatelných výzkumných výsledků organizace a dlouhodobé koncepce jejího rozvoje. Příslušná výše institucionální podpory konkrétní výzkumné organizace na celkové výši institucionální podpory za státního rozpočtu přidělené na daný rok je dána podílem výzkumné organizace na hodnotě výsledků dosažených ve výzkumu a vývoji v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen Rada vlády). Ministerstvu vnitra je na základě tohoto výpočtu do rozpočtové kapitoly přidělena konkrétní částka institucionální podpory, kterou dále rozděluje příslušným výzkumným organizacím, a to ve výši předem stanovené Radou vlády. Ministerstvo vnitra má v souladu s § 7 odst. 6 zákona možnost na základě objektivního hodnocení prostředky institucionální podpory ještě přerozdělovat.
 
Institucionální podporu poskytuje Ministerstvo vnitra těmto výzkumným organizacím: 
  • Státní ústav radiační ochrany,v.v.i., je veřejnou výzkumnou institucí v oblasti radiační ochrany pracovníků i obyvatelstva s dlouholetou tradicí, který plní úkoly především pro svého zřizovatele Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ústav se úspěšně zapojuje také do řešení mezinárodních, resp. evropských projektů, i projektů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. 
  • Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., je jedno z mála evropských pracovišť zabývajících se bezpečnostním výzkumem v oblasti CBRN látek, disponuje zázemím a infrastrukturou umožňující řešení CBRN problematiky komplexně jako celku. 
  • Policie České republiky Kriminalistický ústav Praha je specializovaným výzkumným pracovištěm, které zabezpečuje komplexní rozvoj kriminalistických oborů. 
  • Policejní akademie České republiky v Praze je státní vysoká škola univerzitního typu vůči které vykonává Ministerstvo vnitra ČR působnosti podle § 95 zákona o vysokých školách. Dlouhodobě patří k významným výzkumným organizacím. 
  • MV-GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč je specializovaným výzkumným pracovištěm pro oblast civilního nouzového plánování, krizového řízení a integrovaného záchranného systému. 
  • MV-GŘ HZS ČR, Technický ústav požární ochrany je specializovaným výzkumným pracovištěm na úseku požární ochrany v oblasti předcházení a likvidace požárů a následného zjišťování příčin jejich vzniku. 
  • Institut pro kriminologii a sociální prevenci je teoretickým, analytickým a výzkumným pracovištěm mezioborového zaměření, jehož zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Činnost je zaměřena na vytváření, udržování a aktualizaci poznatkové základny o stavu a vývoji kriminality, sociálně patologických jevů a trestní politiky v ČR, na zpřístupňování aktuálních relevantních empirických i teoretických poznatků ze zahraničí a na rozvoj oboru kriminologie. 
  • Národní archiv provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a v příbuzných vědních oborech; plní úkoly ústředního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku preventivní péče o archiválie, konzervace a restaurování archiválií, uchovávání a zpřístupňování nových forem nosičů informací včetně dokumentů v digitální podobě; v této oblasti vykonává funkci odborného metodického a školícího centra.
 
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace
 
Koncepce rozvoje výzkumné organizace je jedním z klíčových materiálů určených pro rozhodování o přidělení institucionální podpory. Je zpracována na 5 let a obsahuje hodnocení činnosti výzkumné organizace v uplynulých letech, bližší specifikaci výzkumné organizace (údaje o výzkumném týmu, akademickou pověst, informace o významném technickém vybavení) a především cíle, kterých chce výzkumná organizace za využití finančních prostředků z přidělené institucionální podpory dosáhnout.
 
  • Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.: cílem rozvoje je (s ohledem na dlouhodobou tradici a historii ústavu) výzkum vývoj a inovace systému radiační ochrany České republiky. Strategie rozvoje proto předpokládá výzkum a vývoj na zvýšení kapacit
    a kvality měření, rychlosti vyhodnocení pro udržení dlouhodobé a vysoké kompetentnosti České republiky v této oblasti, tj. schopnosti změřit a zhodnotit jakoukoliv stávající či hrozící expoziční situaci a adekvátně na ni reagovat, shromažďovat a dlouhodobě uchovávat informace a znalosti v oblasti radiační ochrany. 
  • Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i.: cílem rozvoje je zdokonalení stávajících metod a návrh nových metod, postupů při detekci, identifikaci a dekontaminaci zneužitelných CBRN látek, návrh nových možností ochrany před jejich účinky, včetně možností jejich neutralizace či likvidace, návrh metod vedoucích ke snížení toxicity a patogenních vlastností u chemických
    a biologických látek a aktivity u radioaktivních látek a jaderných materiálů
    za uplatnění nových technologických postupů a materiálů vedoucích ke snížení účinků CBRN látek a dále využití poznatků z modelového chování nebezpečných chemických, biologických, jaderných a radioaktivních látek ve velkoobjemových zkušebních i reálných prostorách.  
  • Policie České republiky Kriminalistický ústav Praha: cílem rozvoje je v souladu se strategií Evropské sítě forenzních institucí vyjádřenou v tzv. dokumentu „ENFSI Position Paper – budoucí výzkum v kriminalistické znalecké činnosti, který byl předložen EU a vytváří východisko pro formulaci části 7. rámcového programu EU pod názvem Advanced Forensic Toolbox, a v souladu s klíčovými prioritami Bezpečnostního výzkumu a vývoje, zejména „bezpečnost občanů“ a identifikace lidí a prostředků“ zlepšovat efektivitu znalecké a kriminalistickotechnické činnosti Policie ČR prostřednictvím vyváženého rozvoje většiny znaleckých oborů a odvětví, ve kterých Kriminalistický ústav Praha a odbory kriminalistické techniky a expertiz krajských ředitelství P ČR působí. Záměrem je, aby výzkum a vývoj postihoval všechny fáze důkazního řetězce od zajištění kriminalistických stop na místě činu a jejich dokumentaci, identifikační úkony, balení stop a jejich ochrana před kontaminací, vlastní znalecké zkoumání a analýzy v laboratoři až po interpretaci výsledků znaleckého zkoumání a prezentaci závěrů před orgány činnými v trestním řízení. 
  • Policejní akademie České republiky v Praze: strategie dalšího rozvoje směřuje do čtyř základních směrů vědecko-výzkumné činnosti. První směr představuje kriminalistika a forenzní disciplíny, jehož cílem je identifikace základních problémů kriminalistické vědy, jejich teoretická analýza a transformace do návrhu optimalizace algoritmů identifikace objektů a systémů. Druhý směr představuje bezpečnostní management a krizové řízení, jehož cílem je vytvořit a navrhnout variantní řešení dílčích scénářů základních situací z oblasti ochrany obyvatelstva a ochrany kritické infrastruktury, a to za použití relativně dostupných prostředků, které může mít veřejná správa k dispozici. Zhodnotit a doporučit nástroje analýzy a hodnocení rizik vhodné pro problémy bezpečnosti, které řeší veřejná správa a bezpečnostní složky a vytvořit konkrétní aplikace. Třetí směr představuje analýza a predikce vybrané aktuální policejně bezpečnostní problematiky, jehož cílem je vymezení a zařazení důležitých oblastí, u kterých je nutno počítat s možným vývojem, který významně ohrožuje bezpečnost zkoumaných oblastí s předpokládanou akcelerací zkoumaného problému, dále zdokonalení pokročilých metod detekce, identifikace a případné paralyzace. Čtvrtý směr představuje Analýza a predikce vybraných aktuálních problémů veřejné správy, v jehož rámci jsou výzkumné úkoly zaměřeny např. na problematiku utváření protiextremistické politiky českého státu, včetně stanovení role jednotlivých subjektů, které ji mají realizovat, na analýzu současných trendů v oblasti informační kriminality s návrhem doporučení pro jejich forenzní analýzu. 
  • MV-GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč: cílem je vybudování integrovaného národního centra pro vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační podporu procesů CNP, krizového řízení, IZS, kritické infrastruktury a ochrany obyvatelstva v rámci Integrovaného operačního programu ČR včetně rozvoje laboratorních a experimentálních prostor. 
  • MV-GŘ HZS ČR, Technický ústav požární ochrany: cílem je zkvalitnění infrastruktury a rozvoj lidských zdrojů nezbytných pro řešení výzkumných úkolů z oblasti požárně technických charakteristik hořlavých látek a materiálů a efektivnosti hasiv. 
  • Institut pro kriminologii a sociální prevenci: základní obsahové směry výzkumu jsou zaměřeny na Potřeby společnosti v oblasti trestní a sankční politiky a z nich vyplývající podněty pro změny v trestním zákonodárství, pro zvýšení vymahatelnosti práva, ke zdokonalení sankčního systému; tyto podněty budou zjišťovány zejména prostřednictvím zkoumání a ověřování účinnosti vybraných nových institutů trestního práva hmotného i procesního, efektivity justice a vězeňství, zkoumáním postojů veřejnosti k trestní politice, strachu z kriminality a penologického výzkumu; Závažné formy trestné činnosti představující významná bezpečnostní rizika pro stát (organizovaný zločin, korupce, ekonomická kriminalita, interetnické konflikty, migrace, extremismus, kriminalita a sociální patologie spojená s drogami) včetně rizik plynoucích z otevírání společnosti a jevů souvisejících z globalizací; Vývojové trendy kriminality, jejích vybraných forem a s ní souvisejících sociálně patologických jevů, pachatelů a obětí trestné činnosti; Možnosti a metody prevence, ověřování účinnosti preventivních programů a postupů. 
  • Národní archiv: cílem je rozvoj v oblasti informaticko-archivní péče o zachování archiválií, výzkum a vývoj konzervátorských a restaurátorských metod a postupů obnovy různých typů archivních dokumentů poškozených živelními pohromami, především povodní a požárem, jehož přínosem bude naplňování strategických cílů informační společnosti.
 
 
Odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání, 2. 6. 2014

 

vytisknout  e-mailem