Právo na informace versus jejich ochrana
Mezinárodní konference
Důvodem, pro který se konference konala, je dlouhodobá snaha Ministerstva vnitra jakožto gestora přístupu k informacím z veřejné správy získat impulsy k dalšímu směřování České republiky v této oblasti.
V dopolední části vystoupili na konferenci Friderike Hellner, vedoucí divize Constitutional Law and Administrative Law Ministerstva zahraničních věcí SRN, doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity Brno, JUDr. Alena Kučerová, náměstkyně předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, Mgr. František Nonnemann, ředitel odboru analýzy a zpracování informací ve veřejném sektoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, a paní Lenka Franková z občanského sdružení Oživení.
V odpolední části se konaly tři pracovní skupiny, na nichž se projednávaly konkrétní otázky vztahující se k ochraně žadatelů o informace, včetně možností zřízení institutu informačního komisaře, dále problematika vazby práva na ochranu osobnosti a osobních údajů a práva na informace a rovněž otázky týkající se možného zneužívání práva na informace žadateli.
Konferencí byla zahájena rozsáhlá diskuse s cílem zodpovědět – i na základě zahraničních zkušeností – otázku, zda český zákon o svobodném přístupu k informacím, resp. jím zvolená koncepce přístupu k informacím je vhodná a má být zachována, nebo zda není na místě tuto koncepci změnit a připravit nový zákon.
Z konference vzešel většinový názor, podle něhož není nutné připravit nový zákon o svobodném přístupu k informacím, nicméně by bylo vhodné některé problematické aspekty stávajícího zákona změnit. K ochraně žadatelů se dle převažujících názorů jeví tzv. informační příkaz, tedy možnost nadřízeného orgánu přikázat povinnému subjektu přímé poskytnutí informace a k ochraně před potenciálním zneužíváním zákona a před nadměrnou administrativní zátěží povinných subjektů zavedení limitované zálohy na úhradu nákladů za poskytnutí informací. Účastníci doporučili též výslovnou úpravu poskytování informací o platech a odměnách (jednota však nebyla ohledně rozsahu). Diskutovalo se i možnosti zřízení institutu informačního komisaře. Většina názorů se přiklonila k jeho pojetí jako jednotného nadřízeného orgánu všech povinných subjektů a institucionálně jako součást Úřadu pro ochranu osobních údajů.1 V případě orgánu čistě ombudsmanovského typu bylo diskutováno jeho přiřazení do úkolů veřejného ochránce práv.
-----------------------------------
1) Ministerstvo vnitra dlouhodobě zastává stanovisko, podle něhož je toto pojetí informačního komisaře jediné rozumné a správné. Jako problematické se však jeví náklady na jeho zřízení, které se pohybují mezi 40 a 60 mil. Kč (podle dosud zpracovaných analýz). Ministerstvo vnitra proto prozatím doporučuje zavést institut informačního příkazu a k případnému zřízení informačního komisaře přistoupit až po vyhodnocení zkušeností s informačním příkazem.
vytisknout
e-mailem
Facebook