Politika státu v oblasti prostorových informací (POSOPI)
Základní informace
Posledních několik let činnosti orgánů veřejné správy lze charakterizovat jako období významných organizačních, procesních i technologických změn a dynamického nástupu ke zvyšování efektivnosti výkonu veřejné správy s širokou a zásadní podporou informačních a komunikačních technologií (Czech POINT, datové schránky, základní registry veřejné správy….), v intencích základních vládou schválených strategických a koncepčních dokumentů „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration)“ a „Strategie rozvoje služeb pro informační společnost“. Změny se nemohly vyhnout ani tak významné oblasti, jako je využívání prostorových dat v jednotlivých agendách a činnostech orgánů veřejné správy.
Nepříliš příznivou skutečností je, že v ČR dosud chybí ucelená koncepce pořizování, správy a využití prostorových dat – v zásadě tedy politika státu v oblasti prostorovýchinformací. Zejména správa prostorových informací, využívaných v jednotlivých agendách a činnostech veřejné správy, je dosud zatížena resortismem, jedním z jehož důsledků je izolovanost rozvoje příslušných informačních systémů (pokud vůbec jsou řešeny), problémy se sdílením datových zdrojů i potíže v komunikaci mezi jednotlivými složkami veřejné správy i v komunikaci s privátním sektorem, jako významným správcem datových zdrojů, použitelných a potřebných i ve veřejné správě.
I v návaznosti na evropské legislativní iniciativy (směrnice PSI1, INSPIRE2) a projekty (např. GMES3) je nezbytné vytvořit v ČR prostředí, které bude schopno na tyto aktivity reagovat. Transpozicí směrnice INSPIRE do české legislativy (novelizací zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (zákon č. 380/2009 Sb. účinný od 14. listopadu 2009) je položen základ a udán jasný směr pro formulování komplexní politiky státu v oblasti prostorových informací. Ministerstvu vnitra, které v rámci svých úkolů, daných zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, plní roli zastřešujícího orgánu v oblasti rozvoje informačních a komunikačních technologií, se podařilo úspěšně navázat na předchozí aktivity jiných subjektů a dosáhnout významného pokroku při řešení dlouhodobě přetrvávajících problémů v oblasti prostorových dat. Přijetí evropské směrnice INSPIRE v roce 2007 zásadním způsobem ovlivnilo proces formulování politiky státu v oblasti prostorových dat. Nutnost transponovat tuto směrnici do české legislativy a implementovat principy INSPIRE do národního prostředí nastartovala proces formulování politiky státu v oblasti prostorových dat v gesci Ministerstva vnitra.
Základem připravovaného strategického dokumentu budou výstupy dvou výzkumných projektů, projektu „Politika státu v oblasti prostorových dat“ a projektu „Politika státu při poskytování a sdílení dat z informačních systémů“, jejichž řešení bylo zahájeno ve druhé polovině roku 2009. Výstupy výzkumných projektů byly schváleny 31. května 2010.
V rámci výzkumného projektu „Politika státu v oblasti prostorových dat“ (pdf, 521 kB), jehož výsledek bude podkladem pro formulování návrhu strategie dalšího postupu při zajištění správy a užití prostorových dat v ČR, byla mj. použita metoda dotazníkového šetření, zaměřená na relevantní subjekty veřejné i soukromé sféry. Prostřednictvím e-mailu byly se žádostí o poskytnutí součinnosti osloveny vybrané subjekty veřejné správy, akademické sféry i soukromého sektoru, kterých se problematika prostorových dat významně dotýká. Dotazník byl rozeslán celkem 78 institucím. U významných subjektů, působících v oblasti geoinformatiky (např. krajské úřady, vybraná ministerstva, výzkumné ústavy), byl dotazníkový průzkum podpořen místním šetřením. Z průzkumu vyplynulo, že nejen existuje vysoká poptávka po datech z oblasti územní identifikace a správních jednotek, katastru nemovitostí, dopravy, geologie, chráněných území, ortofoto, geografického názvosloví, topografických map, územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, výškopisu, ale také důležitý poznatek, že oslovené subjekty veřejné správy jsou ochotny zpřístupňovat prostorová data dalším subjektům veřejné správy a veřejnosti. Existuje přesvědčení, že geoinformační technologie přinášejí organizacím nejen úspory, ale také zefektivňují procesy rozhodování a řízení. Je tedy možno konstatovat, že subjekty veřejné správy jsou připraveny a ochotny se začlenit do budované národní infrastruktury pro prostorové informace.
Výzkumný projekt „Politika státu při poskytování a sdílení dat z informačních systémů“ (pdf, 213 kB) detailně řeší oblast poskytování dat z informačních systémů obecně, tedy nad rámec oblasti prostorových dat, dále problematiku licenčních smluv a zpoplatňování dat poskytovaných státem, včetně poskytování dat prostřednictvím elektronického obchodu. Součástí výstupu tohoto projektu jsou i konkrétní návrhy licenčních smluv, včetně těch, které budou využitelné pro samosprávu.
Potřebnost formulace politiky státu v oblasti prostorových informací se potvrdila již v průběhu prací na transpozici směrnice INSPIRE do české legislativy, které probíhaly v gesci Ministerstva životního prostředí a za spolupráce Ministerstva vnitra, jako spolugestrora, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „ČÚZK“) a České asociace pro geoinformace. Ukázalo se, že významným momentem je i vyřešení koordinace oblasti prostorových dat v ČR, tedy ustavení silného koordinačního orgánu, který bude garantovat prosazování a realizaci principů budoucí politiky státu v oblasti prostorových informací.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství
[3] GMES - Global Monitoring for Environment and Security