Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Dobrovolnická služba

Základní informace o dobrovolnické službě, často kladené otázky a dokumenty ke stažení 

  1. Úvod
  2. Aktuálně
  3. Časté otázky a odpovědi
  4. Dokumenty
  5. Kontakty

Časté otázky a odpovědi

Máme udělenu akreditaci a chceme změnit právní formu ze spolku na ústav. Přijdeme tak o udělenou akreditaci a budeme muset žádat o novou akreditaci?
Nový občanský zákoník umožňuje změny právních forem právnických osob soukromého práva, které se v zákoně o dobrovolnické službě vyskytují jako vysílající organizace, přičemž se změnou právní formy se neruší ani nezanikají, pouze se mění jejich právní poměry. Udělená akreditace vysílající organizaci, pokud změní právní formu dle občanského zákoníku, zůstává v platnosti a nezaniká. To však platí pouze v případě, že vysílající organizace i nadále splňuje podmínky v akreditaci uvedené. V případě, že organizace přestane v souvislosti se změnou právní formy splňovat podmínky plnění zákona o dobrovolnické službě, které doložila při akreditaci, Ministerstvo vnitra může na základě §9 odst. 1 akreditaci zrušit. O všech změnách musí vysílající organizace informovat Ministerstvo vnitra do 1 měsíce po vzniku této skutečnosti.
 
V případě obdržení akreditace před účinností novely zákona o dobrovolnické službě, řídíme se zákonem, který byl platný v době obdržení rozhodnutí o akreditaci, nebo se na nás vztahuje i novela zákona?
Organizace se musí řídit těmi ustanoveními zákona, která jsou účinná. Obecně je možné uplatňovat práva a zároveň se musí plnit povinnosti vyplývající z účinného znění zákona. Přitom je však třeba dbát i podmínek, které jsou obsaženy v akreditaci.
 
Akreditaci pro oblast dobrovolnické služby jsme obdrželi před nabytí účinnosti novely (před 5. červnem 2014), máme akreditaci tedy platnou po dobu 3 let anebo dle novely zákona po dobu 4 let?
Doba platnosti akreditace se řídí zněním zákona, které bylo účinné v době udělení akreditace. Tj. akreditace udělené před nabytím účinnosti novely zákona o dobrovolnické službě jsou platné po dobu 3 let, akreditace udělené po nabytí účinnosti novely zákona (po 5. červnu 2014) po dobu 4 let.
 
Bude již možné vysílat dobrovolníky do nemocnice typu akciové společnosti?
Od 5. června 2014 mohou organizace s akreditací vysílat dobrovolníky také do nemocnic, které jsou např. akciová společnost či společnost s ručením omezeným. Základní podmínkou je, že nemocnice splňuje podmínky veřejné prospěšnosti a dobrovolníci nesmí působit v rámci podnikatelských aktivit organizace. Další podmínkou samozřejmě je, aby organizace měla platnou akreditaci pro vysílání dobrovolníků do nemocnic.
 
Jakým způsobem máme ověřovat veřejnou prospěšnost u přijímajících organizací? Jak poznáme, že se jedná o veřejně prospěšnou organizaci?
Podmínky veřejné prospěšnosti jsou uvedeny v §146 občanského zákoníku, který zní: “Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.“
Vzhledem k obtížnému prokazování naplnění těchto podmínek bude postačovat písemné prohlášení přijímající organizace, že je veřejně prospěšná podle §146 občanského zákoníku. Prohlášení, pro případ kontroly, uchovává vysílající organizace.
 
Kdo nese odpovědnost za vysílání dobrovolníků do organizace, která i přes písemné prohlášení nenaplňuje nebo přestala naplňovat podmínky veřejné prospěšnosti?
Obecně tuto odpovědnost nese vysílající organizace, které bude zpravidla postačovat písemné prohlášení ze strany přijímající organizace o její veřejné prospěšnosti. Výjimkou, kdy by i přes existenci písemného prohlášení mohlo jít o porušení zákona ze strany vysílající organizace, by byla situace, kdyby s ohledem na veřejně dostupné informace bylo zcela zjevné, že přijímající organizace podmínky veřejné prospěšnosti nesplňuje nebo přestala splňovat. Jakmile vysílající organizace zjistí, že přijímající organizace zákonem stanovené podmínky nesplňuje, musí smlouvu s touto organizací ukončit, zasmluvněné dobrovolníky informovat a nabídnout jim dobrovolnickou činnost v jiné přijímající organizaci, popřípadě s nimi ukončit smlouvu o výkonu dobrovolnické služby.
Z pohledu vysílající organizace bude vhodné, aby přijímající organice se ve svém písemném prohlášení o plnění podmínek veřejné prospěšnosti zavázala, že bude vysílající organizaci informovat o změnách, které vedly k tomu, že již organizace nebude schopná tyto podmínky naplňovat.
 
Co přesně znamená, že člen organizace může být zároveň dobrovolníkem, ale musí vykonávat dobrovolnickou službu mimo své povinnosti vyplývající z členského poměru?
Vychází se ze stanov a jiných vnitřních předpisů organizace, z kterých vyplývá jaké povinnosti a závazky musí člen vysílající organizace plnit.  Tyto aktivity se pak nebudou pokládat za výkon dobrovolnické služby a nebude se na ně vztahovat akreditovaný režim.
 
Může pobočný spolek získat akreditaci pro oblast dobrovolnické služby nebo může žádat pouze hlavní spolek? 
Pobočný spolek může požádat o akreditaci, ovšem se souhlasem hlavního spolku, a pokud má ve stanovách určeno, že může v tomto ohledu nabývat práva a povinností samostatně od hlavního spolku. Jakmile má pobočný spolek platnou akreditaci, je povinen zasílat informace Ministerstvu vnitra i o takových změnách, které se týkají možné změny práv pobočného spolku v souladu se zápisem do spolkového rejstříku.
 
Kdy můžeme dobrovolníkovi poskytovat kapesné?
Dle zákona o dobrovolnické službě se při sjednání kapesného pro dobrovolníka má přiměřeně vycházet z pracovněprávních předpisů. Zákoník práce hovoří o kapesném pouze v souvislosti se zahraničními cestami zaměstnanců nebo při výměně zaměstnanců ze zahraničí a zmiňuje výši tohoto kapesného. Za přiměřenost se v ustanovení zákona o dobrovolnické službě považuje, že se vztahuje na dobrovolníky vyslané ze zahraničí a do zahraničí, ale nemusí být dodržena částka kapesného poskytovaného podle zákoníku práce. Vysílající organizace je povinna vyplácet kapesné pouze v případě, že se tak zavazuje ve smlouvě s dobrovolníkem. Kapesné je určeno na krytí nutných vedlejších výdajů osobního charakteru, které se vysílající organizaci nevyúčtovávají. Nejedná se tedy o zálohu na jízdné, ubytování, stravování apod. Pokud je kapesné poskytováno dle výše uvedených podmínek, není považováno za odměnu dobrovolníka.
 
 
Dotazy budou aktualizovány.

Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, 15. 8, 2015

vytisknout  e-mailem