Čtvrtletník Kriminalistika



Číslo 4/2004

Prevence není nikdy dost

(Z německých zkušeností)


Prof. JUDr. MIROSLAV PROTIVINSKÝ, DrSc., Praha

Svou komplexností mě zaujal článek Jörga Zierckeho, vedoucího policejního oddělení na Ministerstvu vnitra ve Šlesvicku-Holštýnsku (SRN), který se zamýšlí nad budoucí rolí policie z komunálního a kriminálně politického pohledu.1)

Seznamuji čtenáře stručně s podstatou velmi obsáhlého pojednání tohoto odborníka, neboť je považuji za velmi podnětné i pro praxi v naší republice.

Článek J. Zierckeho je uveden tímto souhrnem: „Budoucí role policie v komunální kriminální prevenci je představena a hodnocena z pohledu politického, zejména komunálního a kriminálně politického, z perspektivy kritické kriminologické vědy a s ohledem na strategické úkoly policie a tři roviny posuzování, které se částečně prolínají. Také v budoucnu bude mít policie důležitou integrační a doprovodnou funkci, nemá však v komunální prevenci dominovat. Komunální politika se musí považovat též za komunální kriminální politiku a být si vědoma toho, že komunální politická rozhodnutí mají bezprostřední vliv na kriminalitu a pocit bezpečí občanů. Přijímání opatření k zachování důstojného a bezpečného života občanů musí stát v popředí. Zajištění svobody v bezpečí je elementární součástí této prevence.“

1. Komunální kriminální politika jako nově chápaný problém

Postoj Německého městského sněmu ke komunální prevenci kriminality
„Německý městský sněm i několik jeho zemských svazů vždycky varovaly před snahami mnohých spolkových zemí, aby obce převzaly vedení resp. předsednictví ve smíšených státních a městských radách pro prevenci kriminality. Totiž, kdo předsedá, má také navenek prvořadou odpovědnost. Takovou prvořadou odpovědnost za prevenci kriminality však města nemohou a nechtějí přebírat. Je však nesporný význam kompetence obcí jednat a v kooperaci s jinými nositeli prevence ovlivňovat faktory příznivě působící proti kriminalitě. Přednostně však zůstává odpovědným za represivní a preventivní potírání kriminality stát.“ To napsala dr. Gertrud Witteová, první radní Německého městského sněmu, v časopisu „der Städtetag“ č. 11/2002.

Komunální prevence kriminality jako část komunální kriminální politiky
Autor J. Ziercke kritizuje její postoj ke komunální prevenci kriminality (poznámka: v ČR je více vžit pojem „prevence kriminality na místní úrovni“), který vedl ke snížení její účinnosti v některých městech. Tato města přijala zmíněnou koncepci, aby ušetřila na preventivních projektech. Kdyby Německý městský sněm prosazoval tuto svou koncepci dlouhodoběji, musela by být nově definována role policie v komunální prevenci. Autor však věří, že tyto problémy budou prodiskutovány v předvolební kampani a že starostové se nebudou řídit doporučeními sněmu.

Komunální kriminální politika jako péče o bytí a bezpečnost lidí
Mnoho starostů akceptuje komunální prevenci kriminality, ale potíže vznikají, mají-li pod komunální politikou rozumět i komunální kriminální politiku. Muselo by jim být totiž jasné, že přednostním komunálním úkolem, a tedy středem jejich pozornosti, musí být péče o důstojný a bezpečný život občanů, tj. aby se občané cítili dobře tam, kde žijí, pracují a tráví svůj volný čas.

Vliv komunálně politických rozhodnutí na kriminalitu
Asi 80 % všech trestných činů registrovaných policií je pravděpodobně pácháno tzv. místními pachateli. Tím jsou dány předpoklady k odstraňování jejich příčin na místní, komunální úrovni. Komunální politici si musí být vědomi toho, že jejich politická rozhodnutí mohou mít bezprostřední vliv na kriminalitu mládeže, drogovou kriminalitu, pouliční kriminalitu, násilnou kriminalitu, na příležitosti ke spáchání trestných činů i na subjektivní pocity bezpečnosti žen, dětí a starých lidí. Komunální zdravotnická politika, sociální politika, politika zaměstnanosti, politika na úseku práce s mládeží, městská plánovací politika a pořádková politika jsou propojeny napříč komunální kriminální politikou.

Komunální kriminální politika jako průřezová úloha
Komunální kriminální politika má nyní průřezovou úlohu, tj. orientuje se napříč všemi uvedenými politickými sférami na příčiny kriminality. K tomu se koncentrují a využívají finanční a personální prostředky, plánují a realizují se konkrétní opatření. Racionální kriminální politika na místní úrovni je tedy plánovité, systematické zlepšování kvality života občanů. Koordinace těchto komunálních aktivit se provádí prostřednictvím kriminálně preventivních rad jako komunikačního a pracovního fóra různých partnerů.

Diferenciace v komunální a policejní kriminální prevenci
Kdo požaduje, aby v gremiích pro prevenci na místní úrovni předsedala policie, nepochopil zřejmě průřezovou úlohu komunální kriminální politiky ze zásadního kriminologického pohledu. Především však nechápe rozdíl mezi policejní prevencí a komunálními opatřeními k zajištění důstojného a bezpečného života občanů.

Propojení komunální kriminální politiky s kriminální politikou země
Komunální prevence kriminality se počala v Německu rozvíjet od konce sedmdesátých let. Kriminologická intervence na zemské úrovni nemůže kompenzovat prevenci kriminality na místní úrovni. Úkoly policie a justice na komunální úrovni zůstávají zachovány v plném rozsahu. Tzv. sekundární kriminální prevence, která je převážně zaměřena na předcházení příležitostem k páchání trestných činů exekutivními a operativními opatřeními policie, je také nezbytná doprovodná komponenta komunální kriminální politiky. Dále zůstává v platnosti požadavek, aby komunální kriminální politika byla prováděna v propojení a souladu s kriminální politikou na zemské úrovni. Jinými slovy: Bez efektivní komunální prevence kriminality chybí kriminální politice na zemské úrovni dlouhodobá účinnost, která je nezbytná k následné změně kriminogenních struktur. Policie a justice musejí vyvíjet součinnost v síti kompetentních partnerů. Jsou nepostradatelné jak pro komunální prevenci kriminality, tak pro samotné komunální partnerství.

Idealizované očekávání budoucí komunální prevence kriminality
Existuje tato vize: Nové formy kooperace na úseku prevence kriminality vytvářejí samoregulující síť mezi angažovanými občany, sociálními pracovníky, psychology, architekty, městskými plánovači, soukromými bezpečnostními službami, učiteli, drogovými poradci na jedné straně, komunální samosprávou, hospodářstvím, policií a justicí na druhé straně, přičemž všichni jednotně pod střechou celospolečenské prevence kriminality. Tato nová forma interinstitucionální kooperace spojuje a koncentruje důležité společenské síly a skupiny v zájmu společného cíle. Ohniskem této jednoty je společenský mír, předcházení příčinám kriminality, zlepšování subjektivních pocitů bezpečí, tedy dosažení lepší kvality života pro nejvíce lidí. Kriminologové vystupují se zásadní kritikou takto idealizovaných představ budoucnosti prevence kriminality na místní úrovni. S tím souvisí též posouzení role a budoucích šancí policie v rámci partnerství komunální prevence kriminality.

Změněný obraz policie z pohledu vlastního i cizího
Vzdělávání a doškolování policistů dostává nový obsah. Policie se silněji otevírá vůči jiným profesním skupinám. Spoluobčané původem ze zahraničí se stávají stále častěji policisty z povolání. Vize takové policie, jež je blízká občanům, pomáhá, všímá si jejich starostí a řeší společně s nimi problémy, získává v komunální síti kompetentních partnerů realistickou perspektivu.

Kriminální prevence jako model kooperace
Model celospolečenské prevence kriminality jako klasické formy trvalého kooperačního modelu má v Německu výrazně viditelnou, ale nikoliv ještě dosti pevnou strukturu. Mnozí odborníci jsou jednotní v tomto: Společenská diskuse o narůstání sociálních problémů, vnitřní bezpečnosti, násilí a vandalismu, především o strachu z kriminality v našich městech a obcích musí být lépe organizována. Lepší kvalita života se definuje stupněm objektivní bezpečnosti, především ale subjektivním pocitem bezpečí. Kvalita života je také hospodářským faktorem.

Strukturální modernizace prevence kriminality
Potřebujeme nové struktury a koncepty pro celospolečenskou, na příčiny kriminality orientovanou a nadresortní prevenci kriminality, která zahrne do procesu řešení problémů všechny společenské skupiny, profesionály i laiky. Nadace Německého fóra pro prevenci kriminality požaduje moderní prevenci, která je v podstatě kooperativním společenstvím plně rozdílných partnerů. Významné jsou tyto faktory:

Policie a justice jen jako pomocníci zrození
Nikoliv policie a justice jsou mysliteli a řiditeli Německého fóra pro prevenci kriminality. Tyto instituce byly pouze pomocníky při jeho zrození. Celá šíře naší společnosti je nositelem takového fóra. Politika, hospodářství, církve, svazy, organizace a spolky, ti všichni dokumentují, že to myslí vážně s dávno danou odpovědí na odchylné, nesociální chování, na narušování kvality života lidí, na subjektivně pociťované obavy, a také s cílem pomoci těm, kteří v naší společnosti ztroskotávají.

Komunikační fórum pro prevenci kriminality
Toto nové fórum má být především integrujícím svorníkem, kde budou podchycena témata považovaná za tabu, organizována krátkodobá odborná fóra a kde budeme s to soustředit všechny důležité experty k určitým tématům. Výsledky se pak mohou dostat přes politicko-strategické grémium do praktické politiky. Tato symbióza mezi teorií a praxí, mezi politikou, společností, vědou, církvemi, hospodářstvím, vzděláním a také policií a justicí má důležitou funkci pro nadhodnotu, o niž usilujeme.

2. Kritičtí kriminologové ke konceptu komunální prevence kriminality

Policie jako generální agentura sjednávající mír
Tato vize prevence kriminality, která je směrována z národní především na komunální úroveň a která provozuje v Německu asi 2000 komunálních rad pro prevenci kriminality, bezpečnostních partnerství a debatních okruhů, se setkává u tzv. kritických kriminologů s teoretickými pochybnostmi, jež zde zmiňujeme, abychom zaostřili pozornost na to, co právě nechceme:

Opačná pozice: Policie jako partner v celospolečenské síti
Role policie je v tomto směru interpretována chybně. Policie má proces propojení jen podněcovat. Má své poznatky z každodenní praxe smysluplně a odpovědně poskytovat jiným institucím, pokud zjistí jisté deficity ve společenské a individuální realitě. Musí si nechat klást otázky, ospravedlňovat se, vyhlašovat svá hodnocení a úsudky, být přístupná k sebekritice a konstruktivním kompromisům, prokazovat, že se cítí být částí celospolečenské diskuse a komunikačního procesu bez státně vrchnostenských manýr.

Iniciativní funkce policie pro komunální prevenci kriminality
Z hlediska řešení problémů odkazuje policie výslovně na roli starostů, kteří musí rozvíjet celospolečenskou síť jako základ racionální komunální kriminální politiky a především konkrétního plánování komunální politiky. Policie chce tento proces, je-li to nutné, jen iniciovat, také se angažovat a přirozeně kooperovat, ale nikoliv v komunální kriminální prevenci dominovat. Policie, jako nepostradatelná instituce monopolu státní moci, se cítí být jen částí preventivní sítě a nechce odnímat práci učitelům, drogovým poradcům a sociálním pracovníkům. Zejména se vyhýbá úseku primárních preventivních opatření, protože ta jsou polem působnosti pro profesionální pomocníky stojící mimo policii.

Hypotéza komunálně politického vlivu policie
O sporné hypotéze, že v důsledku dalšího rozvoje komunální prevence kriminality bude panství nad sociální kontrolou stále silněji přecházet na exekutivu, bezpečnostní orgány, policii, je samozřejmě třeba diskutovat. Policii je při tom ale podsouváno, že prověřuje všechny možné oblasti a pole života obce z hlediska kriminogenních podmínek, provádí změnu ve funkční orientaci směrem k subjektivním potřebám občanů tak,aby policisty bylo vidět v práci s mládeží, ve školách, spolcích a na shromážděních občanů, aby dosahovala napojení na každodenní život obce, aby mohla získávat nevyčerpatelné informace atd. zejména z toho důvodu, nebo se to lze domnívat, že cílem policie je zesilovat svou moc a svůj vliv na komunální politiku.

Policejní práce se stává transparentnější a kontrolovatelnější
Tuto kritiku považuje Ziercke za neoprávněnou a zcestnou, protože právě zapojení policie do komunální kooperativní preventivní sítě, jež sestává ze sebevědomých partnerů, kteří samozřejmě vykonávají i kontrolní funkci, brání tomu, aby bylo tolerováno lovení v kalných vodách. To konečně dokazuje i činnost již řadu let existujících komunálních preventivních rad. Kritici si neuvědomují, že policie se v tomto permanentně veřejném a více rozměrném komunikačním procesu musí mnohem silněji otevřít než kdykoliv předtím, stává se zvnějšku transparentnější a kontrolovatelnější, představuje novou kvalitu jako strážkyně monopolu moci a především poskytuje velkou šanci pro zlepšení svobody a bezpečnosti jako akceptovaný partner na komunální úrovni.

Konkrétní projekty komunální prevence kriminality
Kritici přehlížejí mnohé dobré příklady konkrétních konceptů a projektů komunální prevence kriminality, které se zabývají intenzivními mladistvými pachateli, násilím, krádežemi a drogami ve školách, antisemitismem, pravicovým extremismem, nepřátelstvím k cizincům, násilím proti ženám a řešením multikulturních problémů, ačkoliv jsou důkazem smysluplnosti této prevence.

3. Budoucí role policie na komunální úrovni

Rozlišení preventivních rad od bezpečnostních a pořádkových partnerství Bezpečnostní a pořádková partnerství se snaží dosahovat krátkodobého, rychlého, viditelného úspěchu při sociálně nesnesitelných problémových situacích vyvolávajících veřejný zájem. Je zde dána právně definovaná příslušnost příslušných partnerů a jedná se spíše o projednávání symptomů. Komunální preventivní grémia naproti tomu sázejí na analýzu kriminality orientovanou na její příčiny a na dlouhodobý a trvalý úspěch svých opatření, zvláště na úseku primární prevence. Nejsou tedy žádnými task force pro vyčištění nežádoucích veřejných pohoršení.

Policejní podpora pro manažery komunální prevence
Autor doporučuje jmenování manažerů komunální prevence (i pro jednotlivé městské části), kteří mají být rádci komunálně odpovědným osobnostem i tvůrci komunální preventivní sítě. Tento manažer je současně i kompetentním partnerem pro jednání s policií. V této souvislosti autor odkazuje na preventivní program „Sociální město“ ve spolkové zemi Šlesvicko- Holštýnsko. Uvádí též, že koordinace a organizace vzdělávání a doškolování těchto manažerů by se mělo ujmout Německé fórum pro kriminální prevenci.

Community Policing a účast občanů
Za vhodnou koncepci považuje autor Community Policing, která také vtahuje občany formou dotazování a besed, na nichž se posuzuje bezpečnostní situace, pocit bezpečí občanů a aktivní preventivní činnost. Tato forma práce s občany musí být plánována a prováděna společně s obcemi. Již v této fázi musí být občanům jasno, proč policejní práce a komunální prevence kriminality jsou na sebe odkázány.

Zesílená kooperace s některými profesními skupinami
Jedná se zejména o důležité nositele osobní preventivní činnosti, jako jsou sociální pracovníci, streetworkeři apod. Jde o vzájemnou akceptaci a chápání různých rolí na úseku prevence a úspěšnou kooperaci. Proto jsou vhodné i praxe sociálních pracovníků u policie.

Operativní policejní činnost doprovází prevenci
Policejní prevence se musí orientovat na oblast sekundární prevence. Těžištěm policejní preventivní činnosti je redukce struktur k příležitostem páchat trestnou činnost, rychlé a úspěšné pátrání a zadržování, přítomnost policie v terénu, policejní nabídka informovat, komunikovat a kooperovat. Cílevědomě musí policie podporovat komunální preventivní programy operativními policejními opatřeními. Proto se musí policie a městská správa ještě intenzivněji scházet k pravidelným projednáním bezpečnostní situace.

Komunální bezpečnostní strategie ze strany policie a justice
K celospolečenské prevenci, ukládání spravedlivých sankcí pachatelům a účinné ochraně i pomoci obětem je zapotřebí též společné strategie policie a justice. Jde např. o přítomnost policie v terénu, rychlá a plynulá trestní řízení, rozhodování o uvalení vazby, vynutitelnost trestního práva.

Kooperace s místními soukromými bezpečnostními službami
Soukromé bezpečnostní služby nemohou - a to ani částečně - nahradit základní funkce výsostného jednání policie. Plnění úkolů kvalifikovanými bezpečnostními službami požívajícími pozitivní image ve veřejnosti a určité formy kooperace s nimi posilují veřejnou bezpečnost. Smluvně lze s těmito službami sjednávat kooperaci. Policie by měla podporovat spolupráci těchto služeb s komunálními preventivními grémii a bezpečnostními partnerstvími.

Integrace dopravní a kriminálně preventivní práce policie
Na obou úsecích jsou stejné cílové skupiny, tj. děti a mladiství. Proto tato komunální prevence by měla být do budoucna v preventivních programech integrována. Těžiště spočívá v násilí, krádežích a drogách.

Nová koncepce prevence formou lokálního technického poradenství policie Bezpečnostně technické policejní poradenství na místní úrovni je ve Šlesvicku-Holštýnsku nově organizováno. Autor uvádí v pěti bodech jeho ústřední prvky; ty však v tomto příspěvku vypouštím.

Koncentrace a odsouhlasení policejních a komunálních preventivních potřeb Cílem je intenzivní odsouhlasení policejních preventivních programů v komunálních preventivních radách, zvláště celoněmeckých programů prevence kriminality, aby se tyto rady ztotožnily s jejich obsahem a cílem a z hlediska místních znalostí přispěly k jejich úspěšné realizaci.

Kvalitativní standardy pro profesionální preventivní práci Profesionální preventivní práce na komunální úrovni se bude v budoucnu důsledně orientovat na kvalitativní standardy. Účinnost preventivních opatření bude prověřována (hodnocena, měřena) pomocí předem daných kritérií.

Projekty musí mj. splňovat tato kritéria:

Aby byla zlepšena informační báze o projektech prevence kriminality, rozvíjí Německé fórum pro kriminální prevenci společně se zemskými radami pro prevenci kriminality počítačový informační systém, který bude dostupný internetem a bude mít přístup do databanky PräVis o projektech prevence kriminality v celém Německu.

Řídící a koordinační funkce zemských rad vůči komunálním radám
V budoucnu se má tato role spíše zesilovat. Jedná se jednak o intenzivní odborné poradenství, pravidelnou výměnu zkušeností a také o regionální informační schůzky pod vedením Německého fóra pro prevenci kriminality. Autor vyjadřuje podiv, jak budou chtít země dále efektivně rozvíjet komunální prevenci kriminality bez zemské rady pro prevenci kriminality.

Komunální prevence kriminality jako kooperační model trvalé strategie
Zemská vláda Šlesvicka-Holštýnska v roce 2001 rozhodla nechat vypracovat trvalou strategii „Nadějná budoucnost Šlesvicka- Holštýnska“. Vůdčí myšlenka trvalého vývoje se nezaměřuje výhradně na životní prostředí, nýbrž chápe hospodářský blahobyt, sociální jistoty a stabilizaci ekologických systémů jako tři cíle společenského vývoje, které na sobě vzájemně závisejí. Tematickou oblastí, ideálně naplňující tento požadavek, je komunální prevence kriminality z aspektu „Svoboda od násilí ve společnosti - opatření proti kriminalitě“, která se stala součástí trvalé strategie země.

Závěrečné poznámky
Myšlenka celospolečenské prevence kriminality na komunální, regionální a národní úrovni, spočívající v partnerské spolupráci zcela rozdílných aktérů, je nadějným přínosem pro sociální spravedlnost, další demokratizaci naší společnosti a především pro zachování otevřené společnosti. Policie v ní bude mít také v budoucnosti důležitou iniciační a doprovodnou úlohu.

 

Protivinský, M.
Prevence není nikdy dost (Z německých zkušeností)
SOUHRN

Autor seznamuje čtenáře stručně s obsahem rozsáhlého a komplexního pojednání německého odborníka o perspektivách vývoje komunální kriminální prevence v Německu, zvláště ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Mimořádná pozornost je věnována budoucí roli policie na úseku této prevence.

Protivinský, M.
There is never enough prevention (Based on German experience)
SUMMARY

The author briefly introduces readers to the development of an extensive and complex treatise by a German expert on the prospects for the development of communal crime prevention in Germany, especially in Schleswig-Holstein. Special attention is being paid to the future role of the police in this segment of prevention.

Protivinský, M.
Prävention gibt es nie genug (Aus deutschen Erfahrungen)
ZUSAMMENFASSUNG

Autor macht Leser kurz mit dem Inhalt der umfangreichen und komplexen Abhandlung des deutschen Experten über die Perspektiven der kommunalen Kriminalpravention in Deutschland bekant, besonders im Bundesland Schleswig-Holstein. Ausserordentliche Aufmerksamkeit ist der künftigen Rolle der Polizei auf dem Gebiet dieser Prävention gewidmet.


1) Ziercke, J.: Komunale Kriminalprävention. Die zukünftige Rolle der Polizei aus komunal- und kriminalpolitischer Sicht. Kriminalistik, Kriminalistik Verlag Hüthig, Heidelberg, 2003, 5, s. 270 - 285.