Autorský kolektiv doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc., prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., JUDr. Petr Kroupa, Ph.D. a JUDr. Dag Sedláček, CSc. (vesměs vysokoškolští pedagogové působící na Policejní akademii ČR, Právnické fakultě Univerzity Karlovy či Právnické fakultě Západočeské univerzity, z čehož první dva jsou i členové oborové rady) aktuálně zareagoval na potřeby nového doktorského studijního programu na Policejní akademii ČR „Bezpečnostněprávní studia“, studijní obor „Policejní management a kriminalistika“, prezentací učebnice pro povinný předmět Teorie státu a práva, který je součástí státní doktorské zkoušky (vedle volitelných předmětů státní doktorské zkoušky, tj. kriminalistiky či managementu).
Vysokoškolská učebnice teorie státu a práva, příznačně nazvaná Úvod do postmoderní právovědy, reaguje na teoretické, metodologické a strukturní posuny posledního desetiletí jak v klasické teorii práva a právní filozofii, tak i na zcela nové jevy postmodernity v objektivním právu v českém a internacionálním (globálním) pohledu. Tomuto cíli se podřídila a přizpůsobila logická struktura a obsah kurzu v doktorském studijním programu.
Recenzovaná vysokoškolská publikace má 15 kapitol, 6 příloh a 5 exkursů. Delimituje právní jevy (v druhé kapitole) s akcentem na základní (fundamentální) lidská práva (ve třetí a čtvrté kapitole). Těžištěm je fundovaný rozbor vztahu práva a trestu včetně vztahu práva a spravedlnosti (v páté kapitole). Autoři si všímají též úlohy morality a neprávního normativního systému na příkladě křesťanského Desatera, Horského kázání a 16. zpěvu Bhagavadgíty (v šesté kapitole). Kapitola sedmá je cele věnována koncepci juspozitivismu a jusnaturalismu, včetně otázek přirozeného zločinu a dalších sociologických a psychologických právních koncepcí. Osmá kapitola se dotýká problému divergence historického hlediska s formálně logickým nazíráním systému práva včetně zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Právní dogmatika je prezentována klasicky v kapitole deváté až jedenácté, přičemž je speciální pozornost věnována úskalím českého legislativního procesu. Dvanáctá kapitola pojednává o tzv. „věčných“ právních principech (obecných pravidlech právních) s akcentem na právní latinu římských právníků. Třináctá kapitola se věnuje podrobné komparativní analýze právních kultur a právních civilizací (v rámci právní geografie) se zaměřením ke specifickým rozdílnostem právního systému kontinentálního a Common Law; zvláště je nově charakterizována extenze islámského právního systému z pozic možné akulturace či recepce westernalistického práva, včetně postmoderní problematiky Clash of Civilizations. Poslední dvě kapitoly (čtrnáctá a patnáctá) se týkají státních forem a governance právního státu. Zde autoři hojně klasifikují formy vlády v globálním pohledu (v příloze č. 4), včetně státních idejí a státních ideologií.
Závěrem krátkého hodnocení postmoderní právovědy lze konstatovat, že recenzovaná vysokoškolská učebnice by neměla být jen povinným vybavením soukromé vědecké knihovny doktorandů doktorského studijního programu na Policejní akademii ČR, ale s širšími teoretickými a metodologickými přístupy obecné teorie státu a práva by měl být seznámen každý pracovník středního a vyššího článku managementu policie ve své aplikační činnosti.