V tomto příspěvku seznamuji čtenáře stručně s podstatou článku dvou německých autorů - dr. Gottfrieda Vordermaiera, vedoucího Kriminalisticko-technického institutu (dále jen KTI) při Spolkovém kriminálním úřadě (Bundeskriminalamt - dále jen BKA), a dr. Ulricha Simmrosse, vědeckého vrchního rady KTI, kteří se zabývají problematikou kriminalistické techniky v Německu i dalších evropských zemích. 1)
V úvodu autoři uvádějí, že v kriminalisticko-technických zařízeních v Německu zaujímá zvláštní roli KTI-BKA. Jeho nejdůležitější úlohou jsou klasická kriminalisticko-technická zkoumání v konkrétních případech, součinnost s analogickými pracovišti ve spolkových zemích i na mezinárodní úrovni v roli koordinátora, vývojového pracoviště, vzdělavatele, rádce a průkopníka nových cest v zajišťování kvality práce. Evropa se sjednocuje a evropské standardy kriminalistické techniky jako měřítko pro znalecké výkony jsou stále významnější. Přestože se ekonomizace státních úloh v Německu týká i kriminalisticko-technických zařízení, je z existenčních důvodů nezbytné udržovat kriminalistickou techniku Spolku (Německa) i spolkových zemí na vysoké úrovni. Proto má být v roce 2006 realizována i formální akreditace KTI-BKA.
Zjednodušeně lze říci, že kriminalistická technika je souhrnný německý pojem pro řadu odborných disciplín forenzních věd včetně policejní práce na místě činu a poznávací služby, např. daktyloskopie. Oblast forenzní znalecké činnosti ukazuje, že v kriminalistické technice zaujímají své pevné místo stále více pracovní úseky výrazně preventivní a objasňovací. Nové nároky na bezpečnost po událostech z 11. září 2001 zvyšují význam těchto pracovních úseků pro odvracení nebezpečí.
Autoři uvádějí různé definice pojmu kriminalistická technika a přiklánějí se k definici vypracovanou ENFSI: "Kriminalistická technika je interdisciplinárně používaný systém, s jehož pomocí mají být obstarány objektivní poznatky pro objasnění trestněprávně relevantních skutkových stavů."2)
ENFSI sdružuje evropské kriminalisticko-technické instituce. Byla založena v roce 1993 šestnácti řediteli evropských kriminalistických ústavů a tvoří ji 16 pracovních skupin expertů a tři komise. Vykonává důležitou práci pro standardizaci a vývoj znaleckých metod.3)
Poznámka: V anglosaských zemích se častěji než pojem kriminalistická technika používá termín forensic science, který vedle kriminalistické techniky zahrnuje i odborné oblasti medicínské a psychologické. V Německu a u nás nikoliv.
S výjimkou road accident analysis (analýzy dopravních nehod), které v Německu převážně zajišťují soukromí znalci, provádějí všechny druhy (16 skupin) znaleckých zkoumání policejní úřady, zejména kriminalisticko-technická zařízení u 16 zemských kriminálních úřadů a KTI-BKA. V rámci zákonné dělby úkolů má KTI-BKA vyšší podíl činnosti na úseku sbírek, znaleckých systémů, výzkumu a vývoje, výuky, národní a mezinárodní koordinace. Naopak kriminalističtí technici policie spolkových zemí a policejních inspektorátů mají lví podíl při práci na případech "v terénu".
Na úseku omamných a psychotropních látek se zabývají analýzami též Celní technický zkušební a výukový ústav (ZPLA) a Celní kriminální úřad (ZKA). Také Spolková pohraniční ochrana (BGS) má vlastní kriminalisticko-technickou zkušebnu pro zkoumání listin v Koblenci.
Forenzní toxikologie se provádí dnes především v soudně lékařských univerzitních ústavech a zčásti v kriminalisticko-technických zařízeních některých zemských kriminálních úřadů.
Autoři uvádějí, že všechny evropské státy disponují nejméně jedním kriminalisticko-technickým zařízením a v některých státech provádějí některé druhy ze zmíněných 16 skupin znaleckých zkoumání soukromí znalci. Dále autoři uvádějí odlišnost organizace kriminalisticko-technických zařízení v centrálně organizovaných národních státech (Francie, Itálie, Španělsko aj.) a v Německu jako spolkové republice. V některých státech jsou centrální kriminalisticko-technická zařízení v resortu ministerstva vnitra (Německo), v jiných u ministerstva vnitra i ministerstva obrany (Francie, Španělsko, Itálie) nebo u ministerstva spravedlnosti (Nizozemsko, Lotyšsko). Některé země dávají přednost "privatizaci" dříve státních znaleckých zařízení (Anglie, Wales), ve třech státech (Švýcarsko, Polsko, Skotsko) existují "doplňková" kriminalisticko-technická znalecká pracoviště na univerzitách (Lausanne, Krakov, Glasgow).
Odlišnosti suverénních právních systémů mají vliv i na přípustnost některých znaleckých metod, např. získání bukálního stěru pro analýzu DNA, využití polygrafu, obsah DNA-databanky aj. Autoři předkládají konkrétní návrh, jaké základní strukturální znaky by měly být stanoveny pro srovnatelnost evropských kriminalisticko-technických zařízení:
Federální dohodou bylo v Německu vytvořeno AG Kripo, tj. "Pracovní společenství vedoucích zemských kriminálních úřadů se Spolkovým kriminálním úřadem". AG Kripo vytvořilo komise, které vykonávají na určitých úsecích funkce iniciační, koordinační a kontrolní. Pro úsek kriminalistické techniky je to komise "Kriminální věda a služba technická/poznávací" (KWT/ED). V této komisi jsou členy vedoucí kriminalisticko-technických zařízení všech zemských kriminálních úřadů a předsedou je vedoucí KTI-BKA. Komise iniciuje setkání znalců i odborná sympozia různých kriminalisticko-technických pracovišť v německy mluvícím prostoru a zabývá se všemi otázkami, u nichž se zdá být účelný nebo nutný jednotný nebo alespoň odsouhlasený postup. Ke zvládání úkolů jsou podle potřeby nasazovány projektové skupiny. Vedle pokračující diskuse o nové koncepci centrálního vzdělávání znalců v BKA je nesporně nejvýznamnějším tématem v komisi v poslední době požadovaná akreditace, která má být provedena do roku 2006 na základě odsouhlasení Spolkovým ministerstvem vnitra a vedením BKA. Stejný cíl sledují i některé zemské kriminální úřady.
ENFSI se již etablovala jako evropské kriminalisticko-technické grémium, které je vnímáno také Evropskou unií jako mluvčí evropských kriminalisticko-technických expertů. Počet členských států ENFSI překračuje počet členských států EU; je to 50 laboratoří z 33 zemí. O funkcích v ENFSI se rozhoduje na každoročním shromáždění.
Autoři se domnívají, že v budoucnu budou soudy přibírat nejen místní znalce jako favorizované partnery, ale i znalce ze vzdálenějších míst a ze zahraničí, pokud budou nabízet kratší lhůty na zpracování znaleckých posudků, levnější služby, dokonalejší laboratorní vybavení, modernější metody a prokazovat svou kompetenci akreditací. Již léta jsou v Německu přibírání jako druzí znalci odborníci z jiných spolkových zemí nebo z KTI-BKA. S rozvojem EU lze očekávat, že v případech, kdy na úseku znalecké činnosti nebude dosahován evropský minimální standard, se budou orgány činné v trestním řízení obracet na zahraniční znalecká pracoviště.
Stěžejní role KTI-BKA je především zvyšovat úroveň jednotlivých kriminalisticko-technických disciplín v Německu. Největší pozornost je nyní věnována nejúčinnějším kriminalisticko-technickým nástrojům, např. identifikační analytice DNA, ačkoliv již delší dobu existuje smluvený European Standard Set (ESS), který zajišťuje kompatibilitu DNA-databank členských států EU.
Jako příklad pokroku kriminalisticko-technické laboratorní činnosti lze uvést např. úsek analytiky povýstřelových zplodin. Již několik let dodává BKA do celého světa kriminalisticko-technické standardní vzorky, které spolehlivě prověřují kvalitu analýz.
Prohlubování hospodárnosti se týká také úseku vnitřní bezpečnosti státu. Jde o úsporu hmotných prostředků i pracovních míst v kriminalisticko-technických zařízeních BKA i jednotlivých spolkových republikách. Jinou cestou jdou Anglie a Wales, které již deset let důsledně komercionalizují kriminalisticko-technické služby. Tam si dnes rozdělují tento "trh" mezi sebe soukromí znalci, různé menší firmy a zejména dva velcí podnikatelé, a sice "státní" Forensic Science Service (FSS) a "soukromá" firma Forensic Alliance. Jejich služeb využívá již zcela reformovaná anglická policie, která má na to zajištěny prostředky ze státního rozpočtu. V Německu analogicky zajišťuje policie jen znalecké posudky v oboru soudní medicíny a toxikologie. Autoři se též zmiňují o zajišťování kriminalisticko-technických znaleckých služeb v dalších státech.
Sbírky a na sbírkách založené expertizní systémy, jako např. informační systém Urkunden (ISU), tj. informační systém Listiny, nebo evropská databanka laků European Collection of Automotive Paints (EUCAP) podtrhují výrazně schopnost kriminalistické techniky skloubit větší množství informací z analýz materiálů s dlouholetými zkušenostmi a v důsledku toho stále rychleji a přesněji odpovídat na otázky kladené kriminalistickou praxí. Autoři uvádějí, že je žádoucí dále rozvíjet spolupráci s cizími státy, pokud jde o vzájemné využívání zmíněných databází.
Autoři se zamýšlejí nad důvody nezbytných inovací kriminalistické techniky, nad výsledky a efektivností laboratorní činnosti a uvádějí i některé konkrétní výsledky, např. udělení ceny Forensic Science Society Allenu Awardovi ve Velké Britanii za práci o důkazní hodnotě černých bavlněných vláken, význam publikace o genové typizaci vypadaných vlasů, význam možnosti geografického zúžení původu důkazních materiálů analýzou izotopů, zúžení původu živých a mrtvých osob, ohraničení původu omamných a psychotropních látek.
K základním úkolům BKA náleží vzdělávání a další zdokonalování německé policie, zejména znalců na centrálních pracovištích spolkových zemí. BKA nabízí vzdělávání v těchto kriminalisticko-technických oborech:
Kromě toho národní a evropské pracovní skupiny expertů pravidelně organizuji sympozia, semináře a pracovní setkání, které se týkají i ostatních kriminalisticko-technických disciplín. Často jsou využívány i hospitace, při nichž jsou účastníci úzce konfrontováni s každodenní praxí. Na KTI-BKA bývají často hospitanti domácí i zahraniční, např. na úseku analýz DNA, OPL, laků/skla nebo znovupoznání mluvčího.
Export kriminalisticko-technických know-how V kriminalistické technice má velkou tradici také opačná cesta, tj. školení personálu na místě v cizině. Většinou se jedná o část rozsáhlé pomoci ve vzdělávání a vybavení policie, která je dohodnuta diplomatickou cestou. Aktuálním příkladem toho je dosud největší projekt německé kriminalistické techniky na úseku vzdělávání a vybavení turecké policie, tzv. Twinning Projekt, který financuje EU celkovou částkou přes 6 milionů eur. Projekt zahrnuje převážně kriminalisticko-technickou poradenskou a vzdělávací činnost:
Hovoří-li se o pracovních výsledcích kriminalistické techniky, máme na mysli zejména znalecké posudky. Ty tvoří nesporně stále ještě největší a nejdůležitější, ale nikoliv jedinou část pracovních výsledků. Stále významnější se jeví zejména kriminalisticko-technická činnost na úseku prevence kriminality, a sice technická podpora vývoje nových průkazních dokumentů kriminalisticko-technickými znalci formou doporučení, stanovisek a rad vládním a bezpečnostním úřadům.
Autoři uveřejňují formou tabulky přehled zákazníků a komunikačních partnerů KTI. Je zřejmé, že mnohé pracovní výsledky kriminalistické techniky, tedy i posudky, nejsou určeny široké veřejnosti. Velká jejich část může být později využita v odborných publikacích, přednáškách a interview. Převážnou většinu znaleckých posudků dostávají nejdříve orgány činné v trestním řízení, provádějící objasňování a vyšetřování. Jako další partnery uvádějí autoři státní zástupce, advokáty, soudce, média. Autoři se zabývají i partnerstvím KTI na mezinárodní úrovni.
Pracovní výsledky kriminalisticko-technických pracovišť mají široký ohlas i přes média. Obsahy spektakulárních případů a použité metody se objevují v kriminálních příbězích, forenzních seriálech, populárních vědeckých magazínech, literatuře faktu nebo na internetových stránkách a ovlivňují zájem veřejnosti. To vede k tomu, že se množí dotazy u kriminálních úřadů nebo přímo na jednotlivých KTI (prosby umožnit návštěvu, hledání pracovního místa, informace o metodách apod.). Mohou se však vyskytovat i jiné následky pracovních výsledků kriminalistických techniků. Například úspěchy identifikačních analýz DNA mohou svádět k tomu, aby byla podceňována důkazní hodnota jiných stop a jejich zajištění bylo proto opomíjeno.
Autoři zdůrazňují i význam pracovních výsledků kriminalistické techniky v boji s mezinárodním terorismem, např. objasnění útoku na synagogu v Džerbě v dubnu 2002.
Autor seznamuje čtenáře stručně s obsahem obsáhlého článku zahraničních autorů k problematice organizace a činnosti kriminalisticko-technických znaleckých pracovišť v Německu i dalších evropských zemích. Čtenáři mohou nejen poznat trendy vývoje kriminalistické znalecké činnosti v Evropě a její směřování k budoucí postupné unifikaci, nýbrž si také uvědomit, že v tomto procesu zaujímají naši čeští odborníci důstojné místo.