Čtvrtletník Kriminalistika

Absolventi Policejní akademie ČR (studující prezenční formou) v praxi
(akademický rok 2000/01)

V rámci výzkumného projektu č. 3 byly již realizovány dvě etapy. O výsledcích 1. etapy, která proběhla v r. 2004 (předmětem výzkumu byli absolventi z a. r. 1999/2000), byli čtenáři časopisu Kriminalistika informováni v č. 2/2005 (s. 150 - 158). Během roku 2005 byla realizována 2. etapa. Osloveni byli absolventi PA ČR, kteří prezenční formou úspěšně zakončili svá studia bakalářského studijního programu v akademickém roce 2000/01 (80 absolventů civilního směru a 31 absolventů policistů). V této etapě bylo rovněž osloveno 24 přímých nadřízených absolventů. Metodika, jakož i techniky výzkumu byly obdobné jako v 1. etapě.

Zvolením správného způsobu organizace náročné korespondenční formy výzkumu bylo dosaženo poměrně vysokého procenta návratnosti dotazníků. Ta byla nejvyšší v případě přímých nadřízených (75 %) a u absolventů policistů (64,5 %). Tradičně nižší návratnost u absolventů civilního směru (48,8 %) byla zřejmě ovlivněna především tím, že od ukončení studia uplynuly více než čtyři roky. Ve spolupráci se členy výzkumného týmu bylo realizováno 26 individuálních rozhovorů. Kromě těchto rozhovorů v terénu byla uskutečněna řada telefonických hovorů. Byly to právě individuální rozhovory a telefonické hovory, které přispěly k tomu, že byl téměř beze zbytku (až na 3 jedince) zmapován stav, pokud jde o další působení absolventů civilního směru zkoumaného ročníku.

Připravenost absolventů pro praxi a jejich uplatnění

Při zkoumání tohoto dílčího problému nás zajímala i otázka využití a uplatnění získaného vzdělání při praktickém výkonu funkce. Jak je zřejmé z údajů v tab. č. 1, nejoptimističtější stanovisko k této otázce zaujali přímí nadřízení a většinově i absolventi policisté. Rozpaky a pochybnosti velkého procenta absolventů civilistů k této otázce (55,8 %) lze přičíst mimo jiné i skutečnosti, že mnozí z nich získali absolutorium i z magisterského studijního programu (povětšinou na PA ČR), a přitom, zejména v rámci služby u PČR, museli z objektivních důvodů začínat na nástupnických funkcích.

Názor téměř devadesáti procent přímých nadřízených (88,9 %), že připravenost absolventů PA ČR tohoto výstupního ročníku, k výkonu praktických funkcí je převážně dobrá až velmi dobrá, je pro školu dobrým vysvědčením. Také hodnocení samotných absolventů vyznívá velmi pozitivně.

Většina dotázaných absolventů v reakci na předchozí otázku je toho názoru, že na jejich dobré až velmi dobré připravenosti k výkonu zastávaných funkcí má rozhodující podíl jejich studium na PA ČR. Jak potvrzuje údaj v následující tabulce (č. 3), týž názor má i převážná většina jejich přímých nadřízených.

Absolventi tohoto výstupního ročníku, v souladu s očekáváním, velmi pozitivně hodnotí i úroveň své teoretické připravenosti pro praxi. Názor přímých nadřízených je poněkud kritičtější.

Na rozdíl od teoretické průpravy je praktická stránka připravenosti absolventů hodnocena značně kriticky. Celá polovina přímých nadřízených i absolventů policistů hodnotí tuto stránku přípravy jako průměrnou nebo dokonce slabou. Ještě kritičtější, jak je zřejmé z následující tabulky, svoji praktickou připravenost hodnotí absolventi civilního směru. Jedná se zjevně o jednu ze slabších stránek v práci školy.

Jedno z rozhodujících kritérií hodnocení uplatnění absolventů v praxi je míra jejich úspěšnosti při plnění úkolů plynoucích ze zastávaných funkcí. Z údajů v tabulce č. 6 je zřejmé, že šéfové jsou se svými podřízenými nadmíru spokojeni a hodnotí je při výkonu zastávaných funkcí jako úspěšné (66,7 %) nebo dokonce velmi úspěšné (27,8 %). Obdobně vyznívá i sebehodnocení samotných absolventů. Není bez zajímavosti, že plná pětina absolventů se zdráhá hodnotit sebe sama.

Absolventi policisté přicházejí do školy k prezenčnímu studiu zpravidla ze základních funkcí. Proto se předpokládá, že získané vzdělání, a tím i vyšší kvalifikace se promítne i do jejich pracovní pozice. Jak je zřejmé z tabulky č. 7, převážná většina si polepšila. Jen ve dvou případech došlo ke snížení v pracovním zařazení. Z rozhovorů s těmito absolventy vyplynulo, že se jednalo o přechodnou záležitost.

Uplatnění absolventů civilního směru na trhu práce

Absolventům civilním směru je v projektu č.3, tedy i ve 2. etapě, věnována mimořádná pozornost. Na rozdíl od absolventů policistů, kteří jsou ke studiu vysíláni a zpravidla se vracejí ke svým mateřským útvarům, civilní studenti se o svém dalším profesním směřování rozhodují až na závěr studia. I když mnozí z nich jsou motivováni ke studiu PA ČR nejen právní, ale i policejní tematikou, jejich případné usilování ke vstupu do služebního poměru k PČR nebývá vždy úspěšné. Mezi hlavní příčiny nepřijetí absolventa PA ČR k policii bývají zdravotní překážky, zejména však tzv. "stop stavy", které signalizují, že v té či oné oblasti ČR, na tom či onom odborném úseku PČR je "obsazeno".

Získané vzdělání na PA ČR v oboru "Bezpečnostně právní studia" nepředurčuje absolventy civilního směru jen ke službě v policii. Své uplatnění nalézají i v rámci dalších složek státní správy. Velmi jsou vítáni například u Bezpečnostní informační služby, v armádě a taky u bezpečnostních agentur.

Jak bylo již zmíněno v úvodu, byl získán přehled o téměř všech absolventech civilního směru (96,3 %), kteří úspěšně zvládli bakalářský studijní program a svá studia završili v roce 2001. Z tohoto výstupního ročníku (v aktuálním čase, kdy empirické šetření probíhalo - březen - červenec 2001), 62,6 % absolventů nalezlo uplatnění ve státní správě. Nejvíce (47,6 %) v rámci PČR, dále u Hasičského sboru a u BIS. Poměrně velké procento (13,7 %) ještě studovalo (většina magisterský studijní program nebo doktorandské studium na PA ČR). 8,7 % nalezlo uplatnění u bezpečnostních agentur (podle ústních výpovědí a písemných poznámek v dotaznících mnozí z nich uvažují o přijetí k PČR), 6,3 % se realizuje v podnikatelské sféře. Zbytek (8,7 %) tvoří 3 "nezvěstní", 2 v cizině, 1 mateřská dovolená a 1 redaktor časopisu s celostátní působností.

Z tabulky č. 8 je možno vyčíst, že drtivá většina (85 %) absolventů, kteří pracují, je ve svém zaměstnání spokojena. Další údaje v tabulce se týkají otázky, na kolik cítili pomoc školy při hledání zaměstnání. Většina (64,7 %) odpověděla kladně. Přes úsilí Poradenského centra školy věnovat otázkám profesního (kariérového) poradenství zvýšenou pozornost, existují na tomto úseku práce stále určité rezervy.

Zejména rozhovory potvrdily, že není pro absolventy civilního směru, a to zejména pro ženy, snadné nalézt uplatnění v rámci policie. Jedna z nich to vyjádřila slovy: "Líbilo se mé vzdělání, méně již mé pohlaví." Přesto se později tato absolventka prosadila a ve funkci tiskové mluvčí na OŘ PČR, kterou zastává, je velmi spokojena. Je zřejmé, že snahu prosadit se u policie musí doprovázet i silná vůle a vytrvalost. Jedna z absolventek po marném usilování o zahájení přijímacího řízení k PČR v rámci Libereckého kraje musela na MěÚ velmi intenzivně přesvědčovat, že získané vzdělání ji kvalifikuje i pro práci na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Byla přijata a počínala si velmi dobře. Přesto se dále zajímala o službu u policie a více po ročním trpělivém usilování, se jí zdařilo. Dnes pracuje u SKPV PČR.

Nejen od bezpečnostních agentur, jak již bylo zmíněno, ale i z podnikatelské sféry silně uvažují jednotliví absolventi o možném nástupu k policii.

U absolventů civilistů, kteří již slouží u policie, vesměs úspěšně, je opakovaně nastolován problém nedostatečné připravenosti k úkolům, které mají vykonávat na základních nástupnických funkcích. Zkrácená ZOP (třítýdenní na SPŠ MV v Hrdlořezích) je pouze "náplastí" a smysl má jen tehdy, pokud bezprostředně souvisí s nástupem k policii. Případ, kdy absolventka tohoto výstupního ročníku byla do kurzu ZOP vyslána až po třech letech (její starší kolega údajně až po pěti letech) se jeví jako absurdní. Škola by měla zvážit, zda studentům, kteří jsou silně motivováni policejní službou, by nemohla nabídnout ještě v průběhu studia (ve 4. - 6. semestru) některé fakultativní předměty (možná i ve spolupráci se SPŠ), jejichž zvládnutí by mohlo přispět k minimalizaci zmíněného hendikepu. K lepší připravenosti pro policejní praxi, jak to zdůraznili i absolventi při výzkumu, by určitě prospělo více modelových situací na cvičeních a taky absolvování krátkodobých stáží na policejních útvarech či exkurzí na specializovaných pracovištích PČR a soudů.

Poznatky a zkušenosti z výzkumu absolventů civilního směru i v této etapě potvrdily výsledky z předchozích výzkumů. Z nich vyplynulo, že studium civilního směru na PA ČR, přes některá úskalí, představuje cenný zdroj k doplňování PČR a jiných složek resortu MV či státní správy.

Pracovní prostředí absolventů

Dlouhodobě ve výzkumu sledujeme sice okrajový, ale určitě ne bezvýznamný dílčí problém týkající se podmínek a prostředí, ve kterém naši absolventi pracují. Prostředí z hlediska vztahů na pracovištích opakovaně lépe hodnotí nadřízení. Jak prozrazují údaje v následující tabulce č. 9, tentokrát obdobným optimismem oplývají i absolventi civilního směru. Téměř dvě třetiny (64,7 %) z nich hodnotí vztahy na svých pracovištích jako srdečně a přátelské.

Oproti výsledkům z výzkumů realizovaných v rámci 1. a 2. projektu se stále v příznivějším světle jeví i charakteristika prostředí z hlediska možnosti i po studiu se dále od někoho něco učit. I když i v případě absolventů civilistů takto hodnotí své pracovní podmínky na pracovišti většina (63,6 %), téměř jedna čtvrtina na rozdíl od svých kolegů či přímých nadřízených není s mírou podnětnosti na svém pracovišti spokojena.

Studium, zpětný pohled absolventů

Stejně jako v 1. etapě, i v této byla respektována skutečnost, že hodnocení obsahu i metod výuky se postupně stává cílenou záležitostí většiny kateder v průběhu studia samotného. Z tohoto důvodu je hlavní pozornost při výzkumu absolventů věnována především jejich uplatnění a úspěšnosti v praxi. Přesto údaje o názorech a postojích absolventů ke studijním otázkám mají svůj význam a mohou i ony přispět k optimalizaci řízení pedagogického procesu na škole.

V jedné z položek týkajících se studijní tematiky byli absolventi požádání, aby uvedli 1 - 4 předměty z bakalářského studijního programu, jejichž poznatky využívají v praxi (popřípadě v běžném životě) nejvíce. Obě skupiny absolventů tohoto výstupního ročníku na prvních dvou místech uvádějí Trestní právo a Kriminalistiku (při shodě u policistů 90 %, resp. 45 %, u civilistů 53 %, resp. 38 %). Ostatní předměty jsou uváděny v rozdílném pořadí. Absolventi policisté zařadili na další místa Správní právo, Občanské právo, Policejní psychologii a Management. Absolventi civilisté Policejní psychologii, Občanské právo, Správní právo, Profesní přípravu a výcvik, Management a Cizí jazyk.

Na otázku, ve kterých předmětech, při jejich výuce (na přednáškách, na seminářích, na cvičeních, zejména pak při zkoušení) byl učiteli kladen důraz především na logické uvažování a uplatnění (aplikaci) získaných vědomostí při řešení praktických úloh (problémů, situací), uvedly obě skupiny respondentů na prvních dvou místech opět Trestní právo (shoda P - 75 %, C - 53 %) a Kriminalistiku (shoda P - 40 %, C - 45 %). Další předměty (9), které uvedli absolventi policisté, jsou až na Občanské právo (20 %) jen v zanedbatelné shodě. Absolventi civilisté uvedli dalších 14 předmětů, ale pouze jeden (Policejní psychologie) měl shodu kolem 20 %.

V odpovědi na tutéž otázku, ale s uvedením, ve kterých předmětech byl kladen důraz především na mechanické myšlení, na paměťové učení a prostou reprodukci uvádějí absolventi policisté Správní právo (shoda 35 %), Profesní přípravu a výcvik a Občanské právo (v obou případech shoda 20 %), absolventi civilisté uvedli Sociologii (25 %), Správní právo a Management (18 %). Obě skupiny uvádějí ještě další předměty (policisté 11, civilisté 16), ale při nepatrné, vesměs menší jak 10% shodě.

Do studijní oblasti jistě patří i hodnotící soud směrem k učitelům. S výrokem, že "na PA ČR působí převážné učitelé vysoce vzdělaní ve svém oboru, vyznačující se pedagogickou schopností studenty oslovit a motivovat k intenzivnímu studiu" souhlasí, jak napovídají údaje v tabulce č. 13, více než dvě třetiny z oslovených absolventů.

Těm, co souhlasí s výhradami (P - 30 %, C - 23,1 %), vadí u některých učitelů: "povýšenost a arogance", "malý prostor pro aktivitu studentů - semináře jen opakovaly přednášky", "občasné případy alkoholismu", "neobjektivnost a náladovost při zkouškách", "čtení skript", "neschopnost oslovit a motivovat" apod. a žádají: "více slušnosti a profesních znalostí", "hodnocení pedagogů od studentů", "více praktických příkladů a jejich procvičování" apod. Vyskytly se i dva názory, že "na PA ČR jsou učitelé, kteří zde nemají, co dělat".

Ze statistického hlediska mají výše uvedené názory a postoje pouze menšinový význam, avšak z hlediska věcného představují dostatečně silný signál pro vedoucí kateder a vedení školy i varování pro ty, kterých se to týká, pro neschopné, parazitující jedince, kteří kazí dobrou práci i pověst ostatních.

Že škola odvádí především dobrou práci, svědčí nejen velké procento úspěšných absolventů, kteří nalezli uplatnění na trhu práce, ale i údaje v tabulce č. 12, které vypovídají o názorech a postojích vyjadřujících souhrnný hodnotící soud jak absolventů, tak nadřízených ke studiu a úrovni výuky na PA ČR.

Převážná většina absolventů a plná polovina nadřízených je toho názoru, že škola má dobrou úroveň a případné změny by se měly týkat jen dílčích otázek. Jen nepatrné procento hodnotí školu jako průměrnou, vyžadující větších změn.

Volná vyjádření v dotaznících a individuálních rozhovorech

Informace získané ústním podáním v rozhovorech nebo písemným vyjádřením v dotaznících zpravidla posilují vypovídací hodnotu statisticky zpracovaných údajů a zvyšují celkovou úroveň empirického výzkumu.

Samotný výzkum je ze strany absolventů vnímán velmi pozitivně. Dva z nich to vyjádřili slovy: "Jsem mile překvapen zájmem o zpětnou vazbu s absolventy PA ČR." "Jsem ráda, že takový výzkum probíhá, a doufám, že přispěje ke zkvalitnění výuky."

Při vyjadřovaných názorech se mísily pochvalné a někdy až nostalgicky vyznívající názory s kritickými hodnotícími soudy a náměty. Kritické názory a poznámky, až na dva případy, byly vesměs spojovány s náměty s již zmíněného nedostatečného propojení výuky s potřebami praxe - například "nedostatečná reflexe nových trendů v praxi PČR", "často chybí návody, jak implementovat teorii do stávající praxe", "podstatně zvýšit procento modelových situací, příkladů a odborné praxe", "postrádal jsem stáže a praxe i více učitelů, kteří kromě teorie znají i praxi", "dostatečná pozornost nebyla, podle mého názoru, věnována novele Trestního řádu" apod.

První ze dvou zmíněných případů, vpravdě kriticky vyjádřených názorů, má spíše podobu postesknutí a týká se zvýšené obtížnosti uplatnění absolventek PA ČR u policie či armády: "Je škoda, že spousta mých bývalých spolužaček nemohla kvůli tomu, že nejsou muži, najít uplatnění u bezpečnostních sborů." Další kritická poznámka se vztahuje na nevhodné chování a postup některých učitelů při výuce jednoho z vyhraněně prakticky zaměřeného předmětu. Absolvent policista to okomentoval slovy: "Těmto pedagogům, které nebudu jmenovat, nebylo za mého studia cizí ani nevhodné až hulvátské chování, a to zejména k ženám - studentkám, které pod tíhou jejich buzerace mnohdy i plakaly." I když tento případ byl spíše ojedinělý a udál se zřejmě více než před 5 - 6 lety, je odsouzeníhodný a určitě nepřispívá k dobrému jménu školy.

Ocenění a pozitivně vyznívající názory měly převahu a byly vyjádřeny například slovy "oceňuji pestrost předmětů vyučovaných na PA ČR", "studium na PA ČR pro mě hodně znamenalo a s určitostí mohu konstatovat, že bylo přínosné, a to jak pro mou profesi policistky, tak i funkci vyšetřovatele", "studium na PA ČR hodnotím kladně, přispělo především k mé větší samostatností, pomohlo mi aplikovat mé názory sebevědomější formou", "studium na PA ČR bylo velmi záživné, ne stereotypní a bylo zajímavé", "pro práci u policie je PA ČR nejvhodnější škola" atd.

Podle projektu bude realizována ještě jedna výzkumná etapa, a proto analyticko-syntetický přístup k údajům získaným empirickým výzkumem bude následovat teprve po jejím ukončení. Přesto by bylo vhodné, aby na některé dílčí problémy (například při hledání cest k užšímu propojení výuky s policejní praxí) škola reagovala bezprostředně, bez čekání na zobecňující závěry a doporučení.

Rozum, Z.
Absolventi Policejní akademie ČR (studující prezenční formou) v praxi (akademický rok 2000/2001)
SOUHRN

Stať nabízí čtenářům základní informace o výsledcích 2. etapy výzkumu absolventů PA ČR v praxi. Jde o ty, kteří studovali prezenční formou a kteří svá studia ukončili v akademickém roce 2000/01. O výsledcích 1. etapy byli čtenáři tohoto časopisu informováni v minulém roce (Kriminalistika č. 2/2005, s. 150 - 158).